Nejvyšší správní soud usnesení azyl_cizinci

6 Azs 548/2004

ze dne 2005-08-18
ECLI:CZ:NSS:2005:6.AZS.548.2004.52

6 Azs 548/2004- 52 - text

 č. j. 6 Azs 548/2004 - 52

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci žalobkyně: T. M., zastoupena Mgr. Richardem Frommerem, advokátem, se sídlem Olomouc, tř. Svobody 31, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 24 Az 122/2004 - 28 ze dne 29. 7. 2004,

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 24 Az 122/2004 - 28 ze dne 29. 7. 2004, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM - 223/VL - 07 - 17 - 2004 ze dne 4. 2. 2004, jímž bylo rozhodnuto, že se stěžovatelce neuděluje azyl.

Stěžovatelka v kasační stížnosti uvedla, že rozhodnutí krajského soudu je nesprávné a nespravedlivé, že soud „vyhodnotil aplikaci zákona chybně, když dovodil, že nárok na udělení azylu není“, že jí v zemi jejího původu nebylo umožněno řádně vychovávat své děti a že jí azyl měl být udělen. Krajský soud v Ostravě v rámci postupu podle § 108 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), shledal, že v kasační stížnosti chybí jedna z jejích náležitostí podle § 106 odst. 1 s.

ř. s., a sice údaj o tom, v jakém rozsahu a z jakých důvodů stěžovatelka napadený rozsudek krajského soudu napadá, a usnesením č. j. 24 Az 122/2004 - 38 ze dne 14. 9. 2004 ji vyzval k doplnění kasační stížnosti. Stěžovatelka byla zároveň poučena o důsledcích nesplnění výzvy. K této výzvě stěžovatelka reagovala sdělením, podle něhož napadá rozsudek krajského soudu v plném rozsahu z důvodu nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem, přitom touto nesprávně posouzenou otázkou je otázka, zda byla naplněna ustanovení zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, v platném znění, § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 o nároku stěžovatelky na udělení azylu, kdy stěžovatelka má za to, že uvedená ustanovení naplnila, a soud je názoru opačného.

Předtím, než se mohl Nejvyšší správní soud zabývat tím, zda lze kasační stížnost meritorně projednat, a posuzovat tedy, zda kasační stížnost splňuje předepsané náležitosti a zda je přípustná, vzala stěžovatelka svoji kasační stížnost podáním doručeným dne 5. 8. 2005 zpět. Vzala-li stěžovatelka zpět svůj návrh, jímž je v tomto případě kasační stížnost, soud řízení podle § 47 písm. a) s. ř. s. zastavil. Pokud jde o náklady řízení, pak podle § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. nemá při zastavení řízení žádný z účastníků právo na jejich náhradu.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 18. srpna 2005

JUDr. Milada Tomková předsedkyně senátu