I. Pokud by soud rozhodoval o návrzích na přiznání odkladného účinku žalobě paušálně tak, že by jej přiznával vždy, pokud by výsledky hospodaření toho, kdo ža- lobu a návrh na přiznání odkladného účinku podává, byly negativní (záporné), pak by tím popřel smysl přiznání odkladného účinku žalobě podle 6 73 s. ř. s.; základním smyslem institutu odkladného účinku není obecně aplikovatelné oddálení účinku pravomocného rozhodnutí správního orgánu vůči těm, kdo z podnikání nedosahu- jí účetního zisku, ale jde o mimořádný nástroj zabránění stavu, kdy by v důsledku okamžitého výkonu pravomocného rozhodnutí správního orgánu byla konkrét ním, zásadním a nevratným způsobem negativně ovlivněna možnost faktického vý- konu hospodářské činnosti konkrétního subjektu nebo ohrožena samotná jeho existence, a to ve fázi před uskutečněním soudního přezkumu.
II. Jestliže žalobce podniká po několik let se ztrátou a pokud i za těchto podmí- nek nadále vyvíjí svoji činnost, pak samotný fakt, že žalobce takto konstantně hos- podaří, nemůže být důvodem, pro který by zaplacení pokuty podle rozhodnutí správního orgánu napadeného žalobou mělo být přiznáním odkladného účinku ža- lobě podle $ 73 s. ř. s. oddáleno.
Podmínky pro přiznání odkladného účin- ku žalobě jsou upraveny v $ 73 s. ř. s. Podle » S účinností od 1. 1. 2012 byl S 73 změněn zákonem č. 303/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 324 odstavce 1 tohoto ustanovení „[plodání žalo- by nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak“; pro tento případ přitom jinak stanoveno není. Podle odstavce 2 téhož ustanovení „(sloudď na ná- vrh žalobce po vyjádření žalovaného usnese- ním přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhod- nutí znamenaly pro žalobce nenahraditel- nou újmu, příznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem naby- tých práv třetích osob a není v rozporu s ve- řejným zájmem“.
„Příznáním odkladného účinku se pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnu- tí“, jak vyplývá z odstavce 3 téhož ustanovení. Přiznání odkladného účinku je tedy vázá- no na kumulativní splnění tří podmínek: prv- ní z podmínek by byla splněna tehdy, pokud by výkon nebo jiné právní následky rozhod- nutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu, druhá z nich by byla splněna tehdy, po- kud by se přiznání odkladného účinku nedo- tklo nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob, a třetí podmínka je vázána na neexistenci rozporu s veřejným zájmem.
Soud se tedy nejprve zabýval první ze shora uvedených podmínek, tj. otázkou nena- hraditelnosti vzniklé újmy. Soud konstantně interpretuje nenahraditelnost újmy jako bu- doucí absolutní neobnovitelnost výchozího stavu a zároveň absolutní nemožnost opatře- ní plně kompatibilního substitutu či alespoň odpovídající peněžité náhrady takového sub- stitutu pro případ, že postup žalovaného by rozhodnutím ve věci samé byl shledán nezá- konným, to vše s okamžitými kritickými ne- gativními důsledky pro subjekt navrhující přiznání odkladného účinku.
Taková absolut- ní nenahraditelnost právě uvedené intenzity by přitom musela být již v této fázi projedná- vání věci před soudem zřetelná. Pokud by soud rozhodoval o návrzích na přiznání odkladného účinku žalobě paušálně tak, že by jej přiznával vždy, pokud by výsled- ky hospodaření toho, kdo žalobu a návrh na přiznání odkladného účinku podává, byly ne- gativní (záporné), pak by tím popřel smysl přiznání odkladného účinku žalobě. Přiznání odkladného účinku pouze z důvodů uvádě- ných žalobcem by v nyní posuzované věci by- lo právě takovým paušálním rozhodnutím; přiznali by jej soud nyní, musel by jej při- znávat vždy, pokud by bylo argumentováno negativním hospodářským výsledkem, což základním smyslem tohoto institutu není; ne- ní jím obecně aplikovatelné oddálení účinku pravomocného rozhodnutí správního orgá- nu vůči těm, kdo z podnikání nedosahují účetního zisku, ale jde o mimořádný nástroj zabránění stavu, kdy by v důsledku výkonu pravomocného rozhodnutí správního orgá- nu byla konkrétním, zásadním a nevratným způsobem negativně ovlivněna možnost fak- tického výkonu hospodářské činnosti kon- krétního subjektu nebo ohrožena samotná je- ho existence, a to ve fázi před uskutečněním soudního přezkumu.
Poskytnutí odkladného účinku se tedy vy- značuje svým mimořádným charakterem. Soud jeho přiznáním ještě před rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky pravo- mocného rozhodnutí správního orgánu. Na ta- kové rozhodnutí je však třeba zásadně hledět jako na zákonné a věcně i procesně správné, dokud není předepsaným způsobem zrušeno. Pokud žalobce argumentuje v tom směru, že výsledky jeho hospodaření jsou v období let 2009 a 2010 záporné, pak zohlední li soud ve vztahu k výši pokuty celkový negativní vý- sledek hospodaření žalobce za minulá účetní období, jak jím žalobce argumentuje, dospívá k závěru, že zaplacení pokuty tak dlouhodo- bě vykazovanou ztrátu, přes kterou žalobce na trhu vyvíjí svoji činnost, neprohloubí ni- kterak zásadním způsobem.
Žalobce má k dis- pozici cizí zdroje, jak uvádí. Jestliže žalobce podniká po několik let se ztrátou a pokud i za těchto podmínek nadále vyvíjí svoji činnost, pak samotný údaj o takovém konstantním vý- sledku negativního způsobu hospodaření ža- lobce, ani při zohlednění celkově tíživé situa- ce na trhu, kterou žalobce argumentuje, nemůže být důvodem, pro který by zaplacení pokuty mělo být oddáleno. Jestliže nemá pro žalobce kritický důsledek dlouhodobé podni- kání se ztrátou, nemůže podle soudu tento důsledek vyvolat bez dalších zvláštních okol- 325 2542 ností ani zaplacení pokuty ve výši 343 000 Kč. Žalobce neuvádí bližší údaje o aktuálních vý- sledcích svého hospodaření, o svých aktuál- ních finančních tocích či o aktuálních plateb- ních povinnostech plynoucích z jeho aktuálních závazků, z nichž by bylo možno dovozovat, že právě zaplacení pokuty ve výši, jaká mu byla žalovaným uložena, by se na způsobu žalobcova hospodaření mělo aktuál- ně jakkoli kriticky projevit.
Jestliže žalobce dále tvrdí, že výše pokuty je neodůvodněná, nedůvodná a zjevně nezá- konná, pak posouzení mimo jiné i této otázky se soudní přezkum napadeného rozhodnutí bude na základě uplatněných žalobních bodů týkat. Otázku důvodnosti a zákonnosti poku- ty nelze posuzovat nyní, kdy soud rozhoduje o případném odkladu účinků napadeného rozhodnutí. Pak tedy ani z tohoto důvodu ne- může být návrh na přiznání odkladného účinku úspěšným. Z právě uvedených důvodů soud splnění podmínky nenahraditelné újmy podle $ 73 odst. 2 s.
ř. s. nemůže mít ze žalobcova návrhu za prokázané. 2542 Řízení před soudem: přezkum rozhodnutí © žádosti o odklad výkonu rozhodnutí k vymožení vykonatelného nedoplatku Sociální zabezpečení: přezkum rozhodnutí 0 žádosti o odklad výkonu rozhodnutí k vymožení vykonatelného nedoplatku k $ 104h odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákonů č. 160/1993 Sb. a č. 424/2003 Sb. k $ 73 odst. 9 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (v textu jen „daňový řád“)“) k $ 65 odst. 1 soudního řádu správního Rozhodnutí o žádosti o odklad výkonu rozhodnutí podle $ 104h odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve spojení s $ 73 odst. 9 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, prováděného na základě vy- konatelného výkazu nedoplatků na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a penále, je rozhodnutím ve smyslu $ 65 odst. 1 s.
ř. s., a podléhá tak přezkumu ve správním soudnictví.
Akciová společnost ZEVA CHLÍSTOVICE proti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o uložení pokuty, o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě.