Pokud správní orgán nepředloží soudu správní spisy v souladu s výzvou podle $ 74 odst. 1 s. ř. s., nelze bez dalšího rozhodnutí správního orgánu zrušit pro nepře- zkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí, ale je nezbytné správní orgán k jejich předložení opětovně vyzvat, poučit jej o následcích, které by nepřed- ložení spisu mohlo způsobit ($ 36 odst. 1 s. ř. s.), případně uložit sankci za neupo- slechnutí výzvy soudu podle $ 44 s. ř. s.
Pokud správní orgán nepředloží soudu správní spisy v souladu s výzvou podle $ 74 odst. 1 s. ř. s., nelze bez dalšího rozhodnutí správního orgánu zrušit pro nepře- zkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí, ale je nezbytné správní orgán k jejich předložení opětovně vyzvat, poučit jej o následcích, které by nepřed- ložení spisu mohlo způsobit ($ 36 odst. 1 s. ř. s.), případně uložit sankci za neupo- slechnutí výzvy soudu podle $ 44 s. ř. s.
Z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud především zjistil, že pokynem na č. 1. 29 bylo soudní kanceláři uloženo, aby žalované- mu spolu s poučením zaslala kopii žaloby k vyjádření a výzvu k předložení správních spisů, a to ve lhůtě jednoho měsíce. V soud- ním spise však není tato písemnost založena v té podobě, v jaké byla odeslána účastníkům řízení. Výzva byla žalovanému podle připoje- né doručenky doručena dne 16. 8. 2005. Z podacího razítka na č. | 31 je pak zřejmé, že žalovaný soudu své vyjádření spolu s příloha- mi doručil dne 17. 10. 2005. Žalovaný ke ka- sační stížnosti doložil kopii výše uvedené pí- semnosti, v níž je ale k vyjádření a zaslání správních spisů uložena lhůta dvou měsíců. Ani ve vyjádření předsedkyně senátu krajské- ho soudu na č. | 75 není odlišný obsah přípi- su krajského soudu - pokud jde o stanove- nou lhůtu - nijak zpochybněn. Z výše uvedeného je tedy zcela zřejmé, že stěžovatelka doručila své vyjádření k žalobě a správní spisy krajskému soudu v poslední den stanovené lhůty (16. 10. 2005 byla nedě- le, proto byla lhůta v souladu s $ 40 odst. 3 s. ř. s. zachována). Pokud tedy soud s pouka- zem na jejich nedodání, event. opožděné do- dání, napadená správní rozhodnutí zrušil pro nepřezkoumatelnost, došlo v řízení před kraj- ským soudem k vadě, které měla za následek nezákonnost rozhodnutí ve věci samé, a pro- to byl naplněn kasační důvod podle $ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Nad rámec výše uvedeného Nejvyšší správní soud konstatuje, že postup krajského soudu by bylo možno označit za nezákonný i za předpokladu, že by stěžovatelka skutečně nedodala správní spisy ve stanovené lhůtě. Starší judikatura Vrchního soudu v Praze v obdobných případech sice skutečně při- pouštěla možnost zrušení napadeného správ- ního rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí, ovšem pouze v případech, kdy se soud marně a opakovaně předložení spisů dožadoval (k tomu srov. rozsudek Vrchního soudu v Pra- ze ze dne 30. 7. 1996, čj. 6 A 883/95-20). V ji- ném případě pak vrchní soud došel k obdob- nému závěru poté, co byl správní orgán k předložení spisů vyzván, tato výzva byla ur- gována, správnímu orgánu byla z tohoto dů- vodu dvakrát uložena pořádková pokuta, i přesto ale výzva soudu k předložení úplného správního spisu zůstala nevyslyšena (rozsu- dek Vrchního soudu v Praze čj. 6 A 77/96-29 ze dne 27. 2. 1998). Postup použitý krajským soudem v nyní posuzovaném případě by byl i za předpokladu nedodržení stanovené lhůty stěžovatelkou zjevně nepřiměřený situaci, neboť rozhoduje v neprospěch stěžovatelky, aniž by se pokusil ji přiměřenými prostředky přimět ke splnění uložené povinnosti. Uve- dený postup se rovněž neslučuje s principem rovného postavení účastníků, neboť soud ne- poskytl stěžovatelce poučení o procesní po- vinnosti v takovém rozsahu, aby v řízení neu- trpěla újmu ($ 36 odst. 1 s. ř. s.). Lze tedy shrnout, že pokud správní orgán nepředloží soudu správní spisy v souladu s výzvou podle $ 74 odst. 1 s. ř. s., nelze bez dalšího rozhodnutí správního orgánu zrušit pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedo- statku důvodů rozhodnutí, ale je nezbytné správní orgán k jejich předložení opětovně vyzvat, poučit jej o následcích, které by ne- předložení spisu mohlo způsobit ($ 36 odst. 1 s. ř. s.), případně uložit sankci za neuposlech- nutí výzvy soudu podle $ 44 s. ř. s. 1014 Řízení před soudem: pasivní legitimace v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu Rozhodnutí správního orgánu: náležitosti výroku k $ 69 soudního řádu správního k $ 106 odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky (v textu též „zákon o služebním poměru“)“ » Ustanovení bylo změněno zákonem č. 21/2006 Sb. s účinností od 1. 3. 2006; zákon jako celek byl pak zrušen zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (původně s účinností k 1 1. 2007, nyní odloženo k 1. 1. 2009). 1014 I. V řízení o žalobě proti rozhodnutí služebního funkcionáře ve věcech služební- ho poměru podle zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Poli- cie České republiky, je žalovaným správním orgánem služební funkcionář, který ve věci rozhodl v posledním stupni. IL. Výrok rozhodnutí služebního funkcionáře 0 propuštění policisty ze služební- ho poměru podle $ 106 odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním po- měru příslušníků Policie České republiky, nemusí obsahovat údaj o tom, zda byl po- licista propuštěn pro porušení služební přísahy, nebo služební povinnosti, ani skutkové okolnosti, které jsou důvodem k tomuto propuštění. Zcela postačí, pokud jsou tyto údaje uvedeny v odůvodnění rozhodnutí.
Bc. Stanislav S. proti Policii ČR, správě Jihomoravského kraje, o propuštění ze služební- ho poměru, o kasační stížnosti žalované.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. září 2006
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu