Nejvyšší správní soud usnesení sociální

6 Ads 110/2012

ze dne 2013-01-09
ECLI:CZ:NSS:2013:6.ADS.110.2012.40

6 Ads 110/2012- 40 - text



USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Kateřiny Šimáčkové v právní věci žalobkyně: D. K., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 6. 2011, č. j. X, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 6. 2012, č. j. 43 Ad 66/2011 - 46,

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 9. 8. 2012 doručena kasační stížnost žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) ze dne 8. 8. 2012, proti shora označenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 6. 2012, č. j. 43 Ad 66/2011 - 46, kterým byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 13. 6. 2011, č. j. X, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 24. 3. 2011, jímž byla zamítnuta žádost stěžovatelky o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Podáním ze dne 1. 10. 2012, jež bylo soudu doručeno 4. 10. 2012, stěžovatelka požádala o ustanovení zástupce, který by ji v řízení o kasační stížnosti zastupoval. Nejvyšší správní soud proto stěžovatelce zaslal „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech“ a vyzval ji, aby jej vyplnila ve lhůtě 10 dnů. Tento přípis byl stěžovatelce doručen dne 19. 10. 2012 a ta jej ve stanovené lhůtě po vyplnění s průvodním přípisem zaslala Nejvyššímu správnímu soudu. Nejvyšší správní soud po posouzení řádně doložené aktuální majetkové situace stěžovatelky dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že finanční situace stěžovatelky je takového charakteru, který odůvodňuje ustanovit jí advokáta.

Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 13. 11. 2012, č. j. 6 Ads 110/2012 - 33, jež bylo stěžovatelce doručeno 10. 12. 2012, a tímto dnem nabylo právní moci, zamítl žádost stěžovatelky o ustanovení advokáta (bod I. výroku). Dále ji tímto usnesením vyzval, aby Nejvyššímu správnímu soudu doložila splnění podmínky stanovené ustanovením § 105 odst. 2 s. ř. s. a předložila ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázala, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (bod III.

výroku). Usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 10. 12. 2012, jak je výše uvedeno. Lhůta ke splnění povinnosti ve smyslu platné právní úpravy marně uplynula dnem 27. 12. 2012 (poslední den lhůty připadl na den 25. 12. 2012, jež je svátkem; posledním dnem lhůty je tedy nejblíže následující pracovní den, tedy 27. 12. 2012). Současně soud vyzval stěžovatelku k odstranění vad kasační stížnosti ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení usnesení, tj. aby uvedla důvod podání kasační stížnosti v souladu s ust.

§ 103 odst. 1 s. ř. s. a tento důvod skutkově a právně konkretizovala (bod II. výroku). Lhůta ke splnění této povinnosti marně uplynula dnem 10. 1. 2013. Stěžovatelka byla řádně poučena o následcích nesplnění povinnosti. Na výzvu soudu stěžovatelka ve stanovené lhůtě, a ani později, nereagovala.

Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

Vzhledem k tomu, že ke dni vydání tohoto rozhodnutí stěžovatelka nesplnila podmínku povinného zastoupení advokátem pro řízení o kasační stížnosti podle ustanovení § 105 odst. 2 s. ř. s., jedná se o nedostatek podmínek řízení, který nebyl stěžovatelkou k výzvě soudu odstraněn, Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo nic jiného, než ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. /za použití ustanovení § 120 s. ř. s./ kasační stížnost odmítnout.

O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné (ustanovení § 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 9. ledna 2013

JUDr. Bohuslav Hnízdil předseda senátu