Při posuzování toho, zda byla právnická osoba zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, a je tedy veřejným zadavatelem podle $ 2 odst. 1 písm. a) bodu 4 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, není podstatné, zda byla v do- bě svého zřizování jednoznačně určena pro uspokojování potřeb veřejného zájmu, nýbrž to, zda potřeby veřejného zájmu v době zadávání veřejné zakázky (uzavírání smluv o dílo) fakticky uspokojovala.
Při posuzování toho, zda byla právnická osoba zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, a je tedy veřejným zadavatelem podle $ 2 odst. 1 písm. a) bodu 4 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, není podstatné, zda byla v do- bě svého zřizování jednoznačně určena pro uspokojování potřeb veřejného zájmu, nýbrž to, zda potřeby veřejného zájmu v době zadávání veřejné zakázky (uzavírání smluv o dílo) fakticky uspokojovala.
C.) Žalobce však dále namítá, že není ve- řejným zadavatelem podle $ 2 odst. 1 písm. a) bod 4 zákona č. 40/2004 Sb., neboť nebyl zří- zen zákonem ani za účelem uspokojování po- třeb veřejného zájmu. (...) Pro konstatování závěru, že žalobce veřej- ným zadavatelem podle zákona č. 40/2004 Sb. je, musí být splněno kumulativně několik podmínek. První podmínkou je, že jde o oso- bu právnickou. Druhou podmínkou je, že tato právnická osoba byla zřízena zákonem nebo na základě zákona. Třetí podmínkou pak je, že účelem jejího zřízení je uspokojování potřeb veřejného zájmu. Čtvrtou podmínkou je sku- tečnost, že tato právnická osoba je financová- na převážně veřejnými zadavateli nebo alter- nativně že tato právnická osoba je veřejnými zadavateli řízena nebo veřejní zadavatelé jme- nují více než polovinu členů v jejím správním, řídícím nebo kontrolním orgánu. Pokud jde o podmínku první a čtvrtou, tak o jejich splnění není mezi žalobcem a ža- lovaným sporu. Soud, který je vázán žalobní- mi body, se tedy těmito otázkami nezabýval. Podmínku druhou pak soud shledal napl- něnou. Podle názoru soudu je totiž žalobce právnickou osobou zřízenou na základě záko- na, jak požaduje zákon č. 40/2004 Sb., a to přesto, že se jedná o obchodní společnost za- loženou podle obchodního zákoníku. Český právní řád obecně totiž pro rozlišování vý- znamu „zřízení“ a „založení“ neposkytuje žádnou oporu; zřizují se „instituce“ v tradič- ně chápaném smyslu (např. ministerstva a ji- né ústřední orgány státní správy - srov. zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České re- publiky, nebo např. Probační a mediační služ- ba - srov. $ 1 odst. 1 zákona č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě), zřizují se však » S účinností od I. 5. 2004 nahrazen zákonem č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, který byl s účinnos- tí od 1. 7. 2006 nahrazen zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. 822 též subjekty postavené jinak naroveň subjek- tům zakládaným ve formě podle obchodního zákoníku (např. veřejné vysoké školy posta- vené jinak naroveň soukromým vysokým ško- lám majícím formu obchodních společností - tu namátkou srov. např. $ 1 odst. 1 zákona č. 214/2004 Sb., o zřízení Univerzity obrany, nebo $ 1 zákona č. 162/2006 Sb., o zřízení Vy- soké školy technické a ekonomické v Čes- kých Budějovicích), zřízeny byly též např. České dráhy zákonem č. 9/1993 Sb., o Čes- kých drahách (srov. jeho $ 1 odst. 1). „Zříze- ní“je tu postaveno naroveň „založení“. Naho- dilost použití slov „založení“ a „zřízení“ pak instruktivně dokládá použití těchto slov např. v zákoně č. 77/2002 Sb., o akciové spo- lečnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozděj- ších předpisů a zákona č. 77/1997 Sb., o stát- ním podniku, ve znění pozdějších předpisů, kde podle $ 1 odst. 1 písm. a) tento zákon upravuje mimo jiné způsob „zřízení“ akciové společnosti České dráhy, k němuž pak podle $ 3 a násl. téhož zákona dochází „založením“ a následným „vznikem“ (tedy způsobem pří- značným pro obchodní společnosti podle ob- chodního zákoníku - srov. $ 57 a $ 62 ob- chodního zákoníku). Soud tedy uzavírá, že „založení“ lze stavět naroveň „zřízení“, popř. lze „založení“ považovat za jednu z možností „zřízení“, v obou případech však nelze dovo- zovat z použití slova „zřízení“nic jiného, než že se má jednat o založení právní subjektivity konkrétního subjektu jakoukoli (jakkoli for- málně pojmenovanou) procedurou. Tomu, že pojem „založení“znamená je- den ze způsobů „zřízení“, ostatně nasvědčuje i občanský zákoník, který lze považovat za obecnou normu, upravující vznik právnic- kých osob. V $ 19 totiž hovoří o „zřízení“ právnických osob. Obecně tak lze říci, že se právnické osoby zřizují. Z toho, že obchodní zákoník, jako předpis upravující již jen určité typy právnických osob (obchodní společnos- ti a družstva), používá pojem „založení“ ob- chodní společnosti, lze pak dovodit, že „zalo- žení“ je jedním ze způsobů „zřízení“. Jestliže tedy byl žalobce založen podle obchodního zákoníku, byl současně zřízen, tak jak má na mysli druhá podmínka. Pokud pak jde o třetí podmínku (tj. zda účelem zřízení žalobce je uspokojování po- třeb veřejného zájmu), tak i tu soud shledal naplněnou. Ztotožnil se přitom se závěrem žalovaného, že není podstatné, zda byl žalob- ce v době svého zřizování jednoznačně určen pro uspokojování potřeb veřejného zájmu, nýbrž to, zda potřeby veřejného zájmu v době zadávání zakázky (uzavírání smluv o dílo) fak- ticky vykonával. Zmíněný závěr je ostatně zcela v souladu s judikaturou Soudního dvora, který ve svém rozsudku ze dne 12. 12. 2002, Universale-Bau a další, C-470/99, Recueil, s.1-11617, uvedl, že „subjekt, který nebyl zalo- žen nebo zřízen za účelem uspokojování po- třeb veřejného zájmu, které nemají průmy- slovou nebo obchodní povahu, avšak který následně převzal odpovědnost za zajišťová- ní takových potřeb a od té doby je uspokoju- Je, splňuje podmínku „založení nebo zřízení za účelem uspokojování potřeb veřejného zá- jmu, které nemají průmyslovou nebo obchod- ní povahu', a je tedy veřejným zadavatelem, Dokud předpoklad převzetí odpovědnosti za uspokojování těchto potřeb lze objektivně prokázat“. V rozsudku ze dne 22. 5. 2003, Rit- ta Korhonen, C-18/01, Recueil, s. 15321, Soudní dvůr zase poukázal na to, že společ- nost s ručením omezeným, která je vlastněna a řízena regionálními nebo místními orgány, splňuje podmínku uspokojování potřeb ve- řejného zájmu, jestliže obstarává služby za účelem rozvoje průmyslových nebo obchod- ních aktivit na území spadajícím do působ- nosti tohoto regionálního nebo místního or- gánu. Soudní dvůr rovněž konstatoval, že skutečnost, že nemovitosti, které jsou stavě- ny, budou pronajaty jen jednomu podnikateli, nezpochybňuje charakter společnosti jako ve- řejnoprávního subjektu, neboť existence po- třeb veřejného zájmu není poměřována poč- tem přímých uživatelů činnosti nebo služby. Nelze tedy přisvědčit žalobci, že je ne- zbytné, aby účel uspokojování veřejných po- třeb byl deklarován již při zřízení právnické osoby. Naopak v souladu se zákonem je názor žalovaného, podle něhož je třeba posuzovat 823 2377 faktickou činnost právnické osoby v rozhod- né době. Pokud tedy žalobce zajišťoval pro pří- spěvkovou organizaci Stavby Rudoltice, resp. pro obec Rudoltice, výstavbu bytových jed- notek spolu s příslušnou infrastrukturou, jed- nalo se podle názoru zdejšího soudu 0 čin- nost, kterou lze za potřebu ve veřejném zájmu považovat. Výstavba pro obec, a tedy rozvoj obce a zajišťování bydlení pro její obča- ny nepochybně ve veřejném zájmu je. Není přitom podstatné, zda žalobce vykonával v roz- hodné době nad rámec této činnosti i činnosti další. V daném případě navíc žalovaný zjistil, že v letech 2005 a 2006 žalobce prováděl vět šinu prací ve prospěch příspěvkové organiza- ce Stavby Rudoltice, případně přímo pro své- ho zřizovatele obec Rudoltice, a jednalo se te- dy o činnosti směřující k uspokojování potřeb ve veřejném zájmu. Žalobce toto zjištění žalo- vaného přitom nijak nerozporoval. Soud tedy uzavírá, že žalobce byl zřízen na základě zákona za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu podle $ 2 odst. 1 písm. a) bod 4 zákona č. 40/2004 Sb., a byl tak veřejným zadavatelem ve smyslu tohoto usta- novení. Při uzavírání předmětných smluv o dílo na stavbu „Obytná zóna Zámeček Ru- doltice - výstavba bytových jednotek a tech- nické infrastruktury“ tedy byl povinen po- stupovat podle zákona č. 40/2004 Sb. a zadat veřejnou zakázku v některém ze zadávacích řízení uvedených v $ 25 odst. 2 citovaného zákona. 2377 Řízení před soudem: aktivní legitimace k podání žaloby Katastr nemovitostí: oprava údajů v katastrálním operátu k $ 8 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění zákona č. 89/1996 Sb. (v textu jen „katastrální zákon“) k $ 36, $ 64, 6 103 odst. 1 písm. d) a $ 109 odst. 3 soudního řádu správního k $ 107a občanského soudního řádu ve znění zákona č. 30/2000 Sb. I. Pozbyla-li žalobkyně v průběhu řízení o žalobě proti rozhodnutí o opravě chyb v katastrálním operátu ($ 8 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České re- publiky) vlastnické právo k nemovitostem dotčeným opravou chyby, má to za ná- sledek ztrátu její aktivní legitimace. Tím, že městský (krajský) soud nezohlednil sku- tečnost, že žalobkyně již není aktivně legitimována, zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nezákonnost jeho rozhodnutí [$ 109 odst. 3 ve spojení s $ 103 odst. i písm. d) s. ř. s.]. II. Vzhledem k tomu, že soudní řád správní neobsahuje žádné ustanovení, které by upravovalo důsledky singulární sukcese pro řízení před správními soudy, je v ta- kovém případě nutno za použití $ 64 s. ř. s. přiměřeně aplikovat $ 107a o. s. ř. O mož- nosti podat návrh podle $ 107a odst. 1 o. s. ř. je správní soud povinen žalobkyni po- učit ($ 36 odst. 1 s. ř. s.).
Společnost s ručením omezeným VISION Rudoltice proti Úřadu pro ochranu hospodář- ské soutěže o uložení pokuty.