Neobsahuje-li odvolání odvolací námitky a odvolatel v odvolání požádá o stano- vení lhůty k doplnění odvolání, je správní orgán povinen takovou lhůtu stanovit po- stupem podle $ 37 odst. 3 za použití $ 93 odst. 1 správního řádu z roku 2004. Na ne- zákonnost postupu odvolacího orgánu, který bez znalosti odvolacích námitek rozhodne meritorně o odvolání, nemá vliv délka časového úseku od podání odvolá- ní do vydání rozhodnutí o odvolání.
Podle $ 82 odst. 2 správního řádu „musí odvolání mít náležitosti uvedené v f 37 odst. 2 správního řádu a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí smě- řuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí na- padá, platí, že se domáhá zrušení celého roz- hodnutí. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal ve správním orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis.
Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví Je správní orgán na náklady účastníka“. Z citovaného zákonného ustanovení je zřejmé, že náležitosti odvolání jsou ve správ- ním řádu explicitně vyjádřeny. To znamená, že každé podání, které má být posouzeno jako odvolání, když správní orgán je povinen posuzovat podání podle obsahu ve smyslu $ 37 odst. 1 věta druhá správního řádu, musí obsahovat specifikaci rozhodnutí, proti kte- rému směřuje, dále rozsah, v němž jej napa- dá, tj. uvedení výroků, které jsou napadány, a dále konkrétní skutečnosti, z nichž se dovo- zuje nesprávnost právního posouzení ve věci či nesprávnost vyhodnocení skutkového sta- vu věci či nedostatky v dokazování.
Co se týče odvolání žalobce, to právě splňovalo náleži- tost specifikace rozhodnutí a rovněž náleži- tost rozsahu, zatímco absence konkrétních rozporů s právními předpisy a absence tvrze- né nesprávnosti předcházejícího řízení byla nahrazena žádostí o poskytnutí dodatečné lhůty k doplnění odvolání. Soud zdůrazňuje, že žalobce žádal poskytnutí dodatečné lhůty k doplnění odvolání, když v rámci této lhůty chtěl nahlédnout do správního spisu, což je jistě jeho právem i v této fázi řízení, nikoliv k učinění úkonu, který by spočíval v sezná- mení se spisem a uplatnění nových důkaz- ních návrhů před rozhodnutím správního orgánu I stupně.
Tedy uvedenou žádost ža- lobce bylo jednoznačně nutno vyhodnotit ja- ko žádost o prodloužení lhůty k odůvodnění odvolání. Dle názoru soudu byla tato žádost formulována dostatečně zřetelně k tomu, aby ji žalovaný právě uvedeným způsobem pochopil. Vzhledem k tomu, že odvolání je podá- ním ve smyslu $ 37 správního řádu, rovněž tak s ohledem na $ 93 odst. 1 správního řádu, když se pro odvolací řízení použijí obdobně ustanovení hlavy I. - IV., VI. a VII. v druhé čás- ti správního řádu, nemá-li odvolání nějakou náležitost vyplývající z $ 37 nebo z $ 82 odst. 3 správního řádu, je na místě postupovat po- dle $ 37 odst. 3 správního řádu tak, že správ- ní orgán pomůže žadateli nedostatky odstra- nit nebo jej k odstranění vyzve.
Shodný názor viz Josef Vedral: Správní řád. Komentář. BOVA POLYGON, Praha 2006; str.
492. Podle $ 37 odst. 3 správního řádu „nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li ji- nými vadami, pomůže správní orgán poda- telí nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu 527 1579 přiměřenou Ihůtu“. V dané věci si žalobce o takový postup přímo požádal. Co se týče ža- lobcem uplatňovaného postupu podle $ 39 odst. 1 správního řádu, nelze takový postup správního orgánu vyloučit. Podie $ 39 odst. 1 správního řádu „správ- ní orgán účastníkovi určí přiměřenou lhůtu k provedení úkonu, pokud ji nestanoví zá- kon a je-li to zapotřebí.
Určením lhůty nesmí být ohrožen účel řízení ani porušena rov- nost účastníků“. Usnesením o určení lhůty se oznamuje pokračování pouze tomu, komu je určena, popř. i tomu, jehož se jinak přímo do- týká. Uvedené ustanovení poskytuje v použi- tých případech vyšší formu výzvy k provedení úkonu, a to formu usnesení. Právě v souladu s účelem řízení by bylo v daném případě po- skytnutí lhůty, a to rovněž s ohledem na $ 4 odst. 2 správního řádu, v němž je zakotvena povinnost správního orgánu v souvislosti se svým úkonem poskytnout dotčené osobě při- měřené poučení o jejích právech a povinnos- tech, je-li to vzhledem k povaze úkonů a osob- ním poměrům dotčené osoby potřebné.
Žalovaný však v dané věci dle uvedených pro- cesních zákonných ustanovení nepostupoval. Je třeba konstatovat, že žalovaný zcela od- trženě od obsahu odvolání posoudil žádost nikoliv jako žádost o prodloužení či stanove- ní lhůty k doplnění náležitostí odvolání, nýbrž jako stanovení lhůty k prostudování spisu. Žalovaný se pak dopustil toho, že roz- hodoval o odvolání, aniž by znal námitky, kte- ré hodlal žalobce v doplnění svého odvolání uplatnit. Takový postup žalovaného považuje soud za zcela nepřípustný a naprosto v roz- poru s procesními ustanoveními, která jsou zakotvena v právě citovaných ustanoveních správního řádu, a rovněž za postup v rozporu s čl.
36 odst. 1 Listiny základních práv a svo- bod, v nichž je zakotveno právo na spravedli- vý proces. Jistě je nezbytným předpokladem (Gcondicio sine gua non“) řádného posouze- ní odvolacích námitek znalost takových ná- mitek. Snahu žalovaného o obhajobu nezá- konného procesního postupu ve vyjádření k žalobě, když lhůtu od 20. 10. 2007 do 4. 12. 2007 považuje za dostatečnou k doplnění od- volání, vyhodnocuje soud jako zcela marnou. (Není přitom zřejmé, avšak ani rozhodné ve věci, k jaké události se upíná datum 20.
10. 2007.) Žalobce byl totiž oprávněn očekávat reakci správního orgánu na podání své žá- dosti v souladu se zásadou legitimního oče- kávání, která je v konkrétním případě opřena o $37 odst. 1 13 správního řádu. Mimo to, ža- lovaný na této okolnosti ani své rozhodnutí nevystavěl, byť soud dodává, že by takové odůvodnění právě z uvedených důvodů ne- mohlo obstát. (...) m5 1579 Správní řízení: znalecký posudek; hodnocení důkazů k $ 76 odst. 1 písm. b) soudního řádu správního Nesouhlasí-li stavební úřad se závěry znaleckého posudku předloženého účast- níkem řízení, musí v rozhodnutí dostatečným a srozumitelným způsobem vyložit, v čem konkrétně neodpovídají závěry znaleckého posudku faktickému provedení stavby a v čem závěry znaleckého posudku neodpovídají požadavkům stanoveným právními předpisy.
Oproti závěrům, vyplývajícím ze znaleckého posudku, musí správní orgán také položit své vlastní zcela konkrétní hodnocení, zda došlo ke spl- nění veřejného zájmu (zde souladu se zájmem na protipožární ochraně), a to i za po- moci jiného znaleckého posudku. Pokud správní orgán nezpochybnil a nevyvrátil závěry znaleckého posudku předloženého žalobkyní, je jeho rozhodnutí v této části nepřezkoumatelné [$ 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s.].
Pavel K. proti Krajskému úřadu Pardubického kraje o uložení pokuty.