„ní policii, ve znění zákonů č. 82/1995 Sb., č. 153/1995 Sb. a č. 311/2002 Sb. Obecní policie byla i před 1. 7. 2006 (tj. i před nabytím účinnosti zákona č. 411/2005 Sb.) oprávněna na území své působnosti měřit rychlost vozidel pomocí silničních měřidel rychlosti (radarů), a to podle $ 1 odst. 2 ve spojení s $ 2 písm. c) a d), $ 10 odst. 2 a 3 a 6 24b odst. 1 zákona ČNR č. 553/1991 Sb., o obecní policii.
Je pravdou, že výslovného oprávnění k měření rychlosti vozidel se obecní policii dostalo až s novelou zákona o provozu na po- zemních komunikacích účinnou od 1. 7. 2006. Od tohoto data je tak podle $ 79 odst. 8 1004 uvedeného zákona k měření rychlosti vozidel oprávněna policie a obecní policie; obecní policie přitom postupuje v součinnosti s po- licií. Nicméně až do 1. 7. 2006 nebylo výslov- ně upraveno ani měření rychlosti státní poli- cií, její oprávnění k tomuto měření přitom nikdo nezpochybňoval, bez jakýchkoli problé- mů bylo dovozováno z práv a povinností státní policii stanovených zákonem.
Stejně lze postu- povativ případě policie obecní, a pokud se ža- lovaný, respektive již prvostupňový správní orgán, dovolával $ 2 písm. ©) a d) zákona o obecní policii, byl jejich postup správný. Podle $ 1 odst. 2 zákona o obecní policii obecní policie zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce a plní další úkoly, pokud tak stanoví tento ne- bo zvláštní zákon. Podle $ 1 odst. 5 téhož zákona úkoly obec- ní policie plní v obcích, které jsou městy ne- bo statutárními městy, a v hlavním městě Pra- ze městská policie.
Podle $ 2 písm. c) a d) zákona o obecní policii obecní policie při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku a pl- nění dalších úkolů podle tohoto nebo jiného zákona zejména: - přispívá v rozsahu stanoveném tímto nebo jiným zákonem k bezpečnosti a plynu- losti provozu na pozemních komunikacích, - odhaluje přestupky a jiné správní delikty. Ustanovení $ 2 zákona o obecní policii tak obsahuje demonstrativní výčet činností, které je obecní policie oprávněna a zároveň povinna vykonávat, respektive které konkre- tizují obecné vymezení úkolů obecní policie uvedené v citovaném $ 1 odst. 2 zákona o obecní policii.
Odhalování přestupků není omezeno na pouze vybranou skupinu, a obec- ní policie je tedy oprávněna (a povinna) od- halovat přestupky veškeré, včetně těch proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, které spočívají v překročení maximální povo- lené rychlosti. Na povinnost odhalovat pře- stupky úzce navazují $ 10 odst. 2 a 3 a dále $ 24b odst. 1 zákona o obecní policii. Podle $ 10 odst. 2 zákona o obecní policii strážník je povinen oznámit příslušnému or- gánu podezření, že byl spáchán přestupek nebo jiný správní delikt, jehož projednání patří do působnosti tohoto orgánu.
Podle $ 10 odst. 3 zákona o obecní policii oznámení musí být doloženo důvody nebo důkazy, o něž se podezření opírá. Podle $ 24b odst. 1 zákona o obecní poli- cii obecní policie je oprávněna, jeli to po- třebné pro plnění jejích úkolů podle tohoto nebo jiného zákona, pořizovat zvukové, obra- zové nebo jiné záznamy z míst veřejně pří- stupných. Citovaná ustanovení zákona o obecní po- licii jednoznačně dokládají oprávnění obecní policie měřit rychlost vozidel v obvodu své působnosti pomocí silničních měřidel rych- losti (radarů) i před 1.
