I. Konstrukce nabídkových cen a z toho vyplývající jejich přesná výše pro účely hodnocení nabídek podle $ 79 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, i pro účely stanovení základu pro výpočet kauce podle $ 115 téhož zákona musí být totožná.
II. Součástí pravomoci orgánu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek podle $ 112 odst. 1 a $ 112 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, je i posouzení toho, zda byla otázka mimořádně nízké nabídkové ceny ve smyslu $ 77 téhož zákona v zadávacím řízení řádně a správně zodpovězena, tj. zda ponechání či neponechání nabídky v zadávacím řízení a vyloučení či nevyloučení uchazeče bylo zákonné ve vztahu k povinnostem vyplývajícím z $ 77 téhož zákona.
V.a C...) Samostatnou otázkou pro zdejší soud s ohledem na žalobní tvrzení je otázka stano- vení kauce podle $ 115 zákona o veřejných zakázkách. V této otázce (a v odpovědi na ni) se soud zcela ztotožňuje se žalobcovou argu- mentací. Pro zdejší soud totiž nemůže být při- jatelný takový postup, aby nabídková cena by- la vypočtena podle jedněch pravidel a kauce (vycházející podle $ 115 odst. 1 téhož zákona právě z nabídkové ceny) podle pravidel ji- ných. Naopak je zdejší soud toho názoru, že logicky musí platit následující: není-li cena dříví „odečítána“ od ceny zadavatelova plně- ní pro účely stanovení nabídkové ceny, pak nemůže být „odečítána“ od ceny zadavatelo- va plnění ani pro účely výpočtu kauce.
Totéž musí platit naopak: má-li být cena dříví „ode- čítána“ od ceny zadavatelova plnění pro úče- ly stanovení nabídkové ceny, pak musí být „odečítána“ od ceny zadavatelova plnění i pro účely výpočtu kauce. Jinak se žalovaný nutně dostává za hranici zákonných pojmů a jejich smysluplné aplikace úvahami o na- bídkové ceně „v užším smyslu“ a nabídkové ceně „v širším smyslu“. Podle $ 115 odst. 1 zákona o veřejných za- kázkách je výše kauce závislá na nabídkové ceně; toto ustanovení zákona o veřejných zakáz- kách ji omezuje minimální částkou 50 000 Kč a maximální částkou 2 000 000 Kč. Osoba, jíž povinnost složit kauci svědčí (tj. osoba, která podává návrh na přezkum úkonů zadavatele, zde žalobce), si tedy výši kauce vypočítá sama podle své nabídkové ceny.
Pokud by takto vy- počítaná kauce překročila částku 2 000 000 Kč, pak se skládá kauce toliko ve výši 2 000 000 Kč. Pokud by naopak vypočtená výše kauce ne- dosahovala částky 50 000 Kč, pak se skládá ve výši 50 000 Kč. Pro případ, kdy nelze stanovit nabídkovou cenu, činí výše kauce 100 000 Kč. Jestliže tedy nabídková cena byla v právě posuzované věci konstruována tak, že její vý- še byla dána součtem cen pěstebních činností za celou dobu trvání smlouvy, sadebního ma- teriálu za celou dobu trvání smlouvy a těžeb- ních činností za celou dobu trvání smlouvy s odečtením ceny dříví (hroubí) na lokalitě P za celou dobu trvání smlouvy, pak z takovéto konstrukce musí vyplývat i způsob výpočtu kauce, neboť ta je dána právě nabídkovou ce- nou, jak z $ 115 odst. 1 zákona o veřejných za- kázkách jasně vyplývá.
Nabídkovou cenu žalobce v právě posuzo- vané věci bylo možné stanovit; kauce byla totiž splatná v době po podání nabídek obsahují- cích nabídkové ceny, tedy v době, kdy žalobce již svoji nabídkovou cenu znal. Nepřicházel proto v úvahu postup podle druhé věty $ 115 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách. Kauce měla být tedy stanovena postupem podle prv- ní věty $ 115 odst. 1 citovaného zákona. Jelikož s ohledem na zadavatelem zvolenou konstruk- ci nabídkové ceny šlo o nabídkovou cenu „zá- pornou“, měla být hrazena ve výši 50 000 Kč. Jestliže tedy žalobce uhradil k výzvě žalo- vaného kauci ve výši 259 252 Kč, pak podle zdejšího soudu tuto kauci uhradil v částce vyšší, než v jaké ji měl uhradit.
Tento „přepla- tek“ na zaplacené kauci ovšem nemá vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, neboť na žádném závěru žalovaného obsaženém v na- padeném rozhodnutí se ve vztahu k žádnému žalobcovu subjektivnímu veřejnému právu neprojevil; odlišná situace by mohla nastat tehdy, pokud by žalobce kauci podle výzvy ža- lovaného v požadované výši neuhradil (resp. nepředložil by doklad o jejím uhrazení v této výši) a žalovaný by následně řízení o žalobco- vě návrhu zastavil. V právě posuzované věci, kdy žalobce doklad o uhrazení kauce ve výši stanovené žalovaným předložil, a tedy kdy říze- ní o přezkumu úkonů zadavatele po zaplacení kauce a po předložení dokladu proběhlo, mů- že žalobce „přeplatek“ na složené kauci zpět od žalovaného vymáhat, avšak mimo režim pře- zkumu napadeného rozhodnutí žalovaného.
59 2461 Zdejší soud tedy uzavírá, že žalovaný ne- pochybil při hodnocení konstrukce nabídko- vé ceny, avšak vyzval žalobce ke složení kauce ve výši, která neodpovídala $ 115 odst. 1 zá- kona o veřejných zakázkách. Kauce byla tedy žalovaným vybrána v částce vyšší, než v jaké měla být vybrána, to však na zákonnost napa- deného rozhodnutí vliv nemělo. Potud je te- dy žaloba nedůvodná. V.b Dále se zdejší soud zabýval žalobní argu- mentací o nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí v otázce mimořádně nízké nabíd- kové ceny.
(...) Zkoumání, zda konkrétní nabídka neob- sahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, je obligatorní součástí procesu posuzování nabídek. Hodnotící komise má tedy ve vztahu k případné mimořádně nízké nabídkové ce- ně dvě povinnosti: 1. povinnost posoudit, zda konkrétní na- bídka konkrétního uchazeče neobsahuje mi- mořádně nízkou nabídkovou cenu, 2. v případě zjištění mimořádně nízké na- bídkové ceny povinnost vyžádat si od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí jeho nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné.
Zákon o veřejných zakázkách sice výslov- ně nestanoví, že by součástí výzvy k písemné- mu zdůvodnění (v rámci druhé z obou uve- dených povinností) mělo být odůvodnění, z jakých důvodů považuje hodnotící komise nabídkovou cenu za mimořádně nízkou, ta- kový požadavek však lze dovodit ze zásady transparentnosti, jíž má být celé zadávací ří- zení ovládáno, z logiky věci (neboť zdůvod- nění podané uchazečem může být podáno pouze tehdy, jsou-li mu známy konkrétní ná- mitky proti nabídkové ceně) a konečně i ze samotného textu $ 77 odst. 1 zákona o veřej- ných zakázkách, který hovoří o písemném zdůvodnění „řěch částí nabídky“, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné.
Od správného zodpovězení shora uvede- ných dvou otázek a od následného postupu hodnotící komise při vyzývání uchazeče se nutně odvíjí reálná možnost přezkoumání správnosti a zákonnosti jejího rozhodování při posuzování nabídek. Pokud hodnotící ko- mise v průběhu posuzování zjistí, že nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou ce- nu, ohledně níž nebylo podáno ve stanovené lhůtě požadované zdůvodnění, popř. pokud se uchazeč nedostavil k podání vysvětlení ohled- ně své nabídkové ceny ve smyslu $ 77 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách, resp. pokud po- soudila hodnotící komise jeho zdůvodnění ja- ko neopodstatněné, má povinnost takovou na- bídku vyřadit.
Rozhodnutí o vyřazení nabídky tedy i zde náleží hodnotící komisi. Postup hodnotící komise při posuzování otázky, zda určitá nabídková cena je mimo- řádně nízkou nabídkovou cenou, tedy nutně musí podléhat kontrole ze strany žalovaného. Jak bylo již v minulosti judikováno (rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. 2. 2001, čj. 2 A 9/2000-48, Soudní judikatura ve vě- cech správních č. 800/2001), účinná kontrola postupu zadavatele ze strany žalovaného předpokládá rovněž posouzení jeho zdůvod- nění o vyřazení nebo naopak ponechání na- bídky s mimořádně nízkou cenou.
To nutně zahrnuje i posouzení samotné otázky, zda by- lo důvodné konkrétní nabídkovou cenu pova- žovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Z obdobných závěrů vycházejí i rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 3. 2004, čj. 2 A 9/2002-62, č. 242/2004 Sb. NSS (ve vztahu k zákonu č. 199/1994 Sb., o zadá- vání veřejných zakázek“) a ze dne 6. 11. 2009, čj. 5 Afs 75/2009-100 (k zákonu o veřej- ných zakázkách). Nejvyšší správní soud v prv- ně jmenovaném rozsudku konstatoval, že „[plřezkumná činnost [žalovaného] spočívá v kontrole, zda byly řádně dodrženy přede- psané postupy a úkony zajišťující rámec pro vlastní posouzení a hodnocení nabídek.
Ža- lobkyně však v podané žalobě zpochybňuje zákonnost vlastního posouzení nabídky, resp. nevhodnost nabídky vybraného ucha- zeče. Přitom právě zde je hranice, kterou » S účinností od 1. 5. 2004 nahrazen zákonem č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, který byl s účinnos- tí od I. 7. 2006 nahrazen zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. 60 [žalovaný] nesmí překročit, neboť potom by se stal hodnotitelem jednotlivých nabídek. Jeho pravomoci sahají do úrovně těch čín- ností zadavatele, které vytvářejí prostor pro fair podmínky pro účast uchazečů v soutěži, ale končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní krité- rium a v jaké kvalitě.
Nelze přezkoumávat úvahy členů hodnotící komise, neboť tím by se žalovaný ve svých důsledcích sám stylízo- val do role zadavatele a určoval by, která za- kázka má vyhovět zadaným kritériím a ta- ké v soutěži zvítězit. [Žalovaný] nemůže přebírat zodpovědnost za výběr nejvhodněj- ší nabídky, neboť k tomu nemá ani odborné předpoklady, totéž nelze požadovat ani po soudu. Úkolem obou je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru. V opačném případě by se to- tíž výběr nejvhodnější nabídky mohl stát zá- ležitostí znaleckých posudků a pak by exis- tence zákona postrádala smysl“ Ve druhém z výše uvedených rozsudků Nejvyšší správní soud dovodil, že „úkolem [žalovaného] je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, ni- koliv samotné kvality výběru.
[...) [Žalovaný] dbá na to, aby byla splněna jedna ze základ- ních zásad zadávání veřejných zakázek, a to zásada transparentnosti celého procesu zadávání veřejných zakázek [s odkazem na rozsudek NSS ze dne 21. 6. 2007, čj. 5 Afs 6/2007-92]. [Nlení oprávněn při své pře- zkumné činnosti vstupovat do myšlenko- vých pochodů jednotlivých hodnotitelů, tedy členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením, neboť zákon konstruuje hodnotí- cí komisi jako kolegium odborně způsobí- lých osob, kterým jedině je zákonem svěřena pravomoc posoudit veškeré odborné otázky, související s procesem hodnocení nabídek.
Posouzení přiměřenosti či nepřiměřenosti údajů v nabídkách mezi takové odborné otázky bezpochyby náleží“ Ze shora uvedeného tedy pro zdejší soud vyplývá, že se sice lze ztotožnit s konstatová- ním žalovaného, podle něhož „povínnosti ve vztahu ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny má toliko hodnotící komise a ne zadavatel“ a „posouzení, zda nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, resp. zda případné zdůvodnění mimo- řádně nízké nabídkové ceny je opodstatněné či nikoliv, je tedy plně v kompetenci hodnotí- cí komise“, nicméně platí-li zároveň (jak žalo- vaný rovněž správně konstatuje), že žalovaný „podrobuje kontrole postupy, ať již hodnotí- cí komise či zadavatele v tom smyslu, zda ty- to byly činěny dle zákona“ (rozuměno dle zá- kona o veřejných zakázkách), pak přezkum zákonnosti postupu hodnotící komise ve vztahu k případné mimořádně nízké nabíd- kové ceně nelze ze strany žalovaného obejít konstatováním, že by tak byly hodnoceny myšlenkové pochody členů hodnotící komi- se.
Nejde tu totiž o posouzení myšlenkových pochodů členů hodnotící komise, nýbrž o ob- jektivní posouzení, zda bylo důvodu, aby tato komise ve vztahu ke konkrétní nabídce měla nabídkovou cenu posoudit jako mimořádně nízkou, tedy zda měla povinnost postupovat podle $ 77 odst. 1 zákona o veřejných zakáz- kách (tedy vyžádat si od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné), a pokud ano, jak této své povinnosti dostála (tedy zda postupovala přesně tak, jak jí ukládá $ 77 odst. 1 tohoto zákona).
Jedině tak lze ze strany žalovaného řádně přezkoumat, zda hodnoce- ny byly právě ty nabídky, které hodnoceny být měly (zda byl ve stadiu posuzování nabídek - před jejich hodnocením - dodržen postup stanovený zákonem o veřejných zakázkách). Pokud by měl tedy zdejší soud za správný pokládat názor žalovaného, že ta fáze zadáva- cího řízení, která spočívá v posouzení jednot- livých nabídek z toho pohledu, zda neobsa- hují mimořádně nízkou nabídkovou cenu, z jeho kontroly důvodně uniká, pak by za správnou musela být nutně pokládána rov- něž rezignace žalovaného na posouzení ja- kýchkoli kroků hodnotící komise při posuzo- vání nabídek podle $ 76 zákona o veřejných zakázkách.
Posouzení otázky © případné mimořádně nízké nabídkové ceny podle $ 77 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách je totiž v principu totožný (a z pohledu zákonnosti 61 2461 postupu zadavatele stejně významný) po- stup,-jaký hodnotící komise uskutečňuje po- dle $ 76 odst. 1 zákona o veřejných zakáz- kách, kdy má povinnost nabídky posoudit z toho pohledu, zda nabídky obsahují zákon- né požadavky a požadavky zadavatele obsaže- né v zadávacích podmínkách, zda některý z uchazečů nepodal nepřijatelnou nabídku podle $ 22 odst. 1 písm. d) zákona o veřej- ných zakázkách a zda některá z nabídek ne- obsahuje nejasnosti, které je třeba vyjasnit (včetně vyhodnocení, zda poskytnuté vysvět- lení v rámci případného „vyjasňování“ je uspokojivé a odůvodňuje ponechání nabídky v zadávacím řízení - srov. $ 76 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách).
Takový názor by ne- mohl být pokládán za správný. Naopak zdejší soud dospívá k následující- mu závěru: jestliže podle $ 112 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách vykonává žalovaný do- hled nad dodržováním tohoto zákona, jestliže podle $ 112 odst. 2 písm. b) téhož zákona ža- lovaný rozhoduje o tom, zda zadavatel při za- dání veřejné zakázky postupoval v souladu s tímto zákonem, jestliže je podle $ 77 odst. 6 citovaného zákona třeba vyřadit nabídku, která: obsahuje takovou mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla postupem předepsaným v $ 77 odst. 1 až 4 tohoto záko- na odůvodněna, a zároveň jestliže podle $ 76 odst. 6 uvedeného zákona toho uchazeče, je- hož nabídka byla při posouzení nabídek hod- notící komisí vyřazena, vyloučí zadavatel bez- odkladně z účasti v zadávacím řízení, pak nutně platí, že nevyřazení nabídky za podmí- nek uvedených v $ 77 odst. 6 citovaného zá- kona a nevyloučení uchazeče podle $ 76 odst. 6 tohoto zákona je porušením postupu (nedo- držením postupu) podle $ 112 odst 1a$ 112 odst. 2 písm. b) uvedeného zákona.
Vnitřně rozporným je tedy postoj žalovaného, který na jedné straně připouští, že je oprávněn kontrolovat postup hodnotící komise z toho pohledu, zda byl či nebyl uskutečněn v soula- 62 du se zákonem o veřejných zakázkách, ale zá- roveň rezignuje na kontrolu toho, zda byl či nebyl porušen uvedený zákon nevyřazením nabídky, která vyřazena být měla, a nevylou- čením uchazeče, který vyloučen být měl. Pokud se tedy žalovaný ve vztahu k otázce mimořádně nízké nabídkové ceny omezil na úvahu, podle níž hodnotící komise neshleda- la žádnou z nabídkových cen mimořádně níz- kou, přitom posouzení nabídkových cen je zá- ležitostí hodnotící komise, pak se k otázce, zda se o mimořádně nízkou nabídkovou cenu jed- nalo či nikoli, a tedy zda hodnotící komise po- stupovala tak, jak jí ukládá zejména $ 77 odst. 1a6 zákona o veřejných zakázkách, vůbec nevyjád- řil; namísto toho se výlučně soustředil na ob- jasnění svého postoje, že mu uvedenou otázku přezkoumat nepřísluší.
To je postoj dle zdejší- ho soudu nesprávný a nezákonný. Ze shora uvedeného tedy zdejší soud uza- vírá, že pokud žalobce před žalovaným argu- mentoval v tom směru, že konkrétní nabídka obsahovala mimořádně nízkou nabídkovou cenu a taková nabídka nebyla vyřazena, ač vy- řazena být měla, pak tvrdil nezákonnost po- stupu v rámci zadávacího řízení ve vztahu k $ 77 odst. 6 zákona o veřejných zakázkách Cnevyřazení nabídky) a $ 76 odst. 6 téhož zá- kona (nevyloučení uchazeče). Jestliže se pak žalovaný v řízení o přezkumu úkonů zadava- tele k této otázce nevyjádřil, tedy k žalobcově argumentaci nepřezkoumal, zda konkrétní nabídka byla v zadávacím řízení ponechána důvodně (zákonně), tedy zda hodnoceny by- ly právě ty nabídky, které hodnoceny být mě- ly, pak je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.
Z odůvodnění napa- deného rozhodnutí si zdejší soud totiž nemů- že učinit ani obecný úsudek ohledně věcné odpovědi žalovaného na otázky, zda hodnotí- cí komise se problematikou mimořádně níz- ké nabídkové ceny zabývala dostatečně a zda se jí zabývala správně. 2462 Svobodný přístup k informacím: poskytnutí informací z dozorového spisu státního zástupce k $ 4 odst. 1 soudního řádu správního k $ 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákonů č. 39/2001 Sb. a č. 61/2006 Sb. Rozhodnutí státního zastupitelství o žádosti o poskytnutí informací z dozorového spisu státního zástupce podléhá přezkumu ve správním soudnictví ($ 4 odst. 1 s.
ř. s.).
Akciová společnost Lesní společnost Ledeč nad Sázavou proti Úřadu pro ochranu hos- podářské soutěže o přezkum úkonů zadavatele.