6 Azs 32/2005- 60 - text
č. j. 6 Azs 32/2005 - 60
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci žalobce: I. Ch., zastoupen Mgr. Danielem Novotným, advokátem, se sídlem Jičín, Denisova 504, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 9 Az 109/2003 - 32 ze dne 24. 3. 2004,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovenému zástupci žalobce, advokátovi Mgr. Danielu Novotnému, se odměna za zastupování nepřiznává.
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se podáním ze dne 3. 5. 2004 domáhal zrušení rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 9 Az 109/2003 - 32 ze dne 24. 3. 2004, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM - 7339/VL - 02 - K04 - 2001 ze dne 27. 12. 2002, jímž mu nebyl udělen azyl, a dále se domáhal rozhodnutí o tom, že se stěžovateli uděluje české občanství. Stěžovatel ve svém podání označeném jako „odvolání“, jež bylo posouzeno jako kasační stížnost, uvedl, že trvá na svém tvrzení, že nechtěl manželku a dítě vystavit nebezpečí způsobeného přestěhováním do země svého původu, ale mění svoji žádost o udělení azylu na žádost o udělení českého občanství.
Následně stěžovatel svým podáním ze dne 14. 5. 2004 požádal o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Stěžovateli byl usnesením Městského soudu v Praze č. j. 9 Az 109/2003 - 43 ze dne 20. 8. 2004 ustanoven zástupcem pro řízení o kasační stížnosti advokát Mgr. Daniel Novotný, tímto usnesením byl stěžovatel zároveň vyzván k doplnění kasační stížnosti mimo jiné o kasační důvody, pro které kasační stížnost podal. Kasační stížnost doplněna nebyla.
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, zda lze kasační stížnost meritorně projednat, a posuzoval tedy, zda kasační stížnost splňuje předepsané náležitosti a zda je přípustná. Kasační stížnost lze podat toliko z kasačních důvodů podávaných z § 103 odst. 1 písm. a) až e) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).
Absentují-li v kasační stížnosti důvody, je stěžovatel podle § 106 odst. 1 a § 37 odst. 5 s. ř. s. vyzván k jejich doplnění, přitom není-li kasační stížnost ve lhůtě doplněna a nelze-li v řízení o ní pro tento nedostatek pokračovat, je takové podání odmítnuto.
Lze-li tedy kasační stížnost podat toliko z důvodu nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem (§ 103 odst. 1 písm. a/ s. ř. s.), vad řízení podle § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s., zmatečnosti řízení před soudem (§ 103 odst. 1 písm. c/ s. ř. s.), nepřezkoumatelnosti podle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. či nezákonnosti v případech, je-li návrh odmítnut nebo řízení zastaveno (§ 103 odst. 1 písm. e/ s. ř. s.), pak z obsahu kasační stížnosti žádný z takto taxativním způsobem stanovených kasačních důvodů dovodit nelze. Nelze z ní dovodit ani jakýkoli jiný konkrétní důvod.
Vyzval-li za shora popsané situace Městský soud v Praze usnesením č. j. 9 Az 109/2003 - 43 ze dne 20. 8. 2004 stěžovatele k doplnění kasační stížnosti mimo jiné o kasační důvody, poučil-li jej o důsledcích marného uplynutí lhůty, kterou mu pro doplnění stanovil, a nebyla-li kasační stížnost ani ve stanovené lhůtě, ani po jejím uplynutí doplněna, nezbývá Nejvyššímu správnímu soudu, než ji podle § 37 odst. 5 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s. odmítnout, neboť při absenci kasačního důvodu není zřejmý rozsah, v jakém se má Nejvyšší správní soud napadeným rozsudkem zabývat. Tu Nejvyšší správní soud poukazuje na skutečnost, že v řízení o kasační stížnosti je zásadně podle § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán jejím rozsahem a jejími důvody. Nejvyšší správní soud tedy ze shora uvedených důvodů kasační stížnost podle § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl. Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. nemá při odmítnutí žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Pokud jde o odměnu ustanoveného zástupce, Nejvyšší správní soud nezjistil poskytnutí žádného úkonu právní služby, přihlédl k tomu, že odmítnutí kasační stížnosti následovalo po marném uplynutí lhůty pro její doplnění, jež byla stěžovateli (fakticky tedy právě ustanovenému zástupci) stanovena, a odměnu ustanovenému zástupci nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 1. června 2005
JUDr. Milada Tomková předsedkyně senátu