6 Azs 30/2009- 73 - text
6 Azs 30/2009 - 75
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudců JUDr. Milady Tomkové, JUDr. Jiřího Pally, JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D., a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: G. G., zastoupeného opatrovnicí Mgr. Dagmar Rezkovou Dřímalovou, advokátkou, se sídlem Muchova 9/223, Praha 6, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM - 10 - 214/LE - 05 - 07 - 2007 ze dne 31. 5. 2007, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 3 Az 22/2007 - 25 ze dne 17. 10. 2008,
I. Řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Opatrovnici žalobce Mgr. Dagmar Rezkové Dřímalové, advokátce, se sídlem Muchova 9/223, Praha 6, se určuje odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 600 Kč. Tato částka jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadá kasační stížností shora nadepsaný rozsudek Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného. Žalovaný správním rozhodnutím zamítl stěžovatelovu žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).
Ze soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že se Městský soud v Praze pokoušel v rámci procesních úkonů ve smyslu ustanovení § 108 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), zastihnout stěžovatele na jím naposled udané adrese Pobytové středisko Zastávka u Brna. Pokus o doručení prostřednictvím držitele poštovní licence byl bezvýsledný, s tím, že adresát se odstěhoval. Městský soud poté přistoupil k pokusu o zjištění místa jeho pobytu prostřednictvím Policie ČR, ředitelství služby cizinecké policie. Z jejího sdělení ze dne 15. 12. 2008 vyplynulo, že stěžovatel Pobytové středisko Zastávka u Brna opustil dne 27. 12. 2008 a jeho současný pobyt není znám. V návaznosti na toto zjištění ustanovil městský soud stěžovateli opatrovníka z důvodu neznámého pobytu a kasační stížnost předložil Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí.
Nejvyšší správní soud pak dotazem (odpověď z 7. 5. 2009) na Policii ČR, ředitelství služby cizinecké policie, zjistil, že stěžovatel neuvedl žádnou jinou adresu. V evidencích cizinecké policie pak není stěžovatelův pobyt uveden a nepodařilo se jej zjistit ani vlastním šetřením (sdělení Policie ČR, Inspektorát cizinecké policie Brno z 23. 5. 2009). Za této situace Nejvyšší správní soud nevidí jiné možnosti, jak dále po stěžovateli pátrat, lze mít tedy za prokázané, že pobyt stěžovatele není znám.
Podle ustanovení § 33 písm. b) zákona o azylu soud zastaví řízení ve věci přezkumu rozhodnutí ve věcech mezinárodní ochrany, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany. Jelikož v současné chvíli Nejvyšší správní soud nevidí jinou možnost, jak zjistit skutečný pobyt stěžovatele, než jaké využil městský soud a Nejvyšší správní soud, nezbylo mu, než rozhodnout o zastavení řízení o kasační stížnosti. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. V případě zastavení řízení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Stěžovateli byla usnesením městského soudu z 4. 2. 2009, č. j. 3 Az 22/2007 - 42, ustanovena opatrovnicí pro řízení o kasační stížnosti Mgr. Dagmar Rezková Dřímalová, advokátka. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, se poskytováním právních služeb rozumí rovněž činnost opatrovníka pro řízení ustanoveného podle zvláštního právního předpisu, je-li vykonávána advokátem. Odměny advokátům za poskytování právních služeb stanovuje vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Mimosmluvní odměna advokátu náleží za úkony právní služby, které advokátní tarif vypočítává v ust. § 11. Nejvyšší správní soud tedy musel posoudit, zda lze úkony opatrovnice ve věci učiněné (přijetí rozhodnutí o ustanovení opatrovníkem a studium soudního spisu u soudu dne 2. 3. 2009) podřadit pod některý z vyjmenovaných úkonů.
Podle § 11 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu totiž mimosmluvní odměna náleží za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení nebo obhajoby, je-li klientovi zástupce nebo obhájce ustanoven soudem. Soudní praxe při výkladu tohoto ustanovení vychází z toho, že k přiznání odměny za tento úkon právní služby dojde pouze tehdy, jestliže se uskuteční první porada mezi zástupcem a zastoupeným. Teto výklad však vychází ze „standardní“ situace, kdy na straně klienta se nevyskytuje objektivně nic, co by bránilo první poradě mezi zástupcem a zastoupeným.
Je-li však advokát ustanoven opatrovníkem účastníka řízení proto, že účastník je neznámého pobytu, pak pochopitelně nelze první (ani žádnou další) poradu uskutečnit. Za této situace Nejvyšší správní soud aplikoval § 11 odst. 3 advokátního tarifu (za úkony právní služby neuvedené v odstavcích 1 a 2 náleží odměna jako za úkony, jimž jsou svou povahou nebo účelem nejbližší) a ustanovené advokátce - opatrovnici přiznal odměnu za jeden úkon právní služby (§ 11 odst. 1 písm. b/ a odst. 3 advokátního tarifu).
Výše mimosmluvní odměny je v případě, v němž advokát vykonává funkci opatrovníka účastníka, jehož pobyt není znám, stanovena na 300 Kč za jeden úkon právní služby (ust. § 9 odst. 5 cit. vyhl. ve spojení s § 7 cit. vyhl.). Nejvyšší správní soud též opatrovnici přiznal 300 Kč jako náhradu hotových výdajů (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Podle § 35 odst. 8 s. ř. s. proto soud přiznal advokátce částku celkem 600 Kč, která jí bude vyplacena z účtu tohoto soudu a k výplatě stanovil přiměřenou lhůtu.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 4. června 2009
JUDr. Bohuslav Hnízdil předseda senátu