6 Azs 64/2020- 31 - text
6 Azs 64/2020-
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Dienstbiera, soudkyně zpravodajky Mgr. Sylvy Šiškeové a soudce JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: M. Z., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 1. 2020, č. j. OAM-1130/ZA-ZA11-D07-2019, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2020, č. j. 1 Az 11/2020 – 17
I. Kasační stížnost žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 23. 1. 2020 zastavil řízení o žalobcově žádosti o udělení mezinárodní ochrany podle § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Žalobce brojil proti rozhodnutí žalovaného žalobou u Městského soudu v Praze, který ji shora označeným usnesením odmítl.
[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku městského soudu kasační stížnost.
[3] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 3. 6. 2020, č. j. 6 Azs 64/2020 – 24, zamítl žádost stěžovatele o ustanovení zástupce, neboť stěžovatel přes výzvu soudu nesplnil podmínky pro jeho ustanovení ve smyslu § 36 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), protože nedoložil, že splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.
[4] Podle § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem. To neplatí pouze v případě, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Splnění podmínky povinného právního zastoupení musí být soudu řádným způsobem doloženo.
[5] Nejvyšší správní soud proto již citovaným usnesením č. j. 6 Azs 64/2020 – 24 stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě dvou týdnů předložil plnou moc udělenou jím advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Zároveň jej poučil o následcích nevyhovění výzvě.
[6] Podle § 40 odst. 2 s. ř. s. končí lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo let uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle § 40 odst. 3 s. ř. s. připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Uvedené unesení bylo stěžovateli doručeno fikcí dne 22. 6. 2020, posledním dnem lhůty tak bylo úterý dne 7. 7. 2020, neboť v pondělí dne 6. 7. 2020 byl státní svátek. Stěžovatel v této lhůtě zastoupení nedoložil, na výzvu dosud nereagoval ani jiným způsobem, a to přesto, že si výzvu k předložení plné moci navíc osobně převzal dne 30. 6. 2020.
[7] Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) za použití § 120 s. ř. s. pro nesplnění podmínky řízení spočívající v povinném zastoupení stěžovatele advokátem v řízení o kasační stížnosti.
[8] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 29. července 2020
JUDr. Filip Dienstbier předseda senátu