I. Složení přípravného výboru podle § 9 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, nemusí být po celou dobu jeho činnosti totožné. Jména členů přípravného výboru uvedená na podpisových listinách podle § 11 odst. 1 písm. c) uvedeného zákona nemusí být shodná se jmény členů přípravného výboru, která jsou uvedena na návrhu na konání místního referenda podle § 10 odst. 1 písm. f) téhož zákona. Odlišnost ve jménech členů přípravného výboru na podpisových listinách a na návrhu na konání místního referenda nezpůsobuje nepřípustnost návrhu ani nepoužitelnost shromážděných podpisů.
II. Mezi oprávněné osoby podporující návrh přípravného výboru musí být pro účely § 8 odst. 2 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, počítány i takové osoby, které se na podpisové listiny podepsaly více než jednou, nejsou-li dány jiné překážky, pro které by musely být takové osoby vyloučeny.
[19] Podstatou sporu je otázka, zda osoby uvedené jako členové přípravného výboru na podpisových listinách musí být totožné s osobami uvedenými v návrhu na vyhlášení místního referenda.
[20] Podle § 9 odst. 1 zákona o místním referendu přípravný výbor tvoří pro účely místního referenda nejméně 3 oprávněné osoby, nestanoví-li podmínky ustavení přípravného výboru zvláštní právní předpis.
[21] Podle § 10 odst. 1 písm. f) zákona o místním referendu návrh přípravného výboru musí obsahovat jména a příjmení členů přípravného výboru, jejich datum narození, místo, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, kterým se rozumí adresa pobytu (dále jen „adresa“), a jejich vlastnoruční podpisy.
[22] Podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o místním referendu každý podpisový arch musí obsahovat jména a příjmení členů přípravného výboru a jejich adresu.
[23] Krajský soud v Praze nejprve odkazuje na obecná východiska pro posuzování podmínek pro vyhlašování místních referend, jak je formuloval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 31. 10. 2021, čj. Ars 2/2012-43, č. 2799/2013 Sb. NSS, v bodech 29 až 46: Místní referendum představuje významný prvek přímé demokracie v českém politickém systému a zásadní doplněk klasických mechanismů zastupitelské demokracie, přičemž jde o projev občanské kompetence vyjádřit se a rozhodovat o významných místních záležitostech přímým projevem vůle. Smyslem místního referenda tak je doplnit klasické demokratické volební schéma o další institut, díky kterému má obecní komunita přímý vliv na řešení konkrétní otázky i v průběhu volebního období. Při výkladu právních předpisů, které omezují možnosti vyhlášení místního referenda, je rovněž třeba mít na zřeteli čl. 22 Listiny základních práv a svobod požadující, aby nejen zákonná úprava politických práv, ale i jejich výklad umožňovaly a ochraňovaly svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti. Je tak nutné, aby orgány při aplikaci a interpretaci zákona o místním referendu nepostupovaly příliš přísně, jinak by hrozilo nebezpečí, že by se zákon stal mrtvým právním předpisem, který znemožní místní referendum efektivně vyhlašovat a konat.
[24] Zákon o místním referendu stanovuje podmínky, za jakých mohou oprávněné osoby realizovat své právo podílet se přímo na správě věcí veřejných (srov. čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Přípravný výbor, který je uskupením osob, jež není nadáno vlastní právní subjektivitou, ale kterému zákon přiznává oprávnění jednat v souvislosti s organizací místního referenda, pak představuje nástroj pro občany, jak se efektivně organizovat pro účely konání místního referenda. Pakliže je účelem konání místního referenda zprostředkování možnosti oprávněných osob podílet se na správě veřejných věcí a pakliže má být při interpretaci zákona o místním referendu dbáno na to, aby nepostupovaly správní orgány příliš přísně, aby nebylo znemožněno konání místního referenda, pak nemůže krajský soud dospět k jinému závěru, než že pro vyhlášení místního referenda není překážkou změna ve složení skupiny osob, která se na jeho organizaci podílí (změna složení přípravného výboru), tím méně pak spočívá-li ta změna pouze v tom, že členství jednoho z pěti členů zanikne, aniž by došlo k jeho náhradě a aniž by kdy došlo ke snížení počtu členů pod zákonné minimum. Opačný výklad by mohl klást nepřiměřené, a hlavně neodůvodněné překážky oprávněným osobám, resp. občanům, podílet se na správě veřejných věcí.
