vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zá- kona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb.» L. Zda se jednalo o zřejmý omyl při vedení katastru ve smyslu $ 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, spočívající ve výma- zu zástavního práva záznamem na podkladě listin, které zřejmě neměly být podkla- dem pro takový postup katastrálního úřadu, je třeba posoudit s ohledem na přísluš- ná ustanovení zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a prováděcí vyhlášky účinné v době, kdy katastrální úřad výmaz zá- stavního práva provedl.
Pravomocná rozhodnutí soudů o neplatnosti zástavní smlouvy nejsou listinami ve smyslu $ 7 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., neboť nepo- tvrzují ani neosvědčují právní vztahy, tedy nepotvrzují ani neosvědčují samotné zá- stavní právo. 2 II. Pokud katastrální úřad provedl výmaz údaje o zástavním právu na základě lis- tin, které nesplňují požadavky stanovené 6 7 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlast- © S účinností od 1. 3. 2007 nahrazena vyhláškou č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších před- pisů (katastrální vyhláška).
645 nických a jiných věcných práv k nemovitostem, je možné zápis údaje o zástavním právu obnovit cestou opravy chyb v katastrálním operátu dle $ 8 odst. 1 písm. a) zá- kona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky.
III. Opravu údaje o zástavním právu postupem dle $ 8 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, lze učinit pouze u stále existující nemovi- tosti zapsané v katastru nemovitostí.
C) V daném případě je podstatou sporu posouzení, zda výmaz zástavního práva k bu- dovám na parcelách v k. ú. Trmice na základě návrhu zúčastněné osoby společnosti Euro- form doloženého pravomocnými rozsudky městského a vrchního soudu o neplatnosti zástavní smlouvy ze dne 26. 2. 1992, byl zřej- mým omylem při vedení katastru a zda jej lze napravit cestou opravy chyby v katastrálním operátu dle $ 8 katastrálního zákona. Napa- dená rozhodnutí totiž stojí na tom, že předlo- žené rozsudky byly listinami způsobilými pro výmaz zástavního práva.
(...) Co je chyba vzniklá zřejmým omylem při vedení katastru zákon nestanoví. Jak uvádí doktrína, může to být chybný přepis údajů z listin do písemného operátu katastru, chyb- ný zákres do katastrální mapy v rozporu s mě- řičskými podklady, zápis na základě listi- ny, která zcela zřejmě nic neprokazuje a na základě které neměl být zápis nikdy učiněn. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 17. 1. 2008, čj. 1 As 40/2007-103, 647 2326 č. 2098/2010 Sb. NSS, uvedl, že „[nleurčitý pojem „zřejmý omyl obsažený v f 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 334/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zá- kon), je třeba vykládat vždy v souvislosti s konkrétním případem.
Obecně sem lze za- řadit jak omyl týkající se skutkových okol ností (error facti - zejména případy chyb v psaní a počítání, jako zápis jiných údajů, zápis údajů neobsažených v podkladové lis- tině čí např. i opomenutí zapsat údaj v pod- kladové listině obsažený), tak omyl právní (error iuris - např. zápis právního vztahu, který právní řád nezná, či zápis skutečnos- ti na základě listiny, která nesplňuje po- žadavky stanovené katastrálním záko- nem). Omyl je přitom charakteristický vžďy tím, že je v něm obsažen lidský činitel.
Jako omyl proto nelze posuzovat objektivní skuteč- nosti způsobující nesoulad katastru se skuteč- ným stavem (např změnu právní úpravy zá- pisů do katastru, či zničení katastrálního operátu v důsledku požáru či povodně: zde nelze rozpor se skutečným stavem napravit opravou zřejmého omylu, nýbrž cestou revize či obnovy katastrálního operátu).“ Zda se v daném případě jednalo o zřejmý omyl! při vedení katastru spočívající ve výma- zu zástavního práva záznamem na podkladě listin, které zřejmě neměly být podkladem pro takový postup katastrálního úřadu, je tře- ba posoudit s ohledem na příslušná ustano- vení zákona č. 265/1992 Sb. a prováděcí vy- hlášky účinné v době, kdy katastrální úřad výmaz zástavního práva provedl.
Podle $ 7 odst. 1 věty prvé zákona č. 265/1992 Sb. „[plráva uvedená v f 1 odst. 1 (tedy i právo zástavní), která vznikla, změnila se nebo za- nikla ze zákona, rozhodnutím státního or- gánu, příklepem licitátora na veřejné draž- bě, vydržením, přírůstkem a zpracováním, se zapisují záznamem [..) údajů na základě listin vyhotovených státními orgány a ji- ných listin, které podle zvláštních předpisů potvrzují nebo osvědčují právní vztahy, do katastru“. Podle $ 36 odst. 1 vyhlášky č. 190/1996 Sb. (účinné v době, kdy katastrál- ní úřad výmaz zástavního práva provedl) „[zláznamem se do katastru zapisují právní 648 vztahy k nemovitostem na základě listin, které podie zvláštních předpisů potvrzují nebo osvědčují právní vztahy k nemovi- tostem, a) předložených příslušnými státní- mí orgány přímo k zápisu do katastru, nebo b) přiložených k ohlášení vlastníka či jiného oprávněného“.
Podle odstavce 2 písm. c) ci- tovaného ustanovení „[llistinou, která podle zvláštních předpisů potvrzuje právní vzta- hy, se rozumí také vykonatelné rozhodnutí státního orgánu“. Z citovaných ustanovení vyplývá, že ka- tastrální úřad mohl výmaz zástavního práva na návrh společnosti Euroform provést pou- ze na základě pravomocného a vykonatelného rozhodnutí soudu jako státního orgánu, které potvrzovalo či osvědčovalo právní vztah, tedy potvrzovalo či osvědčovalo zánik či neexis- tenci zástavního práva, které se jako údaj za- pisuje do souboru popisných informací ka- tastrálního operátu.
Rozsudky Městského soudu v Praze čj. 51 Cm 47/94-81 a Vrchního soudu v Praze čj. 5 Cmo 358/2002-139 však za takové listiny nebylo možné považovat, neboť nepotvrzují existenci ani neexistenci zástav- ního práva k budovám. Nelze souhlasit ani se závěrem, že neexistenci zástavního práva lze dovodit z odůvodnění těchto rozsudků. Roz- sudky městského a vrchního soudu se nevě- novaly existenci zástavního práva a otázce jeho vzniku, trvání či zániku, zabývaly se a vy- slovily se pouze k otázce platnosti zástavní smlouvy.
Pouze dovozovaly naléhavý právní zájem na určení platnosti zástavní smlouvy a existenci zástavního práva. Z tohoto závěru však nelze dovozovat, že neplatnost zástavní smlouvy soudy automa- ticky spojily s neexistencí zástavního práva. Předložené rozsudky, na základě kterých byl výmaz zástavního práva proveden, podle ná- zoru soudu neodpovídají požadavkům $ 7 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb. a prováděcí vy- hlášky, neboť nejsou listinami - vykonatelný- mi rozhodnutími soudu jako státního orgánu, které by potvrzovaly neexistenci zástavního práva, a výmaz zástavního práva na základě nich neměl být katastrálním úřadem prove- den.
V tomto směru si soud dovoluje odkázat SX na známou judikaturu Nejvyššího soudu tý- kající se neexistence naléhavého právního zájmu na vyslovení neplatnosti smlouvy, kte- rá se netýká pouze věcí movitých, ale také smluv zástavních k nemovitostem. Katastrál- ní úřad tedy zcela zřejmě pochybil, pokud k návrhu společnosti Euroform jako spolu- vlastníka zatížených nemovitostí na základě těchto listin, které neexistenci zástavního práva nepotvrzují, v roce 2003 provedl vý- maz zástavního práva záznamem.
Neobstojí ani argumentace žalovaného, že katastrální úřad je oprávněn, pokud jde o listiny podle $ 7 zákona č. 265/1992 Sb., kontrolovat pouze formální náležitosti. To je jistě pravda a toto oprávnění vyplývá z $ 8 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., nicméně po- kud se jedná o listinu, která není listinou po- dle $ 7 odst. 1 citovaného zákona a neodpovídá požadavkům uvedeným v prováděcí vyhláš- ce, katastrální úřad není oprávněn záznam na základě takové listiny provést a jako nezpůso- bilou pro záznam ji vrátí tomu, kdo ji předlo- žil.
Rovněž ani argument, že výmazu zástavního práva nebránil výrok soudu určující neplat- nost zástavní smlouvy, neboť není třeba řešit, jaký jiný zápis má být v katastru nemovitostí, neobstojí. Podstatou zůstává, že rozsudky sou- dů znějící na neplatnost smluv, ať kupních, da- rovacích nebo zástavních, nejsou listinami potvrzujícími právní vztahy ve smyslu shora citovaného ustanovení zákona č. 265/1992 Sb. a vyhlášky č. 190/1996 Sb., na základě kterých může katastrální úřad provést záznam o da- ném právním vztahu, neboť nepotvrzují sa- motné právní vztahy, ale pouze dané smlou- vy.
Do katastru nemovitostí se však samotné smlouvy nezapisují, zapisují se, ať vkladem či záznamem nebo naopak výmazem, právní vztahy. Pokud žalovaný v odůvodnění napadené- ho rozhodnutí s odkazem na $ 5 odst. 7 ka- tastrálního zákona uváděl, že návrh na opravu je třeba doložit listinou a tou není rozsudek Nejvyššího soudu čj. 21 Cdo 2207/2003-187, soud k tomu uvádí následující. Vztah citova- ného ustanovení k $ 8 odst. 1 písm. a) katast- rálního zákona není zcela zřejmý a v praxi pů- sobí potíže. Žalovaný správně dovozuje, že opravený údaj týkající se právního vztahu musí korespondovat nějaké listině uložené ve sbírce listin katastrálního úřadu, která opravený údaj v katastrálním operátu odů- vodňuje.
Je třeba přihlédnout i k tomu, že provedením opravy v katastrálním operátu se skutečný právní vztah nijak nemění. Cito- vaný rozsudek Nejvyššího soudu skutečně nehovoří o tom, že dané zástavní právo exis- tuje, existence zástavního práva, jeho vznik či zánik ale není otázkou, kterou by katastrální orgány mohly řešit v řízení o opravě chyb v katastrálním operátu. Žalovaný však zcela odhlédl od skutečnosti, že údaj o zástavním právu k budovám před jeho výmazem v roce 2003 existoval a byl podložen smlouvou o zří- zení zástavního práva ze dne 26.
2. 1992. Ta byla v souladu s $ 151b odst. 2 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 1992 registrová- na státním notářstvím a vznik zástavního prá- va byl dle $ 151b odst. 6 občanského zákoní- ku vyznačen v evidenci nemovitostí. Podle $ 16 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb. „[zlápisy právních vztahů v evidenci nemo- vitostí provedené podle dosavadních předpi- sů prokazují pravdivost skutečností v ních uvedených, pokud není prokázán jejích opak“. Pokud byl tedy údaj o zástavním právu vyznačen v evidenci nemovitostí, jednalo se o pravdivý údaj o jeho existenci, dokud nebyl prokázán opak.
Údaj o zástavním právu se pak stal úda- jem katastrálního operátu podle $ 29 katast- rálního zákona. Pokud tedy rozsudek Nejvyš- šího soudu zrušil pravomocná rozhodnutí soudů o neplatnosti zástavní smlouvy, nastal zde právní mocí tohoto rozsudku stav, kdy zá- stavní smlouva, na základě které se zástavní právo k budovám stalo údajem evidence ne- movitostí (a následně katastru nemovitostí z důvodu kontinuity mezi operátem eviden- ce nemovitostí a operátem katastru nemovi- tostí), stále existuje, byla katastrálnímu úřadu předložena a nebyla prokázána její neplat- nost.
Lze tak dospět k závěru, že návrh na opravu chybného údaje týkajícího se zástav- ního práva je podložen listinou, a to zástavní smlouvou, která byla registrována státním no- tářstvím, a na základě této skutečnosti se údaj o zástavním právu stal součástí evidence ne- 649 2327 movitostí a následně katastru nemovitostí. Platnost a existence této listiny nebyla v dů- sledku vydání zrušujícího rozsudku Nejvyšší- ho soudu pravomocně zpochybněna. Jak katastrální úřad tak žalovaný postupo- vali v rozporu s $ 8 odst. 1 písm. a) katastrál- ního zákona, pokud výmaz zástavního práva v roce 2003 neposoudili jako chybný údaj v katastru, který vznikl zřejmým omylem při vedení katastru.
Lze uzavřít tím, že pokud ka- tastrální úřad provedl výmaz údaje o zástav- ním právu na základě listin, které nesplňují požadavky stanovené $ 7 zákona č. 265/1992 Sb., je možné zápis údaje o zástavním právu ob- novit cestou opravy chyb v katastrálním operátu dle $ 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona. Soud nemohl odhlédnout od tvrzení zú- častněné osoby, společnosti Euroform, že bu- dovy bez č. p. na specifikovaných parcelách byly zbourány, zanikly. K takovým budovám nelze provádět žádné zápisy ani vést řízení o opravě chyby v katastrálním operátu, a z to- hoto důvodu je rozhodnutí o neprovedení opravy v tomto rozsahu správné a zákonné.
Napadené rozhodnutí také konstatovalo, že pro úplnost je třeba uvést, že nemovitosti na parcelách p. č. 1449/4, 1449/8, 1449/9, 1449/40, 1449/41 a 1449/49 byly vymazány v řízení Z-10796/2004. Podle $ 1 odst. 2 katastrálního zákona je katastr soubor údajů o nemovitostech s tím, že jeho součástí je i evidence věcných práv k nemovitostem. Rovněž je třeba vycházet z $ 170 odst. 1 písm. b) občanského zákoní- ku, podle kterého zástavní právo zanikne zá- nikem zástavy. Z uvedeného vyplývá, že opravu údaje o zástavním právu postu- pem dle $ 8 odst. 1 katastrálního zákona lze učinit pouze u stále existující nemo- vitosti zapsané v katastru nemovitostí.
Potud by bylo rozhodnutí o neprovedení opravy správné, neboť zápis o věcném právu v katastru nemovitostí se může vztahovat pouze k určité nemovitosti zapsané v katast- ru nemovitostí. Jak ale vyplývá z porovnání odůvodnění napadeného rozhodnutí, roz- hodnutí Městského úřadu v Trmicích ze dne 5.5. 2004 a dne 5. 6. 2004 o povolení odstra- nění staveb a návrhu na provedení opravy údaje v katastrálním operátu, podloženého výpisem z katastru nemovitostí ke dni před provedením výmazu zástavního práva, tento závěr nelze vztáhnout na všechny budovy, ke kterým bylo zástavní právo zapsáno.
Z obsa- hu správního spisu tak, jak byl předložen, te- dy vyplývá, že ne všechny budovy, u kterých bylo zástavní právo evidováno a u kterých by- la navrhována oprava chybného údaje, byly zbourány a nejsou již zapsány v katastru ne- movitostí. U zbývajících budov bez č. p. na některých parcelách, kterých se výmazové ří- zení Z-10796/2004 netýkalo, je tak postup dle $ 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona možný. 2327 Kompetenční spory: rozhodnutí o neschválení dohody o vydání nemovitosti k $ 9 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zeměděl skému majetku (v textu jen „zákon o půdě“) „ O žalobě proti rozhodnutí, jímž pozemkový úřad neschválil dohodu o vydání ne- movitosti uzavřenou mezi osobou oprávněnou a osobou povinnou ($ 9 odst. 3 záko- na č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému ma- jetku), je příslušný rozhodnout soud v občanském soudním řízení.
Společnost s ručením omezeným Global Financial Restructuring Czech proti Zeměmě- řičskému a katastrálnímu inspektorátu v Liberci, za účasti 1) společnosti s ručením ome- zeným Euroform a 2) společnosti s ručením omezeným Skanska Transbeton, o provede-