Společný a nerozdílný závazek dlužníka a ručitele vůči celnímu úřadu vzniká pouze do výše uvedené v záruční listině ($ 260 odst. 1 zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona). Po splnění zaručené výše celního dluhu dlužníkem povinnost ručitele z tohoto závazku zanikla a za úhradu nedo- platku, tj. rozdílu mezi vyměřeným celním dluhem a -výší solidárního zá- vazku, odpovídá celnímu úřadu pouze dlužník.
Na základě záruční listiny ze dne 17. 4. 1997 poskytl stěžovatel celnímu úřadu záruku na částku 124 478 Kč a za- vázal se společně a nerozdílně s dlužní- kem Jaroslavem Š. uhradit celní dluh, který nebyl splněn v zákonné lhůtě. Stě- Žovatel se tedy jakožto ručitel v záruční listině zavázal, že společně a nerozdílně s dlužníkem splní zaručenou výši celní- ho dluhu ($ 260 odst. 1 celního zákona). Téhož dne, kdy stěžovatel podepsal zá- ruční listinu, tj. dne 17. 4. 1997, celní úřad rozhodl Jednotnou celní deklarací, 343 825 že celková výše cla a daní činí částku 233 319 Kč. Celnímu orgánu tedy muselo být zřejmé, že poskytnuté zajištění celní- ho dluhu nezajišťuje celý dluh.
Měl proto tento nesoulad odstranit zejména postu- pem podle tehdy platného $ 262 celního zákona; takto však nepostupoval. Lze tedy vyjít z toho, že celní dluh ne- byl zajištěn v plné výši, jak byl vyměřen, ale jen do výše uvedené v záruční listině. Společný a nerozdílný závazek dlužníka a ručitele vůči celnímu úřadu tak vznikl pouze do výše uvedené v záruční listině. Vzhledem k tomu, že zaručenou výši cel- ního dluhu splnil vůči celnímu úřadu dlužník, povinnost ručitele z tohoto zá- vazku plněním dlužníka zanikla.
Za úhra- du nedoplatku, tj. rozdílu mezi vyměře- ným celním dluhem a výší solidárního závazku, odpovídá celnímu úřadu pouze dlužník. Uplatnění odpovědnosti vůči ručiteli v tomto případě postrádá právní důvod a jde nad rámec závazku převzaté- ho podle $ 260 odst. 1 celního zákona. Kasační stížnost tedy důvodně namítá nezákonnost spočívající v nesprávném po- souzení právní otázky soudem v předchá- zejícím řízení [$ 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. Proto Nejvyšší správní soud kasační stíž- ností napadený rozsudek Krajského soudu v Brně podle $ 110 odst. 1 s.
ř. s. zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení. 825 Správní řízení: účastenství spolků k $ 70 odst. 2 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny k $ 60 správního řádu (č. 71/1967 Sb.)
I. Občanskému sdružení svědčí účastenství podle $ 70 odst. 2 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, pouze v takovém správ- ním řízení, jež je způsobilé zasáhnout zájmy vymezené v $ 2 odst. 1 tohoto zákona. Účast občanských sdružení ve správních řízeních nelze vykládat natolik široce, že by se vztahovala na řízení, jež mohou zasáhnout jakouko- liv složku životního prostředí, nýbrž toliko složky životního prostředí chrá- něné zákonem o ochraně přírody a krajiny.
IX. Účastníkem správního řízení se nestává ten, s kým správní orgán ne- správně jako s účastníkem řízení jednal. Vyjde-li taková vada najevo až po podání odvolání tím, s kým správní orgán prvního stupně nesprávně jed- nal jako s účastníkem řízení, odvolací správní orgán zamítne jeho odvolání podle $ 60 správního řádu jako nepřípustné.
Společnost s ručením omezeným G. proti Celnímu ředitelství Brno o celní dluh,
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 27. října 2004
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu