Podmínky pro nařízení předběžného opatření v řízení o určení otcovství.
Č. 53/1964 sb. rozh.
Podmínky pro nařízení předběžného opatření v řízení o určení otcovství.
(Rozhodnutí krajského soudu v Praze ze dne 25. června 1964, 5 Co 209/64).
Okresní soud v Benešově nařídil v řízení o určení otcovství předběžné opatření, podle něhož je žalovaný povinen platit měsíční výživné na nezletilou I. B. počínaje dnem 20. 12. 1963 částkou 200 Kčs.
Krajský soud v Praze změnil usnesení (nesprávně rozsudek) soudu prvého stupně tak, že počátek povinnosti stanovil dnem 28. 4. 1964, jinak rozhodnutí soudu prvého stupně potvrdil.
Ježto nejde o rozhodnutí ve věci samé ( § 152 odst. 1 o. s. ř.), mělo být rozhodnuto usnesením podle § 167 o. s. ř.; odvolací soud proto toto rozhodnutí posuzuje jako usnesení, takže není třeba podle § 214 odst. 2 c) o. s. ř. nařídit jednání.
Ve věci samé odvolání není důvodné.
Okresní soud nepochybil, jestliže nařídil předběžné opatření. Postačuje tu, že byla zjištěna platnost domněnky otcovství podle § 54 odst. 2 zák. o rod. tím, že podle doznání žalovaného došlo mezi ním a matkou dítěte k souloži v kritické době. Za tohoto stavu lze vydat předběžné opatření a není třeba čekat až do doby, kdy budou známky výsledky důkazů vedoucích k vyvrácení této domněnky, včetně posudku gynekologa, jak se o něm zmiňuje žalovaný ve svém odvolání.
Soud také nepochybil ve stanovení výše prozatímního výživného a také odvolání v tomto směru nic nevytýká.
Odvolatel však má pravdu, pokud vytýká, že předběžné opatření bylo povoleno i na dobu před podáním návrhu. Z § § 102 i 74 o. s. ř. nelze vyvodit, že prozatimní úprava poměru účastníků se může vztahovat i na dobu minulou, před podáním návrhu ve věci. Může se týkat pouze doby po takovém návrhu.
Proto také došlo ke změně předběžného opatření v tomto bodě a jinak bylo rozhodnutí soudu prvého stupně potvrzeno.