Nejvyšší soud ČSSR rozhodnutí Zelená sbírka

5 Cz 44/67

ze dne 1967-05-22
ECLI:CZ:NS:1967:5.CZ.44.1967.1

K výkladu § 506 odst. 2 o. z.Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že soud může rozhodnout o omezení nebo zrušení věcného břemene, ovšem vždy za přiměřenou náhradu.

Č. 110/1967 sb. rozh.

K výkladu § 506 odst. 2 o. z.

Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že soud může rozhodnout o omezení nebo zrušení věcného břemene, ovšem vždy za přiměřenou náhradu.

(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. května 1967, 5 Cz 44/67.)

Žalobkyně uplatnila proti žalovanému nárok na zaplacení částky 8745 Kčs jako náhrady za dlužné výměnkové dávky za léta 1963 – 1965. K odůvodnění žaloby uvedla v podstatě, že žalovaný je povinen k poskytování výměnkových dávek na základě postupní smlouvy ze dne 18. 12. 1947; rozsah výměnkových dávek byl s ohledem na změněné poměry upraven nově rozsudkem tehdejšího lidového soudu v Plzni ze dne 22. 5. 1956. Žalovaný neplní výměnkové dávky dobrovolně a žalobkyně vymáhala s úspěchem jejich plnění žalobou před soudem postupně za léta 1954 – 1956, 1957 – 1959 a 1960 – 1962.

Okresní soud Plzeň-sever vyhověl žalobě pouze zčásti (do částky 7200 Kčs); ve zbytku žalobu zamítl. Dospěl k závěru, že žaloba je co do důvodu po právu, ovšem – se zřetelem k majetkovým poměrům žalovaného a s poukazem na ustanovení § 506 odst. 2 o. z. – snížil roční výměnkové dávky z částky 2915 Kčs na částku 2400 Kčs.

Krajský soud v Plzni změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že žalobu zcela zamítl. Krajský soud vycházel z přesvědčení, že by bylo v rozporu s pravidly socialistického soužití, aby žalovaný jako vlastník věci neměl žádná práva (když vnesl usedlost do JZD), nýbrž toliko povinnost k plnění výměnkových dávek. Z toho a ze skutečnosti, že žalovaný přestal pro svůj nepříznivý zdravotní stav pracovat v zemědělství a má pouze měsíční příjem 1200 Kčs, z něhož platí vyživovací povinnost k dítěti z dřívějšího manželství částkou 350 Kčs měsíčně, usuzoval krajský soud na hrubý nepoměr mezi věcným břemenem (zatížením žalovaného výměnkovými dávkami) a výhodou oprávněného (žalobkyně) a na potřebu zrušení věcného břemene ( § 506 odst. 2 o. z.).

Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu, že rozsudkem krajského soudu v Plzni byl porušen zákon a tento rozsudek zrušil.