věcech stavebního řádu I. Jednoduché stavby uvedené v $ 104 odst. 2 písm. a) až d) stavebního zákona z roku 2006, posuzuje stavební úřad z hlediska jejich souladu s územně plánovací dokumentací ex officio. Proto skutečnost, že stavebník před ohlášením jednoduché stavby ($ 104 odst. 1 citovaného zákona) nepožádal o poskytnutí územně plánovací informace ($ 21 citovaného zákona), není důvodem pro vydání rozhodnutí o zákazu provedení ohlášené stavby ve smyslu $ 107 odst. 1 citovaného zákona.
II. Pokud podání obsahující ohlášení jednoduché stavby nemá náležitosti podle $ 105 odst. 1 až 3 stavebního zákona z roku 2006 a $ 3 vyhlášky č. 526/2006 Sb., není ohlášením podle tohoto zákona a stavební úřad jej usnesením bez dalšího odloží, přičemž spolu s usnesením o odložení věci je povinen zaslat stavebníkovi poučení o správném postupu při ohlašování staveb ($ 105 odst. 4 citovaného zákona). Sta- vební úřad není povinen před vydáním tohoto usnesení poučovat stavebníka o správném postupu při ohlašování staveb a vyzývat jej k odstranění vad podání.
III. Vadou podání obsahujícího ohlášení jednoduché stavby uvedené v $ 104 odst. 2 písm. a) až d) stavebního zákona z roku 2006, pro kterou jej stavební úřad usnesením vydaným podle $ 105 odst. 4 citovaného zákona odloží, je i chybějící do- klad o prokazatelném informování vlastníků sousedních pozemků a staveb na nich (6 104 odst. 1 věta druhá citovaného zákona a $ 3 vyhlášky č. 526/2006 Sb.). Informa- ce 0 stavebním záměru (pokud nedošlo k osobnímu jednání) musí být zaslána těm- to osobám „doporučeně na dodejku“, tedy nikoliv pouze „doporučeně“. V informaci o stavebním záměru je třeba stavební záměr popsat slovy a připojit k ní „klíčové vý- kresy“ (situace, půdorysy, řezy, pohledy).
IV. Závěry soudu [15] Dle $ 104 odst. 1 stavebního zákona k provedení jednoduchých staveb uvede- ných v odst. 2 písm. a)ažd), * jejichž návrh je v souladu s obecnými požadavky na výstavbu, * súzemně plánovací informací ($ 21), 926 * které jsou umisťovány v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, * poměry v území se jimi podstatně ne- mění a + které nevyžadují nové nároky na do- pravní a technickou infrastrukturu, postačí ohlášení bez předchozího územ- ního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Spolu s ohlášením stavebník stavebnímu úřa- du doloží, že o svém stavebním záměru pro- kazatelně informoval vlastníky sousedních pozemků a staveb na nich; ti mohou přísluš- nému stavebnímu úřadu oznámit své případ- né námitky proti stavbě do 15 dnů ode dne, kdy byli stavebníkem informováni.
[16] Podle $ 105 odst. 1 stavebního záko- na ohlášení stavby obsahuje údaje o stavební- kovi, o pozemku, ohlášené stavbě, jejím roz- sahu a účelu, o způsobu a době provádění stavby a její jednoduchý technický popis, ne- jde-li o případy uvedené v odstavci 2; u do- časné stavby rovněž dobu jejího trvání a ná- vrh úpravy pozemku po jejím odstranění. K ohlášení se připojí doklad prokazující vlast- nické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku či stavbě, pokud stavební úřad nemůže cxis- tenci takového práva ověřit v katastru nemo- vitostí.
Podle f 105 odst. 4 stavebního záko- na podání, které nemá náležitosti podle odst. I až 3, není ohlášením podle tohoto zá- kona a stavební úřad je usnesením odloží. Usnesení o odložení zašle stavebníkovi do I5 dnů ode dne učinění podání spolu s pou- čením o správném postupu při ohlašování staveb a o tom, že se stavbou nelze započít. Dle odstavce pátého téhož ustanovení náleži- tosti ohlášení a obsah a rozsah projektové do- kumentace u staveb uvedených v $ 104 odst. 2 písm. a) až d) stanoví prováděcí práv- ní předpis.
[17] Dle $ 106 odst. 1 stavebního zákona ohlášenou stavbu, terénní úpravy nebo zaříze- ní podle $ 104 odst. 2 může stavebník provést na základě písemného souhlasu stavebního úřadu; u dočasné stavby souhlas obsahuje do- bu jejího trvání. Nebude-li stavebníkovi sou- hlas doručen do 40 dnů ode dne, kdy ohláše- ní došlo stavebnímu úřadu, ani mu v této Ihů- tě nebude doručen zákaz podle $ 107, platí,- že stavební úřad souhlas udělil.
[18] Dle 107 odst. 1 stavebního zákona pokud by ohlášená stavba podle $ 104 odst. 1 byla navržena v rozporu s územně plánovací informací nebo s obecnými požadavky na vý- stavbu nebo umisťována v nezastavěném úze- mí anebo byla v rozporu se závazným stano- viskem dotčeného orgánu ($ 105 odst. 3), stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, provedení ohlášené stavby zakáže. Toto rozhodnutí musí být vydáno do 30 dnů ode dne ohlášení stavby.
[19] Z výše citovaných ustanovení staveb- ního zákona je patrno, že stavební úřad nepo- chybil, pokud žalobce nevyzval k odstranění vad jejich podání, neboť ačkoliv to zákon vý- slovně nestanoví, f 105 odst. 4a f 107 odst. 1 stavebního zákona takový postup implicíte vylučuje.
[20] Ohlášení staveb uvedených v $ 104 odst. 2 písm. a) až d) stavebního zákona po- dává stavebník na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou v souladu se zákonným zmocně- ním obsaženým v $ 105 odst. 5 stavebního zá- kona stanoveny v $ 3 vyhlášky č. 526/2006 Sb. Pokud ohlášení (ohlášení se podává na tiskopise, který je přílohou č. 1 vyhlášky č. 526/2006 Sb.) nemá náležitosti podle odstavců 1 až 3 J 105 stavebního zákona, není ohlášením podle tohoto zákona a stavební úřad je usnesením bez dalšího odloží (podle f 105 odst. 4 sta- vebního zákona). Usnesení o odložení zašle stavebníkovi do 15 dnů ode dne učinění po- dání spolu s poučením o správném postupu při ohlašování staveb a o tom, že se stavbou nelze započít.
Poučení o správném postupu při ohlašování staveb se tak stavebníkoví dostává až v odůvodnění usnesení o odlože- ní věci. Jakkoliv $ 105 odst. 1 až 3 stavebního zákona nehovoří výslovně též o dokladu o prokazatelném informování vlastníků sou- sedních pozemků a staveb na nich ($ 104 odst. 1 věta druhá stavebního zákona), $ 3 vy- hlášky č. 526/2006 Sb. stanoví, že k ohlášení se připojí též přílohy uvedené v části B přílo- hy č. 1 k této vyhlášce (tedy např. vedle pro- jektové dokumentace i doklad o informování vlastníků sousedních pozemků a staveb na nich), a tudíž je nutno chybějící doklad o in- formování vlastníků sousedních pozemků a staveb na nich považovat za vadu podání ve smyslu $ 105 odst. 4 stavebního zákona, ne- boť by bylo zcela iracionální, aby jedna z pří- loh ohlášení podléhala jinému režimu než ohlášení a ostatní jeho přílohy (s obdobným názorem se lze setkat i v komentářové litera- tuře - srov. např. Hegenbart, M., Skař, B., a kol.
Stavební zákon. Komentář. 1. vyd. Pra- ha: C. H. Beck, 2008, s. 297). Dle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 526/2006 Sb. části B bodu 4. je dokladem o informování, pokud nedojde k osobnímu jednání, „dopis zaslaný doporuče- ně na dodejku v souladu se zákonem 0 poš- tovních službách“. Smyslem a účelem této právní úpravy je ochránit práva osob, které mohou být realizací ohlašované stavby dotče- ny na svých právech a které by jinak byly účastníky územního řízení. Aby tato ochrana byla reálná, nikoliv fiktivní, je třeba, aby byly, jak požaduje zákon, se stavebním záměrem tyto osoby prokazatelně seznámeny.
Proto prováděcí právní předpis vyžaduje, aby byla informace o stavebním záměru (pokud nedo- šlo k osobnímu jednání) zaslána těmto oso- bám „doporučeně na dodejku“, tedy ne pou- ze doporučeně, neboť se předpokládá, že stavebnímu úřadu bude dodejka jakožto do- klad o doručení předložena jako příloha k ohlášení. Je navíc zřejmé, že doručením ja- kékoliv písemnosti cíle sledovaného $ 104 odst. 1 větou druhou stavebního zákona do- saženo nebude - je třeba v ní minimálně sta- vební záměr slovy popsat, jako racionální se též jeví požadavek připojit „klíčové výkresy“ (situace, půdorysy, řezy, pohledy - srov. s.
17 stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj do- stupného na http;//www.mmr.cz/CMSPa- ges/GetFile.aspx?guid=5ab8e9d2-86d7-4fc5- b 948-4966c7c74d3f). Takováto interpretace rozhodně není excesem, jak se domnívají ža- lobci a žalovaný si rozhodně přijetím takové- ho výkladu „neosobuje právo překlenovat zřejmou nedokonalost zákona“. Je třeba jim totiž připomenout, že při výkladu a aplikaci právních předpisů nelze pomíjet jejich účel a smysl, který není možné hledat jen ve slo- 927 1919 vech a větách toho kterého předpisu, a že ja- zykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení se k aplikované právní normě (Ústavní soud v některých nálezech hovoří o tom, že neudržitelným momentem použí- vání práva je jeho aplikace vycházející pouze z jazykového výkladu - viz např. nález Ústav- ního soudu sp. zn. III.
ÚS 258/03) a je pou- hým východiskem pro objasnění a ujasnění si jejího smyslu a účelu (k čemuž slouží i řada dalších postupů, jako logický a systematický výklad, výklad e ratione legis atd.). Dále z ustálené judikatury Ústavního soudu plyne, že nelze ztotožňovat text právního předpisu a právní normu, která je významem tohoto textu. Je třeba mít na zřeteli, že právní norma se ne vždy musí krýt s tím, jak je vyjádřena v textu zákona, a to ani v takovém případě, kdy se text může jevit jako jednoznačný a určitý.
[21] Jestliže se tedy v daném případě zá- silka s informací o stavebním záměru žalobců adresovaná paní Aleně K. vrátila jako nedoru- čená (a stavebnímu úřadu je navíc z úřední činnosti známo, že se Alena K. v místě doru- čování v době doručování prokazatelně ne- zdržovala, resp. se zdržovala v cizině) a jestli- že z dopisů adresovaných stavebnímu úřadu paní Alenou K. je zřejmé, že tato popírá, že by byla se stavebním záměrem žalobců řádně seznámena, neboť jí není známo, jak bude stavba řešena (nebyla jí poskytnuta žádná do- kumentace), pak nelze stavebnímu úřadu vy- týkat, že dospěl k logickému závěru, že paní Alena K. o stavebním záměru žalobců nebyla prokazatelně informována, neboť tomu tak s ohledem na shora uvedené skutečně nebylo.
[22] Za takovéto situace, kdy ohlášení vy- kazovalo vady, jelikož k němu nebyl přiložen doklad o prokazatelném informování vlastní- ků sousedních pozemků a staveb na nich o stavebním záměrů ohlašovatelů (žalobců), měl stavební úřad dle názoru tohoto soudu ohlášení bez dalšího v souladu s $ 105 odst. 4 stavebního zákona usnesením odložit a žalob- cům do 15 dnů ode dne učinění podání usnese- ní zaslat spolu s poučením o správném postupu při ohlašování staveb a o tom, že se stavbou nelze započít. Stavební úřad tak však neučinil [žalobci ovšem vadnost tohoto postupu ne- 928 namítali a navíc je zjevně na jejich subjektiv- ních právech nijak nezkrátil (srov. $ 2 s.
ř. s., $ 65 odst. 1 s. ř. s.), a proto se soud touto va- dou dále nezabýval], a postupoval podle 107 odst. 1 stavebního zákona, tzn. že rozhodnu- tím, které bylo v souladu s $ 107 odst. 1 sta- vebního zákona prvním úkonem v řízení (lo- gicky je tak vyloučeno, aby byly v této fázi žalobci vyzývání k odstranění vad podání, jak se toho domáhají, neboť jinak by ne- mohlo být rozhodnutí prvním úkonem v ří- zení, jak vyžaduje zákon), provedení ohláše- né stavby zakázal, přičemž své rozhodnutí, mimo jiné, zdůvodnil existencí rozporu ohlá- šeného stavebního záměru s obecnými tech- nickými požadavky na výstavbu, a to konkrét- ně s $ 17 odst. 5 vyhlášky č. 137/1998 Sb., neboť projektová dokumentace neobsahova- la údaje (odstupové vzdálenosti nebyly vypo- čteny a požárně nebezpečný prostor nebyl graficky znázorněn), ze kterých by bylo patr- no, že požárně nebezpečný prostor navržené stavby nepřesahuje hranici stavebního po- zemku, tedy neprokazovala soulad navržené stavby s obecnými požadavky na výstavbu.
Tento závěr, jehož správnost je potvrzována vyjádřením Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje ze dne 26. 6. 2008, žalob- ci v žalobě nezpochybňovali (ostatně sami v odvolání přepracovanou technickou zprávu požární ochrany předložili, čímž své pochy- bení výslovně připustili). Nelze proto než uzavřít, že provedení ohlášené stavby bylo zakázáno v souladu s $ 107 odst. 1 stavební- ho zákona, neboť ohlášená stavba byla v TOz- poru s obecnými požadavky na výstavbu.
[23] Pokud jde o tvrzení o údajném poru- šení poučovací povinnosti ze strany stavební- ho úřadu, odkazuje soud na argumentaci sub 19 a 20 a připomíná, že stavební zákon s pou- čením v rozsahu a formě, jak se jej dožadují žalobci, nepočítá, resp. neposkytuje pro tako- vé poučení stavebnímu úřadu při ohlašování staveb prostor (srov. $ 105 odst. 4 věta druhá stavebního zákona, $ 107 odst. 1 stavebního zákona, dle kterého je vydávané rozhodnutí prvním úkonem v řízení), neboť - mimo jiné - vychází též z předpokladu, že občan, který neví, za jakých podmínek může svůj stavební záměr realizovat, požádá před ohlášením stavby v souladu s $ 21 stavebního zákona pří- slušný stavební úřad o vydání územně pláno- vací informace.
Na tomto místě soud uvádí, že územně plánovací informace dle $ 21 sta- vebního zákona je předběžnou informací ve smyslu $ 139 zákona č. 500/2004 Sb., správ- ního řádu, tedy kvalifikovanou formou pomo- ci správních orgánů občanům, a je věcí každé- ho, zda ji využije či nikoliv. Nelze tedy uvažovat o tom, že by podání žádosti o územně pláno- vací informaci a její poskytnutí bylo podmín- kou sine gua non vydání souhlasu s ohlášenou stavbou uvedenou v $ 104 odst. 1 stavebního zákona. Absence územně plánovací informa- ce proto logicky nemůže být důvodem pro vy- dání zákazu ohlášené stavby ve smyslu $ 107 odst. 1 stavebního zákona, neboť stavbu z územního hlediska posoudí stavební úřad ex officio.
Jinými slovy, stavební úřad, mimo jiné, ex officio zkoumá, zda je ohlášená stavba v souladu s tím, co by jinak byl býval uvedl v územně plánovací informaci, pokud by o ni stavebník před ohlášením stavby požádal. Ta- kový výklad dle názoru tohoto soudu nejlépe odpovídá interpretační směrnici obsažené v $ 4 odst. 1 stavebního zákona, die něhož or- gány územního plánování a stavební úřady přednostně využívají zjednodušující postupy a postupují tak, aby dotčené osoby byly co nejméně zatěžovány; srov. též Hegenbart, M., Sakař, B., a kol.
Stavební zákon. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, s.
300. Jak již bylo totiž uvedeno výše, ohlásí-li stavebník stavbu, stavební úřad přezkoumá, zda podání má náležitosti podle $ 105 odst. 1 až 3 staveb- ního zákona. Pokud je nemá, bez dalšího je usnesením odloží ($ 105 odst. 4 stavebního zákona). Usnesení o odložení zašle stavební- kovi do 15 dnů ode dne učinění podání spo- lu s poučením o správném postupu při ohla- šování staveb a o tom, že se stavbou nelze započít.
Poučení o správném postupu při ohlašování staveb se tak stavebníkoví dostá- vá až v odůvodnění usnesení o odložení vě- cí. Pokud podání předepsané náležitosti má, stavební úřad v souladu s $ 107 odst. 1 sta- vebního zákona dále zkoumá, zda ohlášená stavba podle $ 104 odst. 1 stavebního zákona není navržena v rozporu s územně plánovací informací nebo s obecnými požadavky na vý- stavbu nebo umisťována v nezastavěném úze- mí anebo není v rozporu se závazným stano- viskem dotčeného orgánu ($ 105 odst. 3 stavebního zákona).
Dospěje-li stavební úřad k závěru, že nikoliv, vysloví s provedením stavby souhlas ($ 106 stavebního zákona), ji- nak dle $ 107 odst. 1 stavebního zákona roz- hodnutím, které je prvním úkonem v řízení, provedení ohlášené stavby zakáže. Toto roz- hodnutí musí být vydáno do 30 dnů ode dne ohlášení stavby. Z uvedeného je zřejmé, že správní orgány nepochybily, pokud žalobce nevyzvaly k odstranění vad ohlášení, neboť právní úprava takový postup implicite vylu- čuje. (...) 1920 Ochranné známky: rozlišovací způsobilost ochranné známky k $ 32 odst. 1 a 2 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších záko- nů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochranných známkách) k čl.
3 odst. 1 a 3 první směrnice Rady 89/104/EHS, kterou se sbližují právní předpisy člen- ských států o ochranných známkách, ve znění rozhodnutí Rady 92/10/EHS*“ Označení „GOLF“, jež má být registrováno jako slovní ochranná známka (bez dal- ších grafických prvků) pro časopis o hře golf, sděluje relevantní veřejnosti pouze to, 9 S účinností od 28. 11. 2008 nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách. 1920 že se jedná o Časopis 0 této hře, a nijak ještě samo o sobě dotyčný časopis neodlišuje od jiných časopisů zaměřených na tuto tematiku.
Tím však ještě není vyloučeno, aby označení „GOLF“ získalo sekundární rozlišovací způsobilost na základě výluč- ného užívání tohoto označení ve vztahu k výrobkům, pro něž má být ochranná známka zapsána.
a) Aleš T., b) MUDr. Marie T. proti Krajskému úřadu Pardubického kraje o zákaz prove- dení stavby.