kon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb. Povaha rozhodnutí o umístění stavby vylučuje obecně možnost přivodit újmu předpokládanou ustanovením $ 73 odst. 2 s. ř. s., tj. újmu, kterou by bylo lze kvalifikovat jako nenahraditelnou, neboť toto rozhodnutí ještě ne- zakládá potenciálnímu stavebníkovi subjektivní právo stavět. Oprávnění stavebníka uskutečnit konkrétní stavbu (příp. změnu stavby) na konkrét- ním místě a za určitých podmínek je zřízeno až pravomocným stavebním povolením vydaným podle $ 66 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona.
kon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb. Povaha rozhodnutí o umístění stavby vylučuje obecně možnost přivodit újmu předpokládanou ustanovením $ 73 odst. 2 s. ř. s., tj. újmu, kterou by bylo lze kvalifikovat jako nenahraditelnou, neboť toto rozhodnutí ještě ne- zakládá potenciálnímu stavebníkovi subjektivní právo stavět. Oprávnění stavebníka uskutečnit konkrétní stavbu (příp. změnu stavby) na konkrét- ním místě a za určitých podmínek je zřízeno až pravomocným stavebním povolením vydaným podle $ 66 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona.
Již sama povaha napadeného rozhod- nutí o umístění stavby dle názoru Kraj- ského soudu v Plzni vylučuje obecně možnost přivodit újmu předpokládanou v $ 73 odst. 2 s. ř. s., tj. újmu, kterou by by- lo lze kvalifikovat jako nenahraditelnou. Názor vychází z úvahy, že tento druh územního rozhodnutí určuje stavební pozemek, na němž se stavba umisťuje, stanoví podmínky jejího umístění a pod- mínky pro zpracování projektové přípra- vy stavby ($ 39 stavebního zákona, $ 4 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se pro- vádějí některá ustanovení stavebního zá- kona). Má omezenou časovou platnost (platí zásadně dva roky od právní moci rozhodnutí - $ 40 odst. 2 stavebního zá- kona), může pozbýt platnosti před uply- nutím doby platnosti ($ 40 odst. 1 věta druhá stavebního zákona), může být mě- něno z podnětu navrhovatele i ex officio (S 41 odst. 1 stavebního zákona). Osoba, na základě jejíhož návrhu stavební úřad rozhodnutí o umístění stavby vydal, mů- že po vydání takového rozhodnutí upus- tit z řady důvodů subjektivní i objektivní povahy od svého původního záměru. Zásadní význam má okolnost, že pra- vomocné rozhodnutí o umístění stavby nezakládá ještě potenciálnímu stavební- kovi subjektivní právo stavět. Oprávnění stavebníka uskutečnit konkrétní stavbu (příp. změnu stavby) na konkrétním místě a za určitých podmínek je konsti- tuováno až stavebním povolením vyda- ným podle $ 66 stavebního zákona, kte- ré nabylo právní moci. Žalobcům nemůže vzniknout újma výkonem rozhodnutí o umístění stavby, protože takové rozhodnutí vykonatel- né není. Vykonatelnost individuálního správního aktu je jedním z právních účinků rozhodnutí a představuje vlast- nost rozhodnutí spočívající v možnosti vynutit splnění rozhodnutím uložené povinnosti za použití právních prostřed- ků. O vykonatelnosti rozhodnutí lze pro- to uvažovat pouze u rozhodnutí, kterými se ukládá povinnost něco konat, něčeho se zdržet či něco strpět. V případě roz- hodnutí o umístění stavby tomu tak ne- ní. Teprve realizace stavebního povolení - tedy výkon v pořadí dalšího rozhodnu- tí - může mít za následek vznik nenahra- ditelné újmy. Obdobně nenahraditelná újma nemůže žalobcům vzniknout ani ji- nými právními následky rozhodnutí o umístění stavby. Příčinnou souvislost se vznikem nenahraditelné újmy může mít až vlastní stavební povolení. Důvody shora podrobně rozvedené vedly soud k závěru, že nelze o žádosti kladně rozhodnout, neboť není splněn zákonný předpoklad, že by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí o umís- tění stavby mohly žalobcům způsobit ja- koukoliv újmu, natož pak újmu nenahra- ditelnou. Proto návrhu nevyhověl. (da)
Milan a Marie K. v P. proti Krajskému úřadu Plzeňského kraje o umístění stavby, o žádosti žalobců o přiznání odkladného účinku žalobě.