I. Pro splnění požadavku „konkrétního vymezení veškerých podmínek plnění v rámcové smlouvě“ [$ 92 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakáz- kách] je rozhodující, zda rámcová smlouva jasně upravovala veškerý postup při rea- lizaci plnění, konkrétně jaké plnění bude poskytováno, účtováno a placeno, jak bu- dou po uzavření rámcové smlouvy konkrétní dispozice ze strany zadavatele uchazeči předávány, do jaké míry budou jednotlivé požadavky zadavatele na každé jednotlivé plnění pro uchazeče závaznými a neměnnými, zda žádná z těchto dispo- zic nebude vybočovat z podmínek, za nichž uchazeč předkládal zadavateli svoji na- bídku a za nichž s ním byla uzavřena rámcová smlouva, k jakému okamžiku bude pl- nění ve prospěch zadavatele považováno za splněné a jaké protiplnění bude za poskytnuté dílčí plnění ze strany zadavatele realizováno.
II. Požadavek $ 92 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, je naplněn tehdy, pokud po uzavření rámcové smlouvy není třeba žádné otázky vzá- jemného kontraktu mezi uchazečem (dodavatelem plnění) a zadavatelem (objedna- telem plnění) již dojednávat; skutečnost, že jsou veškeré podmínky plnění v rámco- vé smlouvě konkrétně vymezeny, nemůže automaticky znamenat, že by přesný popis plnění do všech jeho konkrétních místních, časových a obsahových detailů musel být již nutně součástí rámcové smlouvy. 514
(C Z $ 11 odst. 1, $ 89 odst. 1 a $ 92 odst 1 zákona o veřejných zakázkách vyplývá, že předmětem rámcové smlouvy je stanovení podmínek, za nichž budou uzavírány jednot- livé smlouvy na konkrétní plnění, jež budou mít charakter veřejné zakázky. V rámcové smlouvě lze tedy předem upravit vzájemná práva a povinnosti zadavatele a dodavatele příslušného plnění pro případ, že s dodavate- lem bude nakonec smlouva na konkrétní pl- nění uzavřena; zejména v ní musí být uprave- ny cenové podmínky jednotlivých plnění ve prospěch zadavatele a podmínky týkající se množství plnění.
Sjednání těchto podmínek již v samotné rámcové smlouvě je nezbytné. Kromě toho mohou být součástí rámcové smlouvy kompletní podmínky takového pl- nění (lhůty pro takové plnění, vzájemná sou- činnost obou smluvních stran, místo dodání plnění, podmínky úplnosti plnění atd.). Roz- sah dohodnutých podmínek nad rámec ceny a množství plnění, jež si mezi sebou zadavatel a vybraný dodavatel pro realizaci budoucích plnění v rámcové smlouvě upraví, není žád- ným ustanovením zákona o veřejných zakáz- kách nijak omezen.
Dostatečnou specifikaci plnění, jež bude po vybraných dodavatelích požadovat, musí zadavatel stanovit již v prů- 516 běhu zadávacího řízení, na základě kterého je určena osoba (dodavatel), se kterou je ná- sledně rámcová smlouva uzavřena. Čím přes- něji jsou již v této fázi samotný předmět a související podmínky plnění ve prospěch zadavatele vymezeny, tím konkrétněji je dán rozsah rámcové smlouvy, na základě které pak již zjednodušeným postupem jsou zadá- vány jednotlivé veřejné zakázky, a tím snad- nější je samotná kontraktační fáze týkající se jednotlivého plnění.
Na tato jednotlivá plně- ní spočívající v realizaci již konkrétních veřej- ných zakázek mohou být ve velmi krátkých časových úsecích uzavírány již velmi jedno- duché smlouvy, ve kterých bude možné do- hodnout toliko podmínky specifické pro kaž- dou jednotlivou veřejnou zakázku. Třeba tedy předeslat, že postup s využi- tím rámcové smlouvy je postupem rozpadají- cím se do dvou na sebe navazujících fází. Za- davatel v první fázi zvolí jednoho nebo více uchazečů (v takovém případě nejméně tři), s nimiž uzavře rámcovou smlouvu.
Následně ve druhé fázi na základě takto uzavřené rám- cové smlouvy (pokud jde o smluvní strany i obsah plnění; na které rámcová smlouva do- padá) zadává jednotlivá dílčí plnění, jež jsou samostatnými dílčími veřejnými zakázkami. Nejprve si tedy zadavatel s uchazeči dohodne základní pravidla, která jsou pak aplikována po dobu v rámcové smlouvě vymezenou na opakující se plnění, na něž dopadá předmět rámcové smlouvy (a tím předmět všech kon- krétních plnění). V případě kontraktace rám- cové smlouvy na budoucí plnění, jež je veřej- nou zakázkou, se obecně aplikuje zákon o veřejných zakázkách shodně jako v přípa- dech zadávání „běžných“ veřejných zakázek.
Výjimku představují pouze výslovně stanove- ná odlišná pravidla uvedená v $ 89 a násl. zá- kona o veřejných zakázkách. Zadavatel tedy postupuje tak, jako by zadával „běžnou“ ve- řejnou zakázku (s ohledem na druhy a kate- gorie veřejných zakázek a skutečnost, o jaké- ho zadavatele se jedná). Zadavatel je však povinen již v oznámení či výzvě o zahájení za- dávacího řízení uvést, zda hodlá uzavřít rám- covou smlouvu s jedním či více uchazeči. V právě projednávané věci byly podmín- ky pro využití institutu rámcové smlouvy s následným plněním v rámci takto uzavřené rámcové smlouvy splněny.
Postup zadavatele odpovídal konstrukci kontraktačního procesu vyplývající z $ 11 citovaného zákona, rámcová smlouva obsahovala jak pravidlo ohledně ceny plnění, tak pravidlo ohledně množství plně- ní. Celkový rozsah služby, podle zdejšího sou- du vyčerpávajícím způsobem naplňující pra- vidlo ohledně množství plnění po dobu účinnosti rámcové smlouvy, byl vyjádřen předpokládaným objemem přepravovaného dříví - pro tuto část veřejné zakázky (část 15) bylo předpokládané množství přepravované- ho dříví uvedeno v objemu 10 000 m? (bod 1.B zadávací dokumentace, tabulka č. 1); toto množství měl uchazeč doplnit do rámcové smlouvy, tato smlouva se pak týkala plnění do výše tohoto objemu.
V takto vymezeném rám- ci byla plnění rozdělena do vzdálenostních pásem, což sice mohlo být po dobu účinnosti rámcové smlouvy měněno v rámci konkrét- ních pokynů zadavatele uplatňovaných v rám- ci jednotlivých písemných výzev, avšak pouze tak, aby celkový objem nebyl překročen (čl. III. odst. 4 smlouvy v kontextu s bodem 1.B zadávací dokumentace). Cena plnění byla ta- ké stanovena předem, její faktická výše pak měla korespondovat s faktickým plněním po dobu účinnosti rámcové smlouvy za konkrét- ních cenových podmínek vyplývajících z „cen“ tvořících součást nabídek doplňova- ných do tzv. prvního okruhu, čímž vznikl na- bídkový ceník podle vzdálenostních pásem.
Zadavatel též předem deklaroval, že hodlá uzavřít rámcovou smlouvu (pro každé jednot- livé plnění) s jedním uchazečem. Mezi žalobcem a žalovaným zůstává sporu ohledně toho, zda v rámci kontraktace rámco- vé smlouvy byly sjednány veškeré podmínky plnění, neboť v případě, kdy zadavatel uzavřel rámcovou smlouvu pouze s jedním uchaze- čem, se od zodpovězení této otázky odvíjí dal- ší postup zadavatele: Podle $ 92 odst. 1 záko- na o veřejných zakázkách totiž, jsou-li veškeré podmínky plnění již v rámcové smlouvě kon- krétně vymezeny, pak uzavírá zadavatel smlouvu s uchazečem na jednotlivou dílčí ve- řejnou zakázku spadající pod předmět rám- cové smlouvy na základě jeho písemné výzvy k poskytnutí plnění určené příslušnému uchazeči.
Tato písemná výzva je návrhem na uzavření smlouvy na plnění, jež představuje jednotlivou dílčí veřejnou zakázku. Písemné potvrzení této výzvy ze strany uchazeče je pak přijetím návrhu smlouvy. V takovém pří- padě se nekoná otevírání obálek s nabídkami podle $ 71 citovaného zákona, posouzení ani hodnocení nabídek podle $ 76 a násl. tohoto zákona, a tedy zadavatel ani nerozhoduje o výběru nejvhodnější nabídky podle $ 81 té- hož zákona. Pokud naopak nejsou veškeré podmínky plnění v rámcové smlouvě kon- krétně vymezeny, zadá veřejný zadavatel ve- řejnou zakázku na základě písemné výzvy k podání nabídky.
V takovém případě pro- běhne posouzení nabídky podle $ 76 zákona o veřejných zakázkách, není však prováděno hodnocení nabídky, neboť by měla být hod- nocena toliko jedna nabídka ($ 79 odst. 6 to- hoto zákona), ale zadávací řízení je ukončová- no postupem podle $ 81 uvedeného zákona, s výjimkou podle $ 81 odst. 3 tohoto zákona (jak vyplývá z $ 81 odst. 4 téhož zákona). Potom se v takovém případě uplatní i další ustanovení hlavy VIII zákona o veřejných zakázkách. Žalovaný v rozhodnutí I. stupně operoval s pojmy „všechny nezbytné podmínky“, „všech- ny podmínky nezbytné pro plnění veřejné za- kázky“ a „veškeré podmínky“ a uzavřel, že v da- ném případě byly podmínky stanovené v návrhu rámcové smlouvy a v zadávací doku- mentaci „dostačující“ k tomu, aby mohl zada- vatel postupovat podle $ 92 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách, tedy uzavřít smlouvu s uchazečem na jednotlivou dílčí ve- řejnou zakázku spadající pod předmět rám- cové smlouvy na základě jeho písemné výzvy k poskytnutí plnění určené příslušnému uchazeči.
V napadeném rozhodnutí pak žalo- vaný osvětluje, že „nezbytnými podmínka- mi“ byly míněny „veškeré podmínky“. Provádět jazykový rozbor právě uvede- ných pojmů a jejich obecného chápání zdejší soud nepovažuje za potřebné, klíčové je po- dle zdejšího soudu posoudit, zda již při kon- traktaci rámcové smlouvy byly najisto a kon- 517 2294 krétně vymezeny veškeré podmínky, za nichž měla být po dobu účinnosti rámcové smlou- vy jednotlivá plnění poskytována, tj. zda rám- cová smlouva jasně upravovala veškerý po- stup při realizaci plnění, konkrétně jaké plnění bude poskytováno (zde odkud a kam a v jakém časovém a věcném rozsahu budou služby poskytovány), jak (zde kdy, jakou for- mou a do jaké míry konkrétního místního, ča- sového a věcného rozsahu) budou konkrétní dispozice ze strany zadavatele uchazeči pře- dávány, do jaké míry budou jednotlivé poža- davky zadavatele na každé jednotlivé plnění pro uchazeče závaznými a neměnnými, zda žádná z těchto dispozic nebude vybočovat z podmínek, za nichž uchazeč předkládal za- davateli svoji nabídku a za nichž s ním byla uzavřena rámcová smlouva, k jakému okamži- ku bude plnění ve prospěch zadavatele pova- žováno za splněné a jaké protiplnění (kdy a v jaké výši) bude za poskytnuté dílčí plnění ze strany zadavatele realizováno.
Pokud má být šctřen smysl uzavírání rám- cových smluv (předmětem rámcové smlouvy je stanovení podmínek, za nichž budou uza- vírány jednotlivé smlouvy na konkrétní plně- ní, jež budou mít charakter veřejné zakázky), pak veškeré podmínky plnění jsou v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny, a tím tedy je i požadavek uvedený v $ 92 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách naplněn tehdy, pokud po uzavření rámcové smlouvy není třeba žádné otázky vzájemného kontraktu mezi uchazečem (dodavatelem plnění) a za- davatelem (objednatelem plnění) již dojed- návat.
Skutečnost, že jsou veškeré podmínky plnění v rámcové smlouvě konkrétně vyme- zeny, nemůže automaticky znamenat, že by přesný popis plnění do všech jeho konkrét- ních místních, časových a obsahových detai- lů měl být již součástí rámcové smlouvy. Po- žadavek „vymezení veškerých podmínek plnění“ uvedený v $ 92 odst. 1 písm. a) cito- vaného zákona je třeba podle zdejšího soudu chápat tak, že musí být z rámcové smlouvy na- jisto postaveno, jak budou jednotlivá plnění do všech jejich konkrétních místních, časo- vých a obsahových detailů po dobu účinnosti rámcové smlouvy zadavatelem poptávána.
518 Jakkoli přísnější požadavek na výklad „vyme- zení veškerých podmínek plnění“ by popíral smysl postupu rozpadajícího se do dvou na sebe navazujících fází, neboť pokud by měl za- davatel již ve fázi kontraktace rámcové smlou- vy veškeré konkrétní místní, časové a obsaho- vé detaily plnění za vyřešené, a mohl by je tedy dostatečně konkrétně do všech potřeb- ných detailů pro realizaci každého jednotlivé- ho plnění učinit součástí zadávacích podmí- nek, pak by nemusel uzavírat rámcovou smlouvu, ale namísto toho by již přímo mohl zadat veřejnou zakázku „běžným“ způsobem.
V právě projednávané věci je pro soud podstatné, že ve fázi kontraktace rámcové smlouvy byl najisto postaven maximální ob- jem plnění - 10 000 m? dřevní hmoty k odvo- zu. Najisto bylo rovněž postaveno, že tento objem plnění je maximální, a že tedy nabíd- kové ceny mají být kalkulovány do tohoto ma- ximálního objemu (skutečný objem přepra- vy dříví mohl být proti předpokládanému objemu snížen podle potřeb zadavatele, niko- li však zvýšen). Též již ve fázi kontraktace rámcové smlouvy nebylo pochyb v tom smě- ru, že do tohoto objemu bude po dobu účin- nosti rámcové smlouvy zadavatelem požado- vána realizace přepravy surové dřevní hmoty, provádění nakládky a vykládky v souvislosti s touto přepravou, vagónování, včetně kurto- vání dříví na vagóny, přitom případné další dílčí související Činnosti se nutně musely vztahovat k této oblasti služby, tedy k přepra- vě surové dřevní hmoty.
Pokud jde o jednotli- vá odvozní místa a místa vykládky, ta sice ne- byla ve fázi kontraktace rámcové smlouvy uvedena konkrétně, nicméně pro vlastní pl- nění byla tato otázka určující výlučně ve vzta- hu k počtu kilometrů, tedy ke vzdálenosti, na kterou bude přeprava surové dřevní hmoty v jednotlivých případech realizována (a kde tedy bude probíhat nakládka a vykládka), nic- méně podmínky kontraktu ve vztahu k těmto místům určovaným podle potřeb zadavatele až v době účinnosti rámcové smlouvy byly najisto postaveny uchazečem vyplněným pásmovým ceníkem, který byl již ve fázi kon- traktace rámcové smlouvy konstruován ve vztahu ke skutečně ujeté vzdálenosti v kilo- metrech v rámci jednotlivých vzdálenostních pásem.
Doplňování míst nakládky a vykládky se tedy na podmínkách, za nichž mělo být pl- nění poskytováno, nijak nepromítalo. Tyto podmínky, určené pásmovým ceníkem, který byl předmětem hodnocení zadavatele před uzavřením rámcové smlouvy, poskytovaly jas- nou odpověď na otázku, jaká cena bude za konkrétní plnění placena, a to ve vztahu ke vzdálenosti mezi nakládkou a vykládkou. Sku- tečnost, že rozdělení předpokládaného obje- mu přepravovaného dříví do vzdálenostních pásem bylo „orientační“ a mělo vyplynout z aktuálních potřeb zadavatele, a tedy že mohlo dojít k jeho úpravě či změně v závis- losti na aktuálních potřebách zadavatele, nic nemění na tom, že podmínky přepravy dříví: byly najisto postaveny už ve fázi uzavření rámcové smlouvy.
Ty se skutečně v daném případě odvíjely od objemu a ceny plnění, neboť způsob, jakým měli uchazeči ve fázi kontraktace rámcové smlouvy konstruovat nabídkové ceny, již veškeré konkrétní místní, časové a obsahové detaily plnění jasně a transparentně zohledňoval. Přesný termín a místo zahájení a cílové místo přepravy dříví, konkrétní množství dříví určeného ke každé jednotlivé přepravě ani případné požadavky na vagónování již rámcovou smlouvou sjed- nané podmínky neprolamovaly, přitom způ- sob realizace plnění i po konkrétním upřes- nění ze strany zadavatele byl rámcovou smlouvou dostatečně určitě a jasně vyřešen.
' Z právě uvedeného zdejší soud dovozuje, že vše, co bylo třeba ze strany uchazeče i za- davatele znát před realizací konkrétního pl- nění, resp. před uplatněním požadavku na každé konkrétní plnění formou výzvy ze stra- ny zadavatele, bylo najisto postaveno již rám- covou smlouvou. Z toho zdejší soud dovozu- je, že veškeré podmínky, za nichž mělo být každé konkrétní plnění po dobu účinnosti rámcové smlouvy realizováno, vyplývaly již z rámcové smlouvy, takto sjednané podmín- ky se pak pouze aplikovaly na případ každé- ho konkrétního plnění poté, co byl znám přesný termín a místo zahájení a cílové místo přepravy dříví a konkrétní množství; v přípa- dě konkrétního plnění se pak tedy pouze pro- vedl „výpočet“ výše protiplnění podle vzorce jasně daného už v okamžiku uzavírání rámco- vé smlouvy.
Z toho tedy vyplývá, že požadavek „kon- krétního vymezení veškerých podmínek pl- nění v rámcové smlouvě“ uvedený v $ 92 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách byl splněn. Jestliže žalobce v postupu zadavatele pod- půrně (a obecně) dovozuje netransparentnost a diskriminaci, pak ani takové argumentaci zdejší soud nemůže přisvědčit. V postupu za- davatele zdejší soud neshledává žádný prvek, na základě něhož by jednotlivé kroky zadava- tele mohly být považovány za netransparentní; obsah zadávacích podmínek ani jeho průběh není podle zdejšího soudu zatížen žádnými prvky, jež by zadávací řízení činily nekontro- lovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitel- ným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotli- vých kroků zadavatele.
Na žádné konkrétní ostatně ani žalobce neupozorňuje. Stejně tak nemá soud za to, že by se zadavatelovy poža- davky související s volbou konstrukce, na zá- kladě které bylo plnění kontrahováno, či jeho jednotlivé požadavky a kroky v rámci zadáva- cího řízení mohly projevit ve vztahu k někte- rým dodavatelům či uchazečům diskriminač- ně. Z ničeho zdejší soud nedovozuje (a ani v tomto směru žalobce nijak konkrétně near- gumentuje), že by se v postupu či ve výsledku mohl zadavatelův postup projevit ve vztahu k jednotlivým dodavatelům či uchazečům od- lišně, zejména že by se snad zadávacího řízení mohli účastnit ve vztahu ke zvolené kon- strukci kontraktačního procesu jen někteří z dodavatelů nebo že by se zadavatelem zvo- lená konstrukce u některých z nich projevila jinak než u zbylých, ať už v možnosti účastnit se kontraktace rámcové smlouvy či v jejím výsledku.
(...) 519 2295 2295 Hospodářská soutěž: přechod deliktní odpovědnosti na nástupce zaniklého subjektu; zneužití práva Právo Evropské unie: výkladové vodítko; užití na období před vstupem do Evropské unie k $ 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže*) k $ 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zá- konů (zákon o ochraně hospodářské soutěže) V období před vstupem České republiky do Evropské unie nebylo možné přímo aplikovat komunitární úpravu práva na ochranu hospodářské soutěže; současně zá- kon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, neobsahoval ustanovení, které by výslovně upravovalo sankční odpovědnost nástupců (univerzálních sukcesorů) proti- soutěžního delikventa, který zanikl v průběhu správního řízení.
Při řešení otázky mož- nosti přechodu deliktní odpovědnosti na nástupce zaniklého subjektu proto nebylo mož- né používat komunitární právo a komunitární judikaturu ani jako výkladové vodítko. I v takovémto případě ale lze uplatnit justiniánskou zásadu zakazující obcházení a zneužívání zákona: guando aliguid prohibetur, prohibetur et omne per guod deve- nitur ad illud (cožkoli je zakázáno, pak vše, čím by toho mohlo být dosaženo, je za- kázáno také). Není tedy přípustné, aby se subjekt porušující normy soutěžního prá- va mohl vyhnout sankčnímu postihu účelovým právním úkonem (zde zánikem obchodní společnosti bez likvidace s právním nástupcem, přičemž se stále jednalo o tutéž ekonomickou entitu): takový postup je zneužitím práva, neboť obchází účel zákona o ochraně hospodářské soutěže.
Ve vymezeném období proto bylo - byť jen za určitých restriktivně vymezených podmínek - možné povolat soutěžitele k odpo- vědnosti i v případě jeho zániku bez likvidace, a to postihem jeho právního nástupce.
Akciová společnost CE WOOD - doprava proti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, za účasti státního podniku Lesy České republiky, o přezkum úkonů zadavatele.