5 Nd 373/2000
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky v právní věci navrhovatele M. N., zastoupeného JUDr. J. N., advokátem se sídlem v N., K. č. 22, proti odpůrkyni MUDr. S. E., bytem H. n. M., K. č. 678, o zaplacení částky 16 110,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 9 C 244/2000, o přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu t a k t o:
Projednání věci Okresního soudu v Teplicích sp. zn. 9 C 244/2000 se nepřikazuje Okresnímu soudu v Opavě.
ze dne 15. 3. 1999, čj. 34 Ro 1857/98-11, proti němuž odpůrkyně podala odpor.
Okresní soud v Teplicích navrhl, aby z důvodu vhodnosti byla věc přikázána Okresnímu soudu v Opavě, v jehož obvodu má odpůrkyně nyní bydliště, přičemž v obvodu Okresního soudu v Teplicích nebydlí. V této souvislosti poukázal na hospodárnost řízení a rychlejší projednání věci u Okresního soudu v Opavě.
Odpůrkyně vyjádřila s navrhovaným přikázáním věci souhlas a doporučila věc přikázat Okresnímu soudu v Opavě, kde má mít trvalé i přechodné bydliště. Navrhovatel se k uvažované delegaci vyjádřil tak, že požaduje v rámci delegace vhodné přikázat věc svému místně příslušnému soudu, tj. Okresnímu soudu v Klatovech.
Nejvyšší soud České republiky jako soud společně nadřízený ve smyslu § 12 odst. 3 o. s. ř. uvedený návrh Okresního soudu v Teplicích projednal a zjistil, že není důvodný. Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. V posuzované věci však takový důvod zjištěn nebyl a z předloženého návrhu ani nelze dovodit, že by projednání a rozhodnutí věci Okresním soudem v Opavě bylo z obecného hlediska vhodnější.
Důvody vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu podle § 12 odst. 2 o. s. ř. spočívají zpravidla v takových okolnostech, které umožní hospodárnější a rychlejší projednání věci jiným než příslušným soudem.
Okolnosti odůvodňující delegaci vhodnou však nelze spatřovat pouze v tom, že odpůrkyně nyní bydlí v obvodu Okresního soudu v Opavě. Řízení u tohoto soudu by nepochybně znamenalo nižší cestovní výdaje pro odpůrkyni i potřebu podstatně méně času na její cestu k soudnímu jednání. Pro navrhovatele by to však znamenalo opak. Přitom zákon předpokládá, že v průběhu řízení může dojít ke změně okolností zakládajících místní příslušnost soudu, když podle § 11 odst. 1 věty druhé o. s. ř. platí, že pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Řízení v projednávané věci probíhá již od měsíce července 1998 před Okresním soudem v Teplicích, který ve věci už jednou rozhodl citovaným platebním rozkazem. Nejvyšší soud pak musel respektovat i v podstatě negativní stanovisko navrhovatele k delegaci věci k Okresnímu soudu v Opavě. Z těchto důvodů by tedy nebylo hospodárné a ani by nevedlo k rychlejšímu projednání věci, kdyby byla přikázána jinému než místně příslušnému soudu.
Návrh na delegaci vhodnou je třeba vždy vnímat též z hlediska ustanovení čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon. Tak, jak ji zákon stanovil, je zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána soudu příslušnému a přikázána soudu jinému, je nutno chápat jako postup rozhodně nestandardní a zcela výjimečný. V projednávané věci však dostatečné důvody k takovému postupu shledány nebyly. Vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem proto nezbylo, než aby Nejvyšší soud České republiky návrhu Okresního soudu v Teplicích na delegaci vhodnou v této věci nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. listopadu 2000
JUDr. František P ú r y
předseda senátu