Příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, se v období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2007 nezapočítával do životního a existenčního minima podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, pokud pečující osoba a osoba ma- jící nárok na příspěvek na péči patřily do okruhu společně posuzovaných osob.
C.. V nyní posuzované věci je zásadní otázkou výklad $ 7 odst. 2 písm. h) a j) zákona o životním a existenčním minimu ve spojení s $ 7 odst. 5 tohoto zákona (obě ustanovení ve znění účinném ke dni vydání napadeného správního rozhodnutí). Ustanovení $ 7 odst. 2 písm. h) citovaného zákona stanoví, že se „[zla započitatelné příjmy pro účely tohoto zákona považují příjmy, které jsou předmě- tem daně z příjmů fyzických osob a jsou od této daně osvobozeny s výjímkou [..J“. Na tomto místě tedy zákon o životním a exis- tenčním minimu odkazuje na zákon o daních z příjmů, konkrétně na $ 4 odst. 1 tohoto zá- kona.
Ustanovení $ 4 odst. 1 písm. i) ve znění účinném od 20. 2. 2007 pak stanoví, že se osvobozuje „příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona 0 so- ciálních službách, a to do výše poskytované- ho příspěvku, je-li tato péče vykonávána fy- zickou osobou, u níž se nevyžaduje registra- ce podle zákona o sociálních službách“. Z toho vyplývá, že podle $ 7 odst. 2 písm. h) zákona o životním a existenčním minimu ve znění doplněném novelizovaným zákonem o daních z příjmů účinným od 20.
2. 2007 do 31. 12. 2007 by byl příspěvek na péči započi- tatelný do příjmů pro účely zákona o život- ním a existenčním minimu. Dále je na posu- zovanou Situaci možno vztáhnouti $ 7 odst. 2 písm. j), které mezi započitatelné příjmy za- řazuje „další opakující se nebo pravidelné příjmy“. Pokud zákon o životním a existenč- ním minimu v témže časovém znění obsaho- val $ 7 odst. 5, který stanoví, že se příspěvek na péči nepovažuje za příjem pro účely záko- na o životním a existenčním minimu, pak se toto ustanovení vztahuje na toho, kdo je oprávněnou osobou z titulu nároku na dávku - příspěvek na péči (tedy nezletilého syna ža- lobkyně), nikoli však na žalobkyni, která je příjemcem dávky z titulu zastoupení nezleti- lého syna a jíž plyne příjem z důvodu péče o syna jako o osobu blízkou.
Problematika péče o blízkou osobu, která je závislá na pomoci jiné fyzické osoby (tedy zpravidla osoby zdravotně postižené), byla před datem 1. 1. 2007 legislativně řešena pro- střednictvím příspěvku při péči o blízkou ne- bo jinou osobu, jehož adresátem byla osoba, která o bezmocnou osobu pečovala ($ 80 záko- na č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení). Původní právní úprava zákonem č. 463/1991 Sb., 0 životním minimu,* ve svém posledním zně- ní pak polovinu tohoto příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu nepovažovala za příjem rozhodný pro stanovení životního mi- nima.
Po 1. 1. 2007 je tato problematika řeše- na prostřednictvím příspěvku na péči, který je podle $ 7 odst. 1 zákona o sociálních služ- bách definován jako příspěvek, který „se po- skytuje osobám závislým na pomoci jiné fy- zické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci“. Tedy jehož adresátem již není ten, kdo péči poskytuje, ale ten, kdo ji potřebuje. Výkladové problémy plynoucí z rozdílné koncepce osobního rozsahu normy upravují- cí příspěvek na péči a nejednoznačné právní úpravy pak nejprve řešil Metodický pokyn č. 1/2007 k započítávání příjmu pro účely zá- kona o pomoci v hmotné nouzi v souvislosti s poskytováním příspěvku na péči ze dne 29.
1.2007, který vydal Odbor sociální politi- ky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, a vyložil sporné ustanovení tak, že „finanční částka, která je poskytnuta pečující osobě, se považuje za další příjmy pečující osoby ve smyslu f 7 odst. 2 písm. j) zákona o životním a existenčním minimu jen v případě, že pe- čuje o osobu, které náleží příspěvek na péči, se kterou netvoří okruh společně posuzova- ných osob“. Následně pak došlo k novele zá- kona o daních z příjmů provedené zákonem č. 29/2007 Sb. a účinné od 20.
2. 2007, jíž byl do výčtu příjmů osvobozených od daně z pří- jmů doplněn i příjem plynoucí z důvodu pé- če o blízkou nebo jinou osobu, která má ná- rok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, čímž se výkladové pro- blémy dále prohloubily. Osvobození příjmu plynoucího z důvodu péče o blízkou nebo ji- nou osobu, která má nárok na příspěvek na péči, totiž nebylo adekvátně zohledněno v $ 7 odst. 2 písm. h) zákona o životním a existenčním minimu. V návaznosti na to uznal zákonodárce po- třebu odstranit vzniklé výkladové pochyb- nosti a jednoznačně stanovit, že v případě, kdy je péče vykonávána fyzickou osobou pat- řící do okruhu společně posuzovaných osob ve smyslu $ 4 zákona o životním a existenč- ním minimu, není příjem z této činnosti za- počítáván (k tomu srov. důvodovou zprávu k návrhu zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, tisk č. 222/0, 5.
volební období, dostupný na www.psp.cz). V tomto směru tedy došlo k novelizaci $ 7 -odst. 2 písm. h) zákona o životním a existenčním mi- nimu provedené zákonem č. 261/2007 Sb., na základě které byl do uvedeného ustanovení vložen bod 8, podle kterého se „[z]a započi- tatelné příjmy pro účely tohoto zákona po- » S účinností od 1. 1. 2007 zrušen zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. 2157 važují příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou od této daně osvobozeny s výjimkou příjmu plynoucího z důvodu péče o blízkou nebo jínou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, jeli tato péče vykonávána fyzickou osobou patřící do okruhu společně posuzovaných osob“.
Touto novelou účinnou od 1. 1. 2008 tedy zákonodárce kompenzoval téměř rok trvající výkladový deficit, který právní úprava do to- ho data vykazovala. Takový nedostatek právní úpravy však nelze přičítat k tíži žadatelů o dávky pomoci v hmotné nouzi, tím spíše, že shora citovaný metodický pokyn v rámci usměrnění správní praxe již v lednu 2007 do- spěl ke shodnému výkladu jako žalobkyně. Nedostatek právní úpravy je třeba řešit s při- hlédnutím k účelu dávky pomoci v hmotné nouzi, jejímž prostřednictvím si má ten, kdo potřebuje sociální služby, tyto služby obstarat.
Nelze přitom činit rozdíly mezi tím, kterému se takové pomoci dostává od rodinných pří- slušníků, a tím, který si ji obstará u specializo- vané instituce poskytující sociální služby. Tu- to skutečnost ostatně zdůraznila i žalobkyně ve svém vyjádření ke kasační stížnosti a Nej- vyšší správní soud se s ní plně ztotožňuje. Z tohoto důvodu je třeba v podobných případech v období od účinnosti zákona o pomoci v hmotné nouzi a zákona 0 život- ním a existenčním minimu (1. 1. 2007), pří- padně od účinnosti novely zákona o daních z příjmů provedené zákonem č. 29/2007 Sb. (20.
2. 2007) do nabytí účinnosti novely zá- kona o životním a existenčním minimu pro- vedené zákonem č. 261/2007 Sb., která od- straňuje tyto výkladové pochybnosti (1. 1. 2008), nezahrnovat příjem pečující osoby do životního a existenčního minima podle záko- na 0 životním a existenčním minimu, pokud pečovala o osobu, které náleží příspěvek na péči, s níž patřila do okruhu společně posu- zovaných osob. S ohledem na shora uvedené, především na citovaný metodický pokyn, nedostatky právní úpravy a účel dávky pomoci v hmotné nouzi - příspěvku na péči, je třeba rovněž ne- souhlasit s námitkou stěžovatele, že pokud je osobě závislé na pomoci jiné fyzické osoby tato pomoc zajištěna neformálním způsobem (např. péčí matky), nahrazuje jí příjem z pří- spěvku na péči příjem z výdělečné činnosti.
Účelem příspěvku na péči není zvyšovat pří- jem rodiny, ale zajistit pomoc, kterou osoba závislá potřebuje, přičemž je zřejmé, že tato dávka bude použita na náklady na uspokojo- vání potřeb osoby závislé na pomoci dru- hých, nikoli na uspokojování potřeb osoby pečující. S přihlédnutím k tomu, že pečující osoba patří do okruhu společně posuzova- ných osob a nevykonává péči jako své za- městnání, potvrzuje Nejvyšší správní soud zá- věry napadeného rozhodnutí krajského soudu i k této námitce. 2157 Restituce a rehabilitace: podmínka státního občanství Právo Evropské unie: aplikovatelnost Listiny základních práv Evropské unie k nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální k čl.
21 odst. 1 a čl. 51 Listiny základních práv Evropské unie k čl. 6 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii k čl. 12 Smlouvy o založení Evropského společenství“ * Dne 1. 12. 2010 nabyla účinností Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unií a Smlouvu o založení Evropského společenství; srov. nyní čl. 18 Smlouvy o fungování Evropské unie. 1102 Účelem příplatku k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým re- žimem v oblasti sociální, je odstranění křivd komunistického režimu, satisfakce obětí a účastníků odporu proti komunistickému režimu; na tento příplatek se tedy neuplatní právo Evropské unie a Listina základních práv Evropské unie a nespadal ani do rámce použití Smlouvy o založení Evropského společenství.
Marcela H. proti Krajskému úřadu Olomouckého kraje, odboru sociálních věcí, o při- znání pomoci v hmotné nouzi, o kasační stížnosti žalovaného.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 21. dubna 2010
JUDr. Milada Tomková předsedkyně senátu