I pro zahraniční právnické osoby platí, že v řízení před správními soudy se zá- sadně doručuje na adresu jejich sídla ($ 64 s. ř. s. ve spojení s $ 47 o. s. ř.).
xx Pi Nejvyšší správní soud se nejprve musel zabývat tím, zda byl stěžovatel k zaplacení soudního poplatku řádně vyzván, neboť v ka- sační stížnosti namítal, že předmětnou výzvu neobdržel. Podle $ 37 odst. 3 s. ř. s. musí být z každého podání zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být pode- psáno a datováno. Ten, kdo činí podání (dále jen „podatel“), v podání uvede osobní údaje o své osobě jen v nezbytném rozsahu; vždy uvede jméno, příjmení a adresu, na kterou mu lze doručovat.
Podléhá-li podání soudnímu po- platku, musí být opatřeno kolkovou známkou v odpovídající hodnotě a musí k němu být při- pojeny listiny, jichž se podatel dovolává. V daném případě stěžovatel výslovně ne- uvedl adresu, na kterou mu lze doručovat, a proto městský soud doručoval usnesení ob- sahující výzvu k zaplacení soudního poplat- ku na adresu organizační složky zapsané v obchodním rejstříku, aniž by bylo zcela zřejmé, zda se jedná o adresu, na kterou mu lze doručovat. Stěžovatel v žalobě označil ja- ko žalobce Hofmann GmbH, Konrád Utz Strasse 1, 93437 Furth im Wald, na území Čes- ké republiky reprezentovaný organizační složkou, se sídlem Sloup 1, Davle, což sice na- značuje, že na adresu organizační složky by mohlo být možné doručovat, avšak tato sku- tečnost není a nebyla městským soudem po- stavena najisto.
Stejně tak dobře by bylo lze z podání stěžovatele dovodit, že doručováno mu má být na adresu sídla a že informace o organizační složce na území České republi- ky slouží pouze k tomu, aby stěžovatel doložil svůj vztah k České republice, jehož se týká i jím podaná správní žaloba. Vzhledem k okolnosti, že stěžovatel si na adrese své organizační složky zásilky nevy- zvedával a že i na další poštou označené adre- se se zprvu doručovat nedařilo, měl se před- seda senátu pokusit výzvu k doplnění podání 964 doručovat ve smyslu $ 37 odst. 5 s.
ř. s. na ad- resu sídla právnické osoby zapsanou do ob- chodního rejstříku, tedy na adresu ve Spolko- vé republice Německo. Stěžovatel by pak měl možnost doplnit své podání o údaj, na kterou adresu mu lze doručovat. V případě pochyb- ností o adrese pro doručení písemností totiž nelze tyto pochybnosti vykládat v nepro- spěch stěžovatele a doručovat mu na adresu, o níž není jisté, že je adresou ve smyslu $ 37 odst. 3 s. ř. s. Nejvyšší správní soud tak dospěl k závěru, že výzva k zaplacení soudního po- platku nebyla stěžovateli řádně doručena, ne- boť mu ve smyslu $ 37 odst. 3 s.
ř. s. nebyla do- ručena na adresu, na kterou mu lze doručovat. Nejvyšší správní soud již vícekrát vyslovil, že předpokladem pro zastavení řízení pro ne- zaplacení soudního poplatku je nejen to, že po- platek nebyl zaplacen, ale také to, že účastník byl k jeho zaplacení řádně vyzván a poučen o následcích nesplnění výzvy a že marně uply- nula lhůta k zaplacení. V daném případě neby- la stěžovateli tato výzva doručena, proto nebyly splněny podmínky pro zastavení řízení podle $ 9 zákona o soudních poplatcích.
Na základě ne- splnění takto nesprávně doručované výzvy k zaplacení poplatku nebylo lze vydat usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, neboť stěžovateli nebyla reálně dána možnost, aby svoji platební povinnost splnil. Nejvyšší správní soud podotýká, že z $ 47 0. s. ř. ve spojení s $ 64s. ř. s. neplyne, že je-li doručováno zahraniční právnické osobě, kte- rá má na území České republiky organizační složku, doručuje se na adresu této organizač- ní složky a že organizační složka na území České republiky „supluje“ sídlo.
I pro zahra- niční právnické osoby platí, že zásadně se doručuje na adresu jejich sídla. Je to ostatně i logické, neboť zdaleka ne vždy se věci pro- jednávané v soudním řízení musí týkat pouze organizační složky mající sídlo na území Čes- ké republiky. Existence organizační složky či podniku na území České republiky je pro právnickou osobu sice jednou z podmínek k tomu, aby mohla na území České republiky podnikat ($ 21 obchodního zákoníku, zejm. odst. 3 a 4), nemění však nic na režimu doru- čování v soudním řízení správním.
U zahra- ničních právnických osob ovšem zpravidla častěji než v jiných případech bude připadat podmínek), aby soud uložil stěžovateli, aby si zvolil zmocněnce pro doručování, příp. mu v úvahu (samozřejmě za splnění zákonných — jej ustanovil ($ 42 odst. 3 s. ř. s.). 1931 Řízení před soudem: nezákonný zásah Rozhlasové a televizní vysílání: upozornění na porušení licenčních podmínek k $ 59 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dal- ších zákonů (v textu též „zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání“) k $ 65, 6 75 odst. 2 větě druhé a $ 82 soudního řádu správního Proti upozornění Rady pro televizní a rozhlasové vysílání na porušení zákona podle $ 59 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílá- ní, nelze samostatně brojit žalobou podle soudního řádu správního, a to ani podle $ 65 s.
ř. s. (protože se nejedná o správní rozhodnutí), ani podle $ 82 s. ř. s. (neboť ne- jde o zásah, pokyn či donucení). Vzhledem k tomu, že se jedná o úkon v rámci řízení o sankci, je možné se proti němu bránit jen postupem podle $ 75 odst. 2 věty druhé s. . s., tj. až v řízení o žalobě proti rozhodnutí o uložení sankce.
Společnost Hofmann GmbH proti Krajskému úřadu Středočeského kraje o soudní po-