Nejvyšší správní soud usnesení sociální

7 Ads 177/2025

ze dne 2025-10-16
ECLI:CZ:NSS:2025:7.ADS.177.2025.19

7 Ads 177/2025- 19 - text

 7 Ads 177/2025 - 20

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Hipšra, soudce Milana Podhrázkého a soudkyně Jiřiny Chmelové v právní věci žalobce: S. B., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 8. 2025, č. j. 3 Ad 4/2025 43,

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení shora označeného usnesení městského soudu, kterým bylo pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno řízení o jeho žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 1. 2025, č. j. 10000/276514/25/353/VM.

[2] Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebyl li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Podle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, je kasační stížnost zpoplatněna částkou 5 000 Kč.

[3] Jelikož stěžovatel současně s podáním kasační stížnosti nezaplatil soudní poplatek za její podání, Nejvyšší správní soud jej usnesením ze dne 18. 9. 2025, č. j. 7 Ads 177/2025 10, vyzval k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 22. 9. 2025.

[4] Podle § 40 odst. 1 věty první s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek.

[5] Vzhledem k tomu, že dnem, který určil počátek běhu lhůty pro zaplacení soudního poplatku, bylo pondělí 22. 9. 2025, bylo posledním dnem lhůty pro zaplacení soudního poplatku úterý 7. 10. 2025.

[6] Jelikož stěžovatel soudní poplatek v určené lhůtě nezaplatil, Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. o zastavení řízení o kasační stížnosti.

[7] Na uvedeném postupu nemůžou nic změnit stěžovatelova podání ze dne 7. a 8. 10. 2025 reagující na výzvu k úhradě soudního poplatku ze dne 18. 9. 2025. V nich namítal, že jeho kasační stížnost nemá podléhat poplatkové povinnosti proto, že se materiálně týká požadavku na vrácení peněz, které zaplatil na dobrovolné důchodové pojištění. Jde tedy podle něj o věc důchodového pojištění ve smyslu § 11 odst. 1 písm. b) zákona o soudních poplatcích. K tomu je třeba uvést, že kasační soud již v bodě 14 svého rozsudku ze dne 12. 6. 2025, č. j. 4 As 79/2025 28, ve věci téhož stěžovatele, jasně konstatoval, „že stěžovatel v nyní projednávané věci není osvobozen od placení soudního poplatku za použití § 11 odst. 1 písm. b) zákona o soudních poplatcích, podle něhož od poplatku se osvobozují řízení ve věcech důchodového pojištění (zabezpečení), příplatku k důchodu, zvláštního příspěvku k důchodu, nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pojistného na veřejné zdravotní pojištění, sociální péče, pomoci v hmotné nouzi a státních dávek, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a kompenzace a dávek pěstounské péče. Není totiž žádného sporu o tom, že stěžovatel se dobrovolně účastnil důchodového pojištění a odváděl pojistné na důchodové pojištění, které je platbou pojistného na sociální zabezpečení, nikoli že pobíral dávky důchodového pojištění. Dané řízení se tedy netýká důchodového pojištění, nýbrž pojistného na sociální zabezpečení, přičemž není podstatné, jednalo li se o přeplatek či nikoli.“ Nyní rozhodující senát přitom neshledal žádné důvody, pro něž by se měl odchýlit od citovaného závěru, že posuzovaná věc (platba pojistného na sociální zabezpečení) poplatkové povinnosti podléhá (srov. např. usnesení NSS ze dne 18. 12. 2013, č. j. 3 Ads 71/2013 57, či usnesení ze dne 8. 8. 2025, č. j. 8 Ads 124/2025 23).

[8] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že ačkoli stěžovatel neodstranil ani další vadu své kasační stížnosti, a to nedostatek právního zastoupení ve smyslu § 105 odst. 2 s. ř. s., přestože k tomu byl usnesením ze dne 18. 9. 2025, č. j. 7 Ads 177/2025 10, rovněž vyzván, nepostupoval kasační soud podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ale v režimu § 47 písm. c) s. ř. s., neboť postup spočívající v zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku má přednost před odmítnutím návrhu pro nesplnění podmínky řízení spočívající v zastoupení advokátem (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 8. 2016, č. j. 2 Afs 111/2016 29, ze dne 19. 10. 2016, č. j. 3 As 207/2016 35, ze dne 22. 3. 2017, č. j. 3 As 240/2016 70, či ze dne 23. 11. 2023, č. j. 7 Ads 201/2023 22).

[9] Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo li řízení zastaveno.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 16. října 2025

David Hipšr

předseda senátu