rých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže)“ Jestliže dodavatel svému odběrateli pro další prodej zboží stanoví ceník s dopo- ručenými cenami, pak byť by se jednalo o ceny dodavatelem formálně „pouze dopo- ručené“, je-li jejich dodržování dodavatelem kontrolováno, obsahujíli smlouvy možnosti sankce pro případ nedodržení „doporučených cen“ a jeli odběratel moti- vován k dodržování těchto „doporučených cen“ garancí obchodní marže poskytova- né dodavatelem, jde fakticky o určení ceny zboží pro další prodej, a tedy o vertikál- ní zakázanou dohodu narušující hospodářskou soutěž uvedenou v $ 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.
C.) Pokud jde o hmotněprávní hodnocení jednotlivých dohod, zdejší soud se ztotožňuje se závěry, k nimž dospěl žalovaný. V rámci ob- chodních vztahů žalobce s jeho odběrateli - kupujícími (autorizovanými prodejci) upra- vených shora uvedenými smlouvami (vyjma dvou případů - smlouvy ze dne 31. 5. 2003 a ze dne 10. 2. 2006) se žalobcovi odběratelé zavázali, že nebudou bez předchozí písemné dohody s prodávajícím prodávat výrobky za sníženou cenu. Pro případ porušení této po- vinnosti byla sjednána smluvní pokuta ve vý- ši 50 000 Kč. Tato skutečnost vyplývá ze sa- motného textu písemně uzavřených smluv — z čl.
III. Dále bylo v čl. VÍ těchto smluv obsa- ženo pravidlo, podle něhož žalobce poskytne kupujícímu (autorizovanému prodejci) nej- později při dodávce zboží seznam doporuče- ných prodejních cen, který kupující (autori- 243 2515 zovaný prodejce) dle dohody stran bere na vědomí a zavazuje se tyto prodejní ceny re- spektovat. Z toho tedy plyne, že smlouva před- pokládala formálně sice „doporučené ceny“, které však měly být „vzaty na vědomí“ a „re- spektovány“. Dodržování závazků ze smluv, tedy i závazku týkajícího se cen zboží pro je- ho další prodej, je v čl.
VI uvedených smluv zajištěno sjednaným pravidlem, podle něhož žalobce má právo odepřít dodávku objedna- ného zboží, pakliže kupující (autorizovaný prodejce) přes upozornění nerespektuje své povinnosti podle této smlouvy. K prodeji zboží za ceny uvedené v seznamu doporuče- ných prodejních cen je pak autorizovaný pro- dejce motivován pravidlem taktéž vyplývají- cím z čl. VI uvedených smluv, podle něhož při dodržení doporučených prodejních cen je mu garantována obchodní marže ve výši 30 % (ve smlouvě ze dne 10.
2. 2006 je tato marže uvedena ve výši 35 %). Pokud jde o obsah závazků, jež měl žalob- ce se svými odběrateli - kupujícími (autori- zovanými prodejci) sjednány, ten je tedy pro- kázán právě textem jednotlivých smluv - jejich jednotlivými ustanoveními. Je-li odběratel zboží omezen v určování jeho cen pro další prodej svým dodavatelem, jde o porušení zákazu kartelových dohod, jak deklaroval žalovaný. Takové omezování je z pohledu soutěžního práva nepřípustné. Po- kud žalobce namítá, že se jednalo pouze 0 „ďo- poručené ceny“, pak ty sice tak formálně byly označeny, nicméně mechanismus jejich pro- sazování, jak byl ujednán ve shora uvedených smlouvách, z těchto „doporučených cen“ vy- tvářel fakticky ceny určované žalobcem.
Jest- liže bylo výslovně sjednáno, že žalobcovi od- běratelé berou doporučené ceny, které jim žalobce byl povinen dodat nejpozději se zbo- žím (při jeho dodávce), „na vědomí“ a „zava- zují se tyto prodejní ceny respektovat“, pak jde o povinnost stanovenou smlouvou, při je- jímž porušení si žalobcovi odběratelé museli být vědomi práva žalobce jak na odepření do- dávky zboží, tak na vyúčtování smluvní poku- ty ve výši 50 000 Kč - bez ohledu na to, zda žalobce tohoto ustanovení v praxi využíval či nikoli.
Žalobce tedy vyhlásil ceny jako „dopo- 244 $6 ručené“, smluvně však nastavil mechanismus, podle něhož žalobcovi odběratelé, aby nepo- rušili svoje smluvní povinnosti, byli vystaveni riziku sankcí ve smlouvě stanovených. Kro- mě toho byli žalobcovi odběratelé k dodržo- vání formálně „doporučených cen“ motivová- ni garancí obchodní marže (30 %, resp. 35 %) smluvené právě pro případ, že odběratel bu- de tyto „doporučené ceny“ dodržovat. Bylo te- dy sice na jednotlivých odběratelích žalobce, zda „doporučené ceny“ budou respektovat či nikoli, jak žalobce uvádí v žalobě, avšak pro případ, že by je nerespektovali, byli vystaveni riziku negativních následků — nedodání zboží či smluvní pokutě, přitom naopak pro jejich dodržování byli motivováni garancí marže.
Není tedy pravdou, že smlouvy neobsahovaly sankci pro případ nedodržení „doporučené ceny“, neboť její dodržení bylo jedním z pra- videl sjednaných smlouvou a možnost odmít- nutí dodávek byla navázána na porušení jaké- koli povinnosti stanovené smlouvou - tedy i té, jež byla smluvena v otázce ceny zboží pro další prodej. Smluvní pokuta byla nadto navá- zána na povinnost žalobcových odběratelů neprodávat zboží bez předchozí písemné do- hody se žalobcem za sníženou cenu - tedy „sníženou“ oproti ceně „doporučené“.
V souladu s gramatickým výkladem shora uvedených pravidel obsažených ve smlou- vách, jak k němu žalovaný dospěl, jsou pak vyjádření většiny žalobcových odběratelů, kteří měli se žalobcem uzavřeny shora uvede- né smlouvy. Převážná část odběratelů se cítila být vázána „doporučenými cenami“ a zboží za tyto ceny z tohoto důvodu prodávala. Jed- notliví žalobcovi odběratelé tedy nakupovali zboží od žalobce do svého vlastnictví, žalob- ce jim je dodával společně s ceníkem. Přesto- že se ve smlouvách hovoří 0 „doporučených cenách“, ceny obsažené v ceníku ve spojení se sankčním a motivačním mechanismem pů- sobily coby ceny závazné, jež je zapotřebí pro další prodej dodržovat.
Bez ohledu na to, zda jednotliví žalobcovi odběratelé považovali takto „doporučené ceny“ za své omezení, je- jich dodržování snižovalo nejistotu ohledně budoucího soutěžního chování žalobcových odběratelů na trhu - a tím snižovalo výhody konečného spotřebitele z nenarušené soutě- že. Způsob, jakým přinejmenším osm ze ža- lobcových odběratelů stanovovalo cenu zbo- ží nakoupeného od žalobce při jeho dalším prodeji, byl tedy skutečně přímo ovlivněn ujednáními ve shora uvedených smlouvách, jak dovodil žalovaný - a byla tedy dána pří- činná souvislost mezi existencí smluvních ujednání týkajících se „doporučených cen“ a následným jednáním žalobcových odběra- telů na trhu při prodeji zboží spotřebitelům.
Žalobce zpochybňuje i to, že by dodržo- vání „doporučených cen“ kontroloval. Otáz- ka, zda „doporučené ceny“ byly ze strany Ža- lobce kontrolovány, byla ve správním řízení žalovaným zkoumána ve vztahu ke každé ze smluv samostatně. Ve vztahu ke smlouvě ze dne 11. 10. 2002 bylo zjištěno, že žalobce pro- vádí kontroly prostřednictvím svého zástup- ce namátkově. Ve vztahu ke smlouvě ze dne 31. 5. 2003 bylo zjištěno, že ceny byly pře- kontrolovány při dodávce zboží. Ve vztahu ke smlouvě ze dne 16. 6.
2004 pak bylo zjištěno, že pracovnice žalobce občas navštěvovala prodejnu, kde namátkově kontrolovala, zda zboží je řádně označeno cenou, kterou žalob- ce doporučil. Pokud z těchto skutečností ža- lovaný dovodil, že žalobce v některých přípa- dech kontroloval dodržování „doporučených cen“, jde o závěr skutkovým zjištěním odpoví- dající. Žalovaný v napadeném rozhodnutí ani v jemu předcházejícím rozhodnutí netvrdil, že by ve všech případech docházelo k takové kontrole, a tedy na jeho závěrech nic nemění ani skutečnost, na kterou poukazuje žalobce v rámci své žalobní argumentace, že z řady vyjádření žalobcových odběratelů tento zá- věr neplyne.
To, že v některých případech ža- lobcovi odběratelé neuvedli, že by dodržová- ní „doporučených cen“ bylo kontrolováno, nevyvrací závěr žalovaného založený na vyjá- dřeních jiných odběratelů žalobce, podle nichž u nich ke kontrole docházelo. SZ X4 Jestliže se žalovaný podle další Části ža- lobní argumentace nesnažil zabývat širšími okolnostmi konstatování jednotlivých odbě- ratelů žalobce, není zřejmé, jaké „širší okol- nosti“ by při hodnocení žalovaným měly být považovány za podstatné. Z vyjádření jednot- livých odběratelů plyne, jak právě oni vyklá- dali jednotlivá sporná ustanovení shora uve- dených smluv, jak při stanovování cen svého zboží při prodeji spotřebitelům postupovali, nakolik se cítili být „doporučenými cenami“ vázáni a zda byla zajištěna kontrola ze strany žalobce a případné vymáhání dodržování „doporučených cen“.
Právě tyto skutečnosti i zdejší soud považuje za podstatné a má za to, že byly žalovaným i řádně zjištěny a vy- hodnoceny. V rámci zjišťování mechanismu „doporučených cen“ a kontroly jejich dodržo- vání žalovaný při hodnocení skutečných do- padů závazku dodržovat „doporučené ceny“ na hospodářskou soutěž bral v potaz také roz- sah vymáhání ze strany žalobce. Žalovaný ne- prokázal, že by žalobce někdy uplatnil smluv- ní pokutu za nedodržení „doporučených cen“, popř. že by odepřel dodávku zboží, tuto skutečnost však dával do souvislosti s tím, že „doporučené ceny“ byly žalobcovými odběra- teli dodržovány - a někteří z nich sami po- ukazovali na to, že vymáhat dodržování „do- poručených cen“ nebylo třeba právě proto, že byly dodržovány.
Jestliže žalobce namítá, že nebylo proká- záno, že by smlouvy vedly k narušení hospo- dářské soutěže, pak v tom mu zdejší soud při- svědčuje, tato skutečnost se však již promítla v napadeném rozhodnutí - to je oproti před- chozímu rozhodnutí správního orgánu I stup- ně založeno na konstatování pouze potenciál- ního narušení hospodářské soutěže. Pokud jde o tuto potencialitu, pak i zdejší soud má za to, že posuzované dohody mohly hospo- dářskou soutěž narušit, a v podání konkrét- ních důvodů se ztotožňuje se žalovaným.
Sku- tečnost, že nebyl prokázán faktický dopad na hospodářskou soutěž, z dohody zakázané (v rozporu s $ 3 odst. 1 zákona o ochraně hos- podářské soutěže) dohodu nezakázanou ne- činí. Zakázané jsou nejen dohody, jež vedou k narušení soutěže (tedy mají protisoutěžní následek), a to zásadně bez ohledu na to, zda takový následek byl stranami zamýšlen, ale ta- ké dohody, které mohou vést k narušení hos- podářské soutěže pro svoje protisoutěžní za- měření (protisoutěžní cíl), aniž by takového cíle bylo byť jen částečně dosaženo.
Pokud 245 2515 jde o možnost narušení hospodářské soutěže v případě cenových dohod uzavíraných ve vertikálním vztahu, pak je zapotřebí vyjít ze samotné podstaty tohoto typu dohod. Tyto dohody směřují ke stanovení ceny zboží pro jeho další prodej v rámci dodavatelsko-odbě- ratelského vztahu, a eliminují tím konkurenč- ní vztah na navazujícím stupni distribuce (u odběratelů, kteří by jinak zboží při jeho dalším prodeji mohli prodávat za vzájemně odlišné ceny, a tím si cenově konkurovat). To je podstatou i dohod právě posuzovaných.
Potencialitu narušit hospodářskou soutěž ža- lovaný ve světle zjištěných skutečností po- drobně popisuje v napadeném rozhodnutí - a se závěry tam uvedenými zdejší soud bez výhrady souhlasí. Nejde přitom podle zdejší- ho soudu o závěry nikterak mechanické a apodiktické. Především zdejší soud považu- je za podstatná zjištění žalovaného, že doho- dy ohledně „doporučených cen“ byly plněny, a tedy k omezení rozhodovací autonomie ža- lobcových odběratelů při stanovování cen zboží došlo, ve třech případech byla prokázá- na kontrola dodržování „doporučených cen“ ze strany žalobce, nebylo sice prokázáno ak- tivní vymáhání dodržování „doporučených cen“ ze strany žalobce, nicméně tato skuteč- nost může vyplynout z toho, že „doporučené ceny“ byly dodržovány bez toho, že by bylo zapotřebí aktivního vymáhání jejich dodržo- vání ze strany žalobce.
Žalovaný též (ve pro- spěch žalobce) zohlednil fakt, že soutěž mezi jednotlivými odběrateli nebyla zcela vylouče- na, že žalobce nebyl výhradním distributo- rem zboží na území České republiky a že po- díl obratu dosažený prodejem na základě posuzovaných smluv ve vztahu k obratu cel- kovému byl nízký (6 %). Pokud ze souhrnu všech takto popsaných skutečností dospěl ža- lovaný v napadeném rozhodnutí k závěru, že dohody sice nevedly k narušení hospodářské soutěže, ale měly v sobě reálný potenciál hos- podářskou soutěž narušit, a tedy i tak se jedna- lo o zakázané dohody podle $ 3 odst. 1 a 2 písm. a) zákona o ochraně hospodářské soutě- že, pak jde podle zdejšího soudu o závěr skut- kovým zjištěním přiléhavý, a tedy prokázaný.
246 Žalobce dále zpochybňuje subjektivní stránku jednání, jak ji žalovaný vyhodnotil; žalobce tvrdí, že nešlo o jednání úmyslné. Ohledně této -otázky soud předesílá, že $ 22 odst. 2 zákona o ochraně hospodářské soutě- že ve znění účinném do 31. 8. 2009 zakládá možnost žalovaného uložit pokutu za poruše- ní hmotněprávních ustanovení uvedeného zákona, mimo jiné i $ 3 odst. 1 tohoto zákona. Podle $ 22 odst. 2 citovaného zákona je tak vyžadováno zavinění, postačí však zavinění ve formě nedbalosti nevědomé.
Pro samot- nou konstataci porušení některého z hmot- něprávních ustanovení zákona o ochraně hospodářské soutěže [zde $ 3 odst. 1a2 písm. a) uvedeného zákona] není třeba, aby bylo vyšetřeno a deklarováno, zda šlo o poru- šení úmyslné či nedbalostní. Tuto podmínku zákon o ochraně hospodářské soutěže nesta- noví, přitom tato podmínka nevyplývá ani pro rozhodování o pokutě, tj. konkrétně o tom, zda pokuta bude uložena, či nikoli. Toto usta- novení je tedy ohledně možnosti uložení po- kuty třeba vykládat v tom smyslu, že pokutu lze uložit bez ohledu na to, zda k porušení příslušného © hmotněprávního ustanovení uvedeného zákona došlo úmyslně či z nedba- losti.
Shodně je přitom tatáž otázka upravena v $ 22a odst. 2 tohoto zákona ve znění účin- ném od 1. 9. 2009, tedy v aktuálně účinné právní úpravě. Každá z forem zaviněného jednání je totiž tímto ustanovením pokryta, aniž by ji bylo třeba pro samotné uložení po- kuty rozlišovat. Rozlišení však má smysl u úvah o její konkrétní výši. Pokud jde o samotné posouzení formy ža- lobcova zavinění, zde se soud ztotožňuje s hodnocením žalovaného. Pokud žalobce vy- pracoval návrhy smluv, v nichž byla obsažena cenová doporučení, která byla vybavena po- kyny směřujícími k jejich dodržování, a to jak prostřednictvím motivačních ustanovení, tak prostřednictvím sankčních ustanovení, zto- tožňuje se zdejší soud se závěrem žalované- ho, že účelem takto nastaveného mechanis- mu bylo určovat ceny, za které má žalobcův odběratel coby autorizovaný prodejce dál své zboží prodávat.
Žalobce si musel být vědom, že tento mechanismus je způsobilý ovlivnit cenotvorbu jeho odběratelů, a tedy narušit účinnou hospodářskou soutěž v ceně, právě prostřednictvím pravidel sjednocujících cho- vání žalobcových odběratelů. Z toho zdejší soud dovozuje, že žalobce přinejmenším vě- děl, že dohody obsažené ve shora uvedených ustanoveních smluv jsou způsobilé protisou- těžní efekt vyvolat, a byl s tím srozuměn. Pak má tedy zdejší soud ve shodě se žalovaným za prokázané, že v případě žalobce jde o zavině- ní nejméně ve formě úmyslu nepřímého.
Ani v této části není žaloba důvodná. (...) 2516 Veřejné zakázky: plnění prostřednictvím subdodavatele k $ 44 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách I. Ustanovení $ 44 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, je zvlášt- ním pravidlem týkajícím se limitů požadavků zadavatele v otázce subdodavatelsky poskytovaného plnění ve vztahu k obecnějšímu (v otázce limitů neomezujícímu) G 44 odst. 3 písm. ©) zákona o veřejných zakázkách.
II. Podle $ 44 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, zadavatel ne- smí zcela vyloučit možnost plnit veřejnou zakázku prostřednictvím subdodavatele, může si však vyhradit požadavek, aby určitá konkrétní část plnění poskytována sub- dodavatelsky nebyla (a tento svůj úmysl musí projevit ve výzvě či v oznámení 0 za- hájení zadávacího řízení); bez ohledu na to, zda si takový požadavek zadavatel vy- hradí, či nikoli, platí, že zadavatel může požadovat, aby uchazeč ve své nabídce specifikoval části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu či více subdo- davatelům, a aby uvedl identifikační údaje každého subdodavatele, nikoli aby ucha- zeč ve své nabídce předložil smlouvy se subdodavateli týkající se subdodávek.
Společnost s ručením omezeným DELLUX CZ proti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o uložení pokuty.