ve znění zákonů č. 262/1992 Sb. a č. 83/1998 Sb. V případě, že stavebník hodlá provést změnu stavby stojící na cizím pozemku, kterou se nemění její půdorysné ohraničení, tj. nástavbu nebo přestavbu, musí pro- kázat podle $ 58 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, právo, které jej opravňuje provést změnu stavby, a to nejen ke stavbě, ale ik pozemku, na němž tato stavba stojí.
ve znění zákonů č. 262/1992 Sb. a č. 83/1998 Sb. V případě, že stavebník hodlá provést změnu stavby stojící na cizím pozemku, kterou se nemění její půdorysné ohraničení, tj. nástavbu nebo přestavbu, musí pro- kázat podle $ 58 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, právo, které jej opravňuje provést změnu stavby, a to nejen ke stavbě, ale ik pozemku, na němž tato stavba stojí.
Podle $ 58 odst. 2 stavebního zákona mu- sí stavebník prokázat, že je vlastníkem po- zemku nebo stavby, anebo že má k pozemku či stavbě jiné právo, které jej opravňuje zřídit na pozemku požadovanou stavbu, provést změnu stavby anebo udržovací práce na ní. V citovaném ustanovení jsou pojmy „po- zemek“ a „stavba“ spojeny spojkami „nebo“ a „či“ bez použití čárky, z čehož lze gramatic- kým výkladem dovodit, že byly použity ve vý- znamu slučovacím. Nelze proto učinit závěr, že by zákonodárce tyto pojmy použil ve vý- znamu vylučovacím, jak v podstatě dovodil krajský soud. Stejně je nesprávný názor kraj- 376 ského soudu, pokud dovozuje, že zřízením stavby se rozumí i přístavba existující stavby. Přístavba je podle $ 139b odst. 3 písm. b) sta- vebního zákona změnou dokončené stavby stejně jako nástavby, jimiž se zvyšují stavby, a-stavební úpravy, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stav- by. Zcela nepodložený je závěr krajského sou- du, že ke zřízení stavby zahrnující v sobě i pří- stavbu je stavebník povinen prokázat vlastnické nebo jiné právo k pozemku, zatím- co v případě, že stavebník hodlá provést ná- stavbu nebo přestavbu, kterou se nemění pů- dorysné ohraničení stavby, anebo udržovací práce na této stavbě, postačí, aby prokázal vlastnické právo ke stavbě. V citovaném usta- novení totiž zákonodárce nerozlišil, že by právo k pozemku nebo stavbě měl stavebník prokazovat rozdílně při zřízení stavby, změně stavby nebo udržovacích pracích na stavbě. Ani výkladem „e ratione legis“, tj. podle předpokládaného úmyslu či záměru zákono- dárce, který může sloužit pouze jako pomocný a je třeba jej konfrontovat s výkladem prove- deným jinými interpretačními metodami, ne- lze dospět k závěru vyjádřenému krajským soudem, a to s poukazem na důvodovou zprávu k zákonu č. 83/1998 Sb., kterým se mění a do- plňuje stavební zákon, podle níž se změnou $ 58 stavebního zákona aktualizuje a zpřesňu- je požadavek na stavebníka, aby stavebnímu úřadu prokázal, že je vlastníkem pozemku či stavby, ancbo má k pozemku či stavbě jiné prá- vo opravňující jej zřídit navrhovanou stavbu. Správnost závěru krajského soudu lze vy- vrátit také výkladem pomocí redukce aď ab- surdum, jímž by bylo možno dovodit, že stojí-li na pozemku stavba cizího vlastníka, lze bez ohledu na vlastníka pozemku provádět na této stavbě jakékoliv nástavby, jimiž se stavby zvyšu- jí, a stavební úpravy, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby. -1138 II. PRÁVNÍ VĚTY BEZ ODŮVODNĚNÍ 1136 Azyl: k podmínkám doručování uložením k $ 24 odst. 2,3 a $ 25 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb.,o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu)? Rozhoduje-li žalovaný o zastavení řízení o udělení azylu podle 6 25 písm. d) zá- kona č. 325/1999 Sb., o azylu, proto, že se žadatel bez vážného důvodu opakovaně ne- dostavil k pohovoru, a předvolání k pohovoru bylo žadateli doručeno uložením po- dle $ 24 odst. 2, 3 zákona o azylu, musí správní spis obsahovat podklady dokládající hodnověrné zjištění, že se žadatel o udělení azylu dlouhodobě nezdržoval v místě, kde je hlášen k pobytu.
Jiří Z. proti Krajskému úřadu Jihomoravského kraje o námitky proti změně stavby, o ka-