6 Afs 180/2018- 48 - text
6 Afs 180/2018
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: J. H., proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, 602 00 Brno, ve věci žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 5. 2017, č. j. 23009/17/5100-41452-706053, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 4. 2018, č. j. 31Af 45/2017 - 56,
I. Řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 21. 5. 2018 kasační stížnost žalobce proti shora označenému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“), kterým bylo podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), ve spojení s § 9 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v relevantním znění (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), zastaveno řízení o stěžovatelově žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 5. 2017, č. j. 23009/17/5100-41452-706053, pro nezaplacení soudního poplatku.
[2] Stěžovatel spolu s podáním kasační stížnosti nezaplatil soudní poplatek ani nedoložil splnění podmínky zastoupení advokátem podle § 105 odst. 2 s. ř. s., přičemž požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 27. 6. 2018, č. j. 6 Afs 180/2018 - 18, zamítl stěžovatelovu žádost o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů, neboť vyhodnotil stěžovatelův návrh jako zjevně neúspěšný (srov. § 35 odst. 9 a § 36 odst. 3 s. ř. s. a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2007, č. j. 7 Afs 102/2007 – 72; rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz). Současně Nejvyšší správní soud stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů splnil poplatkovou povinnost a doložil své právní zastoupení; stěžovatele také poučil o následcích nesplnění uvedených povinností. Usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 26. 7. 2018; stěžovatel ve stanovené lhůtě (tedy do 10. 8. 2018) soudní poplatek neuhradil, ani nedoložil, že je ve smyslu § 105 odst. 2 s. ř. s. zastoupen advokátem.
[3] V podání, které bylo zdejšímu soudu doručeno dne 11. 8. 2018, stěžovatel opětovně požádal o osvobození od soudních poplatků a navrhl, aby mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů. Stěžovatel ovšem v uvedené žádosti a návrhu neuvedl žádné nové skutečnosti, které by mohly změnit závěr zdejšího soudu o tom, že stěžovatelův návrh je zjevně neúspěšný, a proto o nich nerozhodoval (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 6. 2008, č. j. 4 Ans 5/2008 – 65). Rovněž je třeba poznamenat, že v usnesení ze dne 14. 12. 2017, č. j. 3 As 321/2017 – 19, Nejvyšší správní soud vyslovil, že „podle nyní účinného zákona o soudních poplatcích je dodatečně stanovená lhůta, poskytnutá soudem poplatníkovi k zaplacení soudního poplatku podle § 9 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích, zcela nepochybně lhůtou propadnou. Nemůže-li soud přihlížet k poplatku zaplacenému po uplynutí této lhůty, použitím argumentu a fortiori (a maiori ad minus) lze dovodit, že po uplynutí této lhůty nemůže přihlížet ani k podanému návrhu na osvobození od soudních poplatků“. Lhůta stanovená stěžovateli k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost uplynula dne 10. 8. 2018. Stěžovatel svou žádost podal až dne 11. 8. 2018, tedy po marném uplynutí lhůty k zaplacení soudního poplatku. I proto tato žádost nemůže mít na rozhodnutí o zastavení řízení jakýkoliv vliv.
[3] V podání, které bylo zdejšímu soudu doručeno dne 11. 8. 2018, stěžovatel opětovně požádal o osvobození od soudních poplatků a navrhl, aby mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů. Stěžovatel ovšem v uvedené žádosti a návrhu neuvedl žádné nové skutečnosti, které by mohly změnit závěr zdejšího soudu o tom, že stěžovatelův návrh je zjevně neúspěšný, a proto o nich nerozhodoval (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 6. 2008, č. j. 4 Ans 5/2008 – 65). Rovněž je třeba poznamenat, že v usnesení ze dne 14. 12. 2017, č. j. 3 As 321/2017 – 19, Nejvyšší správní soud vyslovil, že „podle nyní účinného zákona o soudních poplatcích je dodatečně stanovená lhůta, poskytnutá soudem poplatníkovi k zaplacení soudního poplatku podle § 9 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích, zcela nepochybně lhůtou propadnou. Nemůže-li soud přihlížet k poplatku zaplacenému po uplynutí této lhůty, použitím argumentu a fortiori (a maiori ad minus) lze dovodit, že po uplynutí této lhůty nemůže přihlížet ani k podanému návrhu na osvobození od soudních poplatků“. Lhůta stanovená stěžovateli k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost uplynula dne 10. 8. 2018. Stěžovatel svou žádost podal až dne 11. 8. 2018, tedy po marném uplynutí lhůty k zaplacení soudního poplatku. I proto tato žádost nemůže mít na rozhodnutí o zastavení řízení jakýkoliv vliv.
[4] Podle ustanovení § 47 písm. c) s. ř. s. soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Z ustanovení § 4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích vyplývá, že poplatková povinnost vzniká podáním kasační stížnosti. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.
[5] Stěžovatel ve lhůtě stanovené soudem ani následně soudní poplatek nezaplatil, přičemž o jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků již bylo pravomocně rozhodnuto. Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo než řízení podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích zastavit.
[6] S ohledem na skutečnost, že Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti stěžovatele zastavil, je již nerozhodné, že stěžovatel rovněž nedoložil splnění podmínky podle § 105 odst. 2 s. ř. s.
[7] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 15. srpna 2018
Mgr. Jana Brothánková
předsedkyně senátu
(řádná dovolená)
v zastoupení JUDr. Petr Průcha
předseda senátu