ní účinném pro zdaňovací období roku 2000 $ 31 odst. 8 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“)
I. Označí-li daňový subjekt jím vynaložený náklad jako výdaj na opravu hmotného majetku, srozumitelně sdělí důvody tohoto zařazení a předloží na podporu svých tvrzení důkazy, pak se v případě pochybností správce da- ně, zda se nejedná o technické zhodnocení ve smyslu $ 33 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, důkazní břemeno přenáší dle $ 31 odst. 8 písm. c) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, na správce daně.
II. Rekonstrukce a modernizace jakožto formy technického zhodnocení jsou definovány v $ 33 odst. 2 a 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z pří- jmů, pomocí povahy výsledné změny oproti původnímu stavu hmotného majetku. Není proto možné rozhodnout, že určitý výdaj byl vynaložen na rekonstrukci či modernizaci hmotného majetku, aniž by byl řádně zjištěn původní stav tohoto majetku a následně porovnán s jeho stavem po prove- deném zásahu.
Jak je výše uvedeno, žalobce nesou- hlasil se závěrem, který žalovaný zaujal ohledně charakteru výdajů na opravu střechy pěstební haly s vrátnicí a na opravu kanalizace. V obou případech se jednalo o rozpor, zda došlo k opravě či technickému zhodnocení hmotného majetku, přičemž toto posouzení má zá- sadní vliv na způsob uplatnění vynalože- ných částek do nákladů dle $ 24 zákona č. 586/1992 Sb. Ke sporu, zda se jedná o opravu Či technické zhodnocení, soud nejprve obecně konstatuje, že pojem „oprava“ zákon č. 586/1992 Sb. neobsahuje, upra- vuje však v ustanovení $ 33, co se rozumí pro účely tohoto zákona technickým zhodnocením, které následně dle $ 25 odst. 1 písm. p) téhož zákona nelze po- važovat za výdaj vynaložený k dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Technickým zhodnocením dle ustanovení $ 33 záko- na č. 586/1992 Sb. jsou vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a staveb- ní úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období roku 2000 částku 40 000 Kč. Rekon- strukcí se pro účely tohoto zákona rozu- mí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo tech- nických parametrů. Modernizací se ro- zumí rozšíření vybavenosti nebo použi- telnosti majetku. V případě opravy střechy pěstební haly žalovaný dospěl k závěru, že izolací materiálem ORSIL bylo dosaženo vyšší- ho výsledného tepelného odporu, neboť původní střecha byla bez zateplení.
Pou- žitím materiálu ORSIL došlo ke změně původních technických parametrů, pro- to je žalovaný považoval za technické zhodnocení formou rekonstrukce. K to- muto závěru však soud uvádí, že žalova- ný se v takto formulovaném odůvodnění nevypořádal s důkazy, které předložil ža- lobce v odvolacím řízení (část projektu předmětné budovy z roku 1964, fotodo- kumentace zachycující údajně zbytky původní izolace), ani se vznesenou ná- mitkou, že znaleckým posudkem zpraco- vaným v roce 1999 při prodeji nemovi- tosti nebyly zjištěny původní technické parametry budovy.
Žalovaný se těmito skutečnostmi v napadeném rozhodnutí nezabýval, což je porušením pravidel do- kazování stanovených v $ 2 odst.3 a $31 daňového řádu. Správce daně není povi- nen provést veškeré důkazy, které mu daňový subjekt předkládá, je ovšem po- vinen se se všemi vypořádat, tj. v přípa- dě, že důkazy provede, odůvodnit, proč k některým z nich přihlédl a k některým nikoliv, případně z jakých důvodů je po- važoval za nedůvěryhodné, pokud ně- které z navržených důkazů neprovede, pak musí uvést, co jej k tomuto rozhod- nutí vedlo.
Žalobce předkládal jak finanč- nímu úřadu, tak i žalovanému údaje, kte- ré byly v rozporu s konečným závěrem správců daně ve věci, tyto rozpory však nebyly odstraněny. Tento postup je v roz- poru s ustanovením $ 2 odst. 3 d. ř., ne- boť správci daně nepřihlíželi ke všemu, co v daňovém řízení vyšlo najevo. Jestliže se žalovaný i po doložení dal- ších skutečností, které se zjevně vztahují ke sporné problematice, omezí na pro- stou reprodukci svého již vyřčeného zá- věru, aniž uvede, na základě jaké úvahy k žalobcem tvrzeným údajům nepřihlé- dl, pak vše nasvědčuje tomu, že si ještě před ukončením důkazního řízení vytvo- řil na věc svůj názor a skutečný stav věci již nezjišťoval dostatečně, důkazy nehod- notil řádně, ve vzájemných souvislos- tech a objektivně.
Pro posouzení, zda vybavení střechy izolační vrstvou mate- riálem ORSIL je změnou původních technických parametrů či nikoli, je zjiš- tění původních parametrů zcela zásadní skutečností. Pokud by původní střecha budovy byla vybavena izolací, jak tvrdí žalobce a dokládá několika důkazy, která se působením času poškodila natolik, že ztratila postupně svou funkci, pak by po- ložení nové izolační vrstvy mohlo být ze strany správce daně hodnoceno shodně jako výměna střešní krytiny - tedy na- hrazení původního materiálu novým, což v souladu s pokyny Ministerstva fi- nancí D-130 i D-190 není považováno za změnu technických parametrů.
Je zřej- mé, že izolace instalovaná v roce 2000 bude mít lepší technické parametry než případná původní z roku 1964, tato změ- na je však přisuzována přirozenému technickému pokroku a sama o sobě ne- znamená technické zhodnocení namísto opravy. Žalovaný však původní technic- ké parametry střechy předmětné budo- vy nezjistil. Lze přisvědčit žalobci, že hodnota koeficientu K4 uvedená ve zna- leckém posudku z roku 1999 vypovídá pouze o stavu střechy v době vypracová- ní posudku, neposkytuje jednoznačné informace o stavu izolace střechy v době jejího postavení.
Žalovaný v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že při posouzení věci vycházel „nejenom z podkladů předložených da- ňovým subjektem, ale také z podkladů, které si opatřil sám bez součinnosti da- řňového subjektu“. Z této formulace však není zřejmé, z jakých konkrétních pod- kladů při správním uvážení vycházel. Ze správního spisu a obsahu rozhodnutí lze dovodit, že podkladem pro rozhodnutí 317 817 byl posudek vypracovaný Ing. A. dne 17. 1. 1999, finanční úřad též odkázal na formulaci smlouvy o dílo, dle které bylo provedeno „dodatečné zateplení“ Pro- vedení jiných důkazů ze spisu ani z roz- hodnutí nevyplývá.
Jak je uvedeno výše, k použití znaleckého posudku z roku 1999 jako důkazu pro posouzení původ- ních technických parametrů budovy po- stavené cca v roce 1965 vznesl žalobce námitku, se kterou se žalovaný nevypo- řádal, z doslovného znění soukromo- právního ujednání ve smlouvě o dílo rovněž nelze bez dalších souvislostí do- vozovat stejný obsah použitého právního pojmu v oblasti daní z příjmů. Soud pro- to shledal důvodnou námitku žalobce, že zjištění skutkového stavu týkající se po- souzení charakteru výdaje na opravu střechy pěstební haly s vrátnicí nebylo ze strany žalovaného ani finančního úřadu dostačující, v řízení bylo porušeno při procesu dokazování ustanovení $ 2 odst. 3 a $31d.ř,když se správce daně nevypo- řádal se všemi skutečnostmi a důkazy předkládanými žalobcem.
Citované vady mohly mít zcela jednoznačně za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé, ne- boť bez řádného dokazování provedené- ho v souladu se zákonem nelze zjistit sku- tečný stav věci v potřebném rozsahu, bez čehož nelze zakončit rozhodovací proces rozhodnutím, které by neodporovalo zá- konným požadavkům. Při hodnocení námitky týkající se vý- daje vynaloženého na opravu kanalizace dospěl soud k závěru, že odůvodnění ža- lovaného je též nedostatečné a trpí vada- mi shodného charakteru jako u posouze- ní opravy střechy pěstební haly.
Jestliže žalovaný konstatuje, že se nejednalo o výměnu části, ale celého potrubí, pak tato skutečnost sama o sobě nevypovídá o důvodu, proč oprava kanalizace má být posouzena jako technické zhodnoce- 318 ní. Žalovaný dále popsal tvrzení žalobce, který v odvolání připustil, že montáž zpětné klapky a prodloužení původní délky kanalizace má charakter technic- kého zhodnocení, neboť došlo ke změně technických parametrů, uvedl jím vyčís- lenou výši nákladů 19 800 Kč vynalože- nou na uvedené technické zhodnocení, poté citoval znění ustanovení $ 33 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. a konstatoval, že celkové náklady dosáhly 138 647 Kč, tudíž byly splněny podmínky uvedené v citovaném ustanovení.
Soud takto for- mulované odůvodnění považuje za ne- přezkoumatelné pro nedostatek důvo- dů, neboť z něho nelze seznat, z jakého skutkového stavu správce daně vycházel, jakým způsobem hodnotil zjištěné sku- tečnosti, jakými úvahami se řídil při roz- hodování, pokud se neztotožnil s tvrze- ními žalobce, z jakých důvodů tak učinil. Z výše uvedeného odůvodnění vyplývá, že žalovaný z projektové dokumentace dovodil kompletní výměnu potrubí ka- nalizace a vybudování 14 přípojek, dále zjistil celkovou cenu vynaloženou na opravu, která přesahuje 40 000 Kč. Ža- lobce však odvoláním nezpochybnil sku- tečnosti týkající se rozsahu výměny po- trubí, ani vynaloženou celkovou částku na opravu.
