Nejvyšší správní soud usnesení správní

6 Afs 320/2020

ze dne 2020-11-26
ECLI:CZ:NSS:2020:6.AFS.320.2020.17

6 Afs 320/2020- 17 - text

 6 As 195/2020

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Filipa Dienstbiera, soudce JUDr. Tomáše Langáška a soudkyně zpravodajky Mgr. Veroniky Baroňové v právní věci žalobkyně: Insolvenční společnost v.o.s., IČO: 04506227, sídlem Palackého 715/15, Praha 1, insolvenční správce úpadce RK planes s.r.o. „v likvidaci“, IČO: 04015401, sídlem Nové sady 988/2, Brno, zastoupená Mgr. Pavlem Lízalem, advokátem, sídlem J. A. Bati 5637, Zlín, proti žalovaným: 1) Odvolací finanční ředitelství, sídlem Masarykova 427/31, Brno, 2) Finanční úřad pro Olomoucký kraj, sídlem Lazecká 545/22, Olomouc, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného 1) ze dne 2. 7. 2020, č. j. 25719/20/5200-11433-706599, a proti rozhodnutím žalovaného 2) ze dne 1. 11. 2019, č. j. 1949263/19/3109-50522-806219 a č. j. 1949270/19/3109-50522-806219, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 24. 9. 2020, č. j. 65 Af 55/2020 - 32,

I. Řízení o kasační stížnosti žalobkyně se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

[1] Podanou kasační stížností žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) napadla v záhlaví označené usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci, kterým byly odmítnuty žaloby směřující proti v záhlaví označeným rozhodnutím žalovaného 1) a 2), ve věci doměření daně z příjmů právnických osob.

[2] V souladu s § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti, není-li navrhovatel či věc, které se návrh týká, od soudního poplatku osvobozen podle § 11 tohoto zákona. Podle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, je kasační stížnost zpoplatněna částkou 5 000 Kč.

[3] V usnesení ze dne 27. 6. 2019, č. j. 1 Afs 135/2018 - 71, č. 3909/2019 Sb. NSS, rozšířený senát Nejvyššího správního soudu, dospěl k následujícímu závěru: „Na řízení před správními soudy se nepoužije § 11 odst. 2 písm. n) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 293/2013 Sb., který od placení soudního poplatku osvobozuje insolvenčního správce nebo dlužníka s dispozičními oprávněními v řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku.“

[4] Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Dle odst. 3 téhož ustanovení zákona soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen.

[5] Vzhledem k tomu, že soudní poplatek nebyl současně s podáním kasační stížnosti zaplacen, Nejvyšší správní soud stěžovatelku usnesením ze dne 23. 10. 2020, č. j. 6 Afs 320/2020 - 6, vyzval k jeho zaplacení ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení usnesení. V usnesení poukázal na shora citované závěry rozšířeného senátu (viz usnesení č. j. 1 Afs 135/2018 - 71), dle kterých nejsou insolvenční správce nebo dlužník v řízení před správními soudy osvobozeni od placení soudních poplatků [nepoužije se § 11 odst. 2 písm. n) zákona o soudních poplatcích]; a dále stěžovatelku poučil o následcích spojených s jeho nezaplacením. Usnesení bylo stěžovatelce doručeno do datové schránky zástupce dne 4. 11. 2020. Lhůta k zaplacení soudního poplatku v délce 15 dnů od doručení usnesení tak marně uplynula dne 19. 11. 2020 (čtvrtek).

[6] Podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), aplikovaného na základě § 120 s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Z § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích vyplývá, že soud řízení zastaví po marném uplynutí lhůty, kterou určí poplatníkovi k zaplacení soudního poplatku; k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

[7] Vzhledem k tomu, že stěžovatelka nezaplatila soudní poplatek ve stanovené lhůtě, tj. nejpozději dne 19. 11. 2020, a neučinila tak ani do dne vydání tohoto usnesení, Nejvyšší správní soud podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení o kasační stížnosti zastavil.

[8] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 26. listopadu 2020

JUDr. Filip Dienstbier předseda senátu