Pokud soud řádně doručil účastníku řízení výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby soud rozhodl ve věci bez jednání ($ 51 s. ř. s.), a účast- ník řízení ve lhůtě dvou týdnů od doručení této výzvy nevyjádřil svůj nesouhlas, má se za to, že s takovým postupem souhlasí. Napadá-li za této situace účastník řízení rozhodnutí soudu kasační stížností z důvodu uve- deného v $ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., přičemž vadu řízení spatřuje v tom, že mu byla odepřena možnost jednat před soudem, zamítne Nejvyšší správní soud takovou kasační stížnost jako nedůvodnou ($ 110 odst. 1 s.ř.s.).
Pokud soud řádně doručil účastníku řízení výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby soud rozhodl ve věci bez jednání ($ 51 s. ř. s.), a účast- ník řízení ve lhůtě dvou týdnů od doručení této výzvy nevyjádřil svůj nesouhlas, má se za to, že s takovým postupem souhlasí. Napadá-li za této situace účastník řízení rozhodnutí soudu kasační stížností z důvodu uve- deného v $ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., přičemž vadu řízení spatřuje v tom, že mu byla odepřena možnost jednat před soudem, zamítne Nejvyšší správní soud takovou kasační stížnost jako nedůvodnou ($ 110 odst. 1 s.ř.s.).
Pokud jde o důvody kasační stížnosti, stěžovatel v ní popisuje svoji ekonomic- kou situaci, napadá zprávy o situaci na Ukrajině, které jsou součástí správního spisu, pro jejich neobjektivnost, dále tvr- dí, že jeho žádost o azyl je již sama důvo- dem pro nemožnost návratu do jeho ze- mě a že jsou u něj splněny podmínky přiznání azylu. Postup krajského soudu napadá z toho důvodu, že soud rozhodl bez nařízení jednání. Kasační stížnost lze však uplatnit pouze z důvodů uvede- ných v $ 103 odst. 1 a) až e) s.
ř. s. a musí směřovat proti rozhodnutí krajského soudu. Lze ji tak podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v před- cházejícím řízení [$ 103 odst. 1 písm. a) s.ř. s.); takovou nezákonnost však stěžo- vatel netvrdí. Kasační stížnost lze také podat podle písm. b) téhož ustanovení z důvodu tvr- zené vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, ne- má oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o ří- zení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákon- nost, a pro tuto důvodně vytýkanou va- du měl soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu zrušit; přitom za takovou vadu se pova- žuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitel nost.
Ani tento důvod však stěžovatel neuplatňuje; pokud jde o námitku proti zprávám o. situaci na Ukrajině, ta by mo- hla být námitkou vady řízení před správ- ním orgánem podle písm. b) pouze teh- dy, pokud by ji stěžovatel uplatnil již v řízení před krajským soudem, což ne- učinil, neboť v žalobě vůči postupu správního orgánu namítl pouze skuteč- nost, že správní orgán nepoužil všechna fakta, aniž by nesprávnost či nezákon- nost jakkoli specifikoval. Dalším důvodem kasační stížnosti podle $ 103 odst.
1 písm. C) s. ř. s. může být tvrzená zmatečnost řízení před sou- dem, avšak ani tu stěžovatel nenamítá.. Za situace, kdy nepřichází v úvahu ka- sační důvod podávaný z $ 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., tj. nezákonnost rozhod- nutí o odmítnutí návrhu nebo o zastave- ní řízení, neboť takto o stěžovatelově žalobě rozhodnuto nebylo, a kdy stěžo- vatel výslovně svá tvrzení obsažená v ka- sační stížnosti. pod žádný z důvodů podle $ 103 odst. 1 písm. a) až e) s. ř. s. nepodřadil, zkoumal soud, zda některá z námitek není svým obsahem námitkou podle $ 103 odst.
1 písm. d) s. ř, Ss. Soud tu přitom dospěl k závěru, že pod kasační důvod podle $ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. lze podřadit stěžovatelo- vu námitku zkrácení na právech tím, že soud rozhodl, aniž měl stěžovatel mož- nost účastnit se ústního jednání před soudem. Kasační stížnost tak byla podá- na z důvodu uvedeného v 6 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Nejvyšší správní soud tak podle $ 109 odst. 3 s. ř. s. přezkoumal napadený roz- sudek krajského soudu v mezích uplat- něného důvodu kasační stížnosti, jak jej z obsahu kasační stížnosti shora uvede- ným způsobem dovodil, a dospěl k závě- ru, že kasační stížnost důvodná není.
„Podle $ 51 odst. 1 s. ř. s. může soud rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže to účastníci shodně navrhli nebo s tím souhlasí. Má se za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li účastník do dvou týdnů od doručení výzvy před- sedy senátu svůj nesouhlas. O tom však musí být ve výzvě poučen. Krajský soud ve věci rozhodl bez jedná- ní. Sám neshledal nařízení jednání účelným a účastníci řízení svůj nesouhlas s takovým postupem k výzvě soudu v zákonné lhůtě podle $ 51 odst. 1 s. ř. s. nevyjádřili.
Výzva soudu k vyjádření se k možnosti rozhod- nout věc bez jédnání společně s poučením o důsledcích marného uplynutí lhůty dvou týdnů ze dne 11. 3. 2003 byla žalovanému doručena dne 13. 3. 2003 a stěžovateli dne 20. 3. 2003. Ani jeden z účastníků řízení se © ktéto výzvě ve lhůtě dvou týdnů ani po je- jím uplynutí nevyjádřil. Fikce souhlasu s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání tak v tomto případě byla naplněna. Namítá-li tedy stěžovatel, že „nebyl účasten osobního projednání věci“, a dovozuje-li z toho zkrácení svých práv, pak mu nelze přisvědčit, neboť za shora popsaného skut- kového stavu nemuselo být podle $ 51 odst.
1 s. ř. s. jednání nařizováno. Com) 795 642 642 Azyl: důvody pro udělení azylu k $ 12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii Čes- ké republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb. Skutečnost, že žadatel o azyl byl ve své domovské zemi z důvodu účas- ti na protivládní demonstraci přizván na místní národní výbor za úče- lem podání vysvětlení a opakování těchto výslechů zamezil poskytnu- tím úplatku policistovi, není bez dalšího důvodem pro udělení azylu po- dle ustanovení $ 12 zákona č.
325/1999 Sb., o azylu.
Myloka N. (Ukrajina) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stíž- nosti žalobce.
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval kasační stížností z toho pohledu, zda byla podána ve lhůtě vyplývající z § 106 odst. 2 s. ř. s. a zda má náležitosti podávané z § 106 odst. 1 s. ř. s., zejména zda v ní byl uplatněn některý z kasačních důvodů podle § 103 odst. 1 s. ř. s. Napadený rozsudek krajského soudu byl stěžovateli doručen dne 24. 7. 2003, kasační stížnost byla podána stěžovatelem osobně dne 6. 8. 2003 a byla tak podána včas. Pokud jde o důvody kasační stížnosti, stěžovatel v ní popisuje svoji ekonomickou situaci, napadá zprávy o situaci na Ukrajině, které jsou součástí správního spisu, pro jejich neobjektivnost, dále tvrdí, že jeho žádost o azyl je již sama důvodem pro nemožnost návratu do jeho země a že jsou u něj splněny podmínky přiznání azylu, přitom postup krajského soudu napadá z toho důvodu, že rozhodl bez nařízení jednání. Kasační stížnost lze však uplatnit pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 a) až e) s. ř. s. a musí směřovat proti rozhodnutí krajského soudu. Lze ji tak podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení (§ 103 odst. 1 písm. a/ s. ř. s.); takovou nezákonnost však stěžovatel netvrdí. Kasační stížnost lze také podat podle písm. b) téhož ustanovení z důvodu tvrzené vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit jeho zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu
soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu měl zrušit, přitom za takovou vadu se považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost. Ani tento důvod však stěžovatel neuplatňuje; pokud jde o námitku proti zprávám o situaci na Ukrajině, ta by mohla být námitkou vady řízení před správním orgánem podle písm. b) pouze tehdy, pokud by ji stěžovatel uplatnil již v řízení před krajským soudem, což neučinil, neboť v žalobě vůči postupu správního orgánu namítl pouze skutečnost, že správní orgán nepoužil všechna fakta, aniž by nesprávnost či nezákonnost jakkoli specifikoval. Dalším důvodem kasační stížnosti podle § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. může být tvrzená zmatečnost řízení před soudem, avšak ani tu stěžovatel nenamítá. Za situace, kdy nepřichází v úvahu kasační důvod podávaný z § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., tj. nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení, když takto o stěžovatelově žalobě rozhodnuto nebylo, a kdy stěžovatel výslovně svá tvrzení obsažená v kasační stížnosti pod žádný z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a) až e) s. ř. s. nepodřadil, zkoumal soud, zda některá z námitek není svým obsahem námitkou podle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Soud tu přitom dospěl k závěru, že pod kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. lze podřadit stěžovatelovu námitku zkrácení na jeho právech tím, že soud rozhodl, aniž měl stěžovatel možnost účastnit se ústního jednání před soudem. Kasační stížnost tak byla podána z důvodu uvedeného v § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
Nejvyšší správní soud tak podle § 109 odst. 3 s. ř. s. napadený rozsudek krajského soudu přezkoumal v mezích uplatněného důvodu kasační stížnosti, jak jej z obsahu kasační stížnosti shora uvedeným způsobem dovodil, a dospěl k závěru, že kasační stížnost důvodná není.
Podle § 51 odst. 1 s. ř. s. může soud rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže to účastníci shodně navrhli nebo s tím souhlasí. Má se za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li účastník do dvou týdnů od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas. O tom však musí být ve výzvě poučen.
Krajský soud ve věci rozhodl bez jednání. Sám neshledal nařízení jednání účelným a účastníci řízení svůj nesouhlas s takovým postupem k výzvě soudu v zákonné lhůtě podle § 51 odst. 1 s. ř. s. nevyjádřili. Výzva soudu k vyjádření se k možnosti rozhodnout věc bez jednání společně s poučením o důsledcích marného uplynutí lhůty dvou týdnů ze dne 11. 3. 2003, č. j. 52 Az 196/2003 – 16, byla žalovanému doručena dne 13. 3. 2003 a stěžovateli dne 20. 3. 2003. Ani jeden z účastníků řízení se k této výzvě ve lhůtě dvou týdnů ani po jejím uplynutí nevyjádřil. Fikce souhlasu s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání tak v tomto případě byla naplněna. Namítá-li tedy stěžovatel, že „nebyl účasten osobního projednání věci“ a dovozuje-li z toho zkrácení svých práv, pak mu nelze přisvědčit, neboť za shora popsaného skutkového stavu nemuselo být podle § 51 odst. 1 s. ř. s. jednání nařizováno.
Ze shora uvedených důvodů tedy Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná, a proto ji zamítl (§ 110 odst. 1 s. ř. s.). Za tohoto stavu se již soud samostatně nezabýval otázkou, zda podání stěžovatele, ve kterém žádá o povolení pobytu na území České republiky do rozhodnutí ve věci samé, je návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a pokud ano, zda jsou dány důvody pro jeho přiznání.
O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 1 za použití § 120 s. ř. s. Vzhledem k tomu, že žalovaný, který měl ve věci plný úspěch, žádné náklady, jež mu vznikly a jež by překročily náklady jeho běžné administrativní činnosti, ze spisu nezjistil, rozhodl tak, že žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 26. února 2004
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu