6 As 27/2019- 22 - text
6 As 27/2019 - 23 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška (soudce zpravodaj) a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobkyně: Služby Bruntál s.r.o., IČ 61942006, sídlem Slovenská 79/4, Bruntál, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, sídlem 28. října 117, Ostrava, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. září 2016 č. j. MSK 93097/2016, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. ledna 2019 č. j. 22 A 152/2016 – 131,
I. Návrh žalobkyně na prodloužení lhůty k předložení plné moci udělené advokátu se zamítá.
II. Kasační stížnost žalobkyně se odmítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
IV. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč. Tato částka jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
[1] Rozhodnutím označeným v záhlaví žalovaný potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Bruntál o zastavení územního řízení ve věci umístění záměru „Brownfields, revitalizace průmyslové zóny: Bruntál, Vodárenská 1554/8…“. Krajský soud v Ostravě (dále jen „krajský soud“) v záhlaví označeným rozsudkem zamítl žalobu proti rozhodnutí žalovaného.
[2] Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) podala proti rozsudku krajského soudu prostřednictvím svého zaměstnance I. H. včas kasační stížnost.
[3] Usnesením ze dne 13. února 2019 č. j. 6 As 27/2019 - 12 Nejvyšší správní soud stěžovatelku vyzval k zaplacení soudního poplatku, k předložení plné moci udělené advokátu a k odstranění vad kasační stížnosti; stěžovatelka též byla poučena o následcích nesplnění výzev. Nejvyšší správní soud stěžovatelku v uvedeném usnesení upozornil, že vzdělání v oboru právo dosažené na Vysoké škole Sboru národní bezpečnosti, které její zaměstnanec I. H. prokázal předložením kopie diplomu, nevyhovuje požadavkům zákona na zástupce stěžovatele v řízení před Nejvyšším správním soudem, s odkazem na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. dubna 2007 č. j. 3 Ads 30/2006 - 49 a na poučení, jehož se již stěžovatelce dostalo v řízení pod sp. zn. 8 As 119/2018.
[4] Usnesení č. j. 6 As 27/2019 - 12 bylo stěžovatelce doručeno v pátek 1. března 2019.
[5] Dne 14. března 2019 obdržel Nejvyšší správní soud podání, v němž se stěžovatelka snažila prokázat, že její zaměstnanec I. H. má vzdělání požadované pro zastupování v řízení o kasační stížnosti. Za tím účelem doložila plnou moc z r. 2007, kterou I. H. zmocnil JUDr. Vladimíra Gáboríka k zastupování ve věci zákazu absolventům Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti absolvovat státní rigorózní zkoušku, vysvědčení o stání závěrečné zkoušce I. H., jeho přihlášku ke studiu na vysoké škole, individuální plán studia, plán zkoušek a zadání diplomové práce, informaci o státních rigorózních zkouškách na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a dopis od M. Č.. Stěžovatelka zároveň, pro případ, že by Nejvyšší správní soud naznal, že ani tyto doklady neprokazují potřebné vzdělání I. H., požádala o prodloužení lhůty k předložení plné moci o další dva týdny.
[6] Podle § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb. soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Stěžovatelka podala kasační stížnost prostřednictvím svého zaměstnance I. H., který absolvoval Fakultu ochrany státních hranic Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti. Nejvyšší správní soud však již v usnesení ze dne 18. dubna 2007 č. j. 3 Ads 30/2006 - 49 konstatoval, že žádná z fakult Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti „nebyla právnickou fakultou zajišťující univerzální právní vzdělání ve všech oborech práva. Ze stanovených oborů na Vysoké škole Sboru národní bezpečnosti a z učebních plánů této školy je zřejmé, že sice poskytovala též určité vzdělání v některých odvětvích práva, ale její zaměření bylo odlišné od právnických fakult Univerzity Karlovy v Praze a Masarykovy univerzity v Brně, neboť odpovídalo specifickým požadavkům na výuku tehdejších příslušníků bývalého Sboru národní bezpečnosti.“ Nejvyšší správní soud na tomto závěru setrval i v projednávaném případě, pročež uzavírá, že zaměstnanec stěžovatelky I. H. nemá právnické vzdělání, které je vyžadováno pro výkon advokacie, a stěžovatelka tak podmínku řízení stanovenou v § 105 odst. 2 s. ř. s. nesplňuje.
[7] Podle § 40 odst. 5 s. ř. s. může předseda senátu z vážných omluvitelných důvodů na žádost prodloužit lhůtu k provedení úkonu určenou soudem. Stěžovatelka však žádný vážný důvod pro prodloužení lhůty k prokázání potřebného zastoupení neuvedla. Z jejího podání ze dne 14. března 2019 je zřejmé, že se snažila především změnit náhled Nejvyššího správního soudu na vzdělání dosažené na Vysoké škole Sboru národní bezpečnosti. Její neúspěch v tomto směru však nelze považovat za vážný důvod k prodloužení lhůty k prokázání potřebného zastoupení, neboť Nejvyšší správní soud stěžovatelku se svým právním názorem na vzdělání jejího zaměstnance i s příslušnými odkazy seznámil již v usnesení č. j. 6 As 27/2019 - 12. Stěžovatelka se jím měla řídit a splnit to, k čemu ji soud vyzval, nikoli polemizovat s jeho právním názorem.
[8] Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud zamítl návrh stěžovatelky na prodloužení lhůty k předložení plné moci udělené advokátu a zároveň odmítl její kasační stížnost pro nesplnění podmínky řízení podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s., neboť dvoutýdenní lhůta k jejímu splnění, stanovená ve výroku usnesení č. j. 6 As 27/2019 - 12, marně uplynula v pátek dne 15. března 2019 a o důsledcích nesplnění této podmínky řízení (tj. odmítnutí kasační stížnosti) byla stěžovatelka předem poučena.
[9] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 3 aplikovaného na základě § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
[10] Jelikož byla kasační stížnost odmítnuta, rozhodl Nejvyšší správní soud zároveň o vrácení již zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč stěžovatelce (§ 10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů), a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 19. března 2019
JUDr. Tomáš Langášek předseda senátu