6 As 293/2022- 16 - text
6 As 293/2022 - 17 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Veroniky Juřičkové a soudců Tomáše Langáška a Jana Kratochvíla v právní věci žalobce: P. Č., proti žalovanému: Úřad pro ochranu osobních údajů, sídlem Pplk. Sochora 27, Praha 7, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 4. 2022, č. j. UOOU 01060/22
2, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 12. 2022, č. j. 62 A 57/2022 40,
I. Kasační stížnost žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Podanou kasační stížností žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl v záhlaví označené usnesení Krajského soudu v Brně, kterým bylo zastaveno řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 4. 2022, č. j. UOOU 01060/22 2, pro nezaplacení soudního poplatku.
[2] Jednou z podmínek řízení před Nejvyšším správním soudem je povinné zastoupení advokátem. Takové zastoupení se podle § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), nevyžaduje tehdy, má li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Nejsou li splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo nebyl přes výzvu odstraněn, soud usnesením návrh odmítne [§ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.].
[3] Stěžovatel byl usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 1. 2023, č. j. 6 As 293/2022 4, vyzván, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost a předložil plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti (případně prokázal vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie). Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno do jeho datové schránky dne 19. 1. 2023 (čtvrtek).
[4] Stěžovatel byl v usnesení č. j. 6 As 293/2022 4 kromě jiného poučen, že nepředloží li ve stanovené lhůtě plnou moc, resp. pověření, nebo doklad o dosažení příslušného vzdělání, soud kasační stížnost odmítne [§ 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s.]. Zároveň byl stěžovatel poučen, že mu na základě jeho návrhu může soud zástupce ustanovit, a sice při splnění zákonem stanovených podmínek obsažených v § 35 odst. 10 s. ř. s.
[5] Stěžovatel však ve stanovené lhůtě plnou moc udělenou advokátovi nedoložil, ani nepožádal o ustanovení zástupce soudem. Podáním ze dne 23. 1. 2023 požádal pouze o osvobození od soudního poplatku. Absence návrhu na ustanovení zástupce podle § 35 odst. 10 s. ř. s. přitom podle judikatury Nejvyššího správního soudu způsobuje zmatečnost rozhodnutí, jímž by soud zástupce stěžovateli ustanovil (viz např. již rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 10. 2009, č. j. 4 Ads 135/2009 82).
[6] Nejvyšší správní soud nadto uvádí, že v případech téhož stěžovatele opakovaně přistoupil k odmítnutí kasační stížnosti pro nesplnění podmínky povinného zastoupení v řízení před Nejvyšším správním soudem i bez předchozí výzvy k doložení zastoupení s odůvodněním, že stěžovatel byl v minulosti ze strany soudu nesčetněkrát zpraven a poučen o nutnosti povinného zastoupení advokátem, a proto není nutné, aby byl v každém dalším řízení znovu a znovu poučován a vyzýván k doložení plné moci pro advokáta (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 11. 2018, č. j. 1 As 334/2018 6, nebo usnesení ze dne 16. 9. 2020, č. j. 6 As 258/2020 8). Nejvyšší správní soud v těchto věcech argumentoval tím, že obdobný procesní postup volí v případě opakujících se podání uvedeného stěžovatele také Ústavní soud. Ve vztahu k povinnému zastoupení stěžovatele v řízení o ústavní stížnosti Ústavní soud opakovaně vyslovil, že poučení o této povinnosti není potřebné stěžovateli zasílat vždy v každém individuálním řízení, neboť stěžovatel již byl poučen v předchozích identických případech. Lze li tedy vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zpravit stěžovatele o povinném zastoupení v řízení před Ústavním soudem, setrvání na požadavku nového a totožného poučování se jeví jako formalistické a neefektivní (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 3. 2015, sp. zn. IV. ÚS 329/15, ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. I. ÚS 479/15, ze dne 19. 12. 2014, sp. zn. II. ÚS 3841/14, nebo ze dne 25. 11. 2014, sp. zn. II. ÚS 3561/14). Uvedené závěry Nejvyšší správní soud obdobně vztáhl také na poučování o povinnosti být zastoupen advokátem v řízení o kasační stížnosti.
[7] V daném případě však Nejvyšší správní soud přes výše uvedené výzvu stěžovateli k doložení zastoupení adresoval a stěžovateli ji dne 19. 1. 2023 doručil, zároveň jej poučil o následcích spojených s jejím nevyhověním. Stěžovatel však plnou moc advokáta ve stanovené lhůtě ani později nedoložil, a nepožádal ani o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti soudem.
[8] S ohledem na výše uvedené proto Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost stěžovatele podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. pro nesplnění podmínky řízení spočívající v povinném zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti.
[9] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 8. února 2023
Mgr. Ing. Veronika Juřičková předsedkyně senátu