Zákonná konstrukce odpovědnosti za protiprávní jednání podle $ 21 odst. 13 zá- kona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, míří jak na provozovatele taxislužby, tak na jeho zaměstnance - řidiče, na jehož jméno je vystaven průkaz. Jak provozovatel, tak rovněž i řidič jsou účastníky správního řízení o odnětí průkazu o způsobilosti řidi- če taxislužby podle $ 21 odst. 13 písm. a) téhož zákona.
C...) Soud je toho názoru, že žalobce byl po právu účastníkem řízení ve smyslu $ 27 odst. 1 písm. b) správního řádu, podle nějž jsou účastníky řízení vedeného z moci úřední dot- čené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změ- nit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají, ane- bo nemají. Žalobcovo rozlišování mezi provo- zovatelem taxislužby (tj. právnickou osobou, která rozhoduje o tom, za jakých podmínek budou její zaměstnanci poskytovat taxisluž- bu) a řidičem taxislužby (tj. zaměstnancem takového provozovatele) považuje soud za umělé, protože povinnosti těchto osob i je- jich odpovědnost za nedodržování zákona jsou úzce propojeny.
Podle $ 21 odst. 8 zákona o silniční do- pravě „[dlopravní úřad vydá provozovateli taxislužby průkazy o způsobilosti řidičů ta- xislužby znějící na jména osob uvedených v písemném oznámení, jestliže jsou starší 21 let a je u nich splněna podmínka bez- úhonnosti a spolehlívosti“. Žádost o vydání průkazů tedy podává provozovatel, žádá však o průkazy pro konkrétní osoby, které také musí splňovat zákonné podmínky. Povinnosti při výkonu taxislužby jsou v uvedeném záko- ně stanoveny jako povinnosti provozovatele (S 21 odst. 1 až 5), je však zřejmé, že pokud provozovatel provozuje taxislužbu prostřed- nictvím fyzických osob (řidičů) a na průkazy vydané na jména těchto osob, dotkne se pří- padné porušení povinností ze strany provo- zovatele i těchto konkrétních fyzických osob.
Jak provozovatel (právnická osoba), tak za- městnanec (fyzická osoba) tedy ponesou ná- sledky protiprávního jednání, které je v roz- poru s povinnostmi provozovatele taxislužby či obecněji v rozporu se zájmem na řádném výkonu taxislužby, a k němuž se tak nesmí propůjčovat ani zaměstnanci (řidiči), kteří ta- 592 xislužbu fakticky vykonávají. Nastane-li ně- která okolnost stanovená v $ 21 odst. 13 cito- vaného zákona, zde konkrétně to, že řidič po- škodil cestujícího na ceně jízdného [písmeno a)], pocítí následky jak provozovatel, tak řidič. Provozovatel přijde o možnost vykonávat ta- xislužbu prostřednictvím daného konkrétní- ho řidiče; tento řidič - tím, že bude odebrán průkaz znějící na jeho jméno - pak již nadále nebude moci pracovat pro provozovatele a nebude moci vykonávat taxislužbu ani ji- ným způsobem, protože odebráním průkazu se současně stane osobou nespolehlivou [srov. $ 9 odst. 2 písm. e) bod 3 a odst. 3 písm. g) zákona o silniční dopravě].
Odebrání průka- zu je následkem postihujícím jak provozova- tele za to, že umožnil řidiči vykonávat taxi- službu v rozporu se zákonem, případně mu v tom nezabránil, tak zaměstnance (řidiče) za to, že vykonával taxislužbu bez ohledu na pravidla stanovená zákonem. Je přitom ne- rozhodné, že řidič postupoval v souladu s po- kyny zaměstnavatele: pokud tyto pokyny (třeba pokyn k účtování vyššího než povole- ného jízdného) byly v rozporu se zákonem, nemůže se řidič dovolávat toho, že pokyny splnit musel.
Řidič zde není „živým nástro- jem“, jehož nevědomosti a dobré víry by bylo zneužito; naopak je v jeho vlastním zájmu in- formovat se o podmínkách, za nichž mohou provozovatelé na území hl. m. Prahy vykoná- vat taxislužbu, a jen sobě může přičíst k tíži, pokud vykonával pokyny zaměstnavatele bez ohledu na platná pravidla. Soud odmítá žalobcovy úvahy o tom, že za poškození cestujících je odpovědný jen pro- vozovatel, a odebrání průkazu je tedy ne- mravné. Jak bylo popsáno výše, zákonná kon- strukce odpovědnosti za protiprávní jednání podle $ 21 odst. 13 zákona o silniční dopravě míří jak na provozovatele taxislužby, tak na zaměstnance (řidiče), na jehož jméno je vý- staven průkaz.
(...) 2315 Ceny: pojem „cena platná v okamžiku nabídky“ k $ 13 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění účinném do 17. 11. 2009 Výrazem „cena platná v okamžiku nabídky“ v $ 13 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění účinném do 17. 11. 2009 se rozumí cena prodávajícím aktuálně požadovaná; skutečnost, zda jde o cenu dovolenou právními předpisy o regulaci cen, není pro posouzení, zda prodávající splnil své povinnosti podle uvedeného ustanovení, rozhodná.
P. M. proti Ministerstvu dopravy o odebrání průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby.