I. Ustanovení $ 44 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, je zvlášt- ním pravidlem týkajícím se limitů požadavků zadavatele v otázce subdodavatelsky poskytovaného plnění ve vztahu k obecnějšímu (v otázce limitů neomezujícímu) G 44 odst. 3 písm. ©) zákona o veřejných zakázkách.
II. Podle $ 44 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, zadavatel ne- smí zcela vyloučit možnost plnit veřejnou zakázku prostřednictvím subdodavatele, může si však vyhradit požadavek, aby určitá konkrétní část plnění poskytována sub- dodavatelsky nebyla (a tento svůj úmysl musí projevit ve výzvě či v oznámení 0 za- hájení zadávacího řízení); bez ohledu na to, zda si takový požadavek zadavatel vy- hradí, či nikoli, platí, že zadavatel může požadovat, aby uchazeč ve své nabídce specifikoval části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu či více subdo- davatelům, a aby uvedl identifikační údaje každého subdodavatele, nikoli aby ucha- zeč ve své nabídce předložil smlouvy se subdodavateli týkající se subdodávek.
C.) Ze zadávací dokumentace [,„9. Jiné požadavky zadavatele“, bod 1)] vyplývá, že zadavatel uplatnil svůj požadavek tak, že „[v] případě, že uchazeči budou realizovat veřej- nou zakázku prostřednictvím subdodavate- lů, jsou uchazeči povinni doložit v nabídce oboustranně podepsanou smlouvu mezí uchazečem a subdodavatelem podílejícím se na realizaci veřejné zakázky“; přitom zákonnost tohoto požadavku je žalobně zpochybňována. Nad rámec těch podmínek a požadavků na zpracování nabídky, které vyžaduje zákon o veřejných zakázkách, může sice zadavatel zejména s využitím $ 44 odst. 3 písm. e) a £) tohoto zákona v zadávací dokumentaci stano- vit další podmínky a požadavky, které se týka- jí nebo které souvisejí se zadávaným předmě- tem, na jejichž splnění má zadavatel zájem, které jsou racionálně zdůvodnitelné a přimě- řené charakteru zadavatelem poptávaného pb nění a jeho rozsahu, jsou-li dodrženy zásady podle $ 6 citovaného zákona.
Nicméně upra- vuje-li uvedený zákonu problematiku plnění veřejných zakázek subdodavatelsky a stanoví-li okruh podmínek a požadavků, které zadava- tel může v zadávací dokumentaci uplatnit, pak je třeba takovou úpravu považovat za úpravu zadavatele limitující; opačný výklad, tj. že zadavatel může uplatňovat cokoli i nad rámec jej omezující právní úpravy, by smysl takové právní úpravy absolutně popíral. Takovou právní úpravou limitující zadava- tele je $ 44 odst. 6 zákona o veřejných zakáz- kách. Podle tohoto ustanovení „(zladavatel může v zadávací dokumentaci požadovat, aby uchazeč ve své nabídce specifikoval čás- ři veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelům, a aby uvedi identifikační údaje každého subdoda- vatele.
Zadavatel si může v zadávací doku- mentaci vyhradit požadavek, že určitá část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem; v takovém případě Je zadavatel povínen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení uvést, že má v úmyslu si tento požadavek vyhradit. Zada- vatel však nesmí zcela vyloučit možnost plnit veřejnou zakázku prostřednictvím sub- dodavatele.“ Z $ 44 odst. 6 citovaného zákona tedy vy- plývají limity pro zadavatele následovně: 1. zadavatel nesmí zcela vyloučit možnost plnit veřejnou zakázku prostřednictvím sub- dodavatele; 2.
zadavatel si však může vyhradit požada- vek, aby určitá konkrétní část plnění poskyto- vána subdodavatelsky nebyla (a tento svůj úmysl musí projevit ve výzvě či v oznámení o zahájení zadávacího řízení); 3. bez ohledu na to, zda si takový požada- vek zadavatel vyhradí, či nikoli, platí, že zada- vatel může v zadávací dokumentaci požado- vat, aby uchazeč ve své nabídce specifikoval části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelům, a aby uvedl identifikační údaje každého subdodavatele.
Podle $ 17 písm. d) zákona o veřejných za- kázkách se rozumí „identifikačními údaji ob- chodní firma nebo název, sídlo, právní for- ma, identifikační číslo [..], bylo-li příděleno, pokud jde o právnickou osobu, a obchodní firma nebo jméno a příjmení, místo podní- kání, popřípadě místo trvalého pobytu, iden- tifikační číslo, bylo-li přiděleno, pokud jde o fyzickou osobu“. V $ 44 odst. 6 zákona o veřejných zakáz- kách tedy není uvedeno, že by zadavatel mohl požadovat předložení smluv se subdodavate- li.
Vnímáno systematikou citovaného zákona je třeba dikci $ 44 odst. 6 vykládat jako zvlášt- ní pravidlo týkající se limitů požadavků zada- vatele v otázce subdodavatelsky poskytované- ho plnění ve vztahu k obecnějšímu (co do limitů výslovně neomezeného) $ 44 odst. 3 písm. e) téhož zákona. Při opačném pojetí vý- kladu by dikce $ 44 odst. 6 zákona o veřej- ných zakázkách (a sice přinejmenším v části upravující shora uvedené třetí z limitujících pravidel, jak je zdejší soud z $ 44 odst. 6 vylo- žil postrádala smyslu.
Uvedený zákon tedy pro výklad zastávaný žalovaným neposkytuje žádnou oporu. Pokud jde o věcný důvod, kterým zadava- tel v průběhu správního řízení argumentoval, ten se taktéž nejeví jako přiléhavý. Hypotézy žalovaného o tom, že by snad dodavatel mohl uvádět ve svých nabídkách fiktivní subdoda- vatele a že by snad měl dodavatel uvádět ně- které subdodavatele jen proto, aby oni sami nemohli podat samostatnou nabídku, by čini- ly $ 44 odst. 6 větu první zákona o veřejných za- kázkách bezvýznamnou - jde o náměty úvah nikoli pro žalovaného, ale pro zákonodárce.
Ani argumentace žalovaného, že požada- vek na předložení smluv se subdodavateli ne- ní nepřiměřený, neboť neklade žádné další požadavky na tuto smlouvu, nýbrž podle ža- lovaného „postačuje de facto pouze stvrzení podpisem subdodavatele, že o svém postave- ní je srozuměn a dává k němu uchazeči svůj souhlas“, není argumentací na podporu potře- by „uzavřít smlouvu“, ale potřeby „mít souhlas subdodavatele“. „Souhlas subdodava- tele“ by měl uchazeči sloužit k tomu, aby uve- deného subdodavatele mohl do seznamu svých subdodavatelů uvést (vždy ve vztahu k té části veřejné zakázky, kterou hodlá pro- střednictvím příslušného subdodavatele rea- lizovat), přitom „smlouva mezi uchazečem a subdodavatelem“ by již měla sloužit k úpra- vě vzájemných vztahů mezi dodavatelem a subdodavatelem.
Dikci $ 44 odst. 6 zákona o veřejných zakázkách tedy skutečně nasvěd- čuje potřeba předchozího „souhlasu subdoda- vatele“, aniž by však touto potřebou mělo být odůvodňováno uzavření už samotné „smlou- vy mezi uchazečem a subdodavatelem“, kte- rá by upravovala veškeré podmínky jejich vztahu. Skutečnost, že by uchazeč měl mít k dispozici před podáním nabídky přinej- menším „souhlas subdodavatele“, nezname- ná, že by už před podáním nabídky musela být smluvně upravena veškerá vzájemná prá- va a povinnosti mezi dodavatelem (pro pří- pad, že se stane vítězným uchazečem) a sub- dodavatelem, popř. že by měl uchazeč se subdodavatelem pro tyto účely uzavírat zvláštní smlouvu, jejímž předmětem by byl v této fázi zadávacího řízení pouze závazek subdodavatele, že se svým postavením sub- dodavatele bude souhlasit (požadavek zada- vatele, že uchazeči jsou „povinní doložit v nabídce oboustranně podepsanou smlou- 249 2517 vu mezi uchazečem a subdodavatelem podí- lejícím se na realizaci veřejné zakázky“ ne- specifikuje, o jakou smlouvu by mělo jít.
Skutečnost, že konkrétní subjekt bude pro případ vítězství v zadávacím řízení subdoda- vatelem (Že s tím takový subjekt souhlasí a že jsou jeho identifikační údaje sdělovány zada- vateli), tedy podle zdejšího soudu neimplikuje potřebu mít v této fázi zadávacího řízení již uzav- řenu „subdodavatelskou“ smlouvu a nemůže ani podpůrně odůvodňovat závěr, k němuž do- spěl žalovaný, a sice že požadavek na předložení smlouvy je požadavkem zákonným. „Srmlouva“ tedy ve fázi poskytování „souhlasu“ již může být uzavřena, stejně jako uzavřena být nemusí; to ovšem není z pohledu zákona o veřejných za- kázkách podstatné.
Podstatnou je skutečnost, že zadavatel není oprávněn na jejím předložení (tedy logicky i předchozím uzavření) trvat. Nemůže obstát ani „věcný“ argument pro oprávnění vyžadování smlouvy z důvodu bu- doucího řádného plnění veřejné zakázky a odstranění případných problémů se subdo- davateli, kteří by v opačném případě nebyli žádným způsobem vázáni plnění na základě subdodávky poskytnout, neboť subjektem odpovědným za splnění veřejné zakázky vůči zadavateli je dodavatel (vítězný uchazeč), ni- koli subdodavatel.
Případné problémy se sub- dodavateli nejsou k řešení zadavatelem, nýbrž dodavatelem, a je na zadavateli, aby si řádnost a včasnost plnění ve smlouvě, která je s dodavatelem (vítězným uchazečem) uza- vírána, řádně ošetřil. V právě uvedené otázce lze tedy dovodit důvodnost žalobní argumentace. (...) 2517 Rozhlasové a televizní vysílání: zásada objektivity a vyváženosti k $ 31 odst. 2 větě prvé zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysí- VO lání a o změně dalších zákonů (v textu jen „zákon o vysílání I.
Objektivní a vyváženou je ve smyslu $ 31 odst. 2 věty první zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, jen taková informace, která byla jako ta, jež má být vysílána, vybrána z dostupné sumy informací jako relevantní pro 2x 2 událost, o níž je informováno, včetně uvážení kontextu události.
II. Bezdůvodným nebude zobrazení osoby umírající nebo vystavené těžkému tě- lesnému nebo duševnímu utrpení tehdy, bude-li potřeba informace tohoto typu ne- zbytná pro pravdivé informování o události a jejích souvislostech (příčinách, ná- sledcích, doprovodných událostech atd.), a to i včetně informace o extrémní, ET vybočující či jinak mimořádné povaze dané události.
III. Způsob zobrazení nesmí snižovat lidskou důstojnost, tj. musí se snažit ji za podmínek daných povahou vysílané informace co možná nejvíce chránit. Zobrazení osoby umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení musí mít proto striktně informační povahu, tedy musí být vysíláno výlučně za účelem po- skytnout pravdivou, ve vztahu k události, o níž je informováno, relevantní a kontex- tuálně korektní informaci, omezit se na nezbytnou dobu a zejména nesmí být využi- to k propagaci nebo k zatraktivnění vysílaného pořadu. Je rovněž nezbytné učinit vše pro ochranu soukromí a anonymity osob, jež jsou v těchto tíživých situacích zobra- zovány, je-li to vzhledem k povaze vysílaných záběrů a dalším souvislostem možné.
Akciová společnost Opavská lesní proti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže