6 As 11/2024- 32 - text
6 As 11/2024 - 33
pokračování
OPRAVNÉ USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Filipa Dienstbiera, soudkyně Veroniky Juřičkové a soudkyně Jiřiny Chmelové v právní věci žalobkyně: Mgr. L. T., zastoupená JUDr. Ondřejem Tošnerem, Ph.D., advokátem, sídlem Slavíkova 1568/23, Praha 2, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, sídlem 28. října 2771/117, Ostrava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 1. 2022, č. j. MSK 141335/2021, o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 11. 2023, č. j. 25 A 31/2022-40,
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 5. 2024, č. j. 6 As 11/2024
26, se opravuje tak, že body 17 a 18 odůvodnění rozsudku nově zní:
„[17] Správní orgány se taktéž zcela dostatečně vypořádaly s námitkou žalobkyně týkající se omezení využitelnosti jejího pozemku. Z jednotlivých variant záměru (přílohy vyjádření vyvlastnitele ze dne 14. 6. 2021) a přípisu vyvlastnitele ze dne 12. 7. 2021 vyplývá, že vyvlastnitel zvolil tu variantu trasy záměru, která je vedena při jihovýchodní hranici pozemku žalobkyně tak, aby došlo k co možná nejmenšímu zásahu do funkčního využití tohoto pozemku. Z plánu přiloženému k žádosti o vyvlastnění je zřejmé, že kabel je veden v zemi pod příjezdovou cestou ke garážím (pozemky parc. č. XB, XC, XD, XE, XF). Vyvlastňovací úřad a stěžovatel dospěli ke shodnému závěru, že po realizaci stavby bude moci pozemek žalobkyně bez omezení sloužit ke svému dosavadnímu účelu jako nádvoří, popřípadě jako příjezdová komunikace. Ve vztahu k možné výstavbě na pozemku žalobkyně správní orgány poukazovaly na stávající zatížení jihovýchodní části pozemku žalobkyně věcným břemenem spočívajícím ve zřízení a užívání převisu střechy sousední nemovitosti na pozemku parc. č. XA. Dle Nejvyššího správního soudu toto a priori nevylučuje realizaci některých záměrů zamýšlených žalobkyní v jihovýchodní části pozemku, nicméně se jedná o další skutečnost svědčící o snaze vyvlastnitele a správních orgánů vést záměr trasou, kterou bude zasaženo co možná nejméně do stávajícího a budoucího využití pozemků. Umístění elektrického kabelu na pozemku žalobkyně navíc nevylučuje realizaci žalobkyní tvrzených záměrů v jiné než jihovýchodní části pozemku. Jak totiž stěžovatel uvedl ve svém rozhodnutí, výstavba v ochranném pásmu záměru není zcela vyloučena, jelikož dle § 46 energetického zákona existuje možnost dát souhlas se stavbou nebo jinou činností v ochranném pásmu záměru.
[18] Nejvyšší správní soud tak uzavírá, že správní orgány ve vyvlastňovacím řízení dostály své povinnosti odůvodnit, proč podle jejich závěrů není namístě vést alternativní trasou namítanou žalobkyní. Přistoupil proto ke zrušení napadeného rozsudku krajského soudu, který sice dospěl ke správnému obecnému závěru ohledně povinnosti správních orgánů vypořádat se s námitkou vedení záměru po alternativní trase, tento závěr však nesprávně aplikoval na konkrétní skutkové okolnosti projednávaného případu. Nejde proto o překážku věcného přezkumu zákonnosti žalobou napadeného rozhodnutí krajským soudem.“
[1] Nejvyšší správní soud rozhodl v projednávané věci rozsudkem ze dne 20. 5. 2024, č. j. 6 As 11/2024
26, o zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 11. 2023, č. j. 25 A 31/2022
40.
[2] Podáním ze dne 29. 5. 2024 žalobkyně upozornila Nejvyšší správní soud na potřebu opravy zjevné nesprávnosti.
[3] Podle § 54 odst. 4 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) předseda senátu opraví v rozsudku i bez návrhu chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti.
[4] Takové zřejmé nesprávnosti se dopustil Nejvyšší správní soud při vyhotovení písemného vyhotovení rozsudku ze dne 20. 5. 2024, č. j. 6 As 11/2024
26, neboť v odůvodnění rozsudku nepřesně parafrázoval závěry správních orgánů učiněné ve vztahu k omezení využitelnosti pozemku žalobkyně. Současně při korekturních úpravách písemného vyhotovení rozsudku z bodu 18 vypadla slova „podle jejich závěrů není namístě“ namísto slova „nelze“. Chybnost opravovaného textu je zřejmá ze závazného právního názoru vysloveného Nejvyšším správním soudem v bodech [18] a [19] rozsudku. Jím krajskému soudu uložil zabývat se věcnou (hmotněprávní) zákonností napadeného rozhodnutí žalovaného, a nebylo tak záměrem Nejvyššího správního soudu výsledky tohoto přezkumu předjímat.
[5] Předseda senátu proto za použití § 54 odst. 4 s. ř. s. tímto usnesením opravil odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 5. 2024, č. j. 6 As 11/2024
26, tak, že se výše uvedená část dotčená zjevnou nesprávností opravuje způsobem uvedeným ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. června 2024
JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D.
předseda senátu