platků, ve znění zákonů č. 323/1996 Sb. a č. 29/2000 Sb. (v textů též „daňový řád“) Pokud daňový subjekt využije svého práva vyjádřit se k výsledku daňové kontroly [$ 16 odst. 4 písm. £) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků] a ve lhůtě poskytnuté správcem daně navrhne doplnění doka- zování, ke kterému správce daně přistoupí a své závěry doplní, nelze v ta- kovém postupu spatřovat porušení $ 16.odst. 8 citovaného zákona. V takovém případě není daňová kontrola ukončena podpisem při doru- čení zprávy o daňové kontrole, ale je ukončena až po skutečném projedná- ní závěru správce daně učiněného na základě doplnění dokazování navrže- ného daňovým subjektem v souladu s $ 16 odst. 4 písm. £) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
Projednání zprávy o daňové kon- trole znamená, že správce daně zaznamená všechna vyjádření, návrhy a námitky daňového subjektu k jejímu obsahu a své stanovisko k nim, po- případě výsledky doplněného dokazování. Opačný výklad citovaných usta- novení by byl v rozporu s ústavně zaručeným právem zakotveným v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Soud zkoumal průběh daňové kon- troly a námitku žalobce ohledně tvrze- ného porušení jeho základního ústavní- ho práva garantovaného v čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a zjistil, že tato námitka důvodná není. Jednání týkající se projednání zprávy o daňové kontrole správce daně zachytí v protoko- lu o ústním jednání. Právem kontrolova- ného daňového subjektu je, aby předklá- dal či navrhoval důkazní prostředky týkající se jeho prověřované daňové po- vinnosti v celém průběhu kontroly, tedy i v průběhu projednávání zprávy.
V da- ném případě z obsahu správního spisu vyplývá, že výsledek daňové kontroly byl s žalobcem projednáván několikrát, kon- krétně dne 18. 4. 2002, dne 10. 5. 2002 (k předání zprávy z daňové kontroly do- šlo dne 20. 5. 2002) a konečně dne 9. 1. 2003. Žalobce měl vždy možnost se k zjištěním správce daně vyjádřit a před- kládat důkazy týkající se jeho prověřova- né daňové povinnosti. Správce daně se zabýval vyjádřeními žalobce, který pro- testoval proti některým závěrům správ- ce daně, a v souvislosti se skutečnostmi v nich uváděnými pokračoval v provádě- ní důkazních prostředků navrhovaných žalobcem (došlo např. k provedení navr- hovaných svědeckých výslechů); součas- ně ověřoval i další skutečnosti, které v průběhu řízení vyšly najevo.
Je pravda, že správce daně původně doměřil žalob- ci daň za prodej předmětného bytu ne- správně dle $ 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů, tuto skutečnost však k námitce žalobce dne 7. 11. 2002 přehodnotil a chybu uznal. Pochybení správce daně tak bylo před vydáním dodatečného pla- tebního výměru odstraněno. Dodatečný platební výměr byl vydán na základě závěrečného protokolu ze dne 9. 1. 2003, ve kterém byla zazname- nána prakticky všechna vyjádření, návr- hy a námitky žalobce, stanovisko správce daně k nim i výsledky doplněného doka- zování; tento protokol byl s žalobcem projednán a žalobce jej podepsal.
Před vydáním rozhodnutí o dodatečném do- měření daně tak daňový subjekt evident- ně mohl realizovat svá procesní práva, což považuje soud za zásadní. Pokud da- ňový subjekt využije svého práva vyjád- řit se k výsledku daňové kontroly [$ 16 odst. 4 písm. £f) daňového řádu] a ve lhů- tě poskytnuté správcem daně navrhuje doplnění důkazního řízení, ke kterému správce daně přistoupí a své závěry do- plní, nelze v takovém postupu spatřovat porušení $ 16 odst. 8 daňového řádu, ani čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svo- bod.
V takovém případě je daňová kon- trola ukončena nikoli podpisem při do- ručení zprávy o daňové kontrole, ale po skutečném. projednání závěru správce daně učiněného na základě doplnění na- vrženého daňovým subjektem v souladu s $ 16 odst. 4 písm. £f) daňového řádu. Opačný výklad citovaných ustanovení da- ňového řádu by byl v rozporu s ústavně zaručeným právem zakotveným v čl. 38 odst.. 2 Listiny základních práv a svobod. Co se týče žalobcovy repliky a odkazu na nález Ústavního soudu I: ÚS 512/02, upo- zorňuje soud na skutečnost, že tento ná- lez řeší zcela jinou situaci, a to situaci,kdy bylo v daňové kontrole pokračováno .po- té, co bylo soudem ve správním soudnic- tví zrušeno rozhodnutí správce.daně prv- ního a druhého stupně, ačkoli zákon s takovým postupem nepočítá.
839 Daňové řízení: odvolání proti fiktivnímu vyměření daně k $ 46 odst. 5 a $ 48 odst. 5 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákonů č. 35/1993 Sb. a č. 255/1994 Sb. (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“) Rozhodnutí vydané dle $ 46 odst. 5 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je pravomocné až po uplynutí lhůty stanovené v $ 48 odst. 5 téhož zákona. Do této doby není možné hovořit o poslední známé daňové povinnosti daňového subjektu, neboť daň ještě nebyla pravomocně stano- vena rozhodnutím správce daně.
Zjistí-li v této lhůtě daňový subjekt, že je- ho daňová povinnost měla být nižší, než jak ji deklaroval v daňovém při- znání, nemůže využít institutu dodatečného daňového přiznání, ale může využít řádného opravného prostředku, tedy odvolání..
Mgr. Zdeněk T. proti Finančnímu ředitelství v Ústí nad Labem o daň z příjmů.