6 As 192/2024- 37 - text
6 As 192/2024 - 38 pokračování
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Filipa Dienstbiera, soudkyně Veroniky Juřičkové a soudce Petra Šuránka v právní věci žalobkyně: AGRO Hybrálec, s.r.o., sídlem Hybrálec 52, Hybrálec, zastoupené Mgr. Petrem Pařilem, advokátem, sídlem Škárova 809/16, Brno, proti žalované: Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s., sídlem Sokolovská 394/17, Praha 8, proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 11. 2023, č. j. S 0300073/75222/2022
P, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 6. 2024, č. j. 8 A 9/2024 36,
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 5. 6. 2024, č. j. 8 A 9/2024 36, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
[1] Nejvyšší správní soud v tomto řízení posuzuje, zda řízení předcházející vydání shora uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze je zatíženo vadou, která mohla mít za následek jeho nezákonnost ve smyslu § 103 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s“). Konkrétně se jedná o skutečnost, zda městský soud mohl ve věci rozhodnout bez nařízení ústního jednání podle § 51 odst. 1 s. ř. s.
[2] Žalobkyně je žadatelkou o podporu poskytovanou ze strany žalované v programu Zemědělec, konkrétně o dotaci části úroků z úvěru poskytnutého na nákup techniky do zemědělské prvovýroby, na výstavbu, pořízení nebo vylepšení nemovitého majetku v zemědělských závodech, které souvisejí se zemědělskou prvovýrobou, nebo na nákup plemenných zvířat za účelem zlepšení genetické hodnoty stáda. Žalovaná žádost žalobkyně zamítla, proti čemuž žalobkyně brojila námitkami. Po posouzení námitek žalobkyně představenstvo žalované shledalo rozhodnutí o zamítnutí žádosti věcně správné a rozhodnutím ze dne 20. 11. 2023 je potvrdilo. Proti rozhodnutí představenstva žalované podala žalobkyně žalobu, kterou Městský soud v Praze bez nařízení jednání zamítl. II. Kasační stížnost a průběh řízení o ní
[3] Žalobkyně (stěžovatelka) podala proti rozsudku městského soudu kasační stížnost. Má za to, že městský soud nesprávně posoudil otázku, zda měla být její žádost přesunuta z programu Zemědělec do programu Zpracovatel. Žalovaná i městský soud nesprávně vykládají pojmy použité v pokynech pro poskytování podpor žalovanou v rámci programu Zpracovatel. Nadto stěžovatelka podmínky pro přeřazení do programu Zpracovatel splňovala. Žalovaná měla proto postupovat v souladu se zásadou legitimního očekávání a chránit oprávněné zájmy žadatelů, nikoli odmítnout posouzení otázky přeřazení žádosti stěžovatelky do programu Zpracovatel.
[4] Žalovaná ve svém vyjádření upozornila na změnu argumentace stěžovatelky, vyjádřila se k uplatněným kasačním námitkám a uzavřela, že její rozhodnutí je řádně odůvodněno, námitky žalobkyně jsou v něm vypořádány a ze strany žalované nemohlo dojít k porušení jakékoli stěžovatelkou vyjmenované zásady. Stěžovatelka byla předem seznámena s podmínkami programu podpory a rozhodnutí žalované pro ni nemohlo být nikterak překvapivé. Žalovaná proto navrhla zamítnutí kasační stížnosti. III. Posouzení kasační stížnosti Nejvyšším správním soudem
[5] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že je dán důvod pro zrušení rozsudku městského soudu.
[6] Podle § 51 odst. 1 s. ř. s. platí, že soud může rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže to účastníci shodně navrhli nebo s tím souhlasí. Má se za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří li účastník do dvou týdnů od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být ve výzvě poučen. Dle odst. 2 citovaného ustanovení, stanoví li tak tento zákon, rozhoduje soud bez jednání o věci samé i v dalších případech.
[7] Městský soud v napadeném rozsudku uvedl, že ve věci nenařizoval jednání, neboť stěžovatelka ani žalovaná se k výzvě soudu dle § 51 s. ř. s. nevyjádřily, a má se tak za to, že s tímto postupem souhlasily.
[8] Nejvyšší správní soud ze spisu městského soudu zjistil, že stěžovatelce městský soud výzvu k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vůbec nezaslal. Ve spise se nachází pouze výzva směřovaná žalované, nikoli však stěžovatelce. Nejvyšší správní soud rovněž ověřil, že stěžovatelka svůj souhlas s projednáním věci bez nařízení jednání neuvedla ani v žalobě či jiném svém podání. Zároveň absence výzvy stěžovatelky, která by obsahovala poučení dle § 51 odst. 1 s. ř. s., vylučuje aplikaci právní domněnky souhlasu z důvodu, že účastník řízení k otázce jednání mlčí. Vzhledem k zamítnutí žaloby stěžovatelky na projednávanou věc nedopadá ani § 76 s. ř. s., který nevyžaduje k rozhodnutí bez jednání souhlas účastníků řízení. Pro rozhodnutí o věci samé bez nařízení jednání proto nebyly splněny zákonné podmínky.
[9] Právo účastníka řízení na veřejné projednání věci v jeho přítomnosti, včetně možnosti vyjádřit se k věci, je v ústavněprávní rovině garantováno článkem 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Jeho porušení je důvodem ke zrušení rozhodnutí, jež je výsledkem řízení, v němž k takovému pochybení došlo, a k vrácení věci soudu k dalšímu řízení (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2005, č. j. 4 As 46/2004 58, ze dne 21. 3. 2019, č. j. 10 Azs 39/2019 61, ze dne 13. 3. 2019, č. j. 6 Azs 30/2019 29, či ze dne 9. 12. 2021, č. j. 6 As 325/2020
40). Jedná se totiž o vadu, která mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí ve věci samé a ke které je Nejvyšší správní soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti nad rámec kasačních důvodů (§ 109 odst. 4 s. ř. s.). Na uvedeném závěru proto nic nemění skutečnost, že stěžovatelka v kasační stížnosti absenci výzvy nenamítala. Vzhledem k tomu, že při ústním jednání (bude li se konat) může být řízení před soudem doplněno ve směrech, jež nyní nelze předjímat, nemůže se Nejvyšší správní soud v tomto okamžiku vyjádřit k uplatněným kasačním důvodům.
IV. Závěr a náklady řízení
[10] Nejvyšší správní soud tedy ze shora uvedených důvodů shledal kasační stížnost důvodnou, a proto rozsudek městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 110 odst. 1 věta první s. ř. s.). V něm bude městský soud vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 110 odst. 4 s. ř. s.). V novém řízení tedy městský soud napraví své procesní pochybení a následně znovu rozhodne.
[11] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne městský soud v novém rozhodnutí (§ 110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 6. listopadu 2024
JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D. předseda senátu