I. Kdo je uživatelem honitby podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, vyplývá buďto z rozhodnutí o uznání společenství honitby, ve kterém musí být stanoveno, kdo je jejím držitelem ($ 29 odst. 3 ve spojení s $ 32 odst. 1 zákona o myslivosti), ne- bo ze smlouvy o nájmu honitby uzavřené mezi držitelem honitby a nájemcem (6 32 a 633 zákona o myslivosti). Pominou-li právní skutečnosti zakládající užívací právo k honitbě, užívá honitbu její dosavadní uživatel, a to až do právní moci rozhodnutí o uznání nové honitby ($ 29 odst. 4 věta první zákona o myslivosti). Uživatelem ho- nitby je osoba, které svědčí některá z právních skutečností vyplývajících ze zákona o myslivosti, nikoli ta, která je za uživatele honitby považovaná orgány státní správy myslivosti.
II. Neformální sdělení obecního úřadu obsahující právní názor na to, kdo je uži- vatelem určité honitby, není nezákonným zásahem ve smyslu $ 82 a násl. s. ř. s. vůči žádnému ze subjektů, jež se práva danou honitbu užívat domáhá. Takové sdělení je pro nedostatek formy i kompetence na straně obecního úřadu zcela nezpůsobilé ja- koukoliv osobu v užívání honitby omezit; obsah sdělení je naprosto nevynutitelný.
[22] Žalobou byla soudu předložena k rozhodnutí tato otázka: Představuje vyjá- dření orgánu státní správy myslivosti, zde Ma- gistrátu města Liberec, ohledně toho, kdo je oprávněn užívat konkrétní honitbu (na úze- mí určité honitby myslivecky hospodařit), nezákonný zásah pro subjekt, jemuž podle názoru daného orgánu státní správy mysli- vosti toto právo nesvědčí?
[23] Podle $ 82 s. ř. s. „každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech ne- zákonným zásahem, pokynem nebo donu- cením správního orgánu, který není rozhod- nutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domá- hat ochrany proti němu, trvá-li takový zá- sah nebo jeho důsledky anebo hrozí-lí jeho opakování“. SBÍRKA ROZHODNUTÍ NS$ 5/2010 [24] Obsah citovaného usnesení rozvedl Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 17.
3. 2005, čj. 2 Aps 1/2005-65 (č. 603/2005 Sb. NSS), ve kterém konstatoval, že ochrana podle $ 82 a násl. s. ř. s. je důvod- ná tehdy, jsou-li, a to kumulativně, splněny následující podmínky: Žalobce musí být pří- mo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zása- hem“ správního orgánu v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti ně- mu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5.
podmínka), přičemž „zá- sah“ v širším smyslu nebo jeho důsledky mu- sí trvat nebo musí hrozit opakování „zásahu“ (6. podmínka). Není-li byť jen jediná z uvede- ných podmínek splněna, nelze ochranu po- dle $ 82 a násl. s. ř. s. poskytnout.
[25] Ustanovení $ 82 s. ř. s. představuje institut ochrany před nezákonným jednáním správního orgánu. Definici zásahu zákon ne- obsahuje, zásah vymezuje velmi obecně a ši- roce. Přesná definice ani není možná, proto- že pod pojem zásahu spadá velké množství faktických činností správních orgánů, ke kte- rým jsou různými zákony oprávněny. Jde o úkony neformální, pro které mohou a ne- musí být stanovena pravidla, např. faktické pokyny (typicky v dopravě), bezprostřední zásahy (při ohrožení, při demonstraci, příka- zy ke zjednání nápravy), zajišťovací úkony atd.; tedy obecně úkony, které nejsou činěny formou rozhodnutí, ale přesto jsou závazné pro osoby vůči nimž směřují, a ty jsou povin- ny na jejich základě něco konat, nějaké čin- nosti se zdržet nebo nějaké jednání strpět, a to na základě jak písemného, tak i faktické- ho (ústního či jinak vyjádřeného) pokynu či příkazu. Kromě neformálnosti samotného zá- sahu je neformální i donucení v případě ne- respektování pokynu či příkazu.
[26] V žalobou napadených vyjádřeních je předestřen právní výklad toho, kdo po pravo- mocném zrušení rozhodnutí o uznání nových společenstevních honiteb je podle názoru ža- lovaného uživatelem území (honebního pro- storu) v hranicích zrušených honiteb. O uži- 469 2049 O u —————————————————<—————————————77 vatelích honiteb (Chrastavská Víska, Mníšek) však není žalovaným rozhodováno, uživatelé honiteb nejsou napadenými vyjádřeními určováni. [271 Držitelem honitby je buďto jediný vlastník honebních pozemků, které byly uznány za honitbu, nebo registrované honeb- ní společenstvo ($ 18 až $ 20 zákona o mysli- vosti).
Držitel honitby přitom může honitbu využívat sám nebo ji může pronajmout ($ 32 zákona myslivosti). Kdo je uživatelem honit- by vyplývá buďto z rozhodnutí o uznání spo- lečenstevní honitby, ve kterém musí být sta- noveno, kdo je jejím držitelem ($ 29 odst. 3 zákona myslivosti), nebo ze smlouvy o nájmu honitby uzavřené mezi držitelem honitby a nájemcem (pravidelně mysliveckým sdru- žením). Jedinými právními skutečnostmi zakládajícími právo užívat honitbu je tak roz- hodnutí správního orgánu myslivosti o uzná- ní honitby v souvislosti s registrací honební- ho společenstva (v případech, kde není jediný vlastník honebních pozemků) nebo nájemní smlouvy mezi držitelem honitby a nájemcem honitby.
Zvláštní, doplňkový pří- pad je obsažen v $ 29 odst. 4 větě první, po- dle kterého do nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby užívá honitbu její dosavad- ní uživatel. Smysl tohoto ustanovení spočívá v překlenutí situace, kdy původní honitba již zanikla či byla zrušena, což by implikovalo i zánik honebního společenstva, a rozhodnu- 470 tí o uznání nové honitby ještě nenabylo práv- ní moci.
[28] Existuje-li v souzené věci spor mezi dvěma či vícero subjekty, které se považují za uživatele téže honitby, není nástrojem stano- vení práv a povinností těchto subjektů vůči předmětné honitbě vyjádření orgánu státní správy myslivosti. Projev vůle žalovaného je pouhým sdělením o tom, jak interpretuje re- levantní ustanovení zákona o myslivosti, roz- hodnutí zdejšího soudu o zrušení rozhodnutí o uznání honiteb Chrastavská Víska a Mníšek a platnost smluv o nájmu těchto honiteb. Na- padená vyjádření představují zcela neformál- ní akt žalovaného.
Postrádají možnost svého vynucení, což ve svém důsledku znamená, že se nemůže jednat o nezákonný zásah. Žalob- ce napadenými vyjádřeními nemohl být účin- ně zkrácen na svých právech, která se odvíjí od jiných právních skutečností uvedených v bodu 25. tohoto rozsudku. Ostatně faktické vynucování názorového postoje žalovaného vůči žalobci nebylo v řízení prokázáno, ba ani žalobcem tvrzeno. : [29] Podle názoru soudu tak nejsou spl- něny veškeré podmínky stanovené $ 82 s. ř. s., vyjádření žalovaného ze dne 22.
7. 2008 ho- vořící o tom, že uživatelem honiteb Chrastav- ská Víska, resp. Mníšek, je Myslivecké sdružení Chrastavská Víska, resp. Myslivecké sdružení Mníšek, nezakládají nezákonný zásah do práv žalobce.
Myslivecké sdružení Mlýnice proti Magistrátu města Liberec o ochranu před nezákon- ným zásahem.