[25] Krajský soud poukazuje na to, že založení a činnost přípravného výboru nejsou nijak formalizované. Členové přípravného výboru se neregistrují, existence přípravného výboru nepodléhá schvalovacímu procesu žádného správního orgánu. Jediné podmínky, které zákon o místním referendu pro přípravný výbor stanoví, jsou, že ho tvoří alespoň tři členové, kteří jsou zároveň oprávněnými osobami ve smyslu § 2 zákona o místním referendu (mají právo volit do zastupitelstva obce). V případě ukončení členství v přípravném výboru tak nepřipadá v úvahu ani požadavek na jakousi formální a odůvodněnou rezignaci podmíněnou závažnými důvody, jak předestřel navrhovatel. Zákon o místním referendu zároveň nestanovuje, že musí být složení přípravného výboru od počátku (tedy i v průběhu sběru podpisů) totožné jako složení přípravného výboru, který nakonec podá návrh na vyhlášení místního referenda. Sice lze předpokládat, že ve většině případů tomu tak bude, protože členy přípravného výboru spojuje ideový postoj k problematice, kterou považují za důležitou pro život v dané obci a o které chtějí vyvolat všeobecné hlasování, a protože činnost přípravného výboru obvykle trvá relativně krátkou dobu, čímž jsou zpravidla eliminovány důvody, které by mohly mít vliv na složení přípravného výboru. Nicméně i tak mohou nastat objektivní okolnosti, které znemožní, aby bylo složení přípravného výboru zachováno – například když některý ze členů přípravného výboru zemře dříve, než je podán návrh na konání místního referenda. Podílel-li se takový člen na činnosti přípravného výboru již v době sběru podpisů, je tak logické, že podpisové listiny obsahují i jeho jméno, ačkoli v době podání návrhu na konání místního referenda již z objektivních důvodů členem přípravného výboru není. Po ostatních členech přípravného výboru přitom nelze spravedlivě požadovat, aby znovu opakovali sběr podpisů pouze proto, aby složení přípravného výboru uvedeného na podpisových listinách odpovídalo složení přípravného výboru v okamžiku podání návrhu na konání místního referenda. Naopak lze předpokládat, že by návrh na konání místního referenda podali tito zbývající členové přípravného výboru, byli-li by alespoň 3, anebo by se k přípravnému výboru připojil nový člen, bylo-li by nezbytné tento minimální počet doplnit. Tento nový člen by logicky nebyl na již podepsaných podpisových arších uveden.
[25] Krajský soud poukazuje na to, že založení a činnost přípravného výboru nejsou nijak formalizované. Členové přípravného výboru se neregistrují, existence přípravného výboru nepodléhá schvalovacímu procesu žádného správního orgánu. Jediné podmínky, které zákon o místním referendu pro přípravný výbor stanoví, jsou, že ho tvoří alespoň tři členové, kteří jsou zároveň oprávněnými osobami ve smyslu § 2 zákona o místním referendu (mají právo volit do zastupitelstva obce). V případě ukončení členství v přípravném výboru tak nepřipadá v úvahu ani požadavek na jakousi formální a odůvodněnou rezignaci podmíněnou závažnými důvody, jak předestřel navrhovatel. Zákon o místním referendu zároveň nestanovuje, že musí být složení přípravného výboru od počátku (tedy i v průběhu sběru podpisů) totožné jako složení přípravného výboru, který nakonec podá návrh na vyhlášení místního referenda. Sice lze předpokládat, že ve většině případů tomu tak bude, protože členy přípravného výboru spojuje ideový postoj k problematice, kterou považují za důležitou pro život v dané obci a o které chtějí vyvolat všeobecné hlasování, a protože činnost přípravného výboru obvykle trvá relativně krátkou dobu, čímž jsou zpravidla eliminovány důvody, které by mohly mít vliv na složení přípravného výboru. Nicméně i tak mohou nastat objektivní okolnosti, které znemožní, aby bylo složení přípravného výboru zachováno – například když některý ze členů přípravného výboru zemře dříve, než je podán návrh na konání místního referenda. Podílel-li se takový člen na činnosti přípravného výboru již v době sběru podpisů, je tak logické, že podpisové listiny obsahují i jeho jméno, ačkoli v době podání návrhu na konání místního referenda již z objektivních důvodů členem přípravného výboru není. Po ostatních členech přípravného výboru přitom nelze spravedlivě požadovat, aby znovu opakovali sběr podpisů pouze proto, aby složení přípravného výboru uvedeného na podpisových listinách odpovídalo složení přípravného výboru v okamžiku podání návrhu na konání místního referenda. Naopak lze předpokládat, že by návrh na konání místního referenda podali tito zbývající členové přípravného výboru, byli-li by alespoň 3, anebo by se k přípravnému výboru připojil nový člen, bylo-li by nezbytné tento minimální počet doplnit. Tento nový člen by logicky nebyl na již podepsaných podpisových arších uveden.
[26] Je třeba zdůraznit, že přípravný výbor se podílí na přípravě podkladů pro podání návrhu na konání místního referenda a dále je oprávněn takový návrh podat. Přípravný výbor ale nerozhoduje o tom, zda občané, kteří konání referenda podpořili, nakonec půjdou v referendu hlasovat, anebo zda podpoří právě odpověď případně prosazovanou přípravným výborem, byť si lze představit, že konání místního referenda budou podporovat zejména osoby, které souzní s názorem přípravného výboru. Lze si ovšem stejně tak představit i situaci, že konání místního referenda podpoří i občané, kteří nesouhlasí s řešením prezentovaným přípravným výborem, přesto ale budou chtít, aby se místní referendum konalo, protože budou přesvědčeni o tom, že většinu získá jimi zastávaný opačný názor a tím bude na určitou dobu probíhající spor o řešení dané otázky demokraticky ukončen. Přípravný výbor je tedy určující jen pro to, zda bude o otázce formulované v podpisovém archu veřejně hlasováno, ale nikoliv již pro to, jaký bude výsledek takového hlasování a kdo se jej zúčastní. Samotnou kampaň prosazující tu či onu odpověď na předkládanou otázku může vést kdokoliv, přičemž přípravný výbor ani nemusí prosazovat konkrétní odpověď, ale jen usilovat o to, aby názor na otázku rezonující ve veřejné diskusi mohl vyslovit každý, a nikoliv jen aktuálně zvolení političtí představitelé obce, kteří se případně řešení dané otázky mohou i vyhýbat. Význam předmětu referenda (předkládané otázky) pro rozhodnutí oprávněných osob podpořit konání místního referenda tak výrazně převažuje nad významem údajů o totožnosti osob, které tvoří přípravný výbor.
[27] Ačkoli je tedy důležité, aby občané, kteří se rozhodují o tom, zda podpoří svým podpisem konání místního referenda, znali skutečné složení přípravného výboru, tak podle názoru krajského soudu nejde ani v případě zjištěného nesouladu o takovou vadu, která by měla za následek vyřazení podpisových archů, na kterých byla nesprávně uvedená jména členů přípravného výboru, neboť taková vada není v rozporu s účelem zákona o místním referendu, kterým je zprostředkování přímého podílu oprávněných osob na správě věcí veřejných.
[28] Krajský soud je tak přesvědčen o tom, že uvedení jmen členů přípravného výboru na podpisových arších je formální náležitostí, která sice slouží k informaci pro oprávněné osoby o tom, kdo se podílí na přípravě místního referenda a kdo je za jeho přípravu odpovědný, ale zachování totožnosti složení přípravného výboru až do okamžiku podání návrhu není nezbytnou podmínkou pro to, aby se mohlo místní referendum konat. Zákon o místním referendu nestanovuje formální podmínku, že složení přípravného výboru musí být neměnné. V této otázce tak zdejší soud nesouhlasí s názorem, který vyjádřil Krajský soud v Ostravě v usnesení čj. 22 Ca 347/2005-22 a na který se odvolával odpůrce. Krajský soud v Ostravě je bez podkladu v zákonném textu přesvědčen o tom, že jména členů přípravného výboru na podpisových listinách musí být totožná se jmény členů přípravného výboru uvedených v návrhu na konání místního referenda, a dovozuje, že opačný výklad by snižoval právní jistotu občanů, kteří se účastní podpisové akce, a mohl by vést v konečném důsledku ke zneužití jejich podpisů. Vycházel přitom z toho, že podepisující občan vyjadřuje svou vůli ke konání místního referenda, která je spjata nejen s předmětem referenda vyjádřeném ve znění otázky, ale také se jmény členů přípravného výboru, kteří jsou garanty přípravného výboru. K tomu ovšem krajský soud uvádí, že klíčová je především otázka, která se oproti otázce na podpisovém archu nemůže změnit, a jedinou důvěru, kterou podepisující volič svým podpisem vyjadřuje, může spojovat jen s tím, že očekává, že uvedení členové přípravného výboru budou řádně činit kroky směřující k vyhlášení místního referenda (zejména vůči orgánům obce či případně vůči správním soudům, srov. § 9 odst. 2 zákona o místním referendu), a že tedy návrh na konání místního referenda, k němuž sbírají podpisy, také skutečně podají. Tohoto úkolu se ovšem mohou zhostit i jiní než na podpisovém archu uvedení členové přípravného výboru, kteří se do jeho aktivit zapojí až později. V situaci, kdy již byl návrh podán, pak nemá smysl ověřovat, zda tato důvěra nebyla zklamána, neboť to je patrné již z toho, že návrh má příslušný obecní úřad v ruce. Jakákoliv jiná důvěra spojená se jmény členů přípravného výboru postrádá zákonný podklad a míjí se i se smyslem činnosti přípravného výboru. Nejedná se o volební klání, v němž členové přípravného výboru usilují o výkon veřejné funkce, a proto prezentují své kvality, nýbrž jen a pouze o získání podpory pro to, aby se o určité otázce veřejně hlasovalo, pro což by osobní kvality jednotlivých členů přípravného výboru neměly být jakkoliv rozhodné. Byť v praxi přípravné výbory mnohdy zároveň vedou i kampaň za to, aby oprávněné osoby na otázku v následném hlasování také konkrétním způsobem odpověděly, taková kampaň, v níž by již mohlo hrát roli, kdo takový názor prezentuje, není zákonem předpokládaným smyslem existence přípravného výboru, a proto ani není důvod kontrolovat totožnost osob v okamžiku sběru podpisů a v okamžiku podání návrhu.
