Nejvyšší správní soud rozsudek spravni Zelená sbírka

57 Ca 33/2006

ze dne 2007-06-13

č. 255/1994 Sb. a č. 320/2002 Sb.» Vztah daňového dlužníka a státu je řadou zcela samostatných závazkových práv- ' ních vztahů veřejnoprávní povahy, byť se všechny odvozují od jednoho druhu daně. Každý z těchto vztahů má svůj samostatný právní osud nejen co do svého vzniku a trvání, ale také do svého zániku. Použitím platby daně na úhradu určité daňové po- vinnosti správcem daně dle $ 59 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a po- platků, konkrétní závazek daňového dlužníka definitivně zaniká. Jestliže daňový dlužník uhradil určitou splatnou částku daně včas, a proto nebyla naplněna hypoté- za $ 63 odst. 1 citovaného zákona pro jeho penalizaci, nemůže pak mít zákonnou oporu předpis penále odůvodněný změnou v použití všech dosud přijatých plateb.

2561 Daň z příjmů: základ daně; technické zhodnocení hmotného majetku k $ 23 a 6 33 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 2000 Pokud daňový subjekt zahrne v plné výši do základu daně z příjmů náklady vy- naložené na stavební práce na určitém objektu, a to ve zdaňovacím období, kdy je vynaložil, je povinen prokázat, že se skutečně jednalo o náklady na opravu objektu, a nikoli o technické zhodnocení ve smyslu $ 33 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z pří- jmů, které je možné zahrnovat do daňově uznatelných nákladů pouze postupně for- mou daňových odpisů. Daňový subjekt je tedy povinen prokázat, jaký byl stav ob- jektu před a po provedení stavebních prací, aby bylo možné posoudit, zda se jednalo o opravu, nebo naopak o rekonstrukci či modernizaci objektu.