Rozhoduje-li soud o návrhu na ustanovení zástupce účastníka řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu (6 35 odst. 7 s. ř. s.), zabývá se komplexně tím, zda je takového zastoupení třeba k ochraně práv tohoto účastníka řízení. Založí-li své rozhodnutí o zamítnutí návrhu pouze na tom, že v daném řízení není zastoupení podle zákona povinné a v důsledku zá- sady koncentrační nelze žalobní body již podané žaloby rozšiřovat, zatěžu- je řízení vadou spočívající v neúplně zjištěném skutkovém stavu věci [$ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.], která mohla mít za následek nezákonnost rozhod- nutí; Nejvyšší správní soud takové rozhodnutí ke kasační stížnosti účastní- ka řízení proto zruší ($ 110 odst. 1 s. ř. s.).
Rozhoduje-li soud o návrhu na ustanovení zástupce účastníka řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu (6 35 odst. 7 s. ř. s.), zabývá se komplexně tím, zda je takového zastoupení třeba k ochraně práv tohoto účastníka řízení. Založí-li své rozhodnutí o zamítnutí návrhu pouze na tom, že v daném řízení není zastoupení podle zákona povinné a v důsledku zá- sady koncentrační nelze žalobní body již podané žaloby rozšiřovat, zatěžu- je řízení vadou spočívající v neúplně zjištěném skutkovém stavu věci [$ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.], která mohla mít za následek nezákonnost rozhod- nutí; Nejvyšší správní soud takové rozhodnutí ke kasační stížnosti účastní- ka řízení proto zruší ($ 110 odst. 1 s. ř. s.).
První podmínkou pro ustanovení zá- stupce účastníka v řízení před soudem je podle $ 35 odst. 7 s. ř. s. předpoklad osvobození tohoto účastníka řízení od soudních poplatků. Druhou podmín- kou podávanou z téhož ustanovení soudního řádu správního je potřeba ustanovení zástupce k ochraně práv účastníka řízení. Pokud jde o první pod- mínku, Krajský soud v Plzni dospěl k zá- věru, že splněna je. Odlišně je tomu podle soudu ohledně splnění druhé podmínky. Byla-li však podle Krajského soudu v Plzni důvodem takového závěru skutečnost, že od 1. 1. 2003 se v řízeních o žalobách proti správním rozhodnutím povinné zastoupení advokátem nevyža- duje, pak Nejvyšší správní soud nemůže tomuto názoru přisvědčit. Soud tu totiž neměl rámec své úvahy vymezen tak, že by posuzoval, zda zastoupení je v dané právní věci povinné či nikoli, ale tak, že měl posoudit, zda je takového zastoupe- ní třeba k ochraně stěžovatelových práv. Opřel-li dále soud svůj závěr o konstato- vání, že stěžovatel v této právní věci po- 268 dal v zákonem stanovené lhůtě žalobu, kterou odůvodnil tak, že je možné jed- nat ve věci samé, přitom soud bude pro- jednávat žalobu pouze z důvodů včas uplatněných a pokud by byl za této situ- ace stěžovateli ustanoven zástupce a ten by doplnil žalobu o nové důvody, soud by k nim nemohl vzhledem ke koncent- rační zásadě přihlížet, pak ani v této úva- ze mu nelze přisvědčit. Potřebu ochra- ny práv v řízení před soudem totiž nelze omezovat toliko na podání žaloby sa- motné či stanovení žalobních bodů, v je- jichž mezích má soud žalobu projednat, a nelze ji tedy omezovat ani na pouhé doplnění žaloby o důvody nové. Skuteč- nostmi, které nutně musely být při roz- hodování o stěžovatelově návrhu na ustanovení zástupce zjišťovány, jsou jak hmotněprávní charakter projednávané věci, tak stěžovatelovy osobnostní a fak- tické poměry včetně úrovně jeho legi- timně očekávatelného a předvídatelné- ho povědomí o hmotných i procesních právech, která pro něj z včas podané ža- loby vyplývají. Těmito skutečnostmi se soud nezabýval a otázku potřebnosti ustanovení zástupce zkoumal nespráv- ně pouze ve vztahu k případnému rozši- řování žalobních bodů. Důvodem pro zrušení rozhodnutí v řízení o kasační stížnosti je podle $ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. existence takové vady řízení před soudem, jež mohla mít za následek nezákonnost rozhodnutí. Ta- kovou vadou řízení je i to, že rozhodnutí vychází z nesprávně či neúplně zjištěné- ho skutkového stavu věci [$ 103 odst. 1 písm. d) s. ř.s.]. (om)
Serhyi S. (Ukrajina) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti ža-
Nejvyšší správní soud napadené usnesení Krajského soudu v Plzni v rozsahu kasační stížnosti přezkoumal a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.
