kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí“ 1. O zřejmý omyl ve smyslu $ 8 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 344/1992 Sb., ka- tastrálního zákona, nepůjde tam, kde by katastrální úřad v řízení o opravě chyby na- pravoval chybnou úvahu orgánu geodézie o tom, kdo měl být v době zakládání evi- dence nemovitostí oprávněným nebo povinným z právního vztahu, učiněnou v rámci šetření dle $ 4 odst. 2 vyhlášky č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí.
O zřejmý omyl nepůjde rovněž tam, kde by katastrální úřad takové šetření orgánu geodézie zcela nahrazoval v případě, kdy ne- ní mimo jakoukoli pochybnost zřejmé, jak měl být dotčený právní vztah do operátu evidence nemovitostí vyznačen. » Súčinností od 1. 1. 1993 zrušena zákonem ČNR č. 344/1992 Sb. 646 II. Pokud stav zápisů v pozemkové knize byl takový, že bylo zapsáno pouze věcné břemeno a tomu odpovídající právo již v pozemkové knize zapsáno nebylo, a vý- sledkem šetření orgánu geodézie dle $ 4 odst. 1 písm. b) a odst. 2 vyhl.
č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, bylo neprovedení zá- pisu právního vztahu do evidence nemovitostí, nelze dospět k závěru, že by se jed- nalo o zřejmý omyl při zakládání evidence nemovitostí.
V posuzovaném případě žalobce namítal, že opravou v katastrálním operátu měl katastrální úřad napravit chybu, k níž došlo při zakládání evidence nemovitostí v roce 1967, kdy nedošlo k převzetí zápisu práva odpovídajícího věcné- mu břemeni učiněného v pozemkové knize. Oprava údajů v katastrálním operátu je upravena v $ 8 katastrálního zákona. Podle $ 8 odst. 1 písm. a) tohoto zákona katastrální úřad opraví na písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu chyb- né údaje katastru, které vznikly zřejmým omylem při vedení a obnově katastru.
Z kon- tinuální návaznosti katastrálního operátu na operát evidence nemovitostí (dle $ 29 odst. 1 katastrálního zákona se operát evidence ne- movitostí považuje za operát katastru nemo- vitostí) se obecně dovozuje, že postupem dle $ 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona lze opravit i chyby vzniklé při zakládání a vedení bývalé evidence nemovitostí, zakládané a ve- dené podle zák. č. 22/1964 Sb., o evidenci ne- movitostí, od 1. 4. 1964 (shodně např. rozsu- dek Krajského soudu v Ústí nad Labem čj.
15 Ca 110/2001, publ. v Soudní judikatuře ve vě- cech správních pod č. 870/2001). Zakládání evidence nemovitostí upravo- vala vyhl. Ústřední správy geodézie a karto- grafie č. 23/1964 Sb., kterou se prováděl zák. č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí. Zápisy právních vztahů v evidenci nemovitostí byly prováděny postupně, od roku 1967 byly v tzv. druhé etapě zakládání evidence nemovitostí postupně zapisovány dosud nevyznačené právní vztahy. V této druhé etapě tak mělo dojít k vyznačení dosud nevyznačeného věc- ného břemene.
Pro zápis právního vztahu mělo být dle $ 4 odst. 2 vyhl. č. 23/1964 Sb. podpůrně použito zápisů v dosavadních po- zemkových knihách, orgány geodézie však byly povinny zapsat do evidence nemovitostí toho, kdo byl podle výsledků šetření opráv- něným nebo povinným. V souladu s $ 10 zá- kona o evidenci nemovitostí postupovaly or- gány geodézie při postupném zapisování dosud nevyznačených právních vztahů za součinnosti organizací, národních výborů, státních notářství a občanů, jichž se právní vztahy týkaly.
Pokud bylo předmětem zápisu omezení vlastníka nebo uživatele, byly orgá- ny geodézie povinny podle $ 6 odst. 5 vyhl. č. 23/1964 Sb. zapsat současně s omezením i právo vlastnictví nebo užívání. Z právě uve- deného vyplývá, že při zapisování právních vztahů v druhé etapě zakládání evidence ne- movitostí byly tehdejší orgány geodézie na- dány oprávněním posuzovat, kdo je oprávně- ným a povinným z právního vztahu, byly tak oprávněny uvádět zápisy právních vztahů do souladu se skutečným stavem a společně s omezením právního vztahu byly povinny zapisovat i tomu odpovídající práva.
To vše z důvodu, že od 1. 1. 1951 byla přerušena kon- tinuita konstitutivních zápisů do pozemko- vých knih a docházelo k tomu, že zápisy v po- zemkových knihách se mohly odlišovat od skutečného stavu, neboť vlastnická práva, ja- kož i práva odpovídající věcným břemenům, vznikala samotnou smlouvou, byť se do po- zemkových knih následně zapisovala. Pokud ze strany orgánů geodézie došlo při zakládání evidence nemovitostí k chybě, lze ji však postupem dle $ 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona napravit jen tehdy, po- kud se jedná o zřejmý omyl při zakládání evi- dence nemovitostí.
V daném případě však nelze považovat za zřejmý omyl, pokud orgán geodézie neučinil do evidence nemovitostí zápis ohledně věcného břemene a tomu od- povídajícího práva, když v pozemkové knize bylo zapsáno pouze věcné břemeno u nemo- vitosti služebné v knihovní vložce č. 63 po- zemkové knihy. Pokud stav zápisů v pozem- kové knize byl takový, že bylo zapsáno pouze věcné břemeno v knihovní vložce č. 63 a to- mu odpovídající právo již v pozemkové knize zapsáno nebylo (z takto zjištěného stavu vy- šla rozhodnutí správních orgánů a žádným z účastníků řízení nebyl tento skutkový stav zpochybněn) a výsledkem šetření orgánu geodézie dle $ 4 odst. 1 písm. b) a odst. 2 vyhl.
č. 23/1964 Sb. bylo neprovedení zápisu právního vztahu do evidence nemovitostí, nelze dospět k závěru, že by se jednalo o zřej- mý omyl při zakládání evidence nemovitostí. O zřejmý omyl ve smyslu $ 8 odst. I písm. a) katastrálního zákona totiž nepůjde tam, kde by katastrální úřad v řízení o opravě chyby napravoval chybnou úvahu orgánu geodézie o tom, kdo měl být v době zakládání evidence nemovitostí oprávněným nebo povinným z právního vztahu, učiněnou v rámci šetření dle $ 4 odst. 2 vyhl. č. 23/1964 Sb. O zřejmý omyl nepůjde rovněž tam, kde by katastrální úřad takové šetření orgánu geodézie zcela na- hrazoval v případě, kdy není mimo jakoukoli pochybnost zřejmé, jak měl být dotčený práv- ní vztah vyznačen.
Institut opravy chyby vzniklé zřejmým omylem zásadně nemůže sloužit k posouzení, zda byl zápis do katast- rálního operátu - a v důsledku návaznosti katastrálního operátu na operát evidence ne- movitostí, případně zápis do operátu eviden- ce nemovitostí - učiněn správně, či nikoli. Ří- zením o opravě chyby zásadně nelze řešit spory o existenci a obsah vlastnického či ji- ného věcného práva k nemovitosti, tedy ani spor o existenci a obsah práva odpovídající- ho věcnému břemeni. Přitom z podané žalo- by i obsahu správního spisu (viz návrhy dů- kazů ze strany žalobce k tomu, jak byly a jsou ze strany oprávněných užívány povinné po- zemky, vyjádření zúčastněných osob ohledně dělení pozemků a přístupu k nim a ohledně obsahu a případného promlčení věcného břemene) je zřejmé, že mezi žalobcem a zú- častněnými osobami a ostatními účastníky ří- zení o opravě chyby jde právě o takový spor, Takový spor může řešit pouze obecný soud v občanském soudním řízení dle příslušných právních předpisů občanského práva.
Soud tedy ze shora uvedených důvodů neshledal ze strany katastrálního úřadu a ža- lovaného porušení $ 8 odst. 1 písm. a) katast- rálního zákona, když správní orgány nevyho- 649 o o a 1247 věly návrhu žalobce na opravu v katastrálním operátu provedením zápisu věcného břeme- ne a práva tomu odpovídajícího, a žalobu ja- ko nedůvodnou zamítl dle $ 78 odst. 7 s. ř. s. Pokud žalobce žalovanému vytýkal, že ne- správně vyšel z toho, že katastrální úřad posu- zoval existenci věcného práva z hlediska sku- tečného stavu, lze dát žalobci za pravdu.
Katastrální úřad, jak vyplývá z prvostupňové- ho rozhodnutí, žádné takové šetření nečinil, vyšel pouze z toho, že zápisy v knihovních vložkách č. 63 a č. 149 pozemkové knihy byly rozporné a nepřevzetí zápisu z knihovní vlož- ky č. 63 do evidence nemovitostí nelze pova- žovat v takovém případě za chybu dle $ 8 katastrálního zákona. Takový nedostatek odů- vodnění napadeného rozhodnutí však nemohl být důvodem zrušení napadeného rozhodnu- tí, když — jak soud vysvětlil shora - právní zá- věr ohledně posouzení návrhu žalobce na opravu katastrálního operátu byl ze strany ka- tastrálního úřadu i žalovaného učiněn v soula- du s $ 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona.
1247 Ochranné známky: shodnost či podobnost výrobků a služeb k $ 7 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách (zkrácený název)
I. Stejnými či podobnými výrobky a službami ve smyslu zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, jsou ty, které mají stejné nebo blízké podstatné znaky, a v důsledku toho mohou vyvolat u průměrného spotřebitele představu o tom, že po- cházejí od jednoho a téhož výrobce či poskytovatele. Z hlediska spotřebitele lze tedy takové výrobky a služby zařadit do jedné skupiny oblasti spotřeby, II, Při posuzování shodnosti či podobnosti výrobků není rozhodující, zda jsou vý- robky v rámci mezinárodního třídění výrobků a služeb vytvořeného pro administra- tivní účely zatřidování výrobků a služeb řazeny do shodných či odlišných tříd.
Ing. Miloslav Š. proti Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Liberci, za účasti