Věc: Přípravný výbor pro konání místního referenda proti městu Č. o určení, že ná- vrh na konání místního referenda nemá nedostatky. Žalobce se u krajského soudu domá- hal určení, že návrh na konání místního referenda ve věci prodeje bytového fon- du z majetku města Č. ze dne 30. 9. 2005 nemá nedostatky. Uvedl, že nedostatky v návrhu na konání místního referenda odstranil na základě výzvy žalovaného, kterou obdržel dne 18. 10. 2005, a to ve stanovené lhůtě. Nesouhlasí však s názo- rem, že došlo k rozporu ve složení a po- čtu členů přípravného výboru, a tím ne- byly splněny podmínky stanovené zákonem pro vyhlášení místního refe- renda.
Původními členy přípravného vý- boru byli Ewa S., Janina P. a Roman B. Podpisová akce byla ukončena dne 28. 9. 2005, kdy se přípravnému výboru poda- řilo shromáždit dostatečný počet podpi- sů, tj. 10 % oprávněných osob z počtu obyvatel města. Dne 29. 9. 2005 měl ža- lobce v úmyslu odevzdat podpisové ar- chy společně s návrhem na Městský úřad v Č., avšak v té době Roman B. přestal kontaktovat zbylé členky přípravného výboru: údajně odjel do ciziny, aniž vy- světlil důvod, proč návrh přípravného 307 814 výboru nepodepsal.
Na každý podpisový arch a zároveň na návrh přípravného vý- boru byl proto jako nový člen přípravné- ho výboru uveden Vladimír V., který zá- roveň návrh na konání místního referenda podepsal. Takto opravený ná- vrh byl dne 30. 9. 2005 předán žalované- mu. Žalobce se domnívá, že splnil veškeré náležitosti stanovené v $ 9 - $ 1i zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, a zdůraznil, že citovaný zákon nijak blíže neupravuje přípravný výbor jako subjekt: omezuje se jen na základní pokyny, které byly v daném případě splněny.
Žalovaný ve svém vyjádření setrval na tom, že návrh na vyhlášení místního re- ferenda má vady, které nebyly ve lhůtě jím stanovené odstraněny. Občané měs- ta Č. podepisovali podpisové listiny vzta- hující se k místnímu referendu, které ob- sahovaly tři otázky týkající se předmětu referenda, a na všech podpisových listi- nách bylo uvedeno, že přípravný výbor tvoří tři osoby: EwaS., Janina P. a Roman B. Pan Vladimír V., ačkoliv se označuje v ná- vrhu na vyhlášení referenda za člena pří- pravného výboru, jím v době podpisu listin nebyl, neboť byl na listiny dopsán dodatečně až poté, co listiny podepsali občané.
Tento nedostatek nebyl odstra- něn ani přípisem žalobce ze dne 26. 10. 2005 označeným jako „odstranění nedo- statku návrhu“, v němž je uveden jednak odhad nákladů navrhovaného referenda a dále sdělení, že nelze dodatečně dolo- žit návrh s podpisem pana B. Žalovaný označil údaj o Vladimíru V. jako o členu přípravného výboru za údaj nepravdivý, který byl dopsán na podpisové listiny až dodatečně v rozporu se skutečností, s tím, že následky takového postupu upravuje $ 11 odst. 2 písm. d) zákona o místním referendu.
Zákon o místním referendu neupravuje možnost přibrat další členy do přípravného výboru poté, 308 co jsou již podepsány listiny, a z dikce zá- kona je zřejmé, že na podpisových listi- nách musí být členové přípravného výboru uvedeni, takže členem příprav- ného výboru je pouze ten, kdo je jako člen uveden v podpisové listině. I kdyby bylo možno dodatečně členy přípravné- ho výboru přibírat, je vyloučeno, aby chyběl podpis kteréhokoliv z nich na návrhu referenda. Absence jména Roma- na B.v návrhu na místní referendum a je- ho podpisu je nedostatkem, bez jehož odstranění zákon nepřiznává ostatním členům přípravného výboru právo po- dat návrh na konání místního referenda.
Návrh ze dne 30. 9. 2005 tak vykazuje nedostatek ve smyslu $ 10 odst. 1 písm. f) zákona o místním referendu. Krajský soud návrh zamítl. Z odůvodnění: Podle $ 91a písm. a) s. ř. s. se návrhem u soudu lze za podmínek stanovených zvláštním zákonem domáhat určení, že, návrh na konání místního referenda ne- má nedostatky. Podle $ 9 odst. 1 zákona o místním re- ferendu tvoří přípravný výbor pro účely místního referenda nejméně tři opráv- něné osoby. Pravomoci přípravného vý- boru jsou dále rozvedeny v odst. 2 cit. ustanovení.
Návrh přípravného výbor na místní referendum musí obsahovat ve smyslu $ 10 odst. 1 písm. f) cit. zákona jména a příjmení členů přípravného vý- boru, jejich datum narození, místo, kde jsou přihlášení k trvalému pobytu, jímž se rozumí adresa pobytu, a jejich vlast- noruční podpisy. Podpisová listina, která ve smyslu $ 10 odst. 2 zákona o místním referendu tvoří přílohu návrhu příprav- ného výboru na konání referenda a je součástí tohoto návrhu, musí ve smyslu $ 11 odst. 1 písm. c) cit. zákona obsaho- vat jména a příjmení členů přípravného výboru a jejich adresu.
Krajský soud dospěl k závěru, že v da- ném případě tyto zákonné náležitosti splněny nebyly. Podle názoru krajského soudu jména a příjmení členů příprav- ného výboru a jejich adresy uvedené na podpisovém archu ve smyslu $ 11 odst. 1 písm. c) zákona o místním referendu nelze v průběhu podpisové akce ani po jejím skončení nijak měnit nebo doplňo- vat. Má za to, že opačný výklad by snižo- val právní jistoty občanů, účastnících se podpisové akce, a mohl by ve svém dů- sledku vést ke zneužití jejich podpisů.
Je nutno vzít v úvahu, že podepisující se občan vyjadřuje svou vůli ke konání místního referenda, která je spjata nejen s předmětem referenda vyjádřeným ve znění otázky či otázek navržených k roz- hodnutí, ale také se jmény členů pří- pravného výboru, kteří jsou garanty pří- pravy konání referenda. Z povahy věci a smyslu právní úpravy lze dovodit logic- kou návaznost mezi $ 11 odst. 1 písm. c) a $ 10 odst. 1 písm. £) zákona o místním re- ferendu, jež má svůj nezbytný praktický do- pad v tom, že jména a příjmení členů pří- pravného výboru uvedená na podpisových listinách musí být totožná se jmény a pří- jmeními členů přípravného výboru uvede- nými v návrhu na místní referendum.
Tomuto závěru odpovídá také formální po- žadavek citovaného zákona vyjádřený v $ 10 odst. 2, podle něhož podpisová listi- na tvoří přílohu návrhu přípravného výbo- ru, která je jeho součástí. Rozpor v obsahu těchto listin je proto nepřípustný. 815 Státní občanství: děti bývalých československých státních občanů $ 2 odst. 1 zákona č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých českoslo- venských státních občanů Jestliže rodičům bylo uděleno státní občanství České republiky podle zá- kona č. 88/1990 Sb., kterým se mění a doplňují předpisy o nabývání a po- zbývání československého státního občanství, jejich nezletilé děti, které ne- byly v minulosti občany, nemají možnost státní občanství získat, a to na rozdíl od dětí, které byly zahrnuty do prohlášení podle zákona č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých československých státních obča- nů.
Na udělení státního občanství není právní nárok; záleží na samotném státu, jakým způsobem stanoví podmínky, za kterých mohou fyzické osoby jeho občanství nabývat. Nelze tedy považovat za porušení zákona ani ústav- ně zaručených práv a svobod, jestliže podmínky pro nabývání státního ob- čanství dětí bývalých státních občanů republiky, které v předcházející době takové státní občanství ani nenabyly, byly upraveny odlišně.
Věc: Přípravný výbor pro konání místního referenda proti městu Č. o určení, že ná- vrh na konání místního referenda nemá nedostatky. Žalobce se u krajského soudu domá- hal určení, že návrh na konání místního referenda ve věci prodeje bytového fon- du z majetku města Č. ze dne 30. 9. 2005 nemá nedostatky. Uvedl, že nedostatky v návrhu na konání místního referenda odstranil na základě výzvy žalovaného, kterou obdržel dne 18. 10. 2005, a to ve stanovené lhůtě. Nesouhlasí však s názo- rem, že došlo k rozporu ve složení a po- čtu členů přípravného výboru, a tím ne- byly splněny podmínky stanovené zákonem pro vyhlášení místního refe- renda.
Původními členy přípravného vý- boru byli Ewa S., Janina P. a Roman B. Podpisová akce byla ukončena dne 28. 9. 2005, kdy se přípravnému výboru poda- řilo shromáždit dostatečný počet podpi- sů, tj. 10 % oprávněných osob z počtu obyvatel města. Dne 29. 9. 2005 měl ža- lobce v úmyslu odevzdat podpisové ar- chy společně s návrhem na Městský úřad v Č., avšak v té době Roman B. přestal kontaktovat zbylé členky přípravného výboru: údajně odjel do ciziny, aniž vy- světlil důvod, proč návrh přípravného 307 814 výboru nepodepsal.
Na každý podpisový arch a zároveň na návrh přípravného vý- boru byl proto jako nový člen přípravné- ho výboru uveden Vladimír V., který zá- roveň návrh na konání místního referenda podepsal. Takto opravený ná- vrh byl dne 30. 9. 2005 předán žalované- mu. Žalobce se domnívá, že splnil veškeré náležitosti stanovené v $ 9 - $ 1i zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, a zdůraznil, že citovaný zákon nijak blíže neupravuje přípravný výbor jako subjekt: omezuje se jen na základní pokyny, které byly v daném případě splněny.
Žalovaný ve svém vyjádření setrval na tom, že návrh na vyhlášení místního re- ferenda má vady, které nebyly ve lhůtě jím stanovené odstraněny. Občané měs- ta Č. podepisovali podpisové listiny vzta- hující se k místnímu referendu, které ob- sahovaly tři otázky týkající se předmětu referenda, a na všech podpisových listi- nách bylo uvedeno, že přípravný výbor tvoří tři osoby: EwaS., Janina P. a Roman B. Pan Vladimír V., ačkoliv se označuje v ná- vrhu na vyhlášení referenda za člena pří- pravného výboru, jím v době podpisu listin nebyl, neboť byl na listiny dopsán dodatečně až poté, co listiny podepsali občané.
Tento nedostatek nebyl odstra- něn ani přípisem žalobce ze dne 26. 10. 2005 označeným jako „odstranění nedo- statku návrhu“, v němž je uveden jednak odhad nákladů navrhovaného referenda a dále sdělení, že nelze dodatečně dolo- žit návrh s podpisem pana B. Žalovaný označil údaj o Vladimíru V. jako o členu přípravného výboru za údaj nepravdivý, který byl dopsán na podpisové listiny až dodatečně v rozporu se skutečností, s tím, že následky takového postupu upravuje $ 11 odst. 2 písm. d) zákona o místním referendu.
Zákon o místním referendu neupravuje možnost přibrat další členy do přípravného výboru poté, 308 co jsou již podepsány listiny, a z dikce zá- kona je zřejmé, že na podpisových listi- nách musí být členové přípravného výboru uvedeni, takže členem příprav- ného výboru je pouze ten, kdo je jako člen uveden v podpisové listině. I kdyby bylo možno dodatečně členy přípravné- ho výboru přibírat, je vyloučeno, aby chyběl podpis kteréhokoliv z nich na návrhu referenda. Absence jména Roma- na B.v návrhu na místní referendum a je- ho podpisu je nedostatkem, bez jehož odstranění zákon nepřiznává ostatním členům přípravného výboru právo po- dat návrh na konání místního referenda.
Návrh ze dne 30. 9. 2005 tak vykazuje nedostatek ve smyslu $ 10 odst. 1 písm. f) zákona o místním referendu. Krajský soud návrh zamítl. Z odůvodnění: Podle $ 91a písm. a) s. ř. s. se návrhem u soudu lze za podmínek stanovených zvláštním zákonem domáhat určení, že, návrh na konání místního referenda ne- má nedostatky. Podle $ 9 odst. 1 zákona o místním re- ferendu tvoří přípravný výbor pro účely místního referenda nejméně tři opráv- něné osoby. Pravomoci přípravného vý- boru jsou dále rozvedeny v odst. 2 cit. ustanovení.
Návrh přípravného výbor na místní referendum musí obsahovat ve smyslu $ 10 odst. 1 písm. f) cit. zákona jména a příjmení členů přípravného vý- boru, jejich datum narození, místo, kde jsou přihlášení k trvalému pobytu, jímž se rozumí adresa pobytu, a jejich vlast- noruční podpisy. Podpisová listina, která ve smyslu $ 10 odst. 2 zákona o místním referendu tvoří přílohu návrhu příprav- ného výboru na konání referenda a je součástí tohoto návrhu, musí ve smyslu $ 11 odst. 1 písm. c) cit. zákona obsaho- vat jména a příjmení členů přípravného výboru a jejich adresu.
Krajský soud dospěl k závěru, že v da- ném případě tyto zákonné náležitosti splněny nebyly. Podle názoru krajského soudu jména a příjmení členů příprav- ného výboru a jejich adresy uvedené na podpisovém archu ve smyslu $ 11 odst. 1 písm. c) zákona o místním referendu nelze v průběhu podpisové akce ani po jejím skončení nijak měnit nebo doplňo- vat. Má za to, že opačný výklad by snižo- val právní jistoty občanů, účastnících se podpisové akce, a mohl by ve svém dů- sledku vést ke zneužití jejich podpisů.
Je nutno vzít v úvahu, že podepisující se občan vyjadřuje svou vůli ke konání místního referenda, která je spjata nejen s předmětem referenda vyjádřeným ve znění otázky či otázek navržených k roz- hodnutí, ale také se jmény členů pří- pravného výboru, kteří jsou garanty pří- pravy konání referenda. Z povahy věci a smyslu právní úpravy lze dovodit logic- kou návaznost mezi $ 11 odst. 1 písm. c) a $ 10 odst. 1 písm. £) zákona o místním re- ferendu, jež má svůj nezbytný praktický do- pad v tom, že jména a příjmení členů pří- pravného výboru uvedená na podpisových listinách musí být totožná se jmény a pří- jmeními členů přípravného výboru uvede- nými v návrhu na místní referendum.
Tomuto závěru odpovídá také formální po- žadavek citovaného zákona vyjádřený v $ 10 odst. 2, podle něhož podpisová listi- na tvoří přílohu návrhu přípravného výbo- ru, která je jeho součástí. Rozpor v obsahu těchto listin je proto nepřípustný. 815 Státní občanství: děti bývalých československých státních občanů $ 2 odst. 1 zákona č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých českoslo- venských státních občanů Jestliže rodičům bylo uděleno státní občanství České republiky podle zá- kona č. 88/1990 Sb., kterým se mění a doplňují předpisy o nabývání a po- zbývání československého státního občanství, jejich nezletilé děti, které ne- byly v minulosti občany, nemají možnost státní občanství získat, a to na rozdíl od dětí, které byly zahrnuty do prohlášení podle zákona č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých československých státních obča- nů.
Na udělení státního občanství není právní nárok; záleží na samotném státu, jakým způsobem stanoví podmínky, za kterých mohou fyzické osoby jeho občanství nabývat. Nelze tedy považovat za porušení zákona ani ústav- ně zaručených práv a svobod, jestliže podmínky pro nabývání státního ob- čanství dětí bývalých státních občanů republiky, které v předcházející době takové státní občanství ani nenabyly, byly upraveny odlišně.
Podle $ 1 odst. 1 zákona č. 193/1999 Sb. fyzická osoba, která pozbyla státní ob- čanství Československé republiky, Čes- koslovenské socialistické republiky, Čes- ké socialistické republiky nebo České republiky v období od 25. února 1948 do 28. března 1990 propuštěním ze stát- ního svazku nebo v souvislosti s nabytím státního občanství jiného státu, s nímž měla nebo má Česká republika uzavřenu smlouvu upravující otázku zamezení vzni- ku dvojího státního občanství (dále jen „bývalý občan“), může nabýt státního ob- čanství České republiky na základě pro- hlášení o státním občanství České republ- ky (dále jen „prohlášení“), pokud uvedená mezinárodní smlouva nestanoví jinak.
Podle $ 2 odst. 1 téhož zákona bývalý občan může do prohlášení učiněného podle $ 1 zahrnout i fyzickou osobu mladší 18 let (dále jen „dítě“), i když se nejedná o bývalého občana. Podle $ 4 zákona č. 193/1999 Sb. úřad ověří, zda jsou splněny podmínky stano- vené tímto zákonem pro prohlášení; jsou-li tyto podmínky splněny, vydá osvědčení o nabytí státního občanství České republiky. V opačném případě úřad prohlášení rozhodnutím odmítne. Z dokladů založených ve správním spise vyplývá, že v době podání prohlá- šení žalobkyně byla již opětovně českou státní občankou, neboť státní občanství České republiky nabyla udělením dne .
5. 1991 podle zákona č. 88/1990 Sb. Žalovaný tedy nepochybil, jestliže pro- hlášení ze dne 23. 5. 2002 odmítl, neboť bylo učiněno fyzickou osobou, která by- la v době učinění prohlášení státním ob- čanem České republiky. Proti tomuto zá- věru ostatně žaloba ani nebrojí. Žalobci pouze vyslovují nesouhlas a namítají po- rušení svých práv v souvislosti s tím, že předcházející právní úprava provedená zákonem č. 88/1990 Sb. neumožňovala rodičům (bývalým státním příslušní- kům) žádat o udělení státního občanství i pro tehdy nezletilé děti, které se státní- mi občany republiky ani nestaly.
Jestliže tedy rodičům bylo uděleno státní občan- ství České republiky podle zákona č. 88/1990 Sb., jejich nezletilé děti, které se nestaly bývalými občany, nemají možnost státní občanství získat, na rozdíl od dětí, které byly zahrnuty do prohlášení podle zákona č. 193/1999 Sb. K tomu soud pova- žuje za potřebné poukázat zejména na to, že předmětem tohoto řízení je přezkou- mání napadeného rozhodnutí. Jak bylo již uvedeno shora, toto bylo vydáno v sou- ladu s příslušnými ustanoveními zákona. K otázce státního občanství je pak možno uvést, že na udělení státního občanství ne- ní právní nárok.
Záleží na samotném státu, jakým způsobem stanoví podmínky, za kte- rých mohou fyzické osoby jeho občanství nabývat. Nelze tedy považovat za porušení zákona ani ústavně zaručených práv a svo- bod, jestliže podmínky pro nabývání stát- ního občanství dětí bývalých státních ob- čanů republiky, které v předcházející době takové státní občanství ani nenabyly, byly upraveny odlišně. 311 816 816 Daň z převodu nemovitostí: předmět daně k $ 9 odst. 1 zákona ČNR č, 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z pře- vodu nemovitostí, ve znění zákonů č. 18/1993 Sb. a č. 322/1993 Sb. Převod vlastnictví k nemovitostem, k němuž došlo na základě postupní smlouvy, je třeba považovat za úplatný převod nemovitostí podléhající da- ni z převodu nemovitostí ($ 9 odst. 1 zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dě- dické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí), neboť postupitel jako protihodnotu za nemovitost „získal“ hodnotu pohledávky (hodnotu částky, kterou postupitel dlužil postupníkovi).
a) Jitka K. a b) Daniel K. proti Magistrátu hlavního města Prahy o prohlášení o státním občanství.