7 Ans 13/2010- 45 - text
č. j. 7 Ans 13/2010 - 45 [OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Karla Šimky a Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobce: P. Č., proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. 10. 2010, č. j. 10 Na 954/2010 – 27,
I. Kasační stížnost s e z a m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 13. 10. 2010, č. j. 10 Na 954/2010 – 27, zastavil řízení o kasační stížnosti žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti usnesení téhož soudu ze dne 16. 7. 2010, č. j. 10 Na 954/2010 - 7, kterým bylo pro neodstranění vad odmítnuto podání stěžovatele tomuto krajskému soudu učiněné stěžovatelem dne 18. 6. 2010 ve věci nespokojenosti s poskytováním informací Jihočeskou vědeckou knihovnou v Českých Budějovicích. V odůvodnění usnesení krajský soud uvedl jako důvod zastavení řízení nezaplacení soudního poplatku. Stěžovatel, ač k tomu byl vyzván usnesením ze dne 10. 9. 2010, č. j. 10 Na 954/2010 - 24, doručeným mu 27. 9. 2010, soudní poplatek ve stanovené sedmidenní lhůtě, která uplynula dne 4. 10. 2010, nezaplatil.
Proti usnesení o zastavení řízení o kasační stížnosti podal stěžovatel kasační stížnost, v níž namítal, že řízení nemohlo být zastaveno, neboť usnesení vyzývající jej k zaplacení soudního poplatku mu nebylo doručeno v předepsané obálce a výzva byla zaslána na listině neodpovídající stanovenému vzoru.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek krajského soudu v souladu s ust. § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které uplatnil stěžovatel, přičemž neshledal vady uvedené v odstavci 3 citovaného ustanovení, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. Podle doručenky založené v soudním spisu stěžovatel potvrdil svým podpisem, že dne 27. 9. 2010 převzal zásilku obsahující usnesení, jímž byl vyzván k zaplacení soudního poplatku ve stanovené lhůtě s poučením o důsledcích jeho nezaplacení. Stěžovatel na doručenku kromě podpisu napsal, že obálku, v níž je mu zásilka doručována, má za nezákonnou. Stejnopis usnesení vyzývajícího stěžovatele k zaplacení soudního poplatku, jehož základem byl tzv. vzor „O. s. ř. 064 – usnesení soudu prvního stupně o výzvě, aby účastník zaplatil soudní poplatek, má-li být jednáno nebo rozhodováno až po zaplacení poplatku“, založený v soudním spisu, obsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti, a to výzvu k zaplacení, stanovení přiměřené lhůty a poučení o následcích nesplnění výzvy. Stěžovateli tedy byla doručena zásilka s usnesením, které obsahovalo všechny zákonné náležitosti, což ani stěžovatel v kasační stížnosti nezpochybňuje. Skutečnost, v jaké obálce byla výzva zaslána, je zcela nerozhodná, neboť podstatné je, že výzvu obdržel a že tato mu zcela v souladu se zákonem ukládala procesní povinnost (zaplatit soudní poplatek) a poučila jej, co se stane, když tuto povinnost nesplní. Neuhradil-li stěžovatel soudní poplatek, krajský soud zcela opodstatněně řízení o kasační stížnosti zastavil. Nejvyšší správní soud pro úplnost uvádí, že řízení o kasační stížnosti vedené u pod sp. zn. 7 Ans 8/2010, která směřovala proti usnesení krajského soudu ze dne 16. 7. 2010, č. j. 10 Na 954/2010 - 7, jímž bylo pro neodstranění vad odmítnuto podání stěžovatele ze dne 18. 6. 2010 ve věci nespokojenosti s poskytováním informací Jihočeskou vědeckou knihovnou v Českých Budějovicích, bylo zastaveno usnesením krajského soudu ze dne 13. 10. 2010, č. j. 10 Na 954/2010 – 27, pro nezaplacení soudního poplatku. Je to totiž krajský soud, který podle ust. § 3 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, rozhoduje ve věcech poplatků za řízení o kasační stížnosti. Jelikož řízení o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu ze dne 16. 7. 2010, č. j. 10 Na 954/2010 – 7, o odmítnutí podání, bylo zastaveno, nemůže být toto usnesení Nejvyšším správním soudem meritorně přezkoumáno. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal kasační stížnost důvodnou a podle ust. § 110 odst. 1 s. ř. s. ji zamítl bez jednání postupem podle ust. § 109 odst. 1 s. ř. s., podle kterého o kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 věta první ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Stěžovatel v řízení úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení, a krajskému úřadu žádné náklady s tímto řízením nevznikly.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. prosince 2010 JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu