k čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod I. Orgány státní správy myslivosti nejsou zákonem č. 449/2001 Sb., o myslivosti, legitimovány k vedení řízení o registraci honebního spole- čenstva ve smyslu $ 20 citovaného zákona, pokud se jedná o honební spole- čenstvo vzniklé podle dosavadních právních předpisů. Jsou pouze opráv- něny požadovat po dotčeném honebním společenstvu doklady uvedené v $ 69 odst. 2 citovaného zákona a ověřovat skutečnost, zda honitba dosa- hovala v souladu s $ 69 odst. 1 citovaného zákona ke dni 31. 3. 2003 mini- mální výměry 500 ha. Zjistí-li přitom, že podmínky podle S 69 odst. 2 cito- vaného zákona byly v rozhodné době splněny, nevydávají rozhodnutí konstitutivní povahy, ale zjištěné skutečnosti mohou pouze deklarovat.
II. Tam, kde zákon přímo neřeší určitý právní problém, lze užít analogie zá- kona, tj. zákonného ustanovení svou povahou a účelem nejbližšího. Správní or- gán totiž v případech, kdy by nečinnost znamenala neposkytnutí právní ochra- ny (denegatio iustitiae), nemůže argumentovat tím, že zákon na daný problém nepamatoval, nýbrž se musí s věcí vypořádat. V oblasti veřejného práva jsou však v důsledku zásad uvedených v čl. 2 odst. 2, 3 Listiny základních práv a svo- bod (“Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených záko- nem, a to způsobem, který zákon stanoví“, „Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá“) meze analogie zúženy, tj. analogie jdoucí k tíži účastníka správního řízení není přípustná.
Podle $ 69 odst. 1 zákona o myslivos- ti zůstávají honitby a obory uznané po- dle dosavadních předpisů zachovány; to platí i pro obory o výměře nižší než 50 ha a samostatné bažantnice uznané podle dosavadních předpisů, které se stávají honitbami podle tohoto zákona, 860 i když nedosahují výměry 500 ha. Pokud honitba nebo obora uznaná podle dosa- vadních předpisů dosahuje zákonné vý- měry podle tohoto zákona, ale nesplňuje ostatní požadavky na tvorbu honitby, je osoba, které byla honitba uznána podle dosavadních předpisů, povinna podat do 31.
prosince 2002 orgánu státní sprá- vy myslivosti návrh na uvedení honitby do souladu s tímto zákonem, jinak honit- ba zaniká k 31. březnu 2003. Podle $ 69 odst. 2 zákona o myslivosti se právní povaha honebních společen- stev vzniklých podle dosavadních předpi- sů řídí ustanoveními tohoto zákona ode dne jeho účinnosti. Honební společen- stvo přijme stanovy, popřípadě je přizpů- sobí úpravě podle tohoto zákona, a zvolí orgány nejpozději do devíti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak ho- nební společenstvo a společenstevní ho- nitba zanikají.
Po zániku honebního spo- lečenstva se provede likvidace. Z citovaných přechodných ustanove- ní zákona o myslivosti vyplývá, že stávají- cí honební společenstva, tj. honební společenstva vzniklá přede dnem účin- nosti zákona o myslivosti (vzniklá podle zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti) nezanikají, nýbrž zůstávají zachována, a nejedná-li se o obory nebo samostatné bažantnice, pak musí splňovat podmínku minimální výměry honitby 500 ha. Právní povaha honebního společenstva se řídí zá- konem o myslivosti ode dne jeho účinnos- ti, přičemž právní povahou je nutno rozu- mět existenci, změnu a zánik stávajících honebních | společenstev.
| Stávajícímu honebnímu společenstvu je uložena po- vinnost přijmout stanovy, popřípadě je při- způsobit zákonu o myslivosti, do 31. břez- na 2003, jinak přímo ze zákona bez dalšího zanikají. Z uvedených přechodných usta- novení tedy vyplývá povinnost honebního společenstva uvést do souladu své orgány a rovněž nezbytnost dodržet základní vý- měru honitby v rozsahu 500 ha, a to k 31. 3. 2003. Jinou povinnost pro stávající honeb- ní společenstva z těchto ustanovení dovo- dit nelze. Podle $ 20 odst. 3 zákona o myslivos- ti vzniká honební společenstvo dnem re- gistrace.
Ke stejnému dni zapíše orgán státní správy myslivosti honební spole- čenstvo do rejstříku honebních spole- čenstev. Vznik honebního společenstva, jeho název a sídlo oznámí orgán státní správy myslivosti do sedmi dnů ode dne registrace Českému statistickému úřa- du. Toto ustanovení se vztahuje na vznik honebního společenstva, a nikoliv na transformaci stávajícího honebního spo- lečenstva, neboť je pojmově vyloučeno, aby již vzniklé honební společenstvo znovu vzniklo. Ustanovení $ 20 odst. 1 zákona o myslivosti upravuje podání návrhu na registraci honebního společenstva a sta- noví lhůtu pěti dnů k doplnění návrhu a odstranění vad pod sankcí zastavení ří- zení.
Podle $ 19 odst. 4 zákona o mysli- vosti podávají návrh na registraci honeb- ního společenstva členové přípravného výboru, jejichž podpisy musí být úředně ověřeny. Žalovaný i správní orgán I. stupně po- stupovali při transformaci dotčeného honebního společenstva podle $ 69 a analogicky podle $ 20 zákona o mysli- vosti. Soud takový postup shledává nezá- konným, tedy považuje jej za závažnou vadu správního řízení, která měla vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, a to z těchto důvodů: Jak již shora uvedeno, z $ 69 zákona o myslivosti nelze pro již existující ho- nební společenstva dovodit jinou povin- nost než povinnost přijmout stanovy a uvést orgány společenstva do souladu se zákonem o myslivosti za podmínky, že honitba ke dni 31.
3. 2003 dosahuje mi- nimální výměry 500 ha. Podle čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Podle čl. 2 odst. 3 Listiny základ- ních práv a svobod každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Po- dle citovaných základních ustanovení právního řádu České republiky může být veřejná moc uplatňována pouze na základě zákona, tedy zejména povinnosti mohou být ukládány pouze na základě zákona a nelze připustit rozšiřující vý- klad či dokonce použití analogie, kterou se ve správním právu ukládá účastníkovi správního řízení povinnost, jejíž nespl- nění jde na úkor účastníka řízení.
Přitom soud poukazuje na obecnou zásadu. rov- nosti před zákonem, která se týká veške- rých subjektů práva bez ohledu na jejich právní formu. Soud zdůrazňuje, že obecně lze ana- logii použít pouze tam, kde zákon přímo neřeší určitý právní problém. Pak lze použít ustanovení svou povahou a úče- lem nejbližšího. Správní orgán či soud totiž v případech, kdy by nečinnost zna- menala neposkytnutí právní ochrany - odepření spravedlnosti, nemůže argu- mentovat tím, že zákon na daný problém nepamatoval, že jej neupravuje, nýbrž se musí s věcí vypořádat.
V oblasti veřejné- ho práva, v němž se vždy jedná o nerov- né postavení účastníka správního řízení a autoritativně vystupujícího správního orgánu, je nutno mít na zřeteli, že meze pro použití analogie jsou zúženy (v po- 861 662 měru k užití analogie v právu soukro- mém, kde je rovné postavení subjektů) tím, že analogie nemůže zakládat právě a z důvodu shora citovaných základních zásad právního řádu povinnosti, tedy analogie nemůže jít ve svém důsledku k tíži účastníka správního řízení. V daném případě je právní povaha stávajících honebních společenstev do- statečně řešena přechodnými ustanove- ními v $ 69 zákona o myslivosti, což sa- mo o sobě vylučuje použití analogie.
Správní orgány postupovaly analo- gicky podle $ 20 zákona o myslivosti a rozhodovaly o registraci, přičemž ho- nebnímu společenstvu stanovily ve lhůtě povinnost a s marným uplynutím lhůty spojily odmítnutí registrace honebního společenstva. Soud přitom nepřehlédi, že při nepřípustném analogickém použi- tí $ 20 zákona o myslivosti použil žalova- ný jen některých ustanovení o registraci; jejich aplikaci a to, proč jiná ustanovení upravující registraci nepoužil, přitom žádným způsobem nezdůvodnil. Mimo to v důvodech napadeného rozhodnutí žalovaný odkazuje na nepředložení pod- kladů, avšak výrok napadeného rozhod- nutí ve spojení s rozhodnutím správního orgánu L.
stupně zněl na odmítnutí re- gistrace, přičemž $ 20 odst. 1 hovoří o zastavení řízení. Správním orgánům „nevadilo“, že k registraci nebyl podán žádný návrh, v odůvodnění se s tím nijak nevypořádaly, ačkoliv zákon vyžaduje přísnou formu návrhu - úředně ověřené podpisy osob, které návrh podávají. Skutečnost namítaná žalovaným, že orgány státní správy myslivosti nevedou jiné evidence než rejstříky honebních společenstev, v sobě ještě nutně nezahr- nuje podmínku nové registrace jako konstitutivního individuálního správní- 862 ho aktu s účinkem vzniku společenstva.
Ustanovení $ 28 odst. 1 zákona o mysli- vosti upravuje rejstřík honebních spole- čenstev a uvádí, které údaje se do něj za- pisují. Z povahy věci a ze systematického výkladu vyplývá, že požadavek $ 28 odst. 3 písm. b) zákona o myslivosti na uvedení dne a čísla registrace se týká nových ho- nebních společenstev, přičemž u honeb- ních společenstev vzniklých podle před- chozí právní úpravy se zapíší údaje mající obdobnou vypovídací hodnotu. Konkrétní způsob aplikace tohoto zá- konného ustanovení je přitom věcí správních orgánů za podmínky, že bude v souladu se zákonem.
Aplikace takové- ho ustanovení novou registrací stávají- cích honebních společenstev je však aplikací v rozporu se zásadami logické- ho vyplývání, neboť je absurdní, aby vzniklé společenstvo opětovně vznikalo, a mimo to je aplikací, která nepřijatelně a bez dostatečné zákonné opory zatěžu- je stávající honební společenstva. Sku- tečnost, že je pojmově vyloučeno, aby stávající honební společenstvo znovu vzniklo, když mimo to podle $ 69 zákona o myslivosti se tímto zákonem řídí právní povaha stávajících honebních společen- stev až ode dne účinnosti zákona (tedy nelze použít ustanovení upravující vznik honebních společenstev), a skutečnost, že analogie registrace šla ve svém důsled- ku k tíži účastníka správního řízení, jsou dalšími důvody nepřípustnosti a nezá- konnosti použité analogie.
Ze všech shora uvedených důvodů soud shledal celé správní řízení vadným, protože ve svém důsledku poškodilo prvního žalobce na veřejném právu vy- konávat funkci honebního starosty do- tčeného honebního společenstva a dru- hého žalobce na veřejném právu na nerušený výkon práv honebního spole- čenstva. Soud proto napadené rozhod- nutí včetně rozhodnutí správního orgá- nu prvního stupně zrušil, věc vrací žalo- vanému k dalšímu řízení a vyslovuje ten- to závazný právní názor: Žalovaný ani správní orgán I.
stupně nejsou ze zákona o myslivosti legitimová- ni k vedení řízení o registraci stávajícího dotčeného honebního společenstva ve smyslu $ 20 zákona o myslivosti, nýbrž jsou pouze ze zákona oprávněni požado- vat po dotčeném honebním společenstvu doklady uvedené v $ 69 zákona o mysli- vosti a oprávněni k ověření skutečnosti, zda honitba dosahovala ke dni 31. 3. 2003 minimální výměry 500 ha. Jestliže dotčené honební společenstvo tvrdí, že honitba ke dni 31. 3. 2003 dosahovala 500 ha, avšak prokázání takového tvrzení je spojeno s obtížemi vyplývajícími mimo jiné z toho, že údajně registrací podle zákona o mysli- vosti vzniklo jiné honební společenstvo, v němž jsou zahrnuty shodné honební po- zemky, je na místě, aby žalovaný nenechal celou tíhu dokazování na účastníkovi říze- ní, nýbrž aby v případech, kdy je to vhod- né (vyžádání kopií souhlasů vlastníků ze spisu Okresního soudu v Chrudimi), po- stupoval z úřední povinnosti, maje na mysli zjištění úplného skutečného stavu věci.
Po úplně zjištěném skutkovém stavu bude další postup žalovaného záviset na tom, zda orgány a stanovy dotčeného ho- nebního společenstva byly v rozhodné do- bě v souladu se zákonem a zda byla splně- na podmínka minimální výměry honitby. Pokud tyto podmínky nebyly k 31. 3. 2003 splněny, pak honební společenstvo zanik- lo přímo ze zákona (bez rozhodnutí správ- ního orgánu) a je na místě provedení li- kvidace. Zjistí-li žalovaný, že podmínky byly v rozhodné době splněny, nebude vy- dávat žádné rozhodnutí konstitutivní po- vahy, neboť k němu není zákonného pod- kladu: zjištěné skutečnosti může pouze deklarovat.
(en)
Vladimír P. v P. a Honební společenstvo S. ve V. proti Krajskému úřadu Pardu- bického kraje o registraci honebního společenstva.