I. Za „samostatné“ účetní období ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 575/2002 Sb., nelze považovat období (časový úsek, část kalendářní- ho roku) od účinnosti změny právní formy obchodní společnosti (zde 29. 5. 2002) do konce účetního období vymezeného $ 3 odst. 2 citovaného zákona, které v před- mětné věci skončilo dnem 31. 12. 2002.
II. Není-li povinná, auditorém ověřená, účetní závěrka ($ 28a odst. 4 a $ 69d odst. 7 obchodního zákoníku) za období od počátku účetního období (v této věci od 1. 1. 2002) do okamžiku změny právní formy akciové společnosti na veřejnou ob- chodní společnost (28. 5. 2002) doposud schválena, může účetní jednotka již uza- vřené účetní knihy opět otevřít a provést opravu účetních zápisů a sestavit novou účetní závěrku, která se tímto stává účetní závěrkou podle tohoto zákona (6 17 odst. 7 věta druhá zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví). Provést opravu účetních zá- pisů a sestavit novou účetní závěrku lze přitom nejpozději do konce následujícího účetního období.
C.) Nejvyšší správní soud souhlasí se stě- žovatelkou v toi, že v jejím případě je třeba % © Publikováno pod č. 868/2006 Sb. NSS. + Publikováno pod č. 605/2005 Sb. NSS. ++% Publikováno pod č. 938/2006 Sb. NSS. 644 na účetní období nazírat optikou základního pravidla, podle něhož účetní období začalo 1. 1.2002 a skončilo 31. 12. 2002. Společnost, jež mění svou právní formu, sestavuje konečnou účetní závěrku jako řád- nou nebo mimořádnou účetní závěrku ke dni předcházejícímu dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku .a zahajovací rozvahu ke dni tohoto zápisu.
Konečná závěr- ka musí být ověřena auditorem. Povinnost se- stavit konečnou účetní závěrku má pouze ve- řejná obchodní společnost a dále společnosti či družstva, které při změně právní formy po- dávají daňové přiznání podle zvláštního práv- ního předpisu. V ostatních případech se se- stavuje pouze mezitímní účetní závěrka ke dni předcházejícímu dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku. Při změně právní formy na akciovou společnost, společ- nost s ručením omezeným nebo družstvo mu- sí být mezitímní účetní závěrka ověřena audi- torem ($ 69d odst. 7 obchodního zákoníku).
Účetním obdobím je nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, není-li dále stanove- no jinak. Účetní období se buď shoduje s ka- lendářním rokem, nebo je hospodářským ro- kem. Hospodářským rokem je účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiné- ho měsíce, než je leden. Účetní období bez- prostředně předcházející změně účetního ob- dobí může být kratší nebo i delší než uvedených dvanáct měsíců. Účetní období při vzniku účetní jednotky v období tří měsíců před koncem kalendářního roku nebo při zá- niku účetní jednotky v období tří měsíců po skončení kalendářního roku může být o pří- slušnou dobu delší než uvedených dvanáct měsíců.
V případech přeměn společností ne- bo družstev, s výjimkou změny právní formy, začíná účetní období rozhodným dnem podle zvláštního právního předpisu a končí posled- ním dnem účetního období, ve kterém byl proveden zápis uvedených skutečností do ob- chodního rejstříku, jde-li o nástupnickou účet- ní jednotku ($ 3 odst. 2 zákona o účetnictví). Zákon o účetnictví tedy stanovil základní pravidlo, podle něhož je účetním obdobím vždy dvanáct nepřetržitě jdoucích měsíců, pokud zákon explicitně nestanoví jinak.
Zá- kon o účetnictví v $ 3 odst. 2 upravuje od- chylně délku účetního období ve třech přípa- dech; mimo jiné i pokud dochází k přeměně společnosti, ovšem s výslovným vyloučením změny právní formy. Městský soud v odůvodnění svého roz- sudku vyslovil mylný právní názor, že i když zákon o účetnictví rozdělení účetního obdo- bí výslovně neupravuje, je třeba v daném pří- padě vycházet z toho, že účetní závěrka ke dni 28. 5. 2002 ukončila jedno účetní období a od 29. 5. 2002 následovalo další účetní ob- dobí (tzv. dělení účetního období).
Z $ 3 odst. 2 zákona o účetnictví totiž vy- plývá, že situaci stěžovatelky nelze podřadit ani pod jednu z uvedených zákonných výji- mek ohledně speciální úpravy účetního ob- dobí. Je proto třeba i v tomto případě apliko- vat základní pravidlo o účetním období, neboť zákon o účetnictví neobsahuje žádnou speciální úpravu pro změnu právní formy společnosti, a naopak tuto formu přeměny obchodní společnosti ze speciální úpravy účetního období výslovně vylučuje. Sestavení účetní závěrky (řádné či mimo- řádné) podle zákona také neovlivňuje při přeměně společnosti změnou její právní for- my běh a délku účetního období.
Běh účetní- ho období neovlivňuje ani podání daňového přiznání. Účetní období a zdaňovací období jsou dvě samostatné kategorie s autonomní úpravou podle zákona o účetnictví a podle zákona o správě daní a poplatků. Městský soud rovněž nesprávně dovodil, že změna formy obchodní společnosti není pouhou změnou názvu, nýbrž vzniká zcela ji- ný právní subjekt, a proto je nutné, aby bylo účetnictví uzavřeno. Tento závěr nenalézá oporu v právní úpravě, a je s ní dokonce v rozporu. Podle $ 69d odst. 1 obchodního zákoníku změnou právní formy právnická osoba nezaniká ani nepřechází její jmění na právního nástupce, pouze se mění její vnitřní právní poměry a právní postavení je- jích společníků.
Společnost může změnit svou právní formu na jinou formu společnos- ti nebo na družstvo, nestanoví-li zákon jinak. Právní účinky změny právní formy nastávají ke dni zápisu změny právní formy ($ 28a odst. 4 obchodního zákoníku) do obchodní- ho rejstříku. V důsledku změny právní formy uvedené společnosti tedy nevznikl nový právní sub- jekt, ale došlo pouze ke změně vnitřních právních poměrů společnosti a právního po- stavení jejích společníků. Tato okolnost pro- to rovněž nezakládá důvod k závěru městské- bo soudu o tom, že účetní období roku 2002 je třeba rozdělit na období od 1.
1. 2002 do 28. 5. 2002 a od 29. 5. 2002 do 31. 12. 2002. Yxí p Nejvyšší správní soud shledal důvodnou i stížní námitku, že stěžovatelka mohla v roce 2003 otevřít již uzavřené účetní knihy za ob- dobí od 1. L 2002 do 28. 5. 2002, provést opravu a změnu účetních zápisů, spočívající ve volbě metody účtování o nerealizovaných kursových rozdílech bilančním způsobem, umožněnou zákonem č. 575/2002 Sb., a tedy opět sestavit novou účetní závěrku v roce 2003 za toto období, a na jejím základě podat dodatečné daňové přiznání.
Do okamžiku schválení účetní závěrky, nejpozději však do konce následujícího účet- ního období, může účetní jednotka již uza- vřené účetní knihy opět otevřít a provést pří- padnou opravu účetních zápisů a sestavit novou účetní závěrku, která se tímto stává účetní závěrkou podle tohoto zákona ($ 17 odst. 7 věta druhá zákona o účetnictví). Zákon č. 575/2002 Sb., kterým byl mj. změněn i zákon o účetnictví, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení, a to dne 30. 12. 2002. Podle této novely si mohly účetní jednotky zvolit, zda budou při účtování nerealizova- ných kursových rozdílů v účetním období za- počatém v období od 1.
1. 2002 do 31. 12. 2002 postupovat podle znění postupů účto- vání platného do 31. 12. 2001, či podle znění postupů účtování platného od 1. 1. 2002, tzn. zda budou o nerealizovaných kursových roz- dílech účtovat na příslušné rozvahové účty, či na účty nákladů a výnosů. 645 1613 Sxí Nejvyšší správní soud se neztotožňuje ani s názorem městského soudu, že stěžovatelka v roce 2003 nemohla provést opravu účet- ních zápisů a sestavit novou účetní závěrku za období od 1. 1. 2002 do 28. 5. 2002. Je tomu tak proto, že sestavení konečné účetní závěrky (řádné či mimořádné) a její ověření auditorem je podmínkou pro zapsání změny právní formy obchodní společnosti v obchodním rejstříku ($ 28a odst. 4 a $ 69d odst. 7 obchodního zákoníku).
Ze správního spisu však nevyplývá, že by účetní závěrka za období od 1. 1. 2002 do 28. 5. 2002 byla před otevřením uzavřených účetních knih v roce 2003 schválena. Pokud tedy stěžovatelka v ro- ce 2003 otevřela uzavřené účetní knihy, pro- vedla opravu účetních zápisů a sestavila novou účetní závěrku za období od 1. 1.2002 do 28. 5. 2002, učinila tyto úkony zcela oprávněně a v souladu se zákonem o účetnictví, ve znění zákona č. 575/2002 Sb., protože dosud zřejmě nedošlo ke schválení původní účetní závěrky k 28.
5. 2002, která byla sestavena v roce 2002. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že městský soud ve svém rozsudku vyslovil ne- správný právní názor na účetní období stěžo- vatelky, na možnost provedení opravy účet- ních zápisů a sestavení nové účetní závěrky za období od 1. 1. 2002 do 31. 12. 2002. Měst- ský soud se bez dalšího ztotožnil s názorem finančního ředitelství, které novou účetní zá- věrku nepovažovalo za nový důkazní prostře- dek (s odkazem na skutečnost, že po 31. 12. 2002 již nemohly být provedeny opravy účet- ních zápisů za období od 1.
1.2002 do 31. 12. 2002), a že stěžovatelka tudíž nemohla podat dodatečné daňové přiznání za období od 1. 1. 2002 do 31. 12. 2002 podle $ 41 odst. 4 písm. d) zákona o správě daní a poplatků. Městský soud v důsledku nesprávného právního ná- zoru nevzal v úvahu, že nová účetní závěrka za období od 1. 1. 2002 do 28. 5. 2002 mohla být provedena, a nelze ani s určitostí a bez dalšího konstatovat, že se jedná o stejný dů- kazní prostředek. Přitom právě provedení nové účetní závěrky za uvedené období a na jejím základě případně získané nové důkazní prostředky mohly opravňovat stěžovatelku k podání dodatečného daňového přiznání za období od 1.
1. 2002 do 28. 5. 2002. 1613 Katastr nemovitostí: patronátní právo; opravy chyb v katastrálním operátu k $ 1a$ 5 odst. 2 dekretu presidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném roz- dělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a sloven- ského národa Podle $ 5 odst. 2 dekretu presidenta republiky č. 12/1945 Sb. zanikají patronátní práva a povinnosti váznoucí na zemědělských majetcích konfiskovaných podle $ 1 tohoto dekretu, a to dnem konfiskace. Protože patronátní právo je souhrn práv a povinností, které nezávisle na hierar- chickém postavení příslušejí nějaké osobě vzhledem ke kostelu nebo církevnímu úřadu na základě zvláštního právního důvodu, nemají patronátní práva a povinnos- ti nic společného s věcným břemenem, takže dovozovat zánik věcného břemene od- kazem na $ 5 odst. 2 uvedeného dekretu nelze.
Veřejná obchodní společnost DIL Czech Teplice proti Finančnímu ředitelství pro hlavní město Prahu o sestavení účetní závěrky, o kasační stížnosti žalobkyně.