6 Ads 14/2013- 37 - text
pokračování 6 Ads 14/2013 - 39
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Kateřiny Šimáčkové a soudců JUDr. Tomáše Langáška a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobkyně: M. K., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, týkající se rozhodnutí žalované ze dne 3. 2. 2011, č. j. X, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 15. ledna 2013, č. j. 72 Ad 39/2011 – 142,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 13. března 2013 doručena blanketní kasační stížnost žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě pobočky v Olomouci ze dne 15. ledna 2013 č. j. 72 Ad 39/2011 - 142.
[2] Stěžovatelka nebyla zastoupena advokátem a kasační stížnost obsahovala vady. Bylo to vysvětleno tím, že má zlomenou ruku; stěžovatelka připojila kopii lékařské zprávy mimo jiné ze dne 28. 2. 2013 a z 8. 3. 2013, z nichž plyne, že se léčí doma se zlomeninou záprstní kosti, k níž došlo 11. 2. 2013, dochází na rehabilitace.
[3] Nejvyšší správní soud stěžovatelku usnesením č. j. 6 Ads 14/2013 13 ze dne 14. března 2013, doručovaným na adresu stěžovatelky uvedenou v kasační stížnosti, vyzval, aby ve lhůtě dvou týdnů od doručení usnesení předložila plnou moc udělenou advokátu k zastupování v řízení o kasační stížnosti a dále aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení odstranila vady kasační stížnosti. Usnesení bylo stěžovatelce na jí uvedenou adresu doručeno ve středu 27. března 2013, dvoutýdenní lhůta k předložení plné moci uplynula marně ve středu 10. dubna 2013.
[4] Stěžovatelka teprve 15. dubna 2013 podala k poštovní přepravě žádost o prodloužení lhůty s textem „Žádám o prodloužení 14-denní lhůty na doložení plné moci od právního zástupce o 6 dní ze zdravotních důvodů. Dokládám potvrzení. Zbytek doložím ve 30denní lhůtě. Chtěla bych požádat o přidělení právníka z finančních i časových důvodů.“. Přiloženy byly kopie lékařských zpráv, jedna nedatovaná, dvě z 20. března 2013, resp. z 3. dubna 2013, z nichž plyne, že se stěžovatelka léčí se zánětem průdušek. Žádost byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena 16. dubna 2013.
[5] Nejvyšší správní soud, ač mohl již po marném uplynutí dvoutýdenní lhůty kasační stížnost odmítnout, stěžovatelce fakticky dodatečnou lhůtu poskytl a v souladu s její žádostí ji vyzval přípisem ze dne 23. dubna 2013, aby obratem, nejpozději ve lhůtě jednoho týdne vyplnila potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech za účelem rozhodnutí o žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů; stěžovatelka si písemnost převzala osobně ve čtvrtek 25. dubna 2013, týdenní lhůta uplynula marně ve čtvrtek 2. května 2013.
[6] Dne 26. dubna 2013 obdržel Nejvyšší správní soud další žádost stěžovatelky „o prodloužení 30-ti lhůty denní ze zdravotních důvodů o 14 dnů ode dne 25. 4. 2013. Doložím zdravotní potvrzení.“, jež byla podána k poštovní přepravě 25. dubna 2013. Žádné zdravotní potvrzení přiloženo nebylo a stěžovatelka žádné nepředložila ani do dnešního dne.
[7] Podle ustanovení § 35 odst. 8 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování osoby uvedené v odstavci 2 platí v takovém případě stát. Požádá-li navrhovatel o osvobození od soudních poplatků nebo o ustanovení zástupce, po dobu od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní neběží lhůta stanovená pro podání návrhu na zahájení řízení. Zástupce ustanovený v řízení před krajským soudem, je-li jím advokát, zastupuje navrhovatele i v řízení o kasační stížnosti.
[8] Podle ustanovení § 36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přiznané osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly. Přiznané osvobození se vztahuje i na řízení o kasační stížnosti.
[9] Jednou z podmínek pro ustanovení zástupce ve smyslu ustanovení § 35 odst. 8 s. ř. s. je tedy to, že účastník řízení splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu ustanovení § 36 odst. 3 s. ř. s., a to i tehdy, kdy je řízení osvobozeno od soudních poplatků, (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2011 č. j. 4 Azs 22/2011 46).
[10] Usnesením č. j. 6 Ads 14/2013 25 ze dne 10. května 2013 Nejvyšší správní soud konstatoval, že stěžovatelka neprokázala své majetkové poměry, i když ji k tomu Nejvyšší správní soud vyzval a i když jí fakticky lhůtu k prokázání této skutečnosti prodloužil o více než dvojnásobek. Nadto stěžovatelka svou poslední žádost o prodloužení lhůty (zřejmě lhůty k odstranění vad) nijak neodůvodnila, resp. tvrzené zdravotní důvody neprokázala. Nejvyšší správní soud proto žádost stěžovatelky o ustanovení zástupce zamítl a stěžovatelce znovu uložil, aby v soudcovské lhůtě předložila plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázala, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
[11] Vedle toho Nejvyšší správní soud zmíněným usnesením ze dne 10. května 2013 konstatoval, že podle § 106 odst. 3 s. ř. s., nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc. Smyslem tohoto ustanovení je zabránit obcházení ustanovení s. ř. s. o dvoutýdenní lhůtě k podání kasační stížnosti tak, aby stěžovatelé, jež podávají kasační stížnosti s vadami, nebyli neodůvodněně a nad rozumnou míru zvýhodňováni oproti těm, kteří v poměrně krátké lhůtě stihnout podat kasační stížnost bez vad. V daném případě stěžovatelka podala kasační stížnost blanketní bez povinného zastoupení advokátem (což není vada ve smyslu § 106 odst. 1 s. ř. s., proto se na doplnění plné moci nevztahuje zákonná lhůta jednoho měsíce dle § 106 odst. 3 s. ř. s., nýbrž lhůta soudcovská) a s řadou vad, k jejichž odstranění byla v zákonné jednoměsíční lhůtě vyzvána. Po uplynutí dvoutýdenní soudcovské lhůty k doložení zastoupení advokátem, avšak v průběhu zákonné jednoměsíční lhůty k odstranění vad, požádala o ustanovení zástupce. Protože se jednalo o lhůtu soudcovskou, bylo jí fakticky i po jejím uplynutí vyhověno a stěžovatelka byla vyzvána k prokázání svých majetkových poměrů. To však ve stanovené lhůtě neučinila, požádala o další prodloužení lhůty, jehož důvodnost však již neprokázala, jak bylo uvedeno výše.
[12] Přitom podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu lhůta k odstranění vad kasační stížnosti neběží po dobu rozhodování o žádosti o ustanovení právního zástupce (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 1. 2005 č. j. 6 Ads 72/2004 69). Nejvyšší správní soud proto shledal, že ze zákonné jednoměsíční lhůty uplynulo do podání žádosti o ustanovení právního zástupce 19 dnů, zbývalo tedy (vezme-li se ve prospěch stěžovatelky v úvahu nejdelší možný měsíc o 31 dnech) 12 dnů, pročež zmíněným usnesením znovu stěžovatelku vyzval k odstranění vad kasační stížnosti právě v této lhůtě. Nemohl tak učinit ve lhůtě delší, neboť předpokladem prodloužení jednoměsíční lhůty je včasná žádost, s prokázanými vážnými důvody (§ 106 odst. 3 poslední věta s. ř. s.). To se však v daném případě nestalo, stěžovatelka sice požádala o prodloužení lhůty „o 14 dnů ode dne 25. 4. 2013“, ovšem tuto svou žádost nijak nedoložila. Fakticky jí však v podstatě bylo vyhověno, a to dokonce ve větším rozsahu, právě v důsledku stavění lhůty pro odstranění vad po dobu rozhodování o žádosti o ustanovení zástupce. Nejvyšší správní soud důrazně v citovaném usnesení upozornil stěžovatelku na to, že podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s ustanovením § 120 s. ř. s. soud kasační stížnost odmítne, nejsou-li splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze-li proto v řízení pokračovat.
[13] Usnesení č. j. 6 Ads 14/2013-25 ze dne 10. května 2013 bylo stěžovatelce doručeno 14. května 2013, dvanáctidenní lhůta tedy uplynula dnem 27. května 2013.
[14] V mezidobí (13. května 2013, k poštovní přepravě podáno 10. května 2013) Nejvyšší správní soud obdržel podání stěžovatelky obsahující jednak jí formulované důvody kasační stížnosti, jednak vyplněné prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Protože však již byla usnesením ze dne 10. května 2013 žádost stěžovatelky o ustanovení právního zástupce zamítnuta, nemohl k tomuto podání – jež bylo samo učiněno mnoho dní po stanovené lhůtě – již přihlédnout.
[15] Stěžovatelka do dnešního dne, po uplynutí poslední lhůty, kterou jí Nejvyšší správní soud poskytl, nepředložila plnou moc udělenou advokátu, neprokázala příslušné vzdělání, ani nepožádala o další prodloužení lhůty. Nedoložila také zdravotní důvody, jež jí údajně bránily vyhovět předchozímu usnesení ve stanovené lhůtě, přestože avizovala, že tak dodatečně učiní srov. odstavec [6] tohoto odůvodnění. Nejvyšší správní soud přihlédl též k tomu, že zdravotní stav, jak jej stěžovatelka při prvním a druhém podání dokladovala lékařskými zprávami, nebyl natolik závažný, aby jí zcela znemožnil včasnou a důležitosti věci přiléhavou reakci na několikeré výzvy soudu, resp. aby jí bránil ve včasném požádání o prodloužení té které lhůty a v doložení důvodů, o které se žádost opírá – stěžovatelka se zjevně léčila doma a docházela k lékaři a na rehabilitace. Od podání kasační stížnosti uplynuly téměř tři měsíce a Nejvyššímu správnímu soudu se – přes opakované výzvy, poučení a dodatečně poskytnuté lhůty – nepodařilo stěžovatelku přimět k náležité součinnosti tak, aby mohl věcně o její kasační stížnosti rozhodovat. Nejvyšší správní soud opakuje, že smyslem ustanovení § 106 odst. 3 s. ř. s. je zabránit obcházení ustanovení tohoto procesního předpisu o dvoutýdenní lhůtě k podání kasační stížnosti tak, aby stěžovatelé, jež podávají kasační stížnosti s vadami, nebyli neodůvodněně a nad rozumnou míru zvýhodňováni oproti těm, kteří v poměrně krátké lhůtě stihnout podat kasační stížnost bez vad.
[16] Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud – v souladu s upozorněním, jehož se stěžovatelce dostalo v usnesení ze dne 10. května 2013 – kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s ustanovením § 120 s. ř. s. odmítl, neboť nebyly splněny podmínky řízení a tento nedostatek přes výzvu soudu nebyl odstraněn, pročež v řízení nebylo lze pokračovat.
[17] Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení:
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 29. května 2013
JUDr. Kateřina Šimáčková předsedkyně senátu