6 As 241/2023- 31 - text
6 As 241/2023 - 32 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Langáška a soudců Tomáše Kocourka a Veroniky Juřičkové v právní věci žalobkyně: Mgr. Eva Plačková, se sídlem Sokolská třída 966/22, Ostrava, insolvenční správkyně úpadce Viskitki s. r. o. „v likvidaci“, se sídlem Božkova 1017/74, Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 424/16, Praha 2, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. srpna 2022 č. j. MSP 7/2022
ODKA
ROZ/3, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. srpna 2023 č. j. 11 A 71/2022 25,
I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Ministr spravedlnosti rozhodnutím ze dne 17. srpna 2022 č. j. MSP 7/2022 ODKA ROZ/ 3 zamítl rozklad žalobkyně proti usnesení žalovaného ze dne 9. září 2021 č. j. MSP 1976/ 2019 ODSK VTS/34, kterým bylo zastaveno řízení o žádosti žalobkyně dle § 10 odst. 4 zákona č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů, s přihlédnutím k § 6 odst. 2 téhož zákona a § 66 odst. 1 písm. h) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
[2] Rozhodnutí ministra napadla žalobkyně žalobou u Městského soudu v Praze, který ji rozsudkem ze dne 2. srpna 2023 č. j. 11 A 71/2022 25 zamítl. Proti tomuto rozsudku městského soudu podala žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) kasační stížnost, jež byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena dne 15. srpna 2023.
[3] Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti. Podle položky 19 Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, činí poplatek za kasační stížnost 5.000 Kč.
[4] Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.
[5] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 23. srpna 2023 č. j. 6 As 241/2023 10 vyzval stěžovatelku, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč. Zároveň ji poučil, že nebude li poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
[6] Z údajů na doručence je zřejmé, že toto usnesení Nejvyššího správního soudu bylo stěžovatelce doručeno dne 6. září 2023. Lhůta 15 dnů určená Nejvyšším správním soudem k zaplacení soudního poplatku tak uplynula dne 21. září 2023 (čtvrtek). Stěžovatelka však ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatila.
[7] Ještě před uplynutím lhůty k zaplacení soudního poplatku, konkrétně dne 11. září 2023, byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena od stěžovatelky písemnost nadepsaná jako „Návrh žalobkyně na zrušení usnesení č. j. 6 As 241/2023 10 o výzvě k zaplacení soudního poplatku“. V této písemnosti stěžovatelka uvedla, že se podanou kasační stížností domáhá přiznání nároku týkajícího se majetku, který má sloužit k uspokojení věřitelů v insolvenčním řízení. V této souvislosti namítla, že podle § 11 odst. 2 písm. n) zákona o soudních poplatcích platí, že insolvenční správce je osvobozen od placení soudního poplatku v řízení o nárocích, které se týkají majetku spadajícího do majetkové podstaty nebo které mají být z tohoto majetku uspokojeny. Navrhla proto Nejvyššímu správnímu soudu, aby usnesení č. j. 6 As 241/2023 10 v souladu s § 12 odst. 1 zákona o soudních poplatcích zrušil.
[8] Tuto písemnost Nejvyšší správní soud hodnotil podle jejího obsahu, přičemž naznal, že se nejedná o žádost o osvobození od soudního poplatku, neboť z jejího textu tento úmysl nevyplývá. Reagoval na ni přípisem ze dne 21. září 2023 č. j. 6 As 241/2023 24. V něm uvedl, že ustanovení § 12 odst. 1 zákona o soudních poplatcích dopadá pouze na případy, kdy soud svým rozhodnutím uložil povinnost zaplatit soudní poplatek. Výzva k zaplacení soudního poplatku vydaná podle § 9 odst. 1 téhož zákona však takovým rozhodnutím není. Dále uvedl, že výzva k zaplacení soudního poplatku byla věcně správná. Osvobození insolvenčního správce od soudních poplatků podle § 11 odst. 2 písm. n) zákona o soudních poplatcích se totiž nevztahuje na soudní řízení správní (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 27. června 2019 č. j. 1 Afs 135/2018 71 a usnesení Ústavního soudu ze dne 3. září 2019 sp. zn. III. ÚS 1808/19). Doplnil, že se na věc nevztahuje ani osvobození podle § 11 odst. 1 písm. b) zákona o soudních poplatcích, jehož se stěžovatelka dovolávala na úvodní stránce kasační stížnosti, neboť se nejedná o věc důchodového pojištění (zabezpečení), příplatku k důchodu, zvláštního příspěvku k důchodu, nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pojistného na veřejné zdravotní pojištění, sociální péče, pomoci v hmotné nouzi a státních dávek, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a kompenzace a dávek pěstounské péče.
[9] Stěžovatelka ostatně nemohl legitimně spoléhat na to, že soud svoji výzvu přehodnotí, a měla z procesní opatrnosti soudní poplatek zaplatit ve stanovené lhůtě. Stěžovatelka tak však neučinila. Nutno dodat, že Nejvyšší správní soud nebyl povinen stěžovatelku v reakci na její podání ze dne 11. září 2023 opětovně poučovat, že je povinna soudní poplatek uhradit (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. října 2020 č. j. 5 Afs 270/2020 21). Stěžovatelka je totiž insolvenční správkyní, nadto advokátkou, tedy profesionálem v oboru práva, a měla by tedy být obeznámena s aktuální judikaturou (již 4 roky starou) týkající se věcného dosahu osvobození insolvenčního správce od soudních poplatků.
[10] Jelikož stěžovatelka v náhradní lhůtě stanovené ve výzvě ze dne 23. srpna 2023 nezaplatila soudní poplatek za kasační stížnost, Nejvyšší správní soud zastavil řízení o kasační stížnosti podle § 9 odst. 1 věty druhé zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s.
[11] O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo za použití § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení o ní bylo zastaveno, přičemž nenastala žádná ze situací předvídaných v § 60 odst. 3 větě druhé s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 11. října 2023
JUDr. Tomáš Langášek LL.M. předseda senátu