První podmínkou pro ustanovení zástupce účastníka v řízení před soudem je podle § 35 odst. 7 s. ř. s. předpoklad osvobození tohoto účastníka řízení od soudních poplatků. Druhou podmínkou podávanou z téhož ustanovení s. ř. s. je potřeba takového ustanovení k ochraně jeho práv. Pokud jde o první podmínku, Krajský soud v Plzni dospěl k závěru, že splněna je. Odlišně je tomu podle soudu ohledně splnění druhé podmínky. Byla-li však podle Krajského soudu v Plzni důvodem takového závěru skutečnost, že od 1. 1. 2003 se v řízeních o žalobách proti správním rozhodnutím povinné zastoupení advokátem nevyžaduje, pak Nejvyšší správní soud nemůže tomuto názoru přisvědčit. Soud tu totiž neměl rámec své úvahy vymezen tak, že by posuzoval, zda zastoupení je v dané právní věci povinné
či nikoli, ale tak, že měl posoudit, zda je takového zastoupení třeba k ochraně práv stěžovatele. Opřel-li dále soud svůj závěr o konstatování, že stěžovatel v této právní věci podal v zákonem stanovené lhůtě žalobu, kterou odůvodnil tak, že je možné jednat ve věci samé, přitom soud bude projednávat žalobu pouze z důvodů včas uplatněných a pokud by byl za této situace stěžovateli ustanoven zástupce a ten by doplnil žalobu o nové důvody, soud by k nim nemohl vzhledem ke koncentrační zásadě přihlížet, pak ani v této úvaze mu nelze přisvědčit. Potřebu ochrany práv v řízení před soudem totiž nelze omezovat toliko na podání žaloby samotné či stanovení žalobních bodů, pro které má být žaloba soudem projednána, a nelze ji tedy omezovat ani na pouhé doplnění žaloby o důvody nové. Skutečnostmi, které nutně musely být při rozhodování o stěžovatelově návrhu na ustanovení zástupce zjišťovány, jsou jak hmotněprávní charakter projednávané věci, tak osobnostní a faktické poměry stěžovatele včetně úrovně jeho legitimně očekávatelného a předvídatelného povědomí o hmotných i procesních právech, která pro něj z včas podané žaloby vyplývají. Těmito skutečnostmi se soud nezabýval a otázku potřebnosti ustanovení zástupce zkoumal nesprávně pouze ve vztahu k případnému rozšiřování žalobních bodů.
Důvodem pro zrušení rozhodnutí v řízení o kasační stížnosti je podle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. existence takové vady řízení před soudem, jež mohla mít za následek nezákonnost rozhodnutí. Takovou vadou řízení je i to, že rozhodnutí vychází z nesprávně či neúplně zjištěného skutkového stavu věci (§ 103 odst. 1 písm. d/ s. ř. s.).
Proto Nejvyšší správní soud kasační stížností napadené usnesení Krajského soudu v Plzni podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Za tohoto stavu se již soud samostatně nezabýval návrhem stěžovatele na přiznání odkladného účinku.
Pokud jde o náklady řízení o kasační stížnosti, rozhodne o nich podle § 110 odst. 2 s. ř. s. Krajský soud v Plzni ve svém novém rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. února 2004
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu