I. Pro uvedení, že došlo k porušení zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, konkrétním úkonem zadavatele, postačí dle $ 101 odst. 1 téhož zákona zjištění, že za- davatel úkonem učiněným při zadávání veřejné zakázky nesplnil povinnost nebo porušil zákaz stanovený v citovaném zákoně. Pro uložení pokuty za správní delikt podle $ 102 odst. 1 písm. a) nebo b) tohoto zákona však musí být prokázáno, že k po- rušení citovaného zákona ze strany zadavatele došlo kvalifikovaným způsobem („podstatně“). Tento kvalifikovaný způsob je naplněn tehdy, pokud v důsledku kon- krétního porušení citovaného zákona ze strany zadavatele došlo nebo alespoň moh- lo dojít k ovlivnění hodnocení nabídek.
IX. Závěr o uložení pokuty za správní delikt podle $ 102 odst. 1 písm. a) nebo b) zá- kona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, musí být opřen o zjištění správního or- gánu, že zadavatel nedodržel postup stanovený v citovaném zákoně, a v důsledku to- ho konkrétní nabídka mohla být vyhodnocena jinak, než by byla vyhodnocena za situace, pokud by k takovému pochybení ze strany zadavatele nedošlo.
C.) Na straně jedné tedy žalovaný konsta- toval, že porušení $ 88 odst. 2, 3 a 4 zákona o veřejných zakázkách „mohlo ovlivnit hod- nocení nabídek“, nedovodil však výslovně „podstatné ovlivnění stanovení pořadí úspěš- ností nabídek“ podle $ 101 odstavce 2 téhož zákona (a nevyslovil zákaz plnění smlouvy podle $ 101 odstavce 2 tohoto zákona). Na straně druhé nutně musel opřít svůj závěr o uložení pokuty o splnění podmínky „mož- nosti podstatného ovlivnění hodnocení na- bídek“, neboť pokutu lze podle $ 102 odst. 1 písm. b) zákona o veřejných zakázkách uložit pouze tehdy, došlo-li k uzavření smlouvy s vy- braným uchazečem vybraným postupem po- dle $ 102 odst. 1 písm. a) téhož zákona, tedy tak, že zadavatel nedodržel postup stanovený tímto zákonem a tento postup alespoň mohl podstatně ovlivnit hodnocení nabídek.
Ja- kým konkrétním způsobem však mohlo po- rušení 6 88 odst. 2, 3 a 4 cit. zákona přivodit možnost ovlivnění hodnocení nabídek (když je deklarováno, že výběr nejvhodnější nabíd- ky byl transparentní a zadavatel při něm ne- porušil zákon), a z jakého důvodu je dovozo- vána podstatnost ovlivnění či její možnost, to v rozhodnutí vydaném v I. stupni správního řízení uvedeno není. Tu soud poznamenává, že dikci $ 102 odst. 1 písm. a) zákona o veřej- ných zakázkách při aplikaci písmena b) téhož ustanovení je třeba vykládat v tom směru, že příslušný zadavatelův postup „podstatně ovlivnil“ nebo „mohl podstatně ovlivnit“ hodnocení nabídek, neboť postrádá jakékoli logiky, aby v případě faktického ovlivnění mu- selo jít o „ovlivnění podstatné“ a v případě pouhé potenciality ovlivnění mohlo.
jít o „ovlivnění prosté, tedy nikoli podstatné“. Pokud přitom žalobce již v rozkladu zpo- chybňoval, že by porušení $ 88 odst. 2,344 zákona o veřejných zakázkách mohlo ovlivnit pořadí úspěšnosti nabídek, žalovaný pone- chal tuto rozkladovou námitku bez jakékoli věcné reakce. Žalovaný tedy nezdůvodnil, proč tato námitka není důvodná (a to ani ve vztahu ke konstatování „možností ovlivnění hodnocení nabídek“, ani ve vztahu k „mož- nosti ovlivnění pořadí úspěšností nabídek“), ani její důvodnosti nepřisvědčil.
Soudu tedy nezbývá než uzavřít, že žalo- vaný zřetelně nevyčerpal obsah rozkladu, při- tom jde o námitku směřující proti závěru, jenž je z pohledu možnosti žalovaného uložit žalobci pokutu za správní delikt podle $ 102 743 1646 odst. 1 písm. b) zákona o veřejných zakáz- kách závěrem klíčovým (a žalobce touto ná- mitkou brojí proti napadenému rozhodnutí i nyní v žalobě). Zatímco totiž pro konstataci porušení zá- kona konkrétním úkonem zadavatele postačí splnění podmínky podávané z $ 101 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách (tj. že zadava- tel úkonem učiněným při zadávání veřejné zakázky nesplnil povinnost nebo porušil zá- kaz stanovený tímto zákonem, což se analo- gicky musí nutně aplikovat i na $ 101 odst. 2 tohoto zákona), pro uložení pokuty podle $ 102 odst. 2 písm. a) cit. zákona za správní delikt podle $ 102 odst. 1 písm. b) téhož zá- kona musí být prokázáno, že k porušení záko- na ze strany zadavatele došlo kvalifikovaným způsobem.
Tento kvalifikovaný způsob je při- tom naplněn tehdy, pokud v důsledku kon- krétního porušení zákona ze strany zadavate- le alespoň mohlo dojít k ovlivnění hodnocení nabídek. Závěr o uložení pokuty za správní delikt podle $ 102 odst. 1 písm. a) i b) zákona o veřejných zakázkách musí být opřen o zjiš- tění žalovaného, že zadavatel nedodržel po- stup stanovený tímto zákonem (učinil to, co učinit neměl, nebo naopak neučinil to, co učinit měl, případně sice učinil to, co měl, avšak nesprávně či opožděně), a v důsledku toho konkrétní nabídka mohla být vyhodno- cena jinak, než by byla vyhodnocena za situa- ce, pokud by k takovému pochybení ze strany zadavatele nedošlo.
K takovému kvalifikova- nému porušení zákona o veřejných zakáz- kách ze strany zadavatele alespoň potenciál- ně vedoucímu k podstatnému ovlivnění hodnocení nabídek může dojít jak ve fázi před podáním nabídek (například při samot- ném oznámení zadávacího řízení nebo při poskytování zadávací dokumentace), tak po podání nabídek (například tím, že zadavatel nesprávně vyloučí uchazeče nebo podanou nabídku opomene vyhodnotit). Splnění ales- poň potenciálního ovlivnění hodnocení na- bídek závisí nejen na charakteru pochybení zadavatele, ale i na okolnostech, za nichž k pochybení zadavatele došlo.
V rozhodnutí žalovaného však musí být vždy splnění této podmínky přesvědčivě odůvodněno. Má-li být otázka splnění podmínky kvalifikované- ho porušení zákona o veřejných zakázkách předmětem řízení o rozkladu (tu bez ohledu na skutečnost, zda žalobce v rozkladu napa- dal závěr o možnosti „ovlivnění hodnocení na- bídek“ či závěr o možnosti „ovlivnění pořadí úspěšnosti nabídek“), pak se musí orgán roz- hodující o rozkladu touto otázkou náležitě za- bývat. To žalovaný neučinil, a z tohoto důvodu je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné.
1646 Služební poměr: propuštění policisty ze služebního poměru pro porušení služební přísahy k $ 6a $ 103 a násl. zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České re- publiky, ve znění zákonů č. 23/1993 Sb., č. 160/1995 Sb., č. 155/2000 Sb. a č. 436/2004 Sb. (v textu též „zákon o služebním poměru“)* L. Při souběhu více právních úkonů směřujících k rozvázání služebního poměru policisty (zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České re- publiky, ve znění pozdějších předpisů) se jednotlivé právní úkony posuzují samo- statně a samostatně také nastávají jejich právní důsledky.
IE. Policista je vázán služební přísahou po celou dobu trvání služebního poměru, tedy jak v době výkonu služby, tak mimo ni (např. i v době pracovní neschopnosti); © S účinností od 1. 1. 2007 nahrazen zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpeč- nostních sborů. 744 policistu proto nezbavuje povinnosti svým chováním dbát a naplňovat služební pří- sahu ani jím předpokládané skončení služebního poměru.
Město Vratimov proti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o uložení pokuty.