Uváděl zde důvody, proč dle jeho názoru provedená oprava nemá znaky technického zhodnocení, přesto- že její dílčí části v hodnotě cca 20 000 Kč technické parametry kanalizace změni- ly. Těmito skutečnostmi byl žalovaný po- vinen se zabývat, a to na základě $ 50 odst. 7 d. ř., který odvolacímu orgánu sta- noví povinnost vypořádat se se všemi důvody v odvolání uvedenými, pokud mu nevyhoví v celém rozsahu. Celková cena opravy kanalizace je mezi účastníky nesporná a převyšuje částku 40 000 Kč. Žalobce však zejména argumentoval, že příčinou provádění vý- SBÍRKA ROZHODNUTÍ N55 4/2006 817 še popsaných prací byla nefunkčnost ka- nalizace po povodni, způsob provedení opravy byl ovlivněn živelnou událostí a potřebou rychlého řešení.
Dle názoru soudu je nutno tuto skutečnost vzít v úva- hu, neboť jestliže, jak je výše uvedeno, po- jem „oprava“ zákonem č. 586/1992 Sb. není definován a je vymezen pouze ne- gativně vyčleněním úprav, které jsou technickým zhodnocením, pak i důvod provádění určitých prací může být za ur- čitých okolností pomocným kritériem při určování jejich charakteru ve smyslu $ 33 zákona č. 586/1992 Sb. Dle odstavce 2 tohoto ustanovení je rekonstrukce defi- nována pomocí charakteru konečných výsledků zásahů do majetku, nikoli jejich záměrů.
Tato zákonná úprava rovněž ne- poskytuje jednoznačnou odpověď na otázku, jak definovat zásahy do majetku, které byly činěny z důvodu nefunkčnos- ti systému a jejichž prvotním záměrem bylo majetek uvést do funkčního stavu, tedy jej opravit, při opravě však vyvstala potřeba upravit některé technické para- metry z důvodu, aby ke stejnému poško- zení v brzké době nedošlo znovu. Roz- hodující budou vždy konkrétní skutkové okolnosti. Právě takový případ nastal u žalobce, neboť je zřejmé, že kanalizace byla vlivem živelné události nefunkční a prostá náhrada potrubí by dle součas- né rozhodovací praxe správců daně i po- kynu Ministerstva financí měla být po- souzena jako oprava.
Jak sám žalobce připouští, při opravě nefunkční kanali- zace byly použity některé dílčí úpravy, které by mohly mít charakter rekon- strukce ve smyslu $ 33 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb. Správce daně je v tomto případě povinen pečlivě zjistit veškeré podrobnosti skutečného stavu věci a ná- sledně rozhodnout, zda provedené úpravy lze posoudit odděleně (výměnu potrubí oddělit od instalace protipovodňové klapky a prodloužení délky potrubí); po- kud ano, pak uvést důvody pro případné odlišné posouzení části prací jako opra- vy a části jako technického zhodnocení; pokud správce daně dospěje k závěru, že v daném případě je nezbytné z daňové- ho hlediska posoudit uvedené práce ja- ko jeden celek, pak bude patrně rozho- dující převažující charakter zásahů do majetku.
Soud zdůrazňuje nutnost pečlivého a komplexního zjištění skutečného sta- vu věci. Žalobce ohledně majetkových zásahů do kanalizace splnil svou povin- nost tvrzení i důkazní dle $ 31 odst. 9 d. ř., neboť ohledně v daňovém přiznání i účetnictví zaneseného výdaje předložil další důkazy a vysvětlení podporující jím zvolený způsob uplatnění tohoto výdaje. Pokud správce daně chce jeho tvrzení vyvrátit, přenáší se důkazní břemeno dle $ 31 odst. 8 d. ř. na jeho stranu. V daném případě je vzhledem k nejednoznačné zákonné úpravě nutno přijaté závěry po- drobně a srozumitelně odůvodnit, včet- ně vyhodnocení zjištěných skutečností, což žalovaný neučinil.
Z výše uvedeného vyplývá, že soud shledal námitky žalobce důvodnými, ne- boť při jejich přezkoumání byly zjištěny vady řízení spočívající v nedostatečně zjištěném skutečném stavu věci a chyb- ném procesu dokazování v případě po- souzení výdajů na opravu střechy pěs- tební haly, část rozhodnutí týkající se výdajů na opravu kanalizace je nepře- zkoumatelná pro nedostatek důvodů. Při zjištění uvedených vad je soud povinen dle $ 76 odst. 1 písm. a) a C) s. ř. s. napa- dené rozhodnutí bez jednání zrušit, což bylo výrokem rozsudku učiněno.
319 818 818 Daňové řízení: přímé placení daně k $ 69 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákonů č. 35/1993 Sb., č. 323/1993 Sb. a č. 255/1994 Sb. (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“) Daňová povinnost z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkč- ních požitků se nevyměřuje, pouze se předepisuje k přímému placení. Zjis- tí-li tedy správce daně nedostatky v postupu plátce daně, předepíše plátci k přímému placení daňové částky, které ve stanovené lhůtě nebyly sraženy a odvedeny.
Společnost s ručením omezeným C. proti Finančnímu ředitelství v Ústí nad Labem o daň z příjmů právnických osob.