I. Pochybnost 0 procesní způsobilosti žalobce (zde v řízení ve věci jeho práv z oboru důchodového pojištění) je na místě, pokud žalobce ve věku 25 let nezvládá při vyšetření u psychiatra test školní zralosti a jeho zdravot- ní postižení je odborným lékařem hodnoceno jako těžká debilita. 2x4 4 přihlédne k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (zde procesní způsobilost žalobce), ačkoli v tomto ohledu vzniká při podání žaloby důvodná pochybnost, a nepostaví skutkově najis- to, zda zletilý žalobce, ač není zbaven způsobilosti k právním úkonům, mů- že před soudem samostatně jednat.
I. Pochybnost 0 procesní způsobilosti žalobce (zde v řízení ve věci jeho práv z oboru důchodového pojištění) je na místě, pokud žalobce ve věku 25 let nezvládá při vyšetření u psychiatra test školní zralosti a jeho zdravot- ní postižení je odborným lékařem hodnoceno jako těžká debilita. 2x4 4 přihlédne k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (zde procesní způsobilost žalobce), ačkoli v tomto ohledu vzniká při podání žaloby důvodná pochybnost, a nepostaví skutkově najis- to, zda zletilý žalobce, ač není zbaven způsobilosti k právním úkonům, mů- že před soudem samostatně jednat.
Napadenými soudními rozhodnutími jsou usnesení, kterými byly žaloby odmít- nuty proto, že měly být podány zjevně neoprávněnou osobou. Tvrzená nezákon- nost těchto rozhodnutí pro porušení pro- cesního práva, tedy soudního řádu správ- ního, zakládá důvod obsažený v $ 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Kasační stížnosti po- dala osoba oprávněná, jež byla účastníkem řízení o žalobách před krajským soudem ($ 102 s. ř. s.); důvody, které namítá, jsou důvody přípustnými ($ 103, $ 104 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud projednává kasační stížnosti vázán rozsahem a důvody uplat- něnými v podání stěžovatele ($ 109 odst. 2, 3 s. ř. s.), pokud nezjistí, že jsou rovněž dány důvody, pro které může na- padená rozhodnutí posoudit i z moci úřední (zmatečnost řízení před soudem spočívající v tom, že chyběly podmínky ří- zení, vady řízení, které mohly mít za násle- dek nezákonné rozhodnutí o věci samé, nepřezkoumatelnost rozhodnutí, nicot- nost správního aktu - $ 109 odst. 3 s. ř. s., věta za středníkem). V projednávané věci Nejvyšší správní soud shledal jak důvod- nost podaných kasačních stížností, tak prvky zmatečnosti řízení, které posoudil z moci mu zákonem svěřené. Poněvadž Nejvyšší správní soud vzal za skutkově nepochybné, že stěžovatel trpí dlouhodobě (od narození) postižením, které mu brání posoudit následky takové- ho jednání, jakým je vedení soudního říze- ní v oboru jeho sociálních práv (lékařský nález z roku 2001 založený v soudním spi- se svědčí o vážném duševním postižení stěžovatele), třebaže stěžovatel není zba- ven ani omezen ve způsobilosti k právním úkonům, usoudil, že u stěžovatele není splněna podmínka řízení spočívající v je- ho procesní způsobilosti ($ 33 odst. 3 s. ř. s. ve spojenís“$ 120 s. ř. s.), a proto mu pro ří- zení o kasačních stížnostech ustanovil při splnění podmínek stanovených v $ 29 odst. 1 0.s.ř. ve spojení s $ 120 a 6 64s.ř.s. opatrovnicí Marii S., jeho matku, která rov- něž pro řízení o kasačních stížnostech jménem stěžovatele jako jeho zákonná zá- stupkyně zmocnila advokátku JUDr. Blan- ku P. k zastupování stěžovatele v těchto ří- zeních (posléze sloučených do řízení jediného). Nejvyšší správní soud usoudil, že postavit najisto stav ohledně stěžovate- lových sociálních práv nesnese odkladu, a tedy považoval i podmínku vyjádřenou v 629 odst. 1 o. s. ř. slovy, že ustanovení opatrovníka procesním soudem vyloučí nebezpečí z prodlení, za splněnou. Ze soudních spisů Krajského soudu v Brně Nejvyšší správní soud zjistil, že ža- 787 930 loby proti rozhodnutím žalované podala Marie S. jménem Petra S., nar. 1979, který trpí duševním postižením, o kterém svědčí nález přiložený k žalobám ze dne 14. 5. 