[28] Krajský soud je tak přesvědčen o tom, že uvedení jmen členů přípravného výboru na podpisových arších je formální náležitostí, která sice slouží k informaci pro oprávněné osoby o tom, kdo se podílí na přípravě místního referenda a kdo je za jeho přípravu odpovědný, ale zachování totožnosti složení přípravného výboru až do okamžiku podání návrhu není nezbytnou podmínkou pro to, aby se mohlo místní referendum konat. Zákon o místním referendu nestanovuje formální podmínku, že složení přípravného výboru musí být neměnné. V této otázce tak zdejší soud nesouhlasí s názorem, který vyjádřil Krajský soud v Ostravě v usnesení čj. 22 Ca 347/2005-22 a na který se odvolával odpůrce. Krajský soud v Ostravě je bez podkladu v zákonném textu přesvědčen o tom, že jména členů přípravného výboru na podpisových listinách musí být totožná se jmény členů přípravného výboru uvedených v návrhu na konání místního referenda, a dovozuje, že opačný výklad by snižoval právní jistotu občanů, kteří se účastní podpisové akce, a mohl by vést v konečném důsledku ke zneužití jejich podpisů. Vycházel přitom z toho, že podepisující občan vyjadřuje svou vůli ke konání místního referenda, která je spjata nejen s předmětem referenda vyjádřeném ve znění otázky, ale také se jmény členů přípravného výboru, kteří jsou garanty přípravného výboru. K tomu ovšem krajský soud uvádí, že klíčová je především otázka, která se oproti otázce na podpisovém archu nemůže změnit, a jedinou důvěru, kterou podepisující volič svým podpisem vyjadřuje, může spojovat jen s tím, že očekává, že uvedení členové přípravného výboru budou řádně činit kroky směřující k vyhlášení místního referenda (zejména vůči orgánům obce či případně vůči správním soudům, srov. § 9 odst. 2 zákona o místním referendu), a že tedy návrh na konání místního referenda, k němuž sbírají podpisy, také skutečně podají. Tohoto úkolu se ovšem mohou zhostit i jiní než na podpisovém archu uvedení členové přípravného výboru, kteří se do jeho aktivit zapojí až později. V situaci, kdy již byl návrh podán, pak nemá smysl ověřovat, zda tato důvěra nebyla zklamána, neboť to je patrné již z toho, že návrh má příslušný obecní úřad v ruce. Jakákoliv jiná důvěra spojená se jmény členů přípravného výboru postrádá zákonný podklad a míjí se i se smyslem činnosti přípravného výboru. Nejedná se o volební klání, v němž členové přípravného výboru usilují o výkon veřejné funkce, a proto prezentují své kvality, nýbrž jen a pouze o získání podpory pro to, aby se o určité otázce veřejně hlasovalo, pro což by osobní kvality jednotlivých členů přípravného výboru neměly být jakkoliv rozhodné. Byť v praxi přípravné výbory mnohdy zároveň vedou i kampaň za to, aby oprávněné osoby na otázku v následném hlasování také konkrétním způsobem odpověděly, taková kampaň, v níž by již mohlo hrát roli, kdo takový názor prezentuje, není zákonem předpokládaným smyslem existence přípravného výboru, a proto ani není důvod kontrolovat totožnost osob v okamžiku sběru podpisů a v okamžiku podání návrhu.
[29] Ačkoli si lze představit situaci, že by členové přípravného výboru na podpisových listinách uvedli i jméno jiné, například místně nebo i celostátně známé osoby, a tvrdili by, že je tato osoba členem přípravného výboru a stojí za nimi ve snaze prosadit určitou odpověď ve veřejném hlasování, případná manipulace a zneužití jména konkrétních osob by byly přičitatelné kampani spojené s příslušným referendem a bylo by možné na ni reagovat právě v této kampani a jen zcela výjimečně (pokud by na nesprávnost údaje nebylo z nějakých důvodů možné upozornit v protikampani před vlastním hlasováním a zároveň by tento lživý údaj mohl mít podstatný vliv na výsledek hlasování) též cestou návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí v místním referendu. Nedává ale rozumný smysl tuto otázku uměle vtahovat mezi formální náležitosti návrhu (uvádění jmen přípravného výboru), když obecní úřad v principu ani nemá nástroj, jak ověřit, kdo byl v určitou dobu členem přípravného výboru ani kdy byl ten který podpis připojen na podpisový arch, aby tyto údaje mohl vzájemně poměřovat.
[30] Na základě pouhé možnosti zneužití jména určité osoby by nemělo být konkrétní zákonné ustanovení upravující formální náležitosti vykládáno nepřiměřeně široce a v rozporu s jeho účelem. Není účelné, aby byl dovozován požadavek totožnosti osob uvedených jako členové přípravného výboru na podpisových listinách a na návrhu na uspořádání místního referenda. Takový požadavek by mohl nepřiměřeným způsobem znemožňovat konání místního referenda, případně by mohl klást nepřiměřené nároky na členy přípravného výboru, kteří by byli nuceni setrvat v přípravném výboru, aby nedošlo ke zmaření možnosti konat místní referendum (a nebyl opakován proces sběru podpisů), ačkoli by měli osobní, zdravotní nebo jiné důvody, pro které by již jinak nechtěli v této činnosti pokračovat. Takový výklad by dokonce umožňoval zájmovým skupinám odmítajícím dát prostor k vyjádření názoru široké veřejnosti a preferujícím stávající stav řešení dané otázky propašovat do přípravného výboru svou osobu, která by pouze poté, co byl absolvován složitý proces sběru podpisů, odmítla z libovolných důvodů návrh podepsat, a tím by znehodnotila veškeré dosavadní úsilí i vyjádřenou vůli podepisujících osob, které si třeba i ve velmi značném počtu přejí, aby hlasování proběhlo. Takový důsledek by byl zcela absurdní a přijatý výklad by činil z právní úpravy v zákoně o místním referendu spíše proceduru, jak místnímu referendu zabránit než nástroj, jak takové demokratické hlasování umožnit.
[31] Krajský soud nicméně upozorňuje na to, že případné nesprávné uvedení jmen členů přípravného výboru na podpisových listinách, pokud by přece jen bylo prokázáno, nemusí být zcela bez důsledků, ale může být vyhodnoceno jako přestupek podle § 56 odst. 3 zákona o místním referendu, i kdyby podstatným způsobem neovlivnilo výsledek hlasování. Významné dopady může mít též ve zcela hypotetické situaci, pokud by o obsahově totožné otázce zahájily sběr podpisů (nezávisle na sobě, nebo naopak z nejrůznějších důvodů úmyslně) konkurenční přípravné výbory o různém složení, neboť by mohl vzniknout spor o to, který z přípravných výborů, resp. jejich zmocněnců, má vůči orgánům veřejné moci ve věci navrhovaného referenda jednat. Nicméně tato situace v posuzované věci nenastala, k žádné kolizi konkurenčních vůlí nedošlo a odpůrce postupoval přehnaně formalisticky, pokud z rezignace jednoho ze členů přípravného výboru vyvodil důsledky vedoucí k popření ústavního práva občanů podílet se na správě věcí veřejných.
[32] Krajský soud tak konstatuje, že zákon o místním referendu nestanovuje, že by muselo být složení přípravného výboru neměnné po celou dobu činnosti přípravného výboru a ani výkladem jeho ustanovení nelze k tomuto závěru dospět. Zákon o místním referendu nestanovuje ani podmínku, aby byl jako přípustný vyhodnocen toliko návrh na uspořádání místního referenda, který by podaly totožné osoby – členové přípravného výboru – které jsou uvedeny i na podpisových listinách.
[33] V souvislosti s projednávaným případem pak krajský soud poukazuje na to, že rezignace L. H. byla datována ke dni 29. 8. 2022 s tím, že tentýž den byl odpůrci předán i návrh na vyhlášení místního referenda společně s 1 342 archy podpisových listin. Krajský soud má tak za to, že k případnému vystoupení L. H. jakožto člena přípravného výboru mohlo dojít nejdříve ke dni 29. 8. 2022, a není tak pochyb o tom, že mohl být oprávněně uveden na podpisových listinách, které byly odpůrci doručeny společně s návrhem na vyhlášení místního referenda. Krajský soud nepovažuje takový návrh za neoprávněný a má za to, že nedošlo k nedodržení zákonných podmínek, už když poprvé podal návrh na vyhlášení místního referenda přípravný výbor v jiném složení, než v jakém shromažďoval podpisy na podpisových listinách. Skutečnost, že bylo odpůrci známo, že L. H. ke dni 29. 8. 2022 jako člen přípravného výboru rezignoval, ještě neznamená, že členem nebyl i před tímto datem a že jsou údaje na podpisových listinách, které byly odevzdány i společně s návrhem ze dne 27. 9. 2022, nesprávné.
[34] Dále krajský soud poukazuje na to, že již na listině zpětvzetí návrhu přípravného výboru na konání místního referenda o zákazu hazardu ze dne 21. 9. 2022 je opět jako člen přípravného výboru uveden i L. H. Lze se tedy domnívat, že i kdyby došlo k jeho rezignaci ke dni 29. 8. 2022, tak nejpozději ke dni 21. 9. 2022 se na činnosti přípravného výboru prokazatelně podílel (vlastnoručně podepsal zpětvzetí návrhu, patrně v reakci na předchozí výzvu k odstranění vad). Jak již krajský soud uvedl výše, členství v přípravném výboru není nijak formalizováno, nepodléhá registraci u správního orgánu. Postačuje, pokud se konkrétní osoby mezi sebou dohodnou, že jsou členy přípravného výboru. K takové dohodě mezi členy navrhovatele zjevně došlo, když společně učinili úkon zpětvzetí návrhu na vyhlášení místního referenda. Zároveň krajský soud poukazuje i na to, že zde není žádná osoba, která by upozorňovala na to, že by snad její osobní údaje byly zneužity pro potřeby vyhlášení místního referenda. Naopak, členové navrhovatele se dovolávají toho, že L. H. byl členem navrhovatele, a to jak v době sběru podpisů, tak v době podání návrhu na konání místního referenda dne 27. 9. 2022. Tuto skutečnost považuje krajský soud za prokázanou k datu 29. 8. 2022, a pak též nejpozději po datu 21. 9. 2022. Podpisové archy, které byly odevzdány společně s návrhem na uspořádání místního referenda dne 27. 9. 2022, neobsahují datum podpisu oprávněných osob, naopak všechny obsahují jméno L. H. jakožto člena přípravného výboru. Krajský soud má tak za to, že i kdyby snad platil právní názor vyslovený v usnesení čj. 22 Ca 347/2005-22, s přihlédnutím k tomu, že nedošlo ani k záměně konkrétního člena přípravného výboru, ale jedná se o osobu, která se v minulosti prokazatelně na činnosti přípravného výboru podílela, a nejpozději ke dni 21. 9. 2022 se na této činnosti podílela znovu, přičemž se ani nedovolává toho, že by byly její údaje zneužity pro potřeby vyhlášení místního referenda, není důvod mít pochybnosti o tom, že jména uvedená na podpisových listinách odpovídala skutečnému složení přípravného výboru ke dni podání druhého návrhu.
[34] Dále krajský soud poukazuje na to, že již na listině zpětvzetí návrhu přípravného výboru na konání místního referenda o zákazu hazardu ze dne 21. 9. 2022 je opět jako člen přípravného výboru uveden i L. H. Lze se tedy domnívat, že i kdyby došlo k jeho rezignaci ke dni 29. 8. 2022, tak nejpozději ke dni 21. 9. 2022 se na činnosti přípravného výboru prokazatelně podílel (vlastnoručně podepsal zpětvzetí návrhu, patrně v reakci na předchozí výzvu k odstranění vad). Jak již krajský soud uvedl výše, členství v přípravném výboru není nijak formalizováno, nepodléhá registraci u správního orgánu. Postačuje, pokud se konkrétní osoby mezi sebou dohodnou, že jsou členy přípravného výboru. K takové dohodě mezi členy navrhovatele zjevně došlo, když společně učinili úkon zpětvzetí návrhu na vyhlášení místního referenda. Zároveň krajský soud poukazuje i na to, že zde není žádná osoba, která by upozorňovala na to, že by snad její osobní údaje byly zneužity pro potřeby vyhlášení místního referenda. Naopak, členové navrhovatele se dovolávají toho, že L. H. byl členem navrhovatele, a to jak v době sběru podpisů, tak v době podání návrhu na konání místního referenda dne 27. 9. 2022. Tuto skutečnost považuje krajský soud za prokázanou k datu 29. 8. 2022, a pak též nejpozději po datu 21. 9. 2022. Podpisové archy, které byly odevzdány společně s návrhem na uspořádání místního referenda dne 27. 9. 2022, neobsahují datum podpisu oprávněných osob, naopak všechny obsahují jméno L. H. jakožto člena přípravného výboru. Krajský soud má tak za to, že i kdyby snad platil právní názor vyslovený v usnesení čj. 22 Ca 347/2005-22, s přihlédnutím k tomu, že nedošlo ani k záměně konkrétního člena přípravného výboru, ale jedná se o osobu, která se v minulosti prokazatelně na činnosti přípravného výboru podílela, a nejpozději ke dni 21. 9. 2022 se na této činnosti podílela znovu, přičemž se ani nedovolává toho, že by byly její údaje zneužity pro potřeby vyhlášení místního referenda, není důvod mít pochybnosti o tom, že jména uvedená na podpisových listinách odpovídala skutečnému složení přípravného výboru ke dni podání druhého návrhu.
[35] Zároveň krajský soud poukazuje na to, že zpětvzetí návrhu ze dne 29. 8. 2022 je datováno ke dni 21. 9. 2022, tj. ke stejnému dni, kdy byly navrhovateli vytčeny chyby návrhu ze dne 29. 8. 2022. Lze předpokládat, že navrhovatel shromažďoval další podpisy oprávněných osob na podpisových listinách až poté, kdy ho odpůrce seznámil s tím, že předložené doklady neprokázaly podporu alespoň 10 % oprávněných osob (resp. odpůrce ničím neprokazuje opak). Pak ale i tyto podpisy byly shromažďovány v době, kdy byl L. H. již opět prokazatelně členem přípravného výboru a informace o členech přípravného výboru tak nebyla na podpisových listinách nesprávná.
[36] V této části tak dává krajský soud za pravdu navrhovateli a konstatuje, že jednak není podmínkou, aby byl přípravný výbor pro konání místního referenda v neměnném složení od jeho utvoření do doby podání návrhu na konání místního referenda, a jednak v projednávaném případě nejsou dány okolnosti, které by s ohledem na rezignaci L. H. a jeho následné opětovné vstoupení do přípravného výboru způsobily nepřípustnost návrhu na konání místního referenda nebo nepoužitelnost shromážděných podpisů.
Doložení 10 % podpisů oprávněných osob
(…) [42] Podle § 2 zákona o místním referendu právo hlasovat v místním má referendu každá osoba, která má právo volit do zastupitelstva obce (dále jen „oprávněná osoba“).
[43] Podle § 8 odst. 2 zákona o místním referendu návrh přípravného výboru může být podán, pokud jej podpořilo svým podpisem alespoň v obci nebo v její části, jde-li o místní referendum podle § 1 písm. c), anebo ve statutárním městě do 3 000 obyvatel 30 % oprávněných osob, do 20 000 obyvatel 20 % oprávněných osob, do 200 000 obyvatel 10 % oprávněných osob, nad 200 000 obyvatel 6 % oprávněných osob.
[44] Podle § 11 odst. 2 zákona o místním referendu oprávněná osoba podporující konání místního referenda uvede na podpisovém archu své jméno, příjmení, datum narození, adresu a připojí vlastnoruční podpis.
[45] V posledním návrhovém bodě, který se týká nedostatků návrhu na konání místního referenda, krajský soud dává navrhovateli za pravdu v tom, že duplicitní podpis oprávněné osoby není překážkou pro to, aby byla tato osoba započítána pro potřeby podání návrhu na vyhlášení místního referenda (byť samozřejmě jen jednou). Je třeba odlišovat vyjádření podpory oprávněné osoby ke konání místního referenda a podpis(y) této osoby na podpisové listině. Aby mohl přípravný výbor podat návrh na uspořádání místního referenda, musí doložit, že jeho návrh podporuje stanovené procento oprávněných osob, tj. pro započítání konkrétní osoby mezi ty, které svým podpisem podpořily návrh na konání místního referenda, není rozhodné, zda se taková osoba podepsala na podpisové listině jednou nebo vícekrát; rozhodné je, zda uvedla taková osoba své jméno, příjmení, datum narození, adresu a připojila vlastnoruční podpis. Pokud podpisové archy podepsala vícekrát, mohlo by se jednat toliko o její přestupek podle § 56 zákona o místním referendu, a to pouze za předpokladu, že by bylo prokázáno, že tato osoba podepsala podpisovou listinu k témuž návrhu více než jednou úmyslně. Pokud obecní úřad zjistí, že konkrétní osoba podepsala podpisovou listinu více než jednou, započítá ji logicky pouze jednou. Pro započítání konkrétní oprávněné osoby mezi ty, které podpořily konání místního referenda, není třeba vyhodnocovat, který podpis připojila na podpisovou listinu dříve a který později; pozdější podpis nezneplatňuje ten dřívější a dřívější podpis nečiní neplatným podpis pozdější. Oba podpisy jsou platné, ale svědčí o vyjádření podpory pouze jedné oprávněné osoby. Pro určení, zda konkrétní oprávněná osoba podpořila svým podpisem konání místního referenda, je tak podstatné, že podpisovou listinu podepsala a uvedla další nezbytné údaje, nikoli i to, zda se podepsala (byť omylem) vícekrát. Zároveň není oprávněná osoba, která se podepsala na podpisových listinách vícekrát i vícekrát započítávána; stále se jedná pouze o jednu oprávněnou osobu.
[46] Odpůrce tak pochybil, když v případě návrhu navrhovatele nezapočítal mezi osoby, které svým podpisem podpořily konání místního referenda i ty oprávněné osoby, které se podepsaly na podpisové archy vícekrát (zpravidla duplicitně, krajský soud ovšem z podpisových listin zjistil, že se některé osoby podepsaly na podpisové listiny dokonce i třikrát nebo výjimečně i čtyřikrát).
[47] V souvislosti s návrhem na konání místního referenda o zákazu hazardu ze dne 29. 8. 2022 odpůrce navrhovateli vytkl, že bylo na podpisových arších celkem 610 duplicitních podpisů, z těchto podpisů odpůrce nezapočítal mezi osoby podporující konání místního referenda žádnou osobu. Krajský soud přitom vyhodnotil, že z tohoto seznamu měl odpůrce započítat celkem 282 oprávněných osob podporujících konání místního referenda. Konání místního referenda totiž prokazatelně podpořilo z tohoto seznamu 282 osob, které ovšem na podpisové archy připojily více než jeden podpis (nejvíce osob připojilo dva podpisy, a pouze jednotky osob připojily tři nebo čtyři podpisy), zároveň z těchto 282 osob, které měly být podle názoru krajského soudu započítány mezi osoby podporující konání místního referenda, není žádná, která by porušovala jiné podmínky, pro které by nemohla být mezi oprávněné osoby podporující konání místního referenda započítána. Duplicitní podpisy osob, které obsahovaly jiné vady, pro které nemohly být takové osoby počítány, krajský soud nezapočítával.
[48] Ohledně návrhu na konání místního referenda o zákazu hazardu ze dne 27. 9. 2022 vytkl odpůrce navrhovateli, že bylo na podpisových arších celkem již jen 407 duplicitních podpisů (je tak zřejmé, že došlo k opravě některých podpisů u již dříve předložených archů), přičemž z těchto podpisů odpůrce nezapočítal mezi osoby podporující konání místního referenda žádnou osobu. Zároveň krajský soud poukazuje na to, že z podpisových archů nelze zjistit, zda některé duplicitně podepsané osoby vyškrtl (jeden z duplicitních podpisů) již navrhovatel, nebo až odpůrce. Vyškrtnutí duplicitně podepsaných osob není doplněno žádnou poznámkou. Zároveň krajský soud nepřehlédl, že jsou jako duplicitně podepsané osoby vedeny jak osoby, které jsou objektivně vícekrát na podpisových listinách podepsány a nejsou nijak přeškrtnuty (například L. B., I. B.), tak i osoby, které jsou sice podepsány vícekrát, ovšem jeden jejich podpis je vyškrtnut (například Z. B., nebo J. H.). Tato nepřezkoumatelnost oprav na podpisových listinách ovšem nemá vliv na věcné posouzení, neboť odpůrce měl započítat v případě duplicit alespoň jeden podpis a není rozhodné, kým a zda vůbec byly duplicitní podpisy v podpisových listinách vyškrtávány.
[49] Krajský soud přitom vyhodnotil, že odpůrce měl započítat ještě alespoň 181 podpisů oprávněných osob, neboť právě u 181 osob, které podepsaly podpisové archy více než jednou, neshledal soud jiné vady, pro které by nemohly být započítány. Krajský soud tedy započetl téměř totožný počet oprávněných osob, kterého se dovolával navrhovatel. (Navrhovatel požadoval započtení 186 osob, nicméně předložil seznam se 185 osobami. Krajský soud přitom vycházel nikoli z tohoto seznamu, ale z tabulky, která byla přílohou č. 2 výzvy k odstranění vad a z podpisových listin.) Krajský soud nezapočítal jako oprávněnou osobu M. B., neboť kromě duplicitního podpisu se nepodařilo ověřit její totožnost v evidenci obyvatel (a to ani soudu). Dále krajský soud nezapočítal ani oprávněnou osobu L. S., neboť její podpis nebyl započítán i z důvodu neověření v evidenci obyvatel. Krajský soud nezapočítal ani M. H., u které měl odpůrce uvedenou kromě chyby duplicity i poznámku nenalezeno v ROB. Krajský soud sice tuto osobu v příslušné evidenci nalezl, avšak zjistil, že má trvalé bydliště mimo Kladno, a nesplňuje tak jinou podmínku, pro kterou nelze její podpis započítat. Taktéž soud nezapočítal ani podpis L. J., neboť i u něho byla evidována další chyba, a to ve špatném datu narození a nemožnosti ověření v evidenci obyvatel. Krajský soud má dále za to, že by mohly být jako oprávněné osoby započítány i podpisy T. J., M. K., Z. Ch. a D. M., neboť kromě duplicity podpisů neshledal u uvedených osob jiné vady, pro které by nemohly být započítány. Zároveň krajský soud ale blíže totožnost těchto osob v příslušných registrech neověřoval, neboť se navrhovatel výslovně započítání těchto osob nedovolával (neuvedl je v seznamu, který přiložil k návrhu soudu) a i bez jejich započítání již disponoval navrhovatel dostatečným počtem oprávněných osob, které svým podpisem podpořily konání místního referenda. Navrhovatel musel předložit minimálně 5 207 podpisů, odpůrce uznal navrhovateli 5 155 podpisů a krajský soud k tomuto počtu připočetl jako řádné podpisy dalších 181 oprávněných osob. Návrh na konání místního referenda tak prokazatelně podpořilo alespoň 5 336 oprávněných osob, což splňuje požadavek podle § 8 odst. 3 zákona o místním referendu.
[49] Krajský soud přitom vyhodnotil, že odpůrce měl započítat ještě alespoň 181 podpisů oprávněných osob, neboť právě u 181 osob, které podepsaly podpisové archy více než jednou, neshledal soud jiné vady, pro které by nemohly být započítány. Krajský soud tedy započetl téměř totožný počet oprávněných osob, kterého se dovolával navrhovatel. (Navrhovatel požadoval započtení 186 osob, nicméně předložil seznam se 185 osobami. Krajský soud přitom vycházel nikoli z tohoto seznamu, ale z tabulky, která byla přílohou č. 2 výzvy k odstranění vad a z podpisových listin.) Krajský soud nezapočítal jako oprávněnou osobu M. B., neboť kromě duplicitního podpisu se nepodařilo ověřit její totožnost v evidenci obyvatel (a to ani soudu). Dále krajský soud nezapočítal ani oprávněnou osobu L. S., neboť její podpis nebyl započítán i z důvodu neověření v evidenci obyvatel. Krajský soud nezapočítal ani M. H., u které měl odpůrce uvedenou kromě chyby duplicity i poznámku nenalezeno v ROB. Krajský soud sice tuto osobu v příslušné evidenci nalezl, avšak zjistil, že má trvalé bydliště mimo Kladno, a nesplňuje tak jinou podmínku, pro kterou nelze její podpis započítat. Taktéž soud nezapočítal ani podpis L. J., neboť i u něho byla evidována další chyba, a to ve špatném datu narození a nemožnosti ověření v evidenci obyvatel. Krajský soud má dále za to, že by mohly být jako oprávněné osoby započítány i podpisy T. J., M. K., Z. Ch. a D. M., neboť kromě duplicity podpisů neshledal u uvedených osob jiné vady, pro které by nemohly být započítány. Zároveň krajský soud ale blíže totožnost těchto osob v příslušných registrech neověřoval, neboť se navrhovatel výslovně započítání těchto osob nedovolával (neuvedl je v seznamu, který přiložil k návrhu soudu) a i bez jejich započítání již disponoval navrhovatel dostatečným počtem oprávněných osob, které svým podpisem podpořily konání místního referenda. Navrhovatel musel předložit minimálně 5 207 podpisů, odpůrce uznal navrhovateli 5 155 podpisů a krajský soud k tomuto počtu připočetl jako řádné podpisy dalších 181 oprávněných osob. Návrh na konání místního referenda tak prokazatelně podpořilo alespoň 5 336 oprávněných osob, což splňuje požadavek podle § 8 odst. 3 zákona o místním referendu.
[50] Nakonec krajský soud ještě uvádí, že se ukázala jako důvodná námitka navrhovatele, že je mimo jeho možnosti ověřit, zda odpůrce nechyboval při vyhledávání konkrétních osob v příslušných registrech. Krajský soud z náhodného vzorku 73 osob, u kterých odpůrce v tabulce č. 2 uvedl „nenalezeno v ROB“, zjistil, že část těchto osob v registru obyvatel lze z poskytnutých údajů dohledat (konkrétně soud dohledal 36 osob), dvě osoby měly dokonce i trvalé bydliště v Kladně (B. J., B. N.), čímž je třeba odpůrci vytknout, že tyto osoby neoprávněně nezapočítal mezi osoby podporující konání místního referenda, avšak u naprosté většiny takto dohledaných osob krajský soud zjistil, že nemají evidováno bydliště v Kladně. Byť ho mají zpravidla v jeho blízkém okolí, nejsou osobami oprávněnými ve smyslu § 2 zákona o místním referendu. Krajský soud z vybraného vzorku nedohledal v příslušných evidencích 37 osob. Byť soud výše konstatoval, že výzva odpůrce k odstranění vad návrhu na vyhlášení místního referenda nebyla nepřezkoumatelná, tak se ukázalo, že zčásti obsahovala chybné údaje (namísto informace, že osoba nebyla nalezena v ROB, mnohdy měla být uvedena informace, že má osoba bydliště mimo Kladno), které ovšem v konečném důsledku neměly v naprosté většině případů vliv na závěr o neuznatelnosti takového podpisu (o podpoře oprávněné osoby), neboť se vztahovaly k osobám, které neměly evidované bydliště v Kladně, a proto by navrhovatel nemohl ani v případě kontaktování těchto osob vytčenou vadu zhojit (soud pomíjí zcela nerealistickou variantu, že by se tyto osoby v mezidobí přestěhovaly do Kladna nebo si změnily trvalé bydliště).
[51] Navrhovatel předložil k návrhu ze dne 27. 9. 2022 celkem 6 159 podpisů oprávněných osob, odpůrce uznal navrhovateli toliko 5 155 podpisů oprávněných osob, přičemž k podání návrhu potřeboval navrhovatel 5 207 podpisů (o 52 podpisů více). Jak krajský soud zjistil, odpůrce neuznal žádný ze 407 duplicitně označených podpisů, ačkoli měl navrhovateli z těchto podpisů uznat nejméně ještě 186 podpisů oprávněných osob, čímž by již navrhovatel prokazatelně splnil minimální požadovaný počet podpisů oprávněných osob, které bylo nezbytné doložit k návrhu na konání místního referenda.
[52] S ohledem na výše uvedené závěry krajský soud konstatuje, že návrh přípravného výboru na vyhlášení místního referenda ze dne 27. 9. 2022 nemá nedostatky. (…)