7. 2006. Jedním z úko- lů obecní policie je odhalovat přestupky, oznamovat je následně orgánům příslušným k jejich projednání a svá oznámení dokládat důvody a důkazy, o něž se opírají. Aby obecní policie mohla řádně a účinně plnit tento svůj zákonný úkol, musí být nadána mimo jiné i oprávněním použít technické prostředky, které jí pomohou určité situace zadokumen- tovat tak, aby o nich později nemohlo být po- chyb. Takové oprávnění jí dává citovaný $ 24b odst. 1 zákona o obecní policii, na zá- kladě kterého může používat pro účely poří- zení záznamů z míst veřejně přístupných záz- namová zařízení.
V případě silnice I. třídy není pochyb o tom, že se jedná o místo veřej- ně přístupné. Pokud tedy obecní policie umístí na takovou silnici radar a jeho pomocí měří rychlost projíždějících vozidel, jedná zcela v souladu se zákonem. Nejedná se o žád- ný rozšiřující výklad zákona, naopak o stan- dardní výklad jazykový, logický, systematický a lze říci i účelový, neboť pokud je obecní po- licie povinna plnit dané úkoly, musí k tomu mít i odpovídající prostředky, jinak by se jed- nalo pouze o „bezzubé“ zákonné ustanovení.
Právě kategorie přestupků spočívajících „v překročení maximální povolené rychlosti patří mezi ty, kdy záznam z technického zaří- zení (radaru) je stěžejním, mnohdy jediným důkazním prostředkem prokazujícím proti- zákonné jednání. Bez tohoto záznamu o na- měřené rychlosti by mnoho přestupků zůsta- lo nepotrestáno, neboť pak už většinou zůstává tvrzení pachatele přestupku (o tom, že jel v souladu s právními předpisy) proti tvrzení strážníka či policisty (o tom, že rych- lost byla nepřiměřená), nicméně přesný údaj o skutečné rychlosti vozidla není možno zjis- tit (i velmi zkušený strážník/policista může tuto rychlost pouze odhadnout a takový od- had rozhodně nemá stejnou důkazní sílu jako zmiňovaný záznam).
Nelze přitom opome- nout, že zájem společnosti na dodržování předpisů na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, zejména povinnosti ne- překračovat maximální povolenou rychlost, je značný - zvláště pak přihlédneme-li k po- čtu nehod (a to i smrtelných) v obcích a měs- tech. Podle odborníků na silniční provoz při- tom dodržování rychlosti 50 km/hod. zachrání třikrát více lidí oproti 60 km/hod. a zkracuje dráhu zastavení o 9 metrů. Žalovaný i správní orgán prvního stupně postupovali v souladu se zákonem, pokud ja- ko důkazní prostředek použili protokol o do- pravním přestupku předaný Městskou policií Česká Třebová, obsahující záznam z radaru týkající se vozidla žalobce a dokumentující překročení maximální povolené rychlosti ža- lobcem v obci o 18 km/hod., a na tomto pro- tokolu založili rozhodnutí o vině žalobce.
Ji- né žalobní námitky žaloba neobsahovala, sám soud neshledal ze správního spisu žádná po- chybení, která by krátila žalobce na jeho ve- řejných právech. Rozhodnutí prvoinstanční- ho správního orgánu i žalovaného spočívají na úplně zjištěném skutkovém stavu a na správném právním posouzení věci. Uložený trest pokuty odpovídá spáchanému přestup- ku i osobě žalobce. 1005 1364 1364 Místní referendum: principy soudní ochrany k čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod k $ 26 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů (v textu též „zákon o místním referendu“) Volby i místní referendum mají společný základ v čl.
21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který stanoví veřejné subjektivní právo občanů podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. Volby i místní refe- rendum mají dále do značné míry společné principy právní úpravy (včetně princi- pů soudní ochrany), přičemž věci volební a místního referenda jsou svým obsahem a charakterem natolik podobné, že jsou podrobeny v podstatě stejnému režimu i v rámci správního soudnictví.
Radovan P. proti Krajskému úřadu Pardubického kraje o uložení pokuty.