movitostí, ve znění zákona č. 103/2000 Sb. Z ustanovení $ 20 odst. 7 zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani daro- vací a dani z převodu nemovitostí, jednoznačně vyplývá, že pokud má být od daně z převodu nemovitostí osvobozen první úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nové stavbě, musí se vždy jednat o stavbu dosud neužívanou, a nelze z něj dovodit, že tato podmínka nemusí být splněna u nové stavby, na níž bylo vydáno pravomoc- né kolaudační rozhodnutí.
movitostí, ve znění zákona č. 103/2000 Sb. Z ustanovení $ 20 odst. 7 zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani daro- vací a dani z převodu nemovitostí, jednoznačně vyplývá, že pokud má být od daně z převodu nemovitostí osvobozen první úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nové stavbě, musí se vždy jednat o stavbu dosud neužívanou, a nelze z něj dovodit, že tato podmínka nemusí být splněna u nové stavby, na níž bylo vydáno pravomoc- né kolaudační rozhodnutí.
Od daně z převodu nemovitostí je osvo- bozen první úplatný převod nebo přechod 74 vlastnictví ke stavbě, která je novou stavbou, na niž bylo vydáno pravomocné kolaudační rozhodnutí, nebo je dokončenou novou stav- bou nebo rozestavěnou novou stavbou a stav- ba nebyla dosud užívána, s výjimkou zkušeb- ního provozu, jestliže převodcem je fyzická či právnická osoba a převod stavby je prováděn v souvislosti s jejich podnikatelskou činností, kterou je výstavba nebo prodej staveb a bytů, nebo jejich předmětem činnosti je výstavba nebo prodej staveb a bytů, anebo je-li převod- cem obec. Bez jakýchkoliv pochybností lze souhlasit s názorem stěžovatele, že je potřeba vycházet jen a pouze ze znění zákona, a nikoliv z toho, co snad zákonodárce uvést chtěl, ale v textu zákona nevyjádřil. V daném případě však zá- konodárce v citovaném ustanovení svůj úmy- sl vyjádřil naprosto jednoznačně tak, že musí být pro osvobození od daně z převodu nemo- vitostí splněny tři podmínky. Musí se jednat o první úplatný převod nebo přechod, o no- vou stavbu, přičemž takovou stavbou může být buď stavba, na niž bylo vydáno pravomoc- né kolaudační rozhodnutí, nebo dokončená stavba nebo rozestavěná stavba, a o stavbu, která nebyla dosud užívána. Není sebemenší důvod, resp. citované ustanovení pro to ne- poskytuje žádnou oporu, aby se slovní spoje- ní „dosud“, jak tvrdí stěžovatel, vztahovalo pouze a jen na stavbu dokončenou - novou nebo stavbu rozestavěnou, a nikoliv na všech- ny tři typy staveb taxativně v zákoně uvede- né. Nejvyšší správní soud neakceptuje názor stěžovatele, že v důsledku výkladu provede- ného krajským soudem je kontraproduktivní, nelogické a protiřečící si slovní spojení „stav- by zkolaudované a stavby užívané“. Kolauda- ce je sice podle $ 76 odst. 1 stavebního záko- na zákonnou podmínkou pro užívání stavby, ale nikoliv povinností. Pokud má být od daně z převodu nemovitostí osvobozen první úplatný převod nebo přechod vlastnictví, musí se i v případě zkolaudované stavby jed- nat o stavbu dosud neužívanou a nelze pod- mínku neužívanosti u takové stavby označit za zbytečnou. Domněnku stěžovatele, že „zá- konodárce chtěl osvobodit fyzické a právnic- ké osoby od placení daně z převodu nemovt- OP) tosti, jejichž předmět podnikání spočívá prá- vě v provádění staveb, za předpokladu, že se jedná o první převod nemovitosti v souvis- losti s jejich podnikatelskou činností, a tím měl na myslí spíše podpořit stavební firmy, v jejichž předmětu podnikání je provádění staveb, než aby je naopak za takovéto jed- nání daňově sankcionoval“, postrádá jaké- koliv opodstatnění, protože výklad krajského soudu vycházející ze znění ustanovení $ 20 odst. 7 zákona o dani z převodu nemovitostí nemá sankční charakter. Dále stěžovatel v kasační stížnosti sice na- mítal, že skutková podstata, z níž správní or- gán vycházel, nemá oporu ve spisech, ale ne- uvedl, v čem tento rozpor spočívá, a opět vyjadřuje v podstatě pouze nesouhlas s práv- ním názorem krajského soudu týkajícím se výkladu $ 20 odst. 7 zákona o dani z převodu nemovitostí. Označuje-li v této souvislosti za klíčovou otázku to, že správní orgány nepři- hlédly k tomu, že v daném případě se jednalo o převod jednotky (nebytového prostoru), která byla vytvořena prohlášením vlastníka, a citované ustanovení hovoří o stavbě, která nebyla dosud užívána, považuje k tomu Nej- vyšší správní soud za dostačující poukázat jednak na to, že předmětem převodu nebyla jen jednotka, ale i spoluvlastnický podíl na společných prostorách stavby, a jednak, že při použití argumentace a maiorí ad minus vztahuje-li se osvobození na stavbu, tím spíše je lze vztáhnout na jednotku v ní a spoluvlast- nický podíl k ní. 1443 Zákon o ochraně přírody a krajiny: povinnost prokazovat zákonný původ zvláště chráněného živočicha k $ 3 odst. 1 písm. d) a $ 54 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb. Původ zvláště chráněného živočicha (zde: orel skalní) z odchovu v zajetí [$ 3 odst. 1 písm. d) a $ 54 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny] je prokázán, pokud jedinec, který má být vzat do evidence, je potomkem legálně chovaných rodičů. Takový průkaz (zde paternitním testem DNA) nelze nahradit čestným prohláše- ním ($ 39 správního řádu z r. 1967) vlastníka takového jedince, neboť tomu brání obecný zájem na ochraně volně žijících jedinců a zabránění nelegálního nakládání s nitni.
Akciová společnost R. proti Finančnímu ředitelství v Ostravě o daň z převodu nemovi-