2001; v žalobách byly uváděny dů- vody, pro které se stěžovatel domáhá je- jich přezkumu soudem, přičemž bylo navrhováno zrušení napadených správ- ních aktů. Nejvyšší správní soud nejprve přede- sílá, že i ve správním soudnictví se v dů- sledku $ 64 s. ř. s. použijí ustanovení pr- vé a třetí části občanského soudního řádu, nestanoví-li soudní řád správní ji- nak. Podle $ 103 o. s. ř. soud kdykoli za ří- zení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Jednou z podmínek řízení na straně účastníků je jejich procesní způsobilost: účastník je způsobilý samostatně činit v řízení úko- ny, jen jestliže má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu ($ 33 odst. 3 s. Ť s.). Touto úpravou se procesní způ- sobilost ztotožňuje se způsobilostí k právním úkonům podle občanského zákoníku ($ 8). Rozsah procesní způso- bilosti je tedy závislý na rozsahu způso- bilosti k právním úkonům; podle úpravy v soudním řádu správním (srov. $ 33 odst. 3 s. ř. s. shora citovaný) nemají ve věcech správního soudnictví procesní způsobilost ani osoby zbavené způsobi- losti k právním úkonům, ani osoby, je- jichž způsobilost k právním úkonům byla omezena. Podle $ 38 odst. 2 občanského zákoníku jsou právní úkony osoby jedna- jící v duševní poruše, která ji činí k to- muto úkonu neschopnou, neplatné; ta- ková osoba bude tedy rovněž procesně nezpůsobilá, i když nebude zbavena způ- sobilosti k právním úkonům. Právní úko- ny jsou projevy vůle, které vyžadují jed- nak neporušenost vůle a jednak určitý stupeň intelektuální vyspělosti. Podle 788 $ 35 odst. 1 s. ř. s. účastník, který nemá procesní způsobilost, musí být v řízení zastoupen zákonným zástupcem. Jakmi- le soudu vzejde pochybnost o procesní způsobilosti účastníka řízení, musí si o tom zjednat spolehlivý skutkový zá- klad. Nabude-li přesvědčení, že tato pod- mínka řízení splněna není, je na místě postup podle $ 104 odst. 2 věty první o. s. ř. ve spojení s $ 64 s. ř. s., tedy soud učiní potřebná opatření (k tomu vhod- ná), aby tento nedostatek podmínky byl odstraněn. Nemá-li takový účastník do- posud zákonného zástupce, soud se ob- rací na opatrovnický soud, anebo, je-li nebezpečí z prodlení, ustanoví opatrov- níka procesně nezpůsobilému účastní- kovi předseda senátu podle $ 29 odst. 1 o. s. ř. (ve spojení s $ 64s. ř. s.). V projednávané věci šlo o přezkum rozhodnutí žalované o plném invalid- ním důchodu a sirotčím důchodu stěžo- vatele; v době zahájení soudního řízení bylo stěžovateli (narozen 1979) 25 let. Přestože si krajský soud nevyžádal pří- slušné správní spisy, ze žaloby a lékař- ského nálezu přiloženého k žalobě (od- borného lékaře psychiatra) z roku 2001 plynulo, že stěžovatel je osobou trpící zdravotním postižením, retardací psy- chomotorického vývoje v důsledku peri- natální encefalopatie, podle citovaného nálezu s diagnózou těžké debility. Pokud podle uvedeného vyšetření stěžovatel nezvládá testové úkoly z testu školní zra- losti, přičemž jde o stav trvalý, pak lze mít za prokázané, že stěžovatelovy práv- ní úkony jsou ohroženy neplatností ve smyslu $ 38 odst. 2 občanského zákoní- ku. Jeho procesní způsobilost, tedy způsobilost jednat samostatně před sou- dem, je tedy za výše uvedených skutko- vých okolností vyloučena. Pokud krajský soud za těchto okolností vyzýval matku stěžovatele, aby doložila soudu plnou moc udělenou jí stěžovatelem k zastupo- vání, zatížil řízení o žalobě zmatečností definovanou v $ 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. (tedy jako řízení, v němž chyběly pod- mínky řízení), neboť tak učinil, aniž se zabýval procesní způsobilostí stěžovate- le. Otázka zastoupení v řízení mohla být z logiky věci až další v pořadí podmínek řízení; k tomu Nejvyšší správní soud po- znamenává, že nedostatek plné moci je nedostatkem podmínky řízení, nikoliv vadou podání. Podání toho, kdo zastupu- je jako zástupce účastníka, aniž by bylo oprávnění k zastupování doloženo, nelze pojímat jako podání osoby neoprávněné. Není významné, kdo podání učinil, pod- statné je to, zda sám hodlá vstoupit do procesněprávního vztahu, anebo zda procesněprávní úkon činí za jiného (jako jeho zástupce). Jestliže taková oso- ba učinila úkon, z něhož je zjevné, že tak činí za jiného jako zástupce, neuplatňuje logicky procesní práva vlastní, nýbrž to- ho, koho zastupuje. Nedostatek plné moci tak zakládá nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit. Povinným opatřením soudu k odstranění tohoto nedostatku je zpravidla výzva účastníku, popřípadě to- mu, kdo žalobu podal, aby ve stanovené lhůtě soudu předložil plnou moc; pře- stože taková výzva nesměřuje k odstra- nění nedostatků podání, nýbrž k odstra- nění nedostatků v podmínkách řízení, přisvědčuje Nejvyšší správní soud stěžo- vateli v tom, že je v rozporu se soudním řádem správním, konkrétně s $ 36 odst. 1 s. ř. s., jenž stanoví, že soud poskytuje účastníkům poučení o jejich procesních právech a povinnostech v rozsahu ne- zbytném pro to, aby v řízení neutrpěli újmu, pokud soud vyzve zmocněnce k předložení průkazu plné moci, aniž jej poučí o důsledcích, které nevyhovění té- to výzvě bude mít za následek. Naopak, nedostatky formy výzvy nepovažuje Nej- vyšší správní soud za rozhodující. Z hle- diska procesního postupu lze krajskému soud vytknout dále i to, že (pokud by se jednalo o účastníka nepochybně proces- ně způsobilého) výzvu nedoručil tomu- to účastníku, který by za takové situace mohl spoléhat na to, že úkony soudu jsou zprostředkovávány zástupci, který na ně reaguje náležitě. Konečně ani na- padená usnesení nebyla doručena oso- bě, která tvrdila, že je zástupcem, takže této osobě nebyl dán žádný procesní prostor pro další obranu. Krajský soud tedy na jedné straně nepochyboval, že účastníkem řízení je stěžovatel (to plyne i z formulace napadených usnesení, kde je za žalobce označen), jemu také doru- čoval tato usnesení o odmítnutí žalob, na straně druhé jej k odstranění nedo- statku žalob spočívajících v nedostatku plné moci vůbec nevyzval a tento krok učinil pouze vůči osobě, jež tvrdila, že je zástupcem stěžovatele. Konečný proces- ní důsledek, tedy odmítnutí pro podání žaloby zjevně neoprávněnou osobou, tak nekoresponduje s úvahou soudu o tom, koho považoval za žalobce (tedy stěžovatele); pokud by v řízení nebyly ji- né nedostatky, pak by v úvahu přicháze- lo odmítnutí podle $ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., tedy pro nedostatek podmínky ří- zení, jenž nebyl odstraněn a brání pokra- čování v řízení. Tato poznámka Nejvyšší- ho správního soud je však již činěna mimo stěžejní rozhodovací důvody to- hoto rozsudku. Krajský soud v Brně zatížil řízení o ža- lobách proti rozhodnutím žalované zma- tečností, k níž Nejvyšší správní soud při- hlédl ex ojficio, je tedy naplněn důvod ke zrušení napadených usnesení podle $ 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s., jakož i ne- správným procesním postupem, který měl za následek vydání nezákonných usnesení o odmítnutí žalob [$ 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.]; soud se v dalším řízení 789 931 bude zabývat procesní způsobilostí stě- žovatele, přičemž Nejvyšší správní soud nevylučuje, že z hlediska skutkového krajský soud opatří další aktuální pod- klady k duševnímu stavu stěžovatele, zejména plynoucí ze správních spisů ža- lované a příslušné okresní správy sociál- ního zabezpečení, a poté provede vhod- ná opatření předvídaná v $ 104 odst. 2 větě první o. s. ř. (ve spojení s $ 64 s. ř. s.) smě- řující k tomu, aby stěžovatelova sociální práva zaručená předpisy ústavního pořád- ku mohla být předmětem soudní ochrany ve správním soudnictví a aby stěžovateli ne- byl odepřen přístup k soudu proto, že trpí vážným zdravotním postižením, které jeho možnosti vlastními úkony střežit svá práva značně omezuje. Takové opatření může spočívat v podnětu opatrovnickému sou- du, anebo v ustanovení opatrovníka proces- ním soudem, přičemž Nejvyšší správní soud výše vyložil svůj náhled na aplikaci podmínky naléhavosti vyjádřené v $ 29 odst. 1 o.s. ř. Pokud by v dalším řízení soud vyzýval toho, kdo vystupuje jako zástupce účastníka, k doložení plné moci, poučí jej rovněž o následcích, které procesní před- pis spojuje s nevyhověním této výzvě. 931 Řízení před soudem: žaloba proti nečinnosti; Ihůta pro podání žaloby k $ 80 odst. 1 soudního řádu správního I. Pokud k nečinnosti správního orgánu došlo před účinností soudního řádu správního a tato nečinnost trvá i po 31. 12. 2002, je žaloba podle $ 79 a násl. s. ř. s. počínaje dnem 1. 1. 2003 zásadně možná. U lhůt k podání této žaloby je nutno při nedostatečné úpravě v přechodných ustanoveních vy- cházet z $ 80 odst. 1 s. ř. s. Lhůta k podání žaloby však nemohla začít běžet dříve, než bylo možné toto právo se zřetelem na právní úpravu uplatnit po- prvé, tedy dříve než 1. 1. 2003. II. Úkonem ve smyslu $ 80 odst. 1 s. ř. s. je nutno rozumět procesní úkon účastníka řízení nebo správního orgánu ve správním řízení. Takovýmto úkonem není samotná urgence vyřízení či sdělení správního orgánu, že má za to, že nejsou dány důvody, aby ve věci dále rozhodoval.
Petr S. proti České správě sociálního zabezpečení o plný invalidní důchod a o si-
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. května 2006
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu