Nesprávné vyznačení dne nabytí právní moci rozhodnutí v době, kdy rozhodnutí již bylo pravomocné a kdy již uplynula i lhůta pro podání ka- sační stížnosti, nemá žádný vliv na stěžovatelova práva. Je-li za této situace kasační stížnost podána po uplynutí lhůty, pak bez ohledu na to, jaké da- tum právní moci kasační stížností napadeného rozsudku bylo vyznačeno, soud kasační stížnost odmítne jako opožděnou podle $ 46 odst. 1 písm. b) S. ř. s. za použití $ 120 s. ř. s.
Nesprávné vyznačení dne nabytí právní moci rozhodnutí v době, kdy rozhodnutí již bylo pravomocné a kdy již uplynula i lhůta pro podání ka- sační stížnosti, nemá žádný vliv na stěžovatelova práva. Je-li za této situace kasační stížnost podána po uplynutí lhůty, pak bez ohledu na to, jaké da- tum právní moci kasační stížností napadeného rozsudku bylo vyznačeno, soud kasační stížnost odmítne jako opožděnou podle $ 46 odst. 1 písm. b) S. ř. s. za použití $ 120 s. ř. s.
Nejvyšší správní soud nejprve zkou- mal, zda kasační stížnost je podána oso- bou oprávněnou a zda je podána včas. Stěžovatel byl účastníkem řízení, z ně- hož napadený rozsudek Krajského sou- du v Praze vzešel ($ 102 s. ř. s.), a kasační stížnost je tak podána osobou oprávně- nou. Pokud jde o otázku, zda kasační stížnost byla podána včas, podle $ 106 odstavce 2 věty první s. ř. s. musí být podána do dvou týdnů po doručení roz- hodnutí. Podle věty poslední téhož usta- novení nelze zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti prominout. Z obsahu soudního spisu ohledně do- ručování kasační stížností napadeného rozsudku vyplývá, že rozsudek byl stěžo- vateli nejprve doručován na adresu „Po- bytové středisko B.“, avšak doručit jej se nepodařilo. Z doručenky vyplývá, že stě- žovatel se v té době již na uvedené adre- se nezdržoval, nýbrž místem jeho pobytu bylo „Pobytové středisko S.“. Zásilka ob- sahující rozsudek proto byla doručována na tuto novou adresu. Pokus o doručení se uskutečnil dne 31. 10. 2003, stěžovatel však nebyl zastižen a zásilka byla uložena (S 46 odst. 4 občanského soudního řádu za použití $ 42 odst. 5 s. ř. s.). V úložní době si ji stěžovatel nevyzvedl; učinil tak až následně u Krajského soudu v Praze dne 1. 12. 2003, který mu na rozhodnutí jako den právní moci rozsudku vyznačil datum „1. 12. 2003“. Nejvyšší správní soud předně kon- statuje pochybení . Krajského soudu v Praze při vyznačování právní moci. Datum „1. 12. 2003“ je datem nespráv- ným a jeho uvedením byl stěžovatel jis- tě v otázce nabytí právní moci uveden v omyl. Doložce právní moci totiž svědčí presumpce správnosti a účastník řízení „není povinen si správnost údajů v ní uvedených ověřovat. Doložkou právní moci přitom nemůže být účastník řízení uveden v omyl s takovými důsledky, jež by pro něj znamenaly jakékoli omezení na jeho právech. Tak by tomu mohlo být za dané situace zejména tehdy, pokud by stěžovateli v příčinné souvislosti s údaji obsaženými v doložce právní moci, jež by byly údaji nesprávnými, bylo ztíže- no nebo znemožněno domáhat se záko- nem stanovenými postupy svých práv na přezkum rozsudku Krajského soudu v Praze. Nejvyšší správní soud se za té- to situace nutně zabýval otázkou, zda uvedené pochybení mělo ve svém dů- sledku dopad do stěžovatelových práv, jež jsou mu zákonem zaručena, tj. právě zda jím bylo stěžovateli znemožněno do- máhat se svého práva u soudu, v daném případě kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. Za rozhodující tu je přitom třeba považovat skutečnost, že k faktickému převzetí rozsudku Krajské- ho soudu v Praze, při němž bylo datum nabytí jeho právní moci nesprávně vy- značeno, došlo dne 1. 12. 2003, tedy až poté, kdy Ihůta dvou týdnů pro podání kasační stížnosti, jež je počítána ode dne doručení rozhodnutí (v daném případě ode dne jeho doručení v důsledku fikce podle $ 46 odst. 4 občanského soudního řádu za použití $ 42 odst. 5 s. ř. s., tj. ode dne 10. 11. 2003), již uplynula (stalo se tak dne 24. 11. 2003). V okamžiku, kdy se vůči stěžovateli projevily negativní důsledky pochybení Krajského soudu v Praze při vyznačování doložky právní moci, již tedy stěžovateli žádná práva na podání kasační stížnosti a následný přezkum Nejvyšším správním soudem nesvědčila. Stěžovateli tak nebyla podá- na mylná informace o datu nabytí právní moci, jež by jej mohla ovlivnit v době, kdy lhůta pro podání kasační stížnosti ještě nezačala běžet, případně kdy si- ce běžela, ale dosud neuplynula, a to napříkiad takovým způsobem, že by se . stěžovatel rozhodl pro podání kasační stížnosti využít celé této lhůty, o jejímž konci by byl doložkou právní moci zpra- ven nesprávně. Nesvědčilo-li tedy stě- žovateli dne 1. 12. 2003 již žádné právo brojit proti rozsudku Krajského soudu v Praze kasační stížností, nemohl být na něm zkrácen. Jiná stěžovatelova práva, jež by mohla být takto dotčena, přitom Nejvyšší správní soud rovněž neshledal. Ze shora uvedeného tedy Nejvyšší správní soud dospívá k závěru, že byhli pokus o doručení napadeného rozsud- ku stěžovateli do vlastních rukou usku- tečněn dne 31. 10. 2003, přitom z doru- čenky vyplývá, že se stěžovatel v místě, kam mu bylo doručováno, zdržoval, avšak nebyl zastižen, a byla-li podle $ 46 odst. 4 občanského soudního řádu za po- 1031 393 užití $ 42 odst. 5 s. ř. s. zásilka obsahující rozsudek uložena, pak posledním dnem desetidenní lhůty, jenž se považuje za den doručení, je 10. 11. 2003. Musí-li být kasační stížnost podle $ 106 odst. 2 s. ř. s. podána do dvou týdnů po doru- čení rozhodnutí, proti němuž směřuje, pak lhůta pro její podání uplynula dne 24. 11. 2003. Byla-li tedy kasační stížnost podána až dne 9. 12. 2003, stalo se tak po zákonem stanovené lhůtě, jejíž zmeš- kání nelze prominout, a byla tak podána opožděně. Na této skutečnosti ničeho nemění ani nesprávné vyznačení dne na- bytí právní moci napadeného rozsudku v doložce, kterou bylo rozhodnutí opat- řeno. Právní moc rozsudku Krajského soudu v Praze nastala podle $ 54 odst. 5 s. ř. s., tj. doručením tohoto rozsudku způsobem předvídaným v $ 46 odst. 4 občanského soudního řádu za použití $ 42 odst. 5 s. ř. s., a nikoli až jejím vyzna- čením na písemném vyhotovení rozsud- ku; přitom nesprávné vyznačení právní moci, k němuž došlo při skutečném pře- vzetí rozsudku stěžovatelem dne 1. 12. 2003, tj. v době, kdy rozhodnutí již bylo pravomocné v důsledku fikce jeho do- ručení stěžovateli, nemohlo již existující právní moc rozsudku zpětně jakkoli zpo- chybnit či dokonce změnit. Nejvyšší správní soud tedy uzavírá, že pokud by byla doložka právní moci vyznačena nesprávně na takovém roz- hodnutí soudu, které by dosud nebylo v právní moci, mělo by takové nesprávné vyznačení tytéž důsledky jako nesprávné poučení o tom, že proti rozhodnutí není přípustný opravný prostředek (k věcně obdobnému závěru dospěl i Nejvyšší soud například v usnesení ze dne 29. 5. 1997, sp. zn. 1397/96); pokud však k ne- správnému vyznačení dne nabytí práv- ní moci rozhodnutí v doložce došlo až v době, kdy rozhodnutí již pravomocné bylo a kdy již dokonce uplynula i lhůta, po kterou bylo možno proti takto pravo- mocnému rozhodnutí soudu brojit ka- sační stížností (k jejímu uplynutí došlo dne 24. 11. 2003), existence právní moci rozsudku ani následné uplynutí lhůty pro podání kasační stížnosti tím nejsou nijak dotčeny, neboť nesprávnost údaje obsaženého v doložce právní moci stě- žovatele na žádném jeho právu nezkrá- tila. Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud postupoval podle ustano- vení $ 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. za použi- tí $ 120 s. ř. s. a kasační stížnost odmítl. (om)
Duc ©. N. (Vietnamská socialistická republika) proti Ministerstvu vnitra o udě- lení azylu, o kasační stížnosti žalobce.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. července